Poskytnuté informace na žádosti o poskytnutí informace podle zákona č. 106/1999 Sb. - za měsíc duben 2025

17

Česká a Dominikánská republika – perspektivy a příležitosti

17. 9. 2025 15:00

Zveme vás na seminář zaměřený na příležitosti v…

Více

14. 5. 2025

Poskytnuté informace na žádosti o poskytnutí informací podle zákona č. 106/1999 Sb. - za měsíc duben 2025

Dotaz:
Žádost o informace dle zákona č. 106/1999 Sb.

Jsem terénní veterinární lékařka působící v Ústeckém a Libereckém kraji a Děčínské ZOO a žádám Vás o poskytnutí odpovědí na níže položené otázky. Bohužel jsem vyčerpala veškeré jiné možnosti, jak se k tíženým odpovědím dostat.

Většina informací, které se k nám, praktikujícím veterinárním lékařům dostávají, pochází z médií a rozhodně není dostačující pro naše další působení v chovech sudokopytníků. Já a mý kolegové jsme nabyli dojmu, že se s námi v řešení nastalé situace nepočítá a to přes to, že jsme ti, kteří denně pečují o zvířata. Budeme taky těmi, kdo infekci, pokud se k nám dostane, musí diagnostikovat a budeme muset být součinný v nastalých mimořádných veterinárních opatřeních. Doteď ale nemáme základní informace, které k tomu potřebujeme. Žádám proto o odpověď na následující otázky:

1. V případě podezření na SLAK na místě voláme státní veterinární zprávu, která zabezpečí odběr vzorků a následné vyšetření, po tu dobu bychom měli zůstat v chovu spolu se všemi, který se na daném místě momentálně nachází. - Jaký je následující postupu v případě potvrzení viru SLAK? Zůstaneme uvěznění na místě, jak dlouho? Nebo nám bude umožněno odejít? Pokud ano, za jakých podmínek? (Máme rodiny a taková informace je dost nutná k zabezpečení jejich fungování)

2. Jaký bude následovný postup na místě s prokázaným výskytem SLAK?

3. Máme vakcínu? Jak se jmenuje, kde najdeme její příbalový leták nebo jiné bližší informace o ní?

4. Jak má stát v plánu chránit geneticky cenné zvířata – genetické rezervy a vzácné druhy sudokopytníků chovaných v ZOO? Bude u těch zvířat povolena vakcinace? Pokud ano, kdo o ní rozhodne, kde a kdy bude vakcína k dispozici?

5. Jak bude následně prováděná euthanasie zvířat? Kolik máme mobilních jatečních linek? Jaká je jejich kapacita za hodinu? Kolik máme hermeticky uzavřených kamiónů vhodných pro transport kadáverů do sanačního podniku?

6. Proč se nepočítá s euthanasií zvířat pomocí léků k tomu určených? ( tento způsob je humánní, efektivní, rychlý a pro zvířata představuje minimum stresu) Pokud se s daným způsobem počítá, je k dispozici dostatek léků pro euthanasii a pokud ano, kde a jak budou k dispozici?

7. Kdo bude hradit veterinární úkony spojené s výskytem a řešením SLAK? Kdo bude platit likvidaci v sanačních podnicích (chovatelé nebo stát?) Jaké budou náhrady pro chovatele a kde a kdy se odpovědi na tyto otázky dozvědí?

Je to souhrn těch nejzákladnějších otázek, na které nedostáváme odpovědi, ale jsou pro nás i chovatele životně důležité.

Vzhledem k naléhavosti situace prosím o co nejrychlejší odpověď.

Odpověď:
Podáním ze dne 2. dubna 2025 jste se obrátila na Ministerstvo zemědělství (dále jen „ministerstvo“) ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, s žádostí o poskytnutí informací ohledně opatření spojených s nákazou slintavky a kulhavky (dále jen „SLAK“).

Všichni máme obavu o zavlečení nákazy SLAK do České republiky a snažíme se dělat vše, abychom toto riziko eliminovali. Státní veterinární správa (dále jen „SVS“) vždy reaguje na aktuální situaci a v případě jejího zhoršení zpřísňuje mimořádná veterinární opatření (dále jen „MVO“). Proto je vhodné sledovat internetové stránky Ministerstva zemědělství, kde se soustřeďují veškeré aktuální související informace včetně odkazů na rezortní či mimorezortní organizace, důležité kontakty, materiály ke stažení apod. Stránku průběžně aktualizujeme dle situace a nových informací.

K níže uvedeným dotazům uvádím následující:

1. V případě podezření na SLAK na místě voláme státní veterinární správu, která zabezpečí odběr vzorků a následné vyšetření, po tu dobu bychom měli zůstat v chovu spolu se všemi, který se na daném místě momentálně nachází. - Jaký je následující postupu v případě potvrzení viru SLAK? Zůstaneme uvěznění na místě, jak dlouho? Nebo nám bude umožněno odejít? Pokud ano, za jakých podmínek? (Máme rodiny a taková informace je dost nutná k zabezpečení jejich fungování)

V případě potvrzení nákazy v chovu je podobně jako u jiných nebezpečných nákaz vyhlášeno ohnisko nákazy. Vnímavá zvířata v ohnisku musí být co nejdříve utracena a jejich těla bezpečně zlikvidována. Jsou vymezena uzavřená pásma (o poloměru 3 km a 10 km) a v nich přijata opatření k minimalizaci rizika dalšího šíření nákazy a k zajištění časné detekce dalších případných ohnisek. Jedná se zejména o omezení přemísťování vnímavých zvířat mezi hospodářstvími, zákaz pořádání akcí jako jsou výstavy či jiné svody zvířat a zpřísnění pravidel biologické bezpečnosti v chovech. Do jisté míry může být v pásmech omezen i pohyb osob, ale vždy jen ve vztahu k možnému riziku nákazy.

V případě potvrzení SLAK rozhoduje o pohybu osob a vozidel vždy SVS, a to v závislosti na konkrétní situaci v daném chovu. Vstup a výstup z ohniska bude umožněn za dodržení přísných pravidel biologické bezpečnosti. V pásmech budou prováděny intenzivní kontroly v chovech vnímavých zvířat s odběrem vzorků na SLAK. V ohnisku je možné rovněž provádět tzv. supresivní vakcinaci, to znamená, že se zvířata v ohnisku vakcinují, aby se minimalizovalo množství vylučovaného viru do prostředí. Utrácení zvířat trvá několik dní, a proto je snahou snižovat množství viru, který se vylučuje do prostředí. Vakcinace bohužel zvířata nevyléčí a zvířata musí být utracena.

2. Jaký bude následovný postup na místě s prokázaným výskytem SLAK?

Ve vlastním ohnisku nákazy (tj. např. farma, kde byla nákaza prokázána) dochází k utrácení všech vnímavých zvířat, aby se zabránilo šíření nemoci do širšího okolí. V případě, že by se jednalo o velký chov s větším počtem chovaných vnímavých zvířat, bude před utrácením provedena nouzová supresivní vakcinace.

Po utracení všech zvířat v ohnisku a jejich likvidaci v asanačním podniku následuje bezpečná likvidace všech rizikových materiálů, důkladná očista a desinfekce celého hospodářství.

3. Máme vakcínu? Jak se jmenuje, kde najdeme její příbalový leták nebo jiné bližší informace o ní?

Vakcinace proti SLAK podléhá legislativním požadavkům Evropské unie. Česká republika nemá vlastní zásobu vakcíny proti SLAK. V případě potřeby požádá Evropskou komisi (dále jen „EK“) o uvolnění vakcíny z Evropské banky vakcín. Zároveň musí předložit EK přesný plán vakcinace. V současné době je k dispozici vakcína Aftopor, výrobce Merial Animal Health LTD.

4. Jak má stát v plánu chránit geneticky cenná zvířata – genetické rezervy a vzácné druhy sudokopytníků chovaných v ZOO? Bude u těch zvířat povolena vakcinace? Pokud ano, kdo o ní rozhodne, kde a kdy bude vakcína k dispozici?

Největší ochranu vnímavých zvířat na farmách, parcích a zoo zajišťují chovatelé a provozovatelé. Zde je nutné zvýšit a důsledně dodržovat pravidla biologické bezpečnosti na hospodářstvích.

Doporučenými pravidly pro zajištění biologické bezpečnosti jsou zejména:

dezinfekce při vstupech/výstupech na hospodářství – dezinfekční rohože pro osoby, dezinfekční vany pro vozidla;
pravidelná každodenní kontrola funkčnosti dezinfekčních vjezdů a vstupů (dostatečná koncentrace dezinfekčního prostředku, dle potřeby výměna dezinfekčního roztoku);
kontrola živočišných produktů a vedlejších živočišných produktů vstupujících do hospodářství;
zajištění ochrany objemných krmiv před kontaktem se zvěří;
evidence vstupu osob a vjezdu vozidel;
používání pracovních oděvů a obuvi při práci se zvířaty a zvýšené dodržování osobní hygieny;
provádění deratizace dle plánu daného chovu.

Pokud se prokáže SLAK na našem území, potom je možné v případě vzácných exemplářů rozhodnout o výjimce z utrácení, nicméně vždy na základě posouzení rizika provedením rizikové analýzy. Předpokládá se, že toto bude možné pouze v uzavřených zařízeních.

V ČR jsou k dispozici dvě mobilní porážecí linky, které jsou v majetku Správy státních hmotných rezerv. Utrácení zvířat by probíhalo za použití omračovací pistole s upoutaným projektilem (omráčení) a následné usmrcení pomocí elektrického proudu nebo pithing metodou.

Převoz do asanačního podniku by se prováděl pomocí speciálních kontejnerů, které mají asanační podniky k dispozici. V tomto případě by byly přednostně využívány čtyři velkokapacitní kontejnery.

6. Proč se nepočítá s euthanasií zvířat pomocí léků k tomu určených? (tento způsob je humánní, efektivní, rychlý a pro zvířata představuje minimum stresu) Pokud se s daným způsobem počítá, je k dispozici dostatek léků pro euthanasii a pokud ano, kde a jak budou k dispozici?

S medikamentózní euthanasií (injekční aplikací) se počítá v případě malých hospodářství s malým počtem zvířat. Při likvidaci ohniska je vždy zásadní a rozhodující rychlost. Injekční euthanasie je několikanásobně pomalejší a také mnohonásobně nákladnější, zejména u velkých zvířat (dospělý skot, chovná prasata), než usmrcení po předchozím omráčení.

Není pravda, že injekční euthanasie je pro utrácená zvířata méně stresující, protože vyžaduje aplikaci do žíly, což vždy znamená spolehlivou fixaci zvířete. Samotná fixace je například pro prasata velmi stresující, přičemž právě u prasat vyžaduje intravenózní aplikace zručnost a zkušenost. Použití omračovací pistole je mnohem rychlejší a způsobuje okamžité omráčení zvířete, což stres minimalizuje. Jedná se o stejnou metodu omráčení, která se používá i při porážce zvířat na jatkách.

Obecně se při podezření z jiné nákazy odebírají vzorky a dochází k jejich vyšetření ve státním veterinárním ústavu na náklady státu.

Náklady na asanaci jsou účtovány chovateli, který si následně může podat žádost na ministerstvo o úhradu těchto nákladů podle § 67 odst. 2 písm. a) zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „veterinární zákon“). Obvyklým přístupem u nebezpečných nákaz, u kterých jsou náklady na asanaci vysoké, je například vyplacení zálohy ministerstvem chovateli pro uhrazení asanací. Toto probíhá v situaci, kdy je předpoklad vysokých nákladů, ale plnění uložených mimořádných veterinárních opatření přitom není ukončeno. Je možné, že v případě SLAK bude stanoven jiný postup, nicméně chovatelé se to včas dozví pomocí výše uvedeného informačního portálu (či na stránkách Náhrada nákladů a ztrát vzniklých v souvislosti s nebezpečnými nákazami | MZe ).

Obecně se při vyplacení náhrad postupuje dle veterinárního zákona. Žádost o poskytnutí náhrady (zálohy na náhradu) nákladů a ztrát vzniklých v souvislosti s nebezpečnou nákazou z prostředků státního rozpočtu podává chovatel na ministerstvo po ukončení případných MVO.

Dotaz:
Žádost o poskytnutí informace (podle zákona č. 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů)

Děkuji za Váš dopis z 13. března 2025 sp. zn.: MZE-15250/2025, č. j. MZE-16567/2025- 13113.

Bohužel, ač nerad, musím konstatovat, že Vámi uváděné důvody vyřazení České slepice zlaté kropenaté z genetických zdrojů, jsou v příkrém rozporu s příslušným rozhodnutím Vašeho ministerstva v této věci.

Ve Vašem dopisu uvádíte, že hodnocení genetické diverzity jedinců ČZK bylo provedeno v roce 2023. ČSCH a všichni zúčastnění chovatelé byli o výsledku analýz informováni. Omlouvám se, že obtěžuji, ale dovoluji se Vás požádat o zaslání výsledků těchto hodnocení.

Odpověď:
Podáním ze dne 3. dubna 2025 jste požádal Ministerstvo zemědělství ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, o poskytnutí kompletních výsledků genetických analýz českých slepic prováděných v roce 2023 v rámci programu genetických zdrojů ČR.

K Vaší žádosti Vám sděluji, že poslední celková genetická analýza, která zahrnula vzorky DNA od zvířat z roku 2022 a starší, byla provedena v roce 2023. Následně byla pro mladší zvířata zpracována matice podobnosti, kterou poskytla Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích.

V příloze Vám zasílám jak genetickou analýzu z roku 2023 (příloha 1.), tak zmiňovanou matici podobnosti (příloha 2. a 3.). Z důvodu velikosti souboru bude příloha č. 2 zaslaná pouze elektronicky na emailovou adresu.

(Přílohy: dle textu)

Dotaz:
Na základě zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, žádám o poskytnutí následujících informací týkajících se přístupu České republiky k řešení nákazy slintavkou a kulhavkou (SLAK), její preference plošného vybíjení stád před alternativními strategiemi, jako je promoření nebo vakcinace, a souvisejících dopadů na soběstačnost země:

1. Důvody současného přístupu ČR:

1.1 Proč Česká republika trvá na plošném vybíjení stád v okruhu 3 km od ohniska nákazy SLAK, když statistiky uvádějí, že 95 % zvířat nákazu přežije a většina se zotaví, i když u podstatné části s možným poklesem užitkovosti? Jaké konkrétní vědecké studie, analýzy nebo data tento přístup podporují jako jediné řešení, jak je veřejně prezentováno? Žádám o přiložení těchto podkladů včetně jejich zdrojů.

1.2 Pokud Ministerstvo předpokládá mutace viru SLAK, proč není zvažována vakcinace, která – jak ukazují zkušenosti z jiných virových onemocnění (např. chřipka, COVID-19), a to i přes odlišné mutace zmírňuje průběh a následky nemoci? Kde je důkaz, že vakcína by byla zcela neúčinná, když Slovensko ji aktuálně k datu 2.4.2025 využívá ke snížení vylučování viru v postižených chovech?

1.3 Pokud se předpokládá rozšíření viru SLAK na území ČR v horizontu týdnů, jaké analýzy vedly k rozhodnutí nezačít s očkováním, které by mohlo snížit následky nákazy a potenciálně zamezit jejímu těžkému průběhu, jak ukazují historické příklady z Evropy před rokem 1990?

2. Srovnání s promořením:

Jaké studie, analýzy nebo odborné podklady má Ministerstvo k dispozici, které jednoznačně prokazují, že plošné vybíjení je efektivnější a ekonomicky výhodnější než promoření populace hospodářských zvířat? Žádám o:

• Přesné údaje srovnávající dlouhodobé ekonomické dopady (např. pokles produkce o 30 % při promoření vs. 100 % ztráta při vybití).

• Vysvětlení, proč není zvažována možnost testování zvířat po uzdravení na přítomnost přenašečství s následným selektivním utracením pouze potvrzených přenašečů, když nosičství postihuje pouze 20-30 % zvířat a netrvá doživotně, jak někteří mylně uvádějí.

• Důkazy, že promoření by nezvládlo šíření viru, když u COVID-19 populace přežila promoření bez plošné likvidace.

3. Plány a předpoklady šíření nákazy:

Jaké jsou aktuální plány Ministerstva pro případ, že se nákaza SLAK rozšíří na větší část území ČR, což je pravděpodobné vzhledem k její vysoké nakažlivosti a šíření vzduchem, jak ukazují případy na Slovensku a v Maďarsku? Pokud se předpokládá, že se nákaza nakonec dostane všude - podobně jako u COVID-19, tedy jak Ministerstvo obhajuje plošné vybíjení jako udržitelnou strategii, když by mohlo vést k likvidaci většiny chovů a kolapsu zemědělství bez záruky zastavení šíření? Žádám o konkrétní scénáře a analýzy pro tyto případy.

4. Historické a mezinárodní zkušenosti:

4.1 Jak Ministerstvo vysvětluje úspěch historických přístupů, kdy některé země (např. v Evropě před rokem 1990) zvládly SLAK očkováním a karanténou bez plošného vybíjení? Proč tyto alternativy nejsou zvažovány nyní, a jaké konkrétní důkazy vedly k jejich vyloučení?

4.2 Jak Ministerstvo hodnotí současnou strategii Slovenska, které kombinuje vybíjení s nouzovou vakcinací v postižených chovech? Žádám o srovnání s českým přístupem a vysvětlení, proč ČR tuto kombinaci odmítá.

4.3 Proč není přípustný přístup podobný pandemii COVID-19, kde promoření proběhlo bez likvidace přenašečů, když u SLAK 70-80 % zvířat nepřenáší virus dlouhodobě?

5. Dopady na chovatele, etické otázky a soběstačnost:

5.1 Jak Ministerstvo zdůvodňuje odebrání rozhodovací pravomoci chovatelům, kteří by mohli sami zvážit riziko poklesu produkce při promoření či testování oproti úplné ztrátě stáda při povinném vybití?

5.2 Jaké etické analýzy byly provedeny k obhajobě zabíjení zdravých zvířat, když maso a mléko po tepelné úpravě/pasterizaci nepředstavují riziko pro člověka a mohly by být využity, místo aby byly zlikvidovány?

5.3 Jak Ministerstvo obhajuje bezvakcinační politiku EU (Rozhodnutí č. 90/423/EC) založenou na udržení statusu "bez SLAK bez vakcinace", když plošné vybíjení ohrožuje soběstačnost ČR v produkci mléka (50 %), másla (54 %) a sýrů (60 %)? Jaké analýzy prokazují, že obchodní omezení při vakcinaci převyšují ztráty soběstačnosti a potenciální kolaps zemědělství? Žádám o přiložení těchto analýz.

6. Dokumentace a podklady:

Žádám o poskytnutí veškerých studií, analýz (včetně ekonomické analýzy z 80. let pro EU uvádějící náklady 955 mil. EUR za likvidaci vs. 1,135 mld. EUR za vakcinaci), protokolů z jednání nákazové komise a dalších dokumentů, které Ministerstvo použilo k podpoře svého rozhodnutí preferovat vybíjení před promořením či vakcinací. Pokud takové podklady neexistují nebo nejsou aktualizovány s ohledem na současnou situaci (např. Slovensko 2025), žádám vysvětlení, na čem je strategie založena a proč není přehodnocena.

Prosím o odpověď podloženou konkrétními fakty a čísly, nikoli obecnými prohlášeními, a o přiložení všech relevantních dokumentů v elektronické podobě. Pokud by měla být účtována úhrada nákladů, žádám podle § 17 odst. 3 zákona o předchozí informaci o předpokládané výši a mé schválení. Odpověď očekávám ve lhůtě stanovené zákonem, tedy do 15 dnů od doručení této žádosti. V případě neposkytnutí informací v plném rozsahu nebo jejich neopodstatněného zamítnutí si vyhrazuji právo podat stížnost dle § 16a zákona.

Odpověď:
Podáním ze dne 3. dubna 2025 jste se na základě zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, obrátil na Ministerstvo zemědělství s žádostí o poskytnutí následujících informací týkajících se přístupu České republiky k řešení nákazy slintavkou a kulhavkou (SLAK). Odpovědi na jednotlivé otázky uvádím níže:

Důvody současného přístupu ČR:

1.1 Proč Česká republika trvá na plošném vybíjení stád v okruhu 3 km od ohniska nákazy SLAK, když statistiky uvádějí, že 95 % zvířat nákazu přežije a většina se zotaví, i když u podstatné části s možným poklesem užitkovosti? Jaké konkrétní vědecké studie, analýzy nebo data tento přístup podporují jako jediné řešení, jak je veřejně prezentováno? Žádám o přiložení těchto podkladů včetně jejich zdrojů.

V ohnisku nákazy SLAK (tj. zařízení, v němž byla nákaza prokázána laboratorně) je nutné utratit všechna vnímavá zvířata k zamezení dalšího šíření nákazy. Postup v ochranné zóně 3 km od ohniska by byl kompetentní autoritou zvážen na základě vyhodnocení analýzy rizika pro šíření nákazy, nicméně v této ochranné zóně se vnímavá zvířata utrácet nemusejí. Tento postup je plně v souladu s prováděcím nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/687 ze dne 17. prosince 2019, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429, pokud jde o pravidla pro prevenci a tlumení určitých nákaz uvedených na seznamu.

1.2 Pokud Ministerstvo předpokládá mutace viru SLAK, proč není zvažována vakcinace, která – jak ukazují zkušenosti z jiných virových onemocnění (např. chřipka, COVID-19), a to i přes odlišné mutace zmírňuje průběh a následky nemoci? Kde je důkaz, že vakcína by byla zcela neúčinná, když Slovensko ji aktuálně k datu 2.4.2025 využívá ke snížení vylučování viru v postižených chovech?

Na Slovensku probíhá pouze nouzová supresivní vakcinace. To znamená, že jsou vakcinována zvířata přímo v ohnisku nákazy, která jsou následně určena k utracení. Zvířata jsou vakcinována z důvodu snížení množství vylučovaného viru do prostředí do doby jejich utracení. ČR počítá se stejným přístupem.

1.3 Pokud se předpokládá rozšíření viru SLAK na území ČR v horizontu týdnů, jaké analýzy vedly k rozhodnutí nezačít s očkováním, které by mohlo snížit následky nákazy a potenciálně zamezit jejímu těžkému průběhu, jak ukazují historické příklady z Evropy před rokem 1990?

Aktuálně je v EU přípustná pouze nouzová vakcinace proti SLAK. Ta lze rozdělit na dva typy vakcinace. Nouzová supresivní – využívaná pouze v ohnisku nákazy a nouzová ochranná – využívaná ve vakcinačním pásmu kolem ohniska. Nouzová ochranná vakcinace je přípustná v zónách kolem ohniska, umožňuje snížit riziko šíření viru na další vnímavá zvířata. Nikdy
se nepoužívá preventivně, ale jen v souvislosti s výskytem SLAK, za specifických podmínek. Je známo, že tato vakcinace nemusí 100% zabránit vylučování viru, ale zásadně riziko šíření snižuje. Zvířata nouzově vakcinovaná jsou po zdolání ohnisek postupně porážena. Nouzová vakcinace umožňuje snížit riziko cirkulace viru, aniž by docházelo k nárazovému přetěžování porážecích linek a asanačních podniků.

SVS ČR pravidelně vyhodnocuje vývoj nákazy na Slovensku a v Maďarsku. Od 4. 4. 2025 nebylo na Slovensku ani v Maďarsku potvrzeno žádné nové ohnisko nákazy. Slovensko, Maďarsko a Rakousko, na jehož území zasahuje uzavřené pásmo, přijímají veškerá opatření v souladu s evropskou legislativou k zabránění šíření nákazy. ČR dále přijala řadu vnitrostátních opatření k ochraně území před rozšířením SLAK na území ČR. Nouzová ochranná vakcinace mezi tato opatření nepatří. Nouzová vakcinace mimo ohniska není využívána ani ve státech zasažených nákazou.

ČR však s nouzovou ochrannou vakcinací počítá jako s jednou z možností pro opatření k zamezení šíření nákazy v případě, že by nákaza byla potvrzena na území ČR a došlo by k jejímu dalšímu šíření.

Srovnání s promořením:

• Přesné údaje srovnávající dlouhodobé ekonomické dopady (např. pokles produkce o 30 % při promoření vs. 100 % ztráta při vybití).

• Důkazy, že promoření by nezvládlo šíření viru, když u COVID-19 populace přežila promoření bez plošné likvidace.

V souladu s pravidly EU legislativy jsou při potvrzení nákazy SLAK v celé EU přijímána stejná pravidla, a těmi jsou vymezení ohniska nákazy a depopulace laboratorně potvrzeného ohniska (tj. utracení všech vnímavých zvířat v ohnisku) a vymezení uzavřených pásem kolem ohniska, v nichž jsou přijímána opatření k zamezení šíření nákazy. Utrácena jsou pouze vnímavá zvířata v zařízení, kde byla nákaza laboratorně prokázána. Dále může být rozhodnuto o utracení zvířat v kontaktních hospodářstvích z důvodu zamezení šíření nákazy. Veškerá tato opatření směřují k tomu, aby bylo zabráněno rozšíření nákazy do dalších chovů vnímavých zvířat, tedy aby byly tyto chovy před nákazou v co nejvyšší míře chráněny. O jiném přístupu k nákaze se aktuálně v EU neuvažuje a ČR jiný postup využít nemůže.

Plány a předpoklady šíření nákazy:

Jaké jsou aktuální plány Ministerstva pro případ, že se nákaza SLAK rozšíří na větší část území ČR, což je pravděpodobné vzhledem k její vysoké nakažlivosti a šíření vzduchem, jak ukazují případy na Slovensku a v Maďarsku? Pokud se předpokládá, že se nákaza nakonec dostane všude – podobně jako u COVID-19, tedy jak Ministerstvo obhajuje plošné vybíjení jako udržitelnou strategii, když by mohlo vést k likvidaci většiny chovů a kolapsu zemědělství bez záruky zastavení šíření? Žádám o konkrétní scénáře a analýzy pro tyto případy.

Aktuálně není v ČR potvrzeno žádné ohnisko nákazy, ani do ní nezasahuje uzavřené pásmo. ČR nyní však uplatňuje řadu opatření k zabránění rozšíření nákazy na její území. V případě, že by bylo v ČR potvrzeno ohnisko nákazy, Statní veterinární správa ČR (dále jen „SVS“) zřídí uzavřená pásma kolem ohniska, v nichž budou uplatňována příslušná opatření pro zamezení šíření nákazy (omezení přesunu zvířat, transportu živočišných produktů či vedlejších živočišných produktů a opatření zajišťující vysokou míru biologické bezpečnosti chovů s vnímavými zvířaty). ČR je připravena na nouzovou supresivní vakcinaci v ohnisku. V případě šíření nákazy, se SVS připravuje také na nouzovou ochrannou vakcinaci ve vymezeném pásmu vakcinace kolem potvrzených ohnisek v souladu s legislativními pravidly.

Historické a mezinárodní zkušenosti:

Aktuálně v případě využití nouzové ochranné vakcinace je nutné všechna vakcinovaná zvířata v určitém časovém úseku odeslat k porážce na jatky, se zvířaty nesmí být obchodováno. Takto by musela ČR v případě vakcinace postupovat. Depopulace ohnisek je prováděna právě proto, aby se předešlo dalšímu šíření nákazy, a tím utrácení většího počtu zvířat. S využitím ochranné vakcinace ČR počítá v případě, že by se nákaza v ČR potvrdila a došlo by k jejímu šíření. I v tomto případě by se však počítalo s vakcinací v určitém okruhu kolem vymezených ohnisek. Tak, aby došlo k omezení šíření nákazy a byly tak ochráněny chovy hospodářských zvířat v nezasažených oblastech. Preventivní plošná vakcinace aktuálně není v EU umožněna.

Slovensko využívá nouzovou supresivní vakcinaci v ohniscích nákazy, tedy vakcinaci zvířat určených k utracení, aby došlo k omezení vylučování viru do prostředí. ČR v případě potvrzení ohniska nákazy počítá se stejným přístupem.

4.3 Proč není přípustný přístup podobný pandemii COVID-19, kde promoření proběhlo bez likvidace přenašečů, když u SLAK 70-80 % zvířat nepřenáší virus dlouhodobě?

Promoření populace hospodářských zvířat virem SLAK by vedlo k velkým ekonomickým ztrátám. Jedná se o velmi bolestivé onemocnění zvířat. Postižená zvířata v průběhu onemocnění obtížně přijímají potravu, kvůli bolestivým změnám na strucích nemohou být dojena, kvůli změnám na paznehtech obtížně chodí. S tím by souvisely vysoké finanční náklady na léčbu, přičemž promoření chovů virem SLAK by bylo vysoké z důvodu snadného šíření nákazy. Po prodělání onemocnění mají zvířata velmi sníženou užitkovost a přírůstky. Což opětovně prohlubuje ekonomické ztráty.

Při současném přístupu k zamezení šíření nákazy - vymezení a depopulace (utracení) ohniska a vytvoření uzavřených pásem kolem ohnisek, se počítá s tím, že tato opatření vedou k zastavení šíření nákazy, a tím k ochraně dalších chovů před rozšířením nákazy. Jiný postup není zvažován a ani není v EU možný.

Dopady na chovatele, etické otázky a soběstačnost:

V případě určení postupu při výskytu nákazy a ochrany území před dalším šířením nákazy je nutné mít komplexní odborné znalosti z veterinární oblasti, rozhodování o dalším postupu je centrálně řízeno SVS na základě důkladné analýzy všech zvažovaných rizik. Tato rozhodnutí nelze přenechat chovatelské veřejnosti. Zároveň je možné odkázat se na zákon
č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů, kde jsou stanoveny kompenzace.

Jak již bylo několikrát zmíněno, z důvodu zabránění šíření viru musí být zvířata v postiženém ohnisku utracena. V případě ohniska nákazy nelze živočišné produkty získané před utracením zvířat použít pro lidskou spotřebu, poněvadž veškerá manipulace s nimi, odvoz z hospodářství a další zpracování přispívají k nepřímému šíření viru.

O vakcinaci nebylo v EU dlouhodobě uvažováno, poněvadž nákaza po dlouhá léta nebyla v EU potvrzena. Nyní se situace ohledně výskytu nákazy SLAK v EU změnila. Nicméně aktuálně jsou na Slovensku i v Maďarsku utracena všechna zvířata z ohniska nákazy a aktuálně nic nenasvědčuje dalšímu šíření nákazy. Přijatá opatření na Slovensku a v Maďarsku (depopulace ohniska + vytvoření uzavřených pásem) jsou účinná v zamezení šíření nákazy a není tedy nutné využívat ochrannou vakcinaci. V případě nekontrolovatelného šíření nákazy by jistě vakcinace na celoevropské úrovni byla zvážena a využita.

Dokumentace a podklady:

Strategie byla již několikrát vysvětlena výše.

K výše uvedeným informacím přikládám také jejich zdroj v podobě vědeckých studí:

Productivity, reproduction and economic losses due to foot-and-mouth disease (FMD) in ranian Holstein cows. (M. Bijari et al. 2025)
The economic impacts of foot and mouth disease - what are they, how big are they and where do they occur?(Knight- Jones, Jrushton 2013)
Progresive control of FMD on a global scale.(Sumplion et al. 2012)

Závěrem sděluji, že veškeré dostupné relevantní údaje o nákaze SLAK jsou k dispozici na webových stránkách SVS – www.svscr.cz či Ministerstva zemědělství mze.gov.cz . Případně další odborné informace lze získat v národní zemědělské knihovně - Knihovně Antonína Švehly https://uzei.cz/kas/vypujcni-sluzby .

Dotaz:
Žádost o poskytnutí informací ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím

Pro potřeby analýzy platového systému ve státní službě České republiky Vás žádám ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím o následující informace:

1. Počet zaměstnanců Vašeho ministerstva a podřízených úřadů, u kterých došlo k tzv. žabákování (tj. počet zaměstnanců, u kterých byl uplatněn postup podle § 3 odst. 3 nařízení vlády č. 304/2014 Sb.). Uveďte prosím také průměrný plat těchto zaměstnanců, rozdělený podle toho, zda se jedná nebo nejedná o představené. Dále prosím uveďte také průměrný plat ostatních zaměstnanců (tj. zaměstnanců, u kterých se tzv. žabákování neuplatnilo), opět podle stejného členění na představené a jiné zaměstnance.

2. Počet zaměstnanců, kteří jsou zařazeni na klíčovém služebním místě na Vašem ministerstvu a podřízených úřadech. Opět prosím také o uvedení průměrného platu těchto zaměstnanců, zvlášť pro představené a ty zaměstnance, kteří představenými nejsou. Stejně tak i průměrný plat ostatních zaměstnanců, dle uvedeného členění.

Prosím o jejich zaslání za co nejaktuálnější období, ideálně za rok 2024.

Odpověď:
Na základě Vaší žádosti ze dne 11. dubna 2025 o poskytnutí informací ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „informační zákon"), Vám zasílám informace o počtu státních zaměstnanců Ministerstva zemědělství (dále jen „ministerstvo“), u kterých byl uplatněn postup podle § 3 odst. 3 nařízení vlády č. 304/2014 Sb., o platových poměrech státních zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „nařízení vlády“).

V roce 2024 došlo k postupu podle § 3 odst. 3 nařízení vlády u 4 řadových státních zaměstnanců a 2 představených. Celkově tedy došlo k tzv. „žabákování“ u 6 státních zaměstnanců.

V příloze zasílám požadovanou informaci o průměrném platu těchto státních zaměstnanců za rok 2024, rozdělený podle toho, zda se jedná o představené či řadové státní zaměstnance. Dále pak požadovanou informaci o průměrném platu ostatních státních zaměstnanců za rok 2024 (tj. státních zaměstnanců, u kterých se „žabákování“ v roce 2024 neuplatnilo).

Nad uvedené podotýkám, že institut tzv. „žabákování“, tj. postupu podle § 3 odst. 3 nařízení vlády, může být v rámci ministerstva uplatněn pouze u státních zaměstnanců, kteří jsou ve služebním poměru podle zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o státní službě“).

Z uvedeného důvodu proto byly poskytnuty požadované údaje o průměrných platech pouze státních zaměstnanců ve služebním poměru podle zákona o státní službě, na které se nařízení vlády a zde stanovené postupy vztahují.

Dále uvádím, že ministerstvo v současné době nemá žádná klíčová místa.

K informacím o podřízených úřadech uvádím, že ministerstvo nedisponuje informacemi, které o podřízených úřadech požadujete a jejich vyžádání a následné shromáždění by bylo časově i administrativně náročné. Podřízené služební úřady jsou samostatnými povinnými subjekty podle § 2 informačního zákona, z tohoto důvodu se v případě potřeby můžete obrátit přímo na konkrétní služební úřady.

(Příloha: průměrný plat)

Dotaz:
Žádost o informaci podle zákona č. 106/1999 Sb.

S odkazem na zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, se na Vás obracím s následující žádostí:

Podle ustanoven § 14 odst. 2 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů, „Dotýká-li se řízení podle jiných právních předpisů zájmů chráněných tímto zákonem, rozhodne správní orgán příslušný podle jiného právního předpisu jen se závazným stanoviskem orgánu státní správy lesů, ve kterém lze stanovit podmínky v zájmu ochrany lesa. Toto závazné stanovisko je třeba i k dotčení pozemků do vzdálenosti 30 m od okraje lesa.“

Dotaz:
1)
Znamená citované ustanovení § 14 odst. 2 lesního zákona, že na území, které je ve vzdálenosti menší než 30 m od okraje lesa, nelze provozovat prakticky žádnou činnost, konkrétně že nelze na jiném pozemku (přiléhajícím k lesnímu pozemku) postavit v souladu s územním plánem a stavebními předpisy stavbu, která částí svého půdorysu bude zasahovat do území, které je blíž než 30 m od okraje lesa?

2)
Pokud vlastník dotčeného lesa i jeho odborný lesní hospodář (§ 37 lesního zákona) souhlasí, a pokud je dotčení pozemku ve vzdálenosti do 30 m od okraje lesa stavbou (resp. její částí) takové povahy, že nemůže les (lesní pozemek ani lesní porost na něm) ohrozit, může příslušný orgán státní správy lesů bránit realizaci stavby na přilehlém pozemku jen proto, že je (bude) část stavby zasahovat do území ve vzdálenosti menší než 30 m od okraje lesa?

3)
Jestliže se investor budoucí stavby na pozemku ve vzdálenosti menší než 30 m od okraje lesa vzdá práva na náhradu škody podle § 2897 občanského zákoníku, a jestliže konfigurace terénu ani lesní porost na dotčeném lesním pozemku nevykazuje možnost ohrožení území ve vzdálenosti do 30 m od okraje lesa, může příslušný orgán státní správy lesů stanovit takové podmínky, které by znemožňovaly využití byť jen části území ve vzdálenosti menší než 30 m od okraje lesa?

Odpověď:
Podáním ze dne 14. dubna 2025 jste se obrátil na Ministerstvo zemědělství podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „informační zákon“), s žádostí o poskytnutí informací ohledně problematiky umisťování staveb v pásmu 30 m od lesa.

K Vašim níže uvedeným dotazům uvádím následující:

V pásmu 30 m od lesa lze umístit v souladu s územním plánem drobnou stavbu bez souhlasu státní správy lesů a bez povolení záměru ze strany stavebního zákona. Jednoduché stavby jsou vymezeny v příloze č. 1 zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů.

V případě staveb jednoduchých a vyhrazených vymezených v příloze č. 2 a 3 stavebního zákona je pak nezbytné rozhodnutí o povolení záměru vydané stavebním úřadem podle stavebního zákona. Jako podkladové stanovisko se v těchto případech vydává tzv. jednotné environmentální stanovisko podle zákona č. 148/2023 Sb., o jednotném environmentálním stanovisku, jehož součástí je u staveb do 30 m od lesa i stanovisko vydané podle § 14 odst. 2 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů.

Omezením je, jak v případě drobných, tak i ostatních staveb, dodržení minimální vzdálenosti drobné stavby od hranice lesa 2 m, které vyplývá z § 11 odst. 2 vyhlášky č. 146/2024 Sb., o požadavcích na výstavbu.

Pro úplnost je nutno dodat, že za stavbu do 30 m od lesa se považuje i stavba, jejíž část zastavěné plochy se nachází v tomto pásmu.

Z hlediska posuzování dotčení 30 m pásma lesa podle § 14 odst. 2 lesního zákona
je třeba uvést, že orgán státní správy lesů (resp. orgán vydávající jednotné environmentální stanovisko) není povinen si vyžádat stanovisko odborného lesního hospodáře ani vlastníka lesa. Pokud si uvedená stanoviska vyžádá, pak jimi není vázán a může po posouzení podmínek konkrétního případu vydat i negativní stanovisko, přesto, že se záměrem souhlasí odborný lesní hospodář i vlastník lesa.

V těchto případech bude záležet vždy na individuálním posouzení věci a zvážení povahy záměru (stavby) a situace v dané lokalitě. Obecně nelze vyloučit, že umístění stavby (byť její části) v pásmu do 30 m od lesa nebude z důvodu posouzení konkrétní situace z hlediska ochrany a zachování lesů přípustné.

V rámci posouzení záměru v pásmu do 30 m od lesa orgán státní správy lesů nepřihlíží (ani nemůže přihlížet) k tomu, zda byla uzavřena dohoda mezi vlastníkem lesa a investorem budoucí stavby podle § 2897 občanského zákoníku, ani k dohodě samotné.

Ministerstvo zemědělství v rámci sjednocování výkonu státní správy lesů dlouhodobě zastává níže uvedené stanovisko, které je obsaženo i v komentáří: „DVOŘÁK, P. Lesní zákon: Komentář. [Systém ASPI]. Wolters Kluwer“:

„Orgány státní správy lesů při posuzování dotčení ochranného pásma lesa podle
§ 14 odst. 2 nemohou zohlednit smlouvu uzavřenou podle § 2897 obč. zák., jejímž předmětem je vzdání se práva na náhradu škody na pozemku. S odkazem na ustanovení § 506 a § 507 obč. zák. jsou součástí pozemku i stavby zřízené na pozemku a jiná zařízení s výjimkou staveb dočasných, včetně toho, co je zapuštěno v pozemku nebo upevněno ve zdech, a dále
i rostlinstvo na něm vzešlé.

Při posuzování případů umisťování staveb v ochranném pásmu lesů podle § 14 odst. 2 lesního zákona pak nebude orgán státní správy lesů k uvedené dohodě přihlížet. Orgán státní správy lesů totiž posuzuje, zda zamýšlený záměr je únosný z hlediska účelu lesního zákona, přičemž má dle výše uvedené judikatury přihlédnout i k ustanovení § 22 odst. 1 lesního zákona. Zájem chráněný lesním zákonem přitom musí hájit orgán státní správy lesů bez ohledu na stanovisko vlastníka lesa, jak je uvedeno výše. Uzavřená dohoda navíc nezbavuje orgán státní správy lesů povinnosti uložit rozsah a způsob zabezpečovacích opatření podle § 22 odst. 1 lesního zákona, pokud je to nezbytné k zajištění bezpečnosti osob a majetku. Na uvedenou povinnost opět jakákoli soukromoprávní dohoda podle občanského zákoníku nemá a nemůže mít vliv.

Soukromoprávní akt ohledně vyloučení náhrady škody do budoucna tedy nelze zohlednit při veřejnoprávním posouzení podle § 14 odst. 2 lesního zákona, kdy se posuzuje možnost umístění stavby z hlediska možného ohrožení lesa z hlediska lesního zákona, tedy zachování lesa pro plnění všech jeho funkcí. Obsahově jde tedy o jinou záležitost.

Irelevantnost dohody ve vztahu ke státní správě lesů je dána podpůrně též ustanovením § 1 odst. 1 věty druhé obč. zák., podle kterého platí: „Uplatňování soukromého práva je nezávislé na uplatňování práva veřejného.“ Z lesního zákona ani z občanského zákoníku vzájemná vazba smlouvy a rozhodování státní správy lesů nevyplývá.

Nepřihlíží se na ujednání smlouvy uzavřené podle § 2897 obč. zák., která vymezuje § 2898 obč. zák., tj. nepřihlíží se k ujednání, které předem vylučuje nebo omezuje povinnost k náhradě újmy způsobené člověku na jeho přirozených právech (život
a zdraví zejména), anebo způsobené úmyslně nebo z hrubé nedbalosti. Předmětem smlouvy je, že se vlastník ohroženého pozemku nebude domáhat újmy, nikoliv otázka toho, zda je možné dotčení lesa z hlediska účelu lesního zákona.“.

S ohledem na uvedené, bude i v případech uzavřené dohody podle § 2897 občanského zákoníku, záležet vždy na individuálním posouzení věci a zvážení povahy záměru (stavby) a situace v dané lokalitě. Obecně nelze vyloučit, že umístění stavby (byť její části) v pásmu do 30 m od lesa nebude z důvodu posouzení konkrétní situace z hlediska ochrany a zachování lesů přípustné.

V případě, že investor nebude souhlasit s posouzením situace, resp. vydáním nesouhlasu, nebo se stanovením podmínek, má možnost se proti závaznému stanovisku nebo jednotnému environmentálnímu stanovisku vydanému podle § 14 odst. 2 lesního zákona bránit postupem podle § 149 odst. 7 a 8 správního řádu. S odkazem na ustanovení § 149 odst. 2 správního řádu je pak třeba upozornit na to, že jakékoli závazné stanovisko musí mít nejen část výrokovou, z které vyplývá, jak byla věc posouzena, eventuálně jaké podmínky byly stanoveny, ale také odůvodnění toho, proč byla věc posouzena právě takovým způsobem, včetně odůvodnění stanovených podmínek.

S ohledem na to, že se povinnost poskytovat informace podle § 2 odst. 4 informačního zákona, netýká mimo jiné dotazů na názory a budoucí rozhodnutí, nelze Vám poskytnout bližší informace k bodům 2) a 3), protože ta bude předmětem budoucího posouzení záměru v konkrétním případě příslušným orgánem.

Dotaz:
Žádost o poskytnutí informace podle zákona č. 106/1999 Sb.

Jsem členem Zahrádkové osady Jenerálka, z.s. IČO: Náš spolek má se Státním pozemkovým úřadem uzavřenu nájemní smlouvu č. , na základě které jsou spolku pronajímány pozemky v k.ú. Dejvice, v lokalitě Jenerálka za účelem zahrádkářské činnosti. Spolek na základě této smlouvy pronajímá členům spolku 395 zahrádek.

Dne 15. 04. 2025 je na programu Poslanecké směnovny Parlamentu České republiky Sněmovní tisk 789/0 Sněmovní tisk 780/0 - Novela z. o Státním pozemkovém úřadu. V důvodové zprávě k tomuto tisku je uvedeno:

„Stávající právní úprava obsahuje ustanovení týkající se nárokového převodu pozemků v zahrádkářských osadách, k jehož uplatnění však již vypršela lhůta, a tudíž se stává nadbytečným i neaplikovatelným, přičemž zároveň byly vyřízeny všechny žádosti týkající se tohoto typu převodu. Stejně tak zákon v současném znění obsahuje možnost bezúplatného převodu pozemků nacházejících se na území třetích zón národních parků. Žádost o bezúplatný převod tohoto typu bylo možné podat do 12 měsíců od nabytí účinnosti zákona č. 503/2012 Sb. Tato lhůta tak vypršela dne 1. 1. 2014 a předmětné ustanovení již v současnosti postrádá opodstatnění.“

Vzhledem k tomu, že v našem spolku byl realizován pouze 1 převod a to v roce 2021 a další převody byly na základě rozhodnutí ředitele Krajského pozemkové úřadu pro Prahu a Středočeský kraj Ing. Jiřího Veselého pozastaveny, žádáme o informace, kdo poskytl předkladateli tohoto tisku informaci o tom , že „Stávající právní úprava obsahuje ustanovení týkající se nárokového převodu pozemků v zahrádkářských osadách, k jehož uplatnění však již vypršela lhůta, a tudíž se stává nadbytečným i neaplikovatelným, přičemž zároveň byly vyřízeny všechny žádosti týkající se tohoto typu převodu“, která je zavádějící.

Dne 05.04.2025 bylo členům spolku oznámeno, že KPÚ zahájil 1.vlnu úplatných převodů v naší osadě. V současné době jsou členové spolku, kteří si podali žádosti o odkup již v roce 2013 a následně postaveni před rozhodnutí, zda koupit své zahrádky a to vše urychleně ještě před datem účinnosti novely zákona č. 503/2012 Sb. o Státním pozemkovém úřadu.

Konkrétně informace:

- kdo, kdy a jakým způsobem informaci předkladateli poskytl,
- pokud byla poskytnuta v písemné formě, žádám o zaslání příslušného dokumentu
- zda si předkladatel tisku ověřoval informace, které uvedl v důvodové zprávě

Odpověď:
Podáním podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „informační zákon“), ze dne 13. dubna 2024, jste se obrátil na Ministerstvo zemědělství s žádostí o poskytnutí informací. Vaše dotazy směřují k důvodové zprávě k aktuální novele zákona č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o SPÚ“), konkrétně k odůvodnění zrušení § 10b, který se týká oblasti převodů zemědělských pozemků v zahrádkových a chatových osadách.

Důvodová zpráva, jak uvádíte, zrušení § 10b odůvodňuje tak, že „Stávající právní úprava obsahuje ustanovení týkající se nárokového převodu pozemků v zahrádkářských osadách, k jehož uplatnění však již vypršela lhůta, a tudíž se stává nadbytečným i neaplikovatelným, přičemž zároveň byly vyřízeny všechny žádosti týkající se tohoto typu převodu.“.

K Vašim dotazům uvádím následující:

Kdo, kdy a jakým způsobem informaci předkladateli poskytl.

Podklady pro novelizaci zákona o SPÚ předal Státní pozemkový úřad Ministerstvu zemědělství jako gesčně příslušnému ministerstvu dne 29. června 2023 prostřednictvím datové zprávy. Součástí materiálu byl i návrh důvodové zprávy, který předmětnou informaci obsahoval.

Pokud byla poskytnuta v písemné formě, žádám o zaslání příslušného dokumentu.

Příslušný dokument je přiložen k tomuto dopisu.

Zda si předkladatel tisku ověřoval informace, které uvedl v důvodové zprávě.

Ministerstvo zemědělství průběžně v rámci celého legislativního procesu ověřuje jemu poskytnuté informace. Důvodem navrhované právní úpravy, tj. zrušení § 10b, je vypustit ze zákona ustanovení, které se týká otázky historicky podávaných žádostí, pokud jejich příjem v rámci režimu převodu zemědělských pozemků v zahrádkových a chatových osadách skončil 31. prosince 2018. Nicméně souhlasím s Vámi, že text důvodové zprávy v tomto ohledu nebyl přesný a neměl obsahovat informaci o tom, že všechny žádosti podle § 10b zákona o SPÚ již byly vyřízeny.

I přes uvedení této informace nemůže text důvodové zprávy měnit nic na smyslu navrhovaného zrušení § 10b. Cílem navrhované úpravy není v žádném případě zastavit řízení o již podaných žádostech, ale pouze zpřehlednit text právní normy. Jak je Vám jistě známo, režim týkající se zahrádkových a chatových osad je podle zákona o SPÚ dvojí:

žádosti podané do 31. prosince 2013 (podle § 10 odst. 3 zákona o SPÚ ve znění do 31. prosince 2013), které se vyřídí podle tohoto zákona ve znění účinném do dne 31. prosince 2013, a
žádosti podané v období od 1. srpna 2016 do 31. prosince 2018 (podle § 10b zákona o SPÚ ve znění od 1. srpna 2016), které se i po nabytí účinnosti aktuální novely zákona o SPÚ budou vyřizovat podle § 10b ve znění účinném do dne nabytí účinnosti této novely. Z tohoto důvodu obsahuje předkládaná novela přechodné ustanovení (čl. II bod 1 novely): „Řízení zahájená podle zákona č. 503/2012 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle zákona č. 503/2012 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, s výjimkou řízení podle § 10 a 10a, která se dokončí podle zákona č. 503/2012 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.“.

Z uvedeného vyplývá, že ačkoli odůvodnění navrhované změny bylo formulováno nepřesně, jejím cílem je plné zachování práv žadatelů, kteří požádali o převod pozemku podle § 10b, resp. § 10 odst. 3 zákona o SPÚ.

V případě konkrétních dotazů či nejasností Vám doporučuji obrátit se přímo na Státní pozemkový úřad, který disponuje dalšími doprovodnými údaji a je samostatným povinným subjektem ve smyslu informačního zákona.

(Příloha: 1. Duvodova_zprava_final_2.pdf)

Doplnění dotazu:
K Vašemu sdělení, které mi bylo doručeno pod Sp. zn.: MZE-30577/2025, Č. j. MZE-32185/2025-11155.

Děkuji za zaslané informace a rád bych se k Vámi zaslanému ještě dotázal, zda jak jste uvedl:
žádosti podané do 31. prosince 2013 (podle § 10 odst. 3 zákona o SPÚ ve znění do 31. prosince 2013), které se vyřídí podle tohoto zákona ve znění účinném do dne
31. prosince 2013, platí, že celý postup vyřízení žádosti bude probíhat na základě zákonů a vyhlášek platných k témuž datu, či zda subjekt, který žádost vyřizuje může postupovat podle aktuálně platných zákonů a vyhlášek (zejména se to týká zákonů a vyhlášek, na základě kterých jsou stanoveny kupní ceny pozemků). Případně zda mě odkážete na některé kolegu z MZ, kdo by my mohl dotaz zodpovědět.

Dotaz doplňuji proto, že v naší osadě ( cca 400 zahrádek) dosud proběhl pouze jeden převod - převod zemědělského pozemku - zahrady a pozemku pod chatkou. Tento je předmětem žaloby, kdy KPÚ uzavřel kupní smlouvu, na základě této smlouvy proběhl zápis nových vlastníků do katastru nemovitostí. Smlouvy byla zaregistrována v registru smluv MV. Následně byla ředitelem KPÚ Ing. Veselým zpochybněna kupní cena, kdy byl nejprve požadován doplatek ve výši dvojnásobku kupní ceny, t.j. 1 mil. Kč. a poté co nebyla doplatek uhrazen, KPÚ podal žalobu na zrušení kupní smlouvy. Ing. Veselý rovněž celý proces úplatných převodů pozastavil a to na základě doporučení oddělení tvorby cen a verifikace SPÚ.

Ostatní žadatelé z tzv. 1 vlny privatizace - cca 14 členů našeho spolku (Zahrádková osada Jenerálka, z.s.), kteří měli již měli složené zálohy na kupní cenu nebo těsně před podpisem smluv podali žaloby na nahrazení projevu vůle, t.j. zavření kupní smlouvy. Sodní spor o zrušení kuní smlouvy byl pravomocně ukončen, KPÚ však podalo dovolání, které není dosud dořešeno. Co se týče ostatních sporů, část stále probíhá. Samotné, jak uvádí sám ředitel KPÚ Ing. V." zahájení procesu přípravy dokončení privatizace " začalo fakticky až dne 11.4.2025 tím, že byla vystavena objednávka na znalecký posudek pro prodej pozemků v osadě.

K výše uvedenému, vzhledem k tomu, že v naší osadě ohledně prodejů vznikla situace, kdy jsou nám předkládány rozdílné informace, proces proces není ze strany KPÚ transparentní a je mnoho nejasností ohledně kroků KPÚ, prosím o vyřízení mého dotazu v co nejkratším termínu.

Odpověď:
K Vašemu dodatečnému dotazu ze dne 5. května 2025 (reakci na č. j. MZE-32185/2025-11155) sděluji, že ocenění pozemků pro převod bude provedeno podle právních předpisů pro oblast oceňování platných v době převodu pozemku, tzn. podle aktuálních cenových předpisů.

V příloze Vám zasílám rovněž souhrnnou informaci Krajského pozemkového úřadu pro Středočeský kraj a hl. m. Praha ze dne 28. dubna 2025, která se situace v ZO Jenerálka týká.

V případě dalších konkrétních dotazů se, prosím, dále obracejte na Ing. M. S., vedoucí Oddělení převodů majetku státu, e-mail: xxxx, tel. xxx, popřípadě Mgr. Z. T., vedoucího oddělení právního zastupování a rozkladové komise, e-mail: xxxx, tel. xxx.

(Příloha: 1. Informace pro žadatele o převod pozemků v ZO Jenerálka (002).docx)

Dotaz:
Dotaz podle zákona č. 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím

Podle zákona č. 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím ve znění pozdějších předpisů se tímto dotazuji

1) Kolik osob skládalo zkoušku z myslivosti v roce 2023?

2) Kolik osob skládalo zkoušku z myslivosti v roce 2024?

3) Jaká byla úspěšnost uchazečů v letech 2023 a 2024 v obvodech jednotlivých orgánů státní správy myslivosti?

Odpověď:
V návaznosti na Vaši žádost ze dne 14. dubna 2025 podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, ve které požadujete informace o počtu absolventů zkoušek z myslivosti za roky 2023 a 2024, Vám sděluji následující.

Složení zkoušky z myslivosti je základním kvalifikačním předpokladem pro vydání loveckého lístku. Podrobnosti ke zkoušce z myslivosti upravuje zákon č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o myslivosti“) a zejména pak vyhláška č. 244/2002 Sb., kterou se provádí některá ustanovení zákona o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška“).

K Vašim dotazům je třeba zdůraznit, že úspěšné absolvování zkoušky z myslivosti není jedinou cestou, jak dosáhnout kvalifikace pro vydání loveckého lístku. Další možnost je dána § 19 odst. 4 vyhlášky - lovecký lístek lze vydat i tomu, kdo prokáže, že úspěšně ukončil výuku předmětu myslivost (střední odborná škola) nebo složil zkoušku z myslivosti (vysoká škola).

Údaje o počtu osob s kvalifikací dosaženou vzděláním nemá Ministerstvo zemědělství k dispozici. Proto Vám, na základě telefonické konzultace k dopřesněni Vaší žádosti, zasíláme tabulku s údaji od subjektů pověřených k organizování zkoušek z myslivosti (§ 24 vyhlášky).

Pověřený subjekt	2023		2024
Pověřený subjekt	adeptů	úspěšných	adeptů	úspěšných
ČMMJ	1794	1377	1319	1239
SOŠ Nové M.n.M	16	15	17	17
SOUSL Šternberk	0	0	25	21
VOŠL a SLŠ Písek	58	54	59	57
SOU Bzenec	10	7	10	7
ČZA Humpolec	21	19	0	0
VOŠ SŠVZZ Třebíč	8	7	8	8
SOŠ Poděbrady	73	70	35	35
VOŠEZ Boskovice	160	150	101	101
Společnost pro myslivecké vzdělávání - Artemis	87	60	69	54
Asociace myslivosti ČR	51	51	153	148
Myslivecká matice Bohemia	0	0	63	63
SLŠ Hranice	6	5	13	13
Řád Sv. Huberta	11	6	8	7
MLDU Brno	x	x	0	0
Celkem	2 295	1 821	1 880	1 770

Přehled pověřených subjektů včetně kontaktních údajů naleznete na webových stránkách Ministerstva zemědělství v sekci LESY/Myslivost.

Dotaz:
Žádost o poskytnutí informací podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím

Věc: Žádost o poskytnutí informací týkajících se ztrát na životech hospodářských zvířat při povodních v září 2024

V souladu se zákonem č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, Vás tímto žádám o poskytnutí následujících informací:

1. Jaké byly ztráty na životech hospodářských zvířat při povodních v září 2024 v České republice?

2. Jaké konkrétní druhy hospodářských zvířat byly postiženy a v jakém rozsahu?

3. Jaké byly finanční náklady spojené s těmito ztrátami?

Prosím o zaslání odpovědi na výše uvedený e-mail.

Odpověď:
Podáním ze dne 14. dubna 2025 jste se obrátila na Ministerstvo zemědělství (dále jen „ministerstvo“) ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „informační zákon“), s žádostí o poskytnutí informací týkajících se ztrát na životech hospodářských zvířat při povodních v září 2024 a finančních nákladech spojených s těmito ztrátami.

Při povodních probíhalo několik monitoringů v rámci zjišťování výše škod na majetku, rostlinách či zvířatech. Škody na majetku v oblasti zemědělské produkce a lesního hospodářství zpracovávalo Ministerstvo financí, které případně disponuje informacemi o typu majetku, vlastnících a rozložení nákladů v rámci krajů. Státní zemědělský intervenční fond (dále jen „Fond“) provedl monitoring škod hospodářských zvířat, plodin a dalších dotčených komodit. Tento monitoring byl dobrovolný a bylo na každém zemědělci jaké informace a v jaké míře je Fondu poskytne. Státní veterinární správa České republiky (dále jen „SVS“) provedla vyhodnocení dopadů povodní z roku 2024 a evidovala hlášení ztrát.

Níže zasílám odpovědi na Vámi podané dotazy:

1. Jaké byly ztráty na životech hospodářských zvířat při povodních v září 2024 v České republice?

Monitoring ztrát v chovech hospodářských zvířat prováděný Fondem byl zaměřen pouze

na finanční odhad škod, nikoliv na počty uhynulých hospodářských zvířat. SVS neevidovala
žádné úhyny hospodářských zvířat, pouze jejich evakuaci. Tato hlášení jsou jediná, která se zaměřovala na hospodářská zvířata a ministerstvu tak nejsou známa data o možném množství úhynů hospodářských zvířat způsobených povodněmi v roce 2024.

2. Jaké konkrétní druhy hospodářských zvířat byly postiženy a v jakém rozsahu?

Jak již bylo uvedeno v předchozí odpovědi, monitoring ztrát v chovech hospodářských zvířat prováděný Fondem byl zaměřen pouze na finanční odhad škod, konkrétní druhy hospodářských zvířat neobsahoval. Tento monitoring byl jediný, který se zaměřoval na hospodářská zvířata, a ministerstvu tak nejsou známa data o druzích hospodářských zvířat uhynulých v důsledku povodní roce 2024.

3. Jaké byly finanční náklady spojené s těmito ztrátami?

V rámci podzimního monitoringu v roce 2024 Fondu hlásilo 27 subjektů odhad škod na hospodářských zvířatech v celkové výši cca 22 mil. Kč. Jednalo se pouze o odhad škod bez vazby na jakoukoli podporu, čímž ze strany ministerstva žádné finanční náklady nevznikly. Výše úhrady škod na hospodářských zvířatech je závislá na zodpovědnosti chovatelů v rámci jejich pojištění proti živelním pohromám, které je dotačně podporováno v rámci programu „Finanční podpora pojištění“ prostřednictvím Podpůrného a garančního rolnického
a lesnického fondu, a. s. – více informací na webu https://www.pgrlf.cz/program-financni-podpora-pojisteni/.

V případě dalších dotazů či upřesnění k dané problematice se prosím obraťte přímo na Fond či Ministerstvo financí, které jsou samostatnými povinnými subjekty podle informačního zákona.

Dotaz:
Žádost o poskytnutí informace dle ustanovení Zák. č. 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím a v souladu s čl. 41, čl. 42 Charty základních práv EU (U.v. EU C 303,14.12. 2007, s. 1-16) a v souladu s povinností předcházet škodám zakotvenou v ust. § 2900 a násl. Zák. č. 89/2012 Sb., Občanský zákoník, zkr. NOZ, s přihlédnutím k nálezu ÚS ČR sp. zn.: II ÚS 618/18 ze dne 2. 4. 2019, TZ 39/2019

V souladu s ustanovením Zák. č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, dle a v souladu s čl. 41, čl. 42 Charty základních práv EU (U.v.EU C 303,14.12. 2007, s.1-16) a v souladu s povinností předcházet škodám zakotvenou v ust. § 2900 a násl. Zák. č. 89/2012 Sb., Občanský zákoník, zkr. NOZ Vás žádáme o písemné poskytnutí informace, a to na níže uvedené otázky uvedené dále v textu tohoto dnešního podání.

Dne 1.4.2025 nabyl účinnosti zákon č. 70/2025 Sb., kterým se mění zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.

Tento zákon mj. novelizoval i zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích, a to mj. tak, že stávající ust. § 10 byl doplněn o nový odst. 5 tohoto znění:

Je tedy za dané situace zcela namístě formou této žádosti dle ust. Zák. č. 106/1999 Sb. požádat o poskytnutí informací na níže uvedené otázky, a to:

1) Kdo konkrétně, kdy, na základě čeho, a za jakým účelem vypracoval pro p. M. V. podklady pro dotyčný „přílepek" . Žádáme o zaslání těchto podkladů k „přílepku".

2) Zda byly podklady k „přílepku" či „přílepek" jako takový přeložen k veřejné diskusi. Pokud ano, kdy, kde a komu a s jakým výsledkem. Pokud „přílepek" nebyl předložen k veřejné diskusi, tak z jakého důvodu.

3) Byl „přílepek" předložek k posouzení Legislativní radě Vlády ČR? Pokud ano, kdy, pod jakým č.j. a s jakým výsledkem. Pokud „přílepek" nebyl předložen k posouzení Legislativní radě Vlády ČR, tak z jakého důvodu.

4) Jaké je legislativní ukotvení pracovní skupiny Evropské komise (tzv. CAFAB)? Kde, kdy a na základě čeho pracovní skupina Evropské komise CAFAB vznikla, kdo je jmenovitě jejím členem, na základě čeho, kdy a kým byl jmenován, pověřen, zvolen či vyslán?

5) Jaká je závaznost stanovisek či posouzení vypracovaných pracovní skupinou Evropské komise (tzv. CAFAB), kde a kým jsou stanoviska či posouzení vypracovaná pracovní skupinou Evropské komise (tzv. CAFAB) zveřejněna a zda je možno se k nim vyjádřit či podat opravné prostředky.

6) Jaká je závaznost katalogu CAFAB a zda je katalog CAFAB uveřejňován ve Sbírce zákonů, Úředním věstníku ČR, Úředním věstníku EU či jiném transparentním a autoritativním médiu?

7) Kdo, kdy a z čeho a jakým způsobem financuje a kontroluje činnost pracovní skupiny Evropské komise (CAFAB)?

8) Jakým konkrétním způsobem členové pracovní skupiny Evropské komise (tzv. CAFAB) sbírají informace k posouzení o tom, co bylo či nebylo na trhu EU ve významné míře používáno k lidské spotřebě před 15. 5.1997 či o tom, že je prokazována historie bezpečného používání potraviny ve třetí zemi či o tom, že potravina je konzumována nejméně v jedné třetí zemi po dobu nejméně 25 let jako součást obvyklé výživy podstatné části obyvatelstva.

9) Kdo a jakým způsobem garantuje správnost, závaznost a neměnnost závěrů konkrétních posouzení vypracovaných ze strany pracovní skupiny Evropské komise (tzv. CAFAB) a zápisů v katalogu CAFAB

10) Jaké jsou reálné pojistky a opravné prostředky proti závěrům konkrétních posouzení vypracovaných ze strany pracovní skupiny Evropské komise (tzv. CAFAB) a zápisům v katalogu CAFAB. U koho, v jaké lhůtě a jakým způsobem se mohou tyto opravné prostředky podávat.

11) Zda a kdy byl „přílepek" předložen „Komisi RIA" a s jakým výsledkem. Pokud „přílepek" nebyl předložen k posouzení „Komise RIA", z jakého důvodu?

12) Zda je Vašemu úřadu znám pravomocný rozsudek Městského soudu v Praze č.j.: 8 A 28/2014 110-115 ze dne 22. 6. 2017 a jeho závěry.

Odpověď:
Na základě Vaší žádosti ze dne 13. dubna 2025 podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, ohledně zákona č. 70/2025 Sb., kterým se mění zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, mimo jiné i zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 110/1997 Sb.), Vám k jednotlivým dotazům sděluji následující.

1) Kdo konkrétně, kdy, na základě čeho, a za jakým účelem vypracoval pro p. Marka Výborného podklady pro dotyčný „přílepek“. Žádáme o zaslání těchto podkladů
k „přílepku“.

Podklady pro pozměňovací návrh poslance M. V. k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, v části týkající se změny zákona o potravinách a tabákových výrobcích (dále jen „pozměňovací návrh poslance M. V.“), zpracovala v červnu 2024 Státní zemědělská a potravinářská inspekce, a to na základě zejména předpisů Evropské unie a aplikační praxe.

2) Zda byly podklady k „přílepku“ či „přílepek“ jako takový předložen k veřejné diskusi. Pokud ano, kdy, kde a komu a s jakým výsledkem. Pokud „přílepek“ nebyl předložen k veřejné diskusi, tak z jakého důvodu.

Pozměňovací návrh poslance M. V. k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, v části týkající se změny zákona o potravinách a tabákových výrobcích, byl k veřejné diskusi pouze v rámci projednávání návrhu zákona v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR podle zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů, tedy dle postupů standardních pro legislativní proces.

3) Byl „přílepek“ předložen k posouzení Legislativní radě vlády ČR? Pokud ano, kdy, pod jakým č.j. a s jakým výsledkem. Pokud „přílepek“ nebyl předložen k posouzení Legislativní radě vlády ČR, tak z jakého důvodu.

Pozměňovací návrh poslance M. V. nebyl předložen k posouzení Legislativní radě vlády České republiky, protože pozměňovací návrhy podle § 63 odst. 1 bodu 4 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů, nejsou Legislativní radou vlády České republiky projednávány. Legislativní rada vlády České republiky je poradním orgánem vlády v oblasti její legislativní činnosti, nikoli poradním orgánem pro jednotlivé poslance.

4) Jaké je legislativní ukotvení pracovní skupiny Evropské komise (tzv. CAFAB)? Kde, kdy
a na základě čeho pracovní skupina Evropské komise CAFAB vznikla, kdo je jmenovitě jejím členem, na základě čeho, kdy a kým byl jmenován, pověřen, zvolen či vyslán?

Pracovní skupina CAFAB byla zřízena Generálním ředitelstvím Evropské komise pro zdraví
a bezpečnost potravin (DG SANTE) jako neformální expertní platforma v rámci struktury Evropské komise. Jejím hlavním úkolem je výměna informací a odborná diskuse mezi zástupci členských států a Evropskou komisí, zejména v oblasti posuzování statusu nových potravin, jejich historie konzumace a bezpečnosti, v návaznosti na nařízení (EU) 2015/2283.

Členy pracovní skupiny jsou zástupci kompetentních autorit členských států, kteří byli do skupiny nominováni příslušnými národními orgány. V případě České republiky je zástupcem Ministerstvo zemědělství, konkrétně Oddělení bezpečnosti potravin. Složení skupiny není dostupné v jednotné podobě a pracovní skupina CAFAB nemá oficiální internetovou stránku. Komunikace mezi členy probíhá zejména prostřednictvím zabezpečené e-mailové platformy
a pravidelných osobních setkání.

Pracovní skupina CAFAB není rozhodovacím tělesem Evropské komise. Výstupy pracovní skupiny CAFAB jsou odborná doporučení založená na diskusi zástupců členských států, která nejsou právně závazná a slouží k podpoře jednotného výkladu nařízení (EU) 2015/2283 o nových potravinách. Jako takové nejsou výstupy CAFAB předkládány k veřejnému připomínkování a nelze vůči nim uplatnit formální opravné prostředky. Výstupy jsou využívány Evropskou komisí při aktualizaci tzv. EU Novel Food status Catalogue.

Předpokládáme, že „katalogem CAFAB“ je myšlen EU Novel Food status Catalogue. EU Novel Food status Catalogue není zveřejňován ve Sbírce zákonů ČR ani v Úředním věstníku EU; je veřejně dostupný na oficiálních internetových stránkách Evropské komise (https://food.ec.europa.eu/food-safety/novel-food/novel-food-status-catalogue_en). Na úrovni EU není právně závazný, nicméně v České republice je od 1. 4. 2025 závazným podkladem pro posuzování zákazu uvádění určitých potravin na trh podle § 10 odst. 5 zákona č. 110/1997 Sb.

7) Kdo, kdy a z čeho a jakým způsobem financuje a kontroluje činnost pracovní skupiny Evropské komise (CAFAB)?

Činnost pracovní skupiny CAFAB je zajišťována Generálním ředitelstvím Evropské komise pro zdraví a bezpečnost potravin (DG SANTE) v rámci rozpočtu Evropské unie. Dohled nad její činností vykonává Evropská komise, která zajišťuje, aby činnost probíhala v souladu s právními předpisy EU.

8) Jakým konkrétním způsobem členové pracovní skupiny Evropské komise (tzv. CAFAB) sbírají informace k posouzení o tom, co bylo či nebylo na trhu EU ve významné míře používáno k lidské spotřebě před 15. 5. 1997 či o tom, že je prokazována historie bezpečného používání potraviny ve třetí zemi či o tom, že potravina je konzumována nejméně v jedné třetí zemi po dobu nejméně 25 let jako součást obvyklé výživy podstatné části obyvatelstva.

Informace o historii konzumace posuzují členové CAFAB na základě dokumentace poskytnuté členskými státy, žadateli či vědeckými institucemi. Přijímané důkazy mohou zahrnovat historické záznamy, vědecké studie, katalogy, prodejní data nebo jiné zdroje, které dokládají buď konzumaci v EU před 15. 5. 1997, nebo bezpečné používání ve třetí zemi po dobu nejméně 25 let.

Diskuse nad těmito podklady probíhá v rámci zasedání skupiny nebo elektronicky. Každý členský stát má možnost vyjádřit se k důvěryhodnosti předložených informací. Výsledný konsenzus slouží jako podklad pro případnou aktualizaci katalogu.

Jak uvádím v odpovědi na otázku č. 5, výstupy pracovní skupiny CAFAB jsou odborná doporučení založená na diskusi zástupců členských států, která nejsou právně závazná. Výstupy pracovní skupiny CAFAB vyjadřují konsenzuální pohled členských států, který je založen na předchozí diskusi a posouzení dostupných informací. Zápisy v katalogu mohou být revidovány v návaznosti na nové poznatky, přičemž aktuálnost je garantována Komisí.

Jak bylo sděleno v odpovědi na otázku č. 5, výstupy pracovní skupiny CAFAB jsou odborná doporučení založená na diskusi zástupců členských států, která nejsou právně závazná. Z tohoto důvodu nelze na výstupy CAFAB uplatnit formální opravné prostředky. Pokud má jakýkoliv subjekt pochybnosti o konkrétním zápisu, může kdykoliv status potraviny konzultovat podle článku 4(3) nařízení (EU) 2015/2283 s členskými státy či Evropskou komisí.

11) Zda a kdy byl „přílepek“ předložen „Komisi RIA“ a s jakým výsledkem. Pokud „přílepek“ nebyl předložen k posouzení „Komisi RIA“, z jakého důvodu?

Pozměňovací návrh poslance M. V. nebyl předložen k posouzení pracovní komisi pro hodnocení dopadů regulace (Komise RIA), protože pozměňovací návrhy podle § 63 odst. 1 bodu 4 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů, nejsou pracovní komisí pro hodnocení dopadů regulace (Komise RIA) projednávány. Pracovní komise pro hodnocení dopadů regulace (Komise RIA) je poradním orgánem a jednou z pracovních komisí Legislativní rady vlády České republiky, nikoli poradním orgánem pro jednotlivé poslance.

Dotaz:
Myslela jsem, že MZe, má nějaký kontrolní mechanismus na Povodí Vltavy. K bodům:

- tak v smlouvě musí být, podle zákona a ne jen žádné úpravy. Každopádně drobné úpravy jsou nutné jinak vám molo uplave;

- tak to tak musí být definováno. To slovo obvyklé je dosti zavádějící, kdo bude určovat co je obvyklé a co není. Obvyklé drobné opravy tam děláte, neboť je to tam v létě jak v džungli, díky lodím v skluzu. Asi nikdo více, než my, nemá zájem aby neznečistil vodu, v které se koupe, a kterou ještě používá na chatách;

- zimoviště pro mola, je vypuštěný břeh Vltavy, a úpravy tam dělá každý;

- k bodu k tyči, to je jen k pousmání. To bych chtěla vidět mola, která mají na Slapech lávku k molu 3-4 m. Můžu vám říci, že skoro nikdo. Proto že jsou dva následující faktory. Povodí Vltavy hýbe s vodou během léta několikrát. Povolení lodí jezdit v skluzu, jak někde v džungli. Těmito faktory se molo neustále pohybuje, že právě potřebujete připevnit lávku jen na jednu stranu a mít lávku co nejdelší, jinak by vám mohlo molo uplavat nebo byste musel každý týden v létě opravovat molo;

- k bodu umístění v zimním období mola jinam, je úplně zcestné. Voda je vypuštěna a molo je na vypuštěném dně Vltavy. Někteří ho ponechávají na místě, my a pár jiných ho raději dáváme na břeh zátoky. To molo s kovovou konstrukcí nikdo nezvedne, aby ho dal někam na zimoviště. Nejde s ním jako s lodí odjet;

- když už člověk platí, mělo by Povodí Vltavy zautomatizovat a informovat platící o stavu vody předem, aby měli možnost plata/mola dát na břehy nebo na své místa. Myslím, jen před a po zimním období. Mělo by to být v zájmu všech. Máme 21. století;

- já se s pokutou za porušení smluvních povinností nájemce problém nemám, když je smlouva OK pro obě strany.

Závěrem, ta smlouva je prostě mimo realitu (pro mola. Pro lodě možná OK), a tudíž ji takhle jako řádný občan nemohu podepsat, proto vás žádám o následující (Žádost o poskytnutí informace ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů):

- jméno Vašeho nadřízeného, který má i pod dohledem Povodí Vltavy;
- jméno osoby z MZe, kdo měl/má na starosti tuto smlouvu;
- jméno osoby z Povodí Vltavy, kdo měl/má na starosti tuto smlouvu.

Znovu si dovoluji zdůraznit, že na místě mola trvám a chci za místo platit, ale tuto neadekvátní smlouvu podepisovat nemohu.

Odpověď:
Dne 16. dubna 2025 obdrželo Ministerstvo zemědělství (dále jen „ministerstvo“) Vaši žádost podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „informační zákon“), v níž žádáte o zaslání jména nadřízeného vrchního ředitele sekce vodního hospodářství Ing. K., jméno zaměstnance Ministerstva zemědělství, jenž má na starosti Vaši nájemní smlouvu se státním podnikem Povodí Vltavy (dále jen „Povodí Vltavy“) a rovněž jméno zaměstnance Povodí Vltavy, jenž má předmětnou smlouvu na starosti. Tato žádost je zároveň součástí Vašeho vyjádření ve věci obsahu nájemní smlouvy, kterou Povodí Vltavy uzavírá za účelem možnosti umístění plovoucího mola, a navazuje na předchozí komunikaci s ministerstvem.

K Vaší žádosti uvádím, s ohledem na skutečnost, že jednotlivé sekce ministerstva nejsou společně organizovány do vyšších organizačních útvarů, je přímým nadřízeným vrchního ředitele sekce vodního hospodářství Ing. A. K. ministr zemědělství Mgr. M. V.. Pokud jde o zpracování Vaší smlouvy, kontaktní osobou za Povodí Vltavy je paní A. Č. Samotné ministerstvo neeviduje veškeré smlouvy, uzavírané státními podniky Povodí. Vaší smlouvou se ministerstvo začalo zabývat až na základě Vašeho podnětu ze dne 6. března 2025, spis v této věci vede Mgr. A. V. z oddělení správy povodí.

Pokud jde o Vaše vyjádření k jednotlivým bodům navrhovaného znění nájemní smlouvy, ministerstvo již odpovědělo dopisem vrchního ředitele sekce vodního hospodářství ze dne 4. dubna 2025, č.j. MZE-27517/2025-15112, na nějž reagujete. Opětovného vysvětlení významu předmětných ustanovení se proto zdržím, pouze k otázce odstraňování mol na zimní období z vodní plochy doplním, že se jedná o podmínku, která zůstává v platnosti už po několik desítek let, a kromě Povodí Vltavy byla v minulosti vyžadována i Státní plavební správou.

Protože ministerstvo neshledalo obsah smlouvy závadným, nebude vůči Povodí Vltavy adresovat žádná doporučení ke změnám. Vzhledem ke skutečnosti, že uzavírání smluv je založeno na zásadě smluvní volnosti, záleží na Vás jako druhé smluvní straně, zda jsou pro Vás navržené podmínky akceptovatelné či nikoliv. V současné době má Povodí Vltavy na nádržích Vltavské kaskády uzavřeno cca 1 600 nájemních smluv a za poslední rok pouze v jediném případě odmítla osoba smlouvu uzavřít z důvodu nesouhlasu s jejím obsahem, obdobně jako je tomu ve Vašem případě. Z toho dle mého názoru jednoznačně vyplývá, že se nejedná o systémový problém.

Dotaz:
Žádost o informace podle zákona č. 106/1999 Sb.

Podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, bych vás chtěl požádat o poskytnutí následujících informací:

Seznam veřejných zakázek, které mělo ministerstvo (včetně jemu podřízených organizací, pokud je spravuje) v období od 1. 1. 2020 do 22. 4. 2025, které nebyly dodány včas podle smluvního termínu plnění.

U každé takové zakázky žádám o tyto informace:

název zakázky, její stručný předmět a název dodavatele,
celková výše zakázky (bez DPH),
smluvní termín splnění zakázky,
skutečné datum splnění zakázky (pokud k němu již došlo),
výše smluvní sankce (např. smluvní pokuta) za nedodržení termínu,
zda ministerstvo tuto sankci uplatnilo či již vymáhá (a případně jakým způsobem),
pokud ministerstvo sankci neuplatnilo, uveďte důvod.

Informace žádám v elektronické podobě, ideálně v otevřeném formátu (např. .xlsx nebo .pdf), a pokud možno v podobě tabulky.

Pro kladné vyřízení žádosti uvádím, že pracuji jako redaktor Českého rozhlasu.

Odpověď:
Podáním ze dne 22. dubna 2025 jste se obrátil na Ministerstvo zemědělství (dále jen „ministerstvo“) ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „informační zákon“), s žádostí o poskytnutí následujících informací:

„Seznam veřejných zakázek, které mělo ministerstvo (včetně jemu podřízených organizací, pokud je spravuje) v období od 1. 1. 2020 do 22. 4. 2025, které nebyly dodány včas podle smluvního termínu plnění.

U každé takové zakázky žádám o tyto informace:

K výše uvedené žádosti Vám v příloze zasílám seznam veřejných zakázek ministerstva, které nebyly v období od 1. 1. 2020 do 22. 4. 2025 dodány včas.

K informacím o podřízených organizacích uvádím, že ministerstvo nedisponuje informacemi, které o podřízených organizacích požadujete a jejich vyžádání a následné shromáždění by bylo časově i administrativně náročné. Podřízené organizace, jejichž přehled naleznete na: https://portal.mze.cz/public/portal/mze/ministerstvo-zemedelstvi/o-ministerstvu/podrizene-organizace, jsou samostatnými povinnými subjekty podle § 2 informačního zákona, z tohoto důvodu se na ně v případě potřeby můžete přímo obrátit.

(Příloha: 1. Verejne zakazky nedodane vcas dle smluvniho terminu plneni.pdf)

Dotaz:
Žádost o poskytnutí informací na základě Zákona č. 106/1999 Sb.

Žádám na základě Zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím o poskytnutí podkladů k dotacím získaným entitou

• Lesní družstvo Lhotsko, se sídlem č.p. 91, 763 12 Lhotsko, IČO 46994408, zapsané v obchodním rejstříku vedeném u Krajského soudu v Brně pod sp.zn. Dr 2363

Jedná se o dotace číslo:

• 1239/LP/2019-K113
• 659/LP/2020-K113
• 493/LK/2020-K113
• BDI.2020
• 348/LP/2021-K113

Zajímá nás především, zda dotace nebyly čerpány na lesní pozemky:

- pozemkům parc. č. xxxx a xxxx v k.ú. Újezd u Valašských Klobouk.

Tyto pozemky byly v evidenci ÚZSVM o nemovitostech s nejednoznačným vlastníkem.

Odpověď:
Podáním ze dne 27. dubna 2025 jste se obrátil na Ministerstvo zemědělství ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, s žádostí „o poskytnutí podkladů k dotacím získaným entitou

• Lesní družstvo Lhotsko, se sídlem č.p. 91, 763 12 Lhotsko, IČO 46994408, zapsané
v obchodním rejstříku vedeném u Krajského soudu v Brně pod sp.zn. Dr 2363

Jedná se o dotace číslo:

• 1239/LP/2019-K113
• 659/LP/2020-K113
• 493/LK/2020-K113
• BDI.2020
• 348/LP/2021-K113

Zajímá nás především, zda dotace nebyly čerpány na lesní pozemky:

- pozemkům parc. č. 1263/5 a 1264/3 v k.ú. Újezd u Valašských Klobouk.

Tyto pozemky byly v evidenci ÚZSVM o nemovitostech s nejednoznačným vlastníkem.“.

Vámi uvedené čtyři žádosti Lesního družstva Lhotsko (mimo bodu BDI.2020, který není číslem žádosti o dotaci) se týkají i pozemku p. č. 1263/5 v k.ú. Újezd u Valašských Klobouk. Druhý z uvedených pozemků (1264/3) není pozemkem určeným k plnění funkcí lesa, proto na něj žádný finanční příspěvek podle zákona o lesích nelze poskytnout.

Podklady k žádostem o dotaci má k dispozici příslušný krajský úřad, kde byla žádost podána.