Poskytnuté informace na žádosti o poskytnutí informace podle zákona č. 106/1999 Sb. - za měsíc prosinec 2025

Poskytnuté informace na žádosti o poskytnutí informací podle zákona č. 106/1999 Sb. - za měsíc prosinec 2025

 

Dotaz:
Dle zákona č. 106/1999Sb. O svobodném přístupu k informacím žádám o data rybářských statistik (a pokud možno i násad) z údolních zdrží Žermanice, Těrlicko, Novomlýnská, Lipno, Orlík a Slapy za roky, které máte k dispozici.

 

Odpověď:
Podáním ze dne 1. 12. 2025 jste se obrátil na Ministerstvo zemědělství podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů,  s žádostí o poskytnutí dat o rybářských statistikách pro údolní nádrže Žermanice - 471043, Lučina 2A - 471043, nádrže Těrlicko - 471131, Stonávka 2A, nádrž Novomlýnská – 461024 - Dyje 5, nádrž Lipno - 421200 - Vltava 30 - 32, Údolní nádrž Lipno, nádrž Orlík - 481501 - Vltava 16 - 19, Údolní nádrž Orlík, nádrž Slapy - 401022 - Vltava 10 -14. Údolní nádrž Slapy.

K výše uvedené žádosti sděluji, že Vámi požadované dokumenty naleznete na sdíleném úložišti: xxxx. Dokumenty budou k dispozici na tomto odkazu po dobu 30 dní.

 

 

 

Dotaz:
Žádost o poskytnutí informace dle zákona č. 106/1999 Sb.

V souladu se zákonem č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, Vás tímto žádám o poskytnutí informací – dokumentů:

MŽP od 1. prosince 2025 zveřejnilo mapové podklady zpracované formou porovnávání veřejného zájmu dekarbonizace s řadou jiných relevantních veřejných zájmů (např. v oblasti ochrany přírody, bezpečnosti státu, ochrany kulturních památek, ochranných pásem energetické a komunikační infrastruktury apod.) na webové adrese: https://agp.vukoz.cz/arcgis/apps/sites/#/akceleracnioblasti.

MŽP upozornilo, že zmíněné podklady neobsahují mapy akceleračních oblastí, pouze vypovídají o tom, kde jsou nejnižší potenciální střety případné výstavby OZE (zvlášť pro větrnou a solární energetiku).

Jsou zde území červená, kde vládní nařízení zakazuje vymezení akceleračních oblastí pro jednotlivé obnovitelné zdroje, území žlutá, kde je potřeba pečlivě a individuálně návrhy na případné vymezení akceleračních oblastí posoudit a území zelená, kde je konflikt s ochranou jiných veřejných zájmů oproti rozvoji obnovitelných zdrojů minimální.

Po prostudování uvedeného mapového portálu jako odborného podkladu pro informovanou debatu o vhodnosti území pro případné vymezování akceleračních oblastí podle zákona č. 249/2025 Sb., jsem zjistila závažné nedostatky v identifikaci limitů veřejných zájmů v oblasti ochrany přírody, krajiny a památkové péče na správním území města Černovice (okres Pelhřimov) – mého bydliště.

Jako „Území zelená, kde je konflikt s ochranou jiných veřejných zájmů oproti rozvoji obnovitelných zdrojů minimální“ byla označena mj. zastavitelná území: město Černovice u Tábora, obce Benešov, Dobešov, Panské Mlýny, Rytov, Stružky, Střítež, Svatava, Vackov, Vlkosovice.

A jako Limity veřejných zájmů pro FVE „území zelená“:

• rybníky: město Černovice u Tábora – Zámecký rybník, Králův rybník, Loucký rybník, Klínot, obec Dobešov - Dobešovský rybník, rybníky u obce Panské Mlýny, obec Vackov – Děkanský rybník

Žádám Vás o sdělení, podle jakých konkrétních paragrafů a ustanovení příslušných zákonů byly vymezeny jednotlivé limity veřejných zájmů FVE a VTE, které se promítají do mapových podkladů zveřejněných na portálu akceleračních oblastí, a dále o vysvětlení, jakým způsobem jsou tato vymezení v souladu se zákony:

• č. 99/2004 Sb., Zákon o rybníkářství, výkonu rybářského práva, rybářské stráži, ochraně mořských rybolovných zdrojů a o změně některých zákonů (zákon o rybářství)
• č. 254/2001 Sb., Zákon o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon)
• č. 334/1992 Sb., Zákon České národní rady o ochraně zemědělského půdního fondu

Žádám o zaslání odpovědí elektronicky do datové schránky.

 

Odpověď:
Podáním ze dne 7. prosince 2025 jste se obrátila na Ministerstvo zemědělství (dále jen „ministerstvo“) ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, s žádostí „o sdělení, podle jakých konkrétních paragrafů a ustanovení příslušných zákonů byly vymezeny jednotlivé limity veřejných zájmů FVE a VTE, které se promítají do mapových podkladů zveřejněných na portálu akceleračních oblastí, a dále o vysvětlení, jakým způsobem jsou tato vymezení v souladu se zákony:

• č. 99/2004 Sb., Zákon o rybníkářství, výkonu rybářského práva, rybářské stráži, ochraně mořských rybolovných zdrojů a o změně některých zákonů (zákon o rybářství)
• č. 254/2001 Sb., Zákon o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon)
• č. 334/1992 Sb., Zákon České národní rady o ochraně zemědělského půdního fondu“.

K výše uvedené žádosti Vám sděluji, že ministerstvo neposkytovalo žádné podklady pro zpracování mapového portálu. Ve spojitosti se zákonem o rybářství a tvorbou akcelerační zóny se tato problematika tohoto zákona netýká.

Pro upřesnění uvádím, že přestože dotaz nesměřuje k zákonu č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně některých zákonů (lesní zákon), respektive nedotýká se problematiky ochrany pozemků určených k plnění funkcí lesů, omezení pro tvorbu akceleračních zón stanovuje "NV č. 507/2025 Sb., o stanovení území, na kterých nelze vymezovat akcelerační oblasti" tako:

  § 3 
Území, na kterých nelze vymezit akcelerační oblast pro výrobny elektřiny využívající energii slunečního záření

Akcelerační oblast pro výrobny elektřiny využívající energii slunečního záření nelze kromě území podle § 2 vymezit rovněž na území
a)   zemědělského půdního fondu se zemědělskou půdou I. a II. třídy ochrany, nebo
b)   pozemků určených k plnění funkcí lesa. 

  § 4

Území, na kterých nelze vymezit akcelerační oblast pro výrobny elektřiny využívající energii větru

(1)   Akcelerační oblast pro výrobny elektřiny využívající energii větru nelze kromě území podle § 2 vymezit rovněž na území
a)   pozemků určených k plnění funkcí lesa zařazených do kategorie lesů ochranných a lesů zvláštního určení,  
b)....

Další podrobnosti budou uvedeny v připravované metodice Ministerstva životního prostředí a Ministerstva pro místní rozvoj.

 

 

 

Dotaz:
Žádost o poskytnutí informace ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím

Žádám o informaci, které přípravky na ochranu rostlin se mohou na území České republiky používat při pěstování ječmene jarního.

 

Odpověď:
Na základě Vaší žádosti ze dne 13. prosince 2025 podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, o poskytnutí informace, které přípravky na ochranu rostlin se mohou na území ČR používat při pěstování ječmene jarního, Vám sděluji následující.

Seznam přípravků na ochranu rostlin, které se mohou na území ČR používat při pěstování ječmene jarního, najdete Registru přípravků na ochranu rostlin, který je veřejně dostupný prostřednictvím webových stránek Ministerstva zemědělství https://mze.gov.cz/public/app/eagriapp/POR/. Registr umožňuje vyhledávání podle řady kritérií, např. podle účinné látky, plodiny či oblasti použití a biologické funkce.

 

 

 

Dotaz:
Žádost o poskytnutí informace

Dovoluji si Vás tímto oslovit jakožto povinný subjekt podle § 2 odst. 1 a § 4 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, a to s žádostí o poskytnutí následujících informací:

1. Kolik osob vykonávalo v roce 2024 celkem studijní/odbornou stáž na Ministerstvu a všech jemu podřízených sekcích, odborech, úřadech či pracovištích?

2. Jsou stáže na Ministerstvu placené, či neplacené? a. Pokud placené, podle jakých pravidel? b. Pakliže Ministerstvo nabízí obě varianty:
i. Kolik stážistů je placených, kolik neplacených?
ii. V čem se konkrétně liší podmínky výkonu placené stáže oproti neplacené? (Při odpovědi, prosím, uvažujte zejm. kritéria v otázkách 3–6).

3. Probíhá při stáži produktivní práce?

Tj. zejm.:
a. Požívá Ministerstvo z činnosti stážisty jakýkoli prospěch? Jsou výsledky stážistovy činnosti garantem předávány jiným součástem Ministerstva k jinému účelu než toliko k hodnocení stáže?
b. Jsou stážistovi zadávány k plnění úkoly, které by musely být splněny i beze stáže?

4. V jaké je stážista pozici vůči garantu své stáže z hlediska nadřízenosti garanta a podřízenosti stážisty?

Tj. zejm.:
a. Jsou na stážisty kladeny požadavky z hlediska docházky?
b. Je stážista povinen využívat dobu stáže k plnění svěřených úkolů?
c. Je práce stážisty kontrolována?
d. Hrozí stážistovi jakýkoli postih (vč. ukončení stáže) při porušení pravidel stáže vč. docházky?

5. Jedná stážista kdykoli během stáže jménem Ministerstva?

6. Může se stážista nechat během stáže zastoupit?

7. Jsou práva a povinnosti stážistů upraveny (a) vnitřními předpisy, (b) s nimi uzavíranými smlouvami/dohodami či (c) jinými dokumenty?

Pokud ano, žádám rovněž o poskytnutí jejich (tj. (a), (b) i (c), v případě (b) anonymizovaného), znění.

Žádané informace prosím zaslat do téže datové schránky, z níž pochází toto podání.

Žádám též o sdělení případného poplatku pojícího se s poskytnutím informace, bude-li požadován

 

Odpověď:
Ministerstvo zemědělství (dále jen „ministerstvo“) obdrželo dne 16. prosince 2025 Vaši žádost o poskytnutí informací dle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „informační zákon“), v rámci které jste požadoval následující:

1. Kolik osob vykonávalo v roce 2024 celkem studijní/odbornou stáž na Ministerstvu a všech jemu podřízených sekcích, odborech, úřadech či pracovištích?
2. Jsou stáže na Ministerstvu placené, či neplacené?

a) Pokud placené, podle jakých pravidel?
b) Pakliže Ministerstvo nabízí obě varianty:
     i. Kolik stážistů je placených, kolik neplacených?
     ii. V čem se konkrétně liší podmínky výkonu placené stáže oproti neplacené? (Při odpovědi, prosím, uvažujte zejm. kritéria v otázkách 3–6).

3. Probíhá při stáži produktivní práce? Tj. zejm.:
   a) Požívá Ministerstvo z činnosti stážisty jakýkoli prospěch? Jsou výsledky stážistovy činnosti garantem předávány jiným součástem Ministerstva k jinému účelu než toliko k hodnocení stáže?
   b) Jsou stážistovi zadávány k plnění úkoly, které by musely být splněny i beze stáže?
    
4. V jaké je stážista pozici vůči garantu své stáže z hlediska nadřízenosti garanta a podřízenosti stážisty? Tj. zejm.:
   a) Jsou na stážisty kladeny požadavky z hlediska docházky?
   b) Je stážista povinen využívat dobu stáže k plnění svěřených úkolů?
   c) Je práce stážisty kontrolována?
   d) Hrozí stážistovi jakýkoli postih (vč. ukončení stáže) při porušení pravidel stáže vč. docházky?
    
5. Jedná stážista kdykoli během stáže jménem Ministerstva?
6. Může se stážista nechat během stáže zastoupit?
7. Jsou práva a povinnosti stážistů upraveny (a) vnitřními předpisy, (b) s nimi uzavíranými smlouvami/dohodami či (c) jinými dokumenty? Pokud ano, žádám rovněž o poskytnutí jejich (tj. (a), (b) i (c), v případě (b) anonymizovaného), znění.

K Vašim dotazům sděluji následující.

K dotazu 1. - standardní stáž, vykonanou na základě smluvního vztahu mezi školou, studentem a ministerstvem, absolvoval v roce 2024 na ministerstvu pouze jeden student.

Mimo klasické stáže pak ministerstvo v roce 2024 na základě rámcové smlouvy uzavřené s Katedrou práva životního prostředí Právnické fakulty Univerzity Karlovy umožnilo pěti studentům krátkodobou odbornou zkušenost, která spočívala zejména v nahlédnutí do praxe právního oddělení.

Stran informací o stážích realizovaných v rámci podřízených služebních úřadů sděluji, že ministerstvo nemá požadované údaje k dispozici. V návaznosti na uvedené Vám doporučuji, abyste se se svou žádostí v tomto bodu obrátil přímo na konkrétní služební úřady, které jsou samostatnými povinnými subjekty ve smyslu informačního zákona. Seznam podřízených služebních úřadů Ministerstva zemědělství naleznete na tomto odkazu (Organizace podřízené MZe | MZe).

K dotazu 2. - stáže na ministerstvu jsou neplacené. Studenti v rámci stáže pouze nahlížejí na činnost ministerstva a nevykonávají samostatnou agendu. Z tohoto důvodu nejsou pro ministerstvo relevantní Vaše následující podotázky týkající se pravidel pro placené stáže ani rozdílů mezi placenými a neplacenými stážemi.

K dotazu 3.:

1. Studenti mají možnost sledovat činnost ministerstva a v omezené míře si vyzkoušet některé pracovní postupy pod dohledem garanta. Výsledky jejich samostatné činnosti nejsou využívány k jiným účelům v rámci ministerstva.
2. Stážistům nejsou zadávány úkoly, které by bylo nutné plnit i bez jejich účasti. Jak již bylo výše uvedeno, na ministerstvo stážisté zejména nahlíží na činnost zaměstnanců ministerstva, seznamují se s chodem úřadu a odborných útvarů, případně vykonávají úřední činnosti tzv. „na zkoušku“, kdy výstupy jsou posuzovány garantem pouze pro účely poskytnutí zpětné vazby stážistovi.
   
   ​ ​​​​​K dotazu 4. - stážista je v podřízené pozici vůči garantovi stáže, přičemž průběh a podmínky stáže jsou vždy nastaveny na základě vzájemné domluvy a respektu k potřebám obou stran, případně studijním potřebám školy.
   a) Docházka je stanovena individuálně po dohodě mezi stážistou a garantem s ohledem na charakter praxe a možnosti obou stran.
   b) Stážista se v rámci stáže věnuje činnostem, na kterých se s garantem dohodne. Rozsah a náplň těchto činností vychází z individuální domluvy s ohledem na studijní potřeby stážisty.
   c) Průběh stáže a zapojení stážisty jsou průběžně sledovány garantem.
   d) V případě závažného porušení domluvených pravidel nebo zásad může být stáž ukončena.

K dotaz 5. - stážista během stáže nevystupuje jménem ministerstva a není oprávněn jednat za ministerstvo

K dotazu 6. - stáž je vázána na konkrétního studenta a není možné, aby byl během stáže zastoupen jinou osobou.

 

K dotazu 7. - práva a povinnosti stážistů jsou upraveny zejména smlouvou o odborné praxi
a obecně závaznými právními předpisy. Student je povinen se s těmito předpisy seznámit
a dodržovat je po celou dobu stáže.

(Příloha: 1. Staz - VZOR smlouvy a praxe pro studenta vysoke skoly)

 

 

 

Dotaz:
Žádost o informace dle zákona č. 106/1999 Sb. – metodika odečítání darů / kauza Odrovice

Žádáme tímto podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, o poskytnutí informací a dokumentů vztahujících se k posuzování uznatelných/účelně vynaložených nákladů v kauze odebraných psů „Odrovice“ a k odečítání darů poskytnutých třetími osobami (zejména KCHLS retrieveři, p.s., prostřednictvím transparentního účtu č. 2903275047/2010).

Žádáme zejména:

1. Metodika / právní stanoviska / pokyny Veškerá metodická sdělení, interní pokyny, právní stanoviska, výkladové materiály, interní prezentace či instrukce, které stanoví, zda a jak se dary (finanční/materiální) odečítají od uznatelných nákladů v režimu péče o odebraná zvířata (včetně toho, jak se posuzuje „dvojí plnění“).

2. Komunikace MZe směrem k Pohořelicím (a případně dalším ORP) Veškerou komunikaci MZe směrem k Městu Pohořelice (případně dalším ORP), která se týká odečítání darů nebo aplikace principu „dvojího plnění“ v kauze Odrovice (e-maily, dopisy, stanoviska, pokyny, doporučení, zápisy z jednání apod.).

3. Spárování darů podle transparentního účtu / poznámek u plateb Veškeré dokumenty, tabulky, výpočty nebo pracovní podklady, které popisují nebo obsahují:

• přiřazení darů z transparentního účtu xxxx (včetně poznámek u plateb) ke konkrétním útulkům/obdobím,
• a následné použití těchto přiřazení pro krácení uznatelných nákladů (anonymizovaně, je-li třeba).

4. Přehled uplatnění odečtů v kauze Odrovice Přehled případů v kauze „Odrovice“, kdy MZe (přímo nebo prostřednictvím obce/ORP) uplatnilo princip odečtu darů – včetně částek, období a důvodů (anonymizovaně).

5. Zjišťování skutkového stavu – zda MZe vyžadovalo účetní doklady KCHLS Informaci, zda MZe před aplikací odečtů vyžádalo účetní doklady spolku KCHLS retrieveři, p.s. (např. faktury na spolek, doklady o úhradě, dodací listy/předávací protokoly), a pokud ano: kopie a způsob vyhodnocení. Pokud nikoliv, žádáme o sdělení, z jakých podkladů MZe dovozovalo, že konkrétní dar „kryje“ náklad útulku (zejména zda bylo vycházeno pouze z transparentního účtu a poznámek u plateb).

Forma poskytnutí: elektronicky (PDF/scan). Anonymizaci osobních údajů akceptujeme v nutném rozsahu.

 

Odpověď:
Podáním ze dne 16. prosince 2025 ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „informační zákon“), jste se jménem KCHLS retrieveři, p. s., IČO: 22158758, sídlo Lešanská 1176/2A, Chodov, 141 00 Praha 4, obrátil na Ministerstvo zemědělství (dále jen „ministerstvo“) s žádostí o poskytnutí informací a dokumentů týkajících se metodiky odečítání darů v kauze Odrovice, a to následovně:

„Žádáme tímto podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, o poskytnutí informací a dokumentů vztahujících se k posuzování uznatelných/účelně vynaložených nákladů v kauze odebraných psů „Odrovice“ a k odečítání darů poskytnutých třetími osobami (zejména KCHLS retrieveři, p.s., prostřednictvím transparentního účtu č.xxxx).

Žádáme zejména:

1. Metodika / právní stanoviska / pokyny

Veškerá metodická sdělení, interní pokyny, právní stanoviska, výkladové materiály, interní prezentace či instrukce, které stanoví, zda a jak se dary (finanční/materiální) odečítají od uznatelných nákladů v režimu péče o odebraná zvířata (včetně toho, jak se posuzuje „dvojí plnění“).

2. Komunikace MZe směrem k Pohořelicím (a případně dalším ORP)

Veškerou komunikaci MZe směrem k Městu Pohořelice (případně dalším ORP), která se týká odečítání darů nebo aplikace principu „dvojího plnění“ v kauze Odrovice
(e-maily, dopisy, stanoviska, pokyny, doporučení, zápisy z jednání apod.). 

3. Spárování darů podle transparentního účtu / poznámek u plateb Veškeré dokumenty, tabulky, výpočty nebo pracovní podklady, které popisují nebo obsahují:

• přiřazení darů z transparentního účtu 2903275047/2010 (včetně poznámek u plateb) ke konkrétním útulkům/obdobím,
• a následné použití těchto přiřazení pro krácení uznatelných nákladů (anonymizovaně, je-li třeba).

4. Přehled uplatnění odečtů v kauze Odrovice Přehled případů v kauze „Odrovice“, kdy MZe (přímo nebo prostřednictvím obce/ORP) uplatnilo princip odečtu darů – včetně částek, období a důvodů (anonymizovaně).
5. Zjišťování skutkového stavu – zda MZe vyžadovalo účetní doklady KCHLS Informaci, zda MZe před aplikací odečtů vyžádalo účetní doklady spolku KCHLS retrieveři, p.s. (např. faktury na spolek, doklady o úhradě, dodací listy/předávací protokoly), a pokud ano: kopie a způsob vyhodnocení. Pokud nikoliv, žádáme o sdělení, z jakých podkladů MZe dovozovalo, že konkrétní dar „kryje“ náklad útulku (zejména zda bylo vycházeno pouze z transparentního účtu a poznámek u plateb).“.

K jednotlivým bodům žádosti uvádím: 

K bodu 1. - požadované informace v rozsahu, jaký je žádán, neexistují, neboť povinný subjekt vychází z právních předpisů, především ze zákona č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon na ochranu zvířat“), z důvodové zprávy k tomuto zákonu a právních zásad a obecných principů. Roli v dané oblasti hrají také další právní předpisy a bezesporu také judikatura. K tomu podrobněji viz níže.

Je třeba zdůraznit, že ministerstvo neposkytuje úhrady jednotlivým útulkům. Žadatelem o úhradu vynaložených nákladů spojených se zajištěním předběžné náhradní péče o týrané zvíře podle § 28c zákona na ochranu zvířat může být pouze obecní úřad obce s rozšířenou působností, nikoliv útulek. Ustanovení § 28d odst. 1 zákona na ochranu zvířat uvádí: „Účelně vynaložené náklady spojené se zajištěním předběžné náhradní péče podle § 28c hradí na základě žádosti podané obecním úřadem obce s rozšířenou působností ministerstvo, pokud vynaložené náklady přesahují ve vztahu k jednomu chovateli částku 200 000 Kč.“.

Ustanovení § 28d odst. 4 zákona na ochranu zvířat uvádí: „Účelně vynaloženými náklady se rozumí náklady na přepravu zvířete, na umístění zvířete, na krmivo, na veterinární péči, na léky a zdravotnický materiál, ostatní náklady podle zdravotního stavu zvířete a mzdové a obdobné náklady na zabezpečení předběžné náhradní péče nebo zvláštního opatření.“.

Je třeba připomenout, že podle zákona na ochranu zvířat se nehradí veškeré náklady spojené s péčí o zvíře, ale pouze náklady účelně vynaložené. Proto je účelnost vynaložených nákladů jedním z důležitých aspektů, který musí ministerstvo při posuzování žádosti hodnotit. Zákon na ochranu zvířat nelze vykládat tak, že ministerstvo bez jakéhokoliv posouzení a bez připomínek uhradí veškeré částky, které jsou žadatelem požadovány.

Rozsudek Krajského soudu v Praze č. j. 51 A 70/2020 – 46, ze dne 13. 12. 2021, uvádí: „Pro účely dalšího řízení však soud konstatuje, že při posuzování účelnosti je třeba vycházet z objektivního kritéria, zda byly předmětné náklady vynaloženy z pohledu řádného hospodáře rozumně (srov. povinnost pečovatele jednat s péčí řádného hospodáře podle § 28b odst. 4 in fine zákona na ochranu zvířat proti týrání). Podstatná je v tomto ohledu zejména skutečnost, zda výše vynaložených nákladů odpovídá okolnostem daného případu (především stavu opečovávaných zvířat a jejich odůvodněným potřebám) a zda zjevně nepřesahuje běžné výdaje na péči o svěřená zvířata.“.

Nedostatky či pochybnostmi při fakturaci se zabývá také judikatura, ze které plyne, že nedostatky či pochybnosti při fakturaci má řešit žadatel o úhradu, tedy obecní úřad obce s rozšířenou působností. Jestliže žadatel (obecní úřad obce s rozšířenou působností) tyto nedostatky neřeší, jdou tyto nedostatky k jeho tíži. Rozsudek Krajského soudu v Praze č. j. 51 A 70/2020 – 46, ze dne 13. 12. 2021, uvádí: „Soud považuje za vhodné podotknout, že případná pochybení dodavatelů při fakturaci (ať už v důsledku jejich nezkušenosti či nedbalosti) nezbavují správní orgány povinnosti řádně prokázat, že (pře)fakturovaná plnění byla skutečně poskytnuta na zajištění předběžné náhradní péče o týrané koně. Pakliže měl městský úřad o průkaznosti vystavených faktur jakékoliv pochybnosti (srov. bod 8 tohoto rozsudku), měl na pečovatele v tomto směru buďto klást přísnější požadavky, nebo je poučit o tom, jak předmět plnění v jednotlivých fakturách dostatečně určitě vymezit. Eventuálně měl městský úřad do správního spisu založit další podklady (např. „rámcové“ smlouvy, jednotlivé objednávky či veterinární výměry, eventuálně alespoň dodatečné vysvětlení pečovatelů ke konkrétním sporným fakturám), které by mohly údaje sdělené pečovateli doplnit a poskytnout o povaze fakturovaných plnění ucelenější a nezpochybnitelný obraz.“.

Rozhodnutí Krajského soudu v Praze, 43 A 105/2018-32, [NSS 2204/2020] uvádí:

„43. Pouhé uvedení výčtu podkladů pro rozhodnutí nelze považovat za dostatečné odůvodnění povinnosti žalobce jako pachatele přestupku, jemuž bylo uloženo propadnutí týraného zvířete, k náhradě účelně vynaložených nákladů na péči o na zajištění předběžné náhradní péče a na veterinární péči za účelem odstranění nebo zmírnění újmy na zdraví způsobené týráním zvířeti. Výčet podkladů pro rozhodnutí nemůže nahradit nedostatek skutkových zjištění o tom, jak byla zajištěna předběžná náhradní péče o konkrétní zvířata a jaké konkrétní náklady v jaké výši v souvislosti s touto péčí vznikly, na která bude logicky navazovat právní posouzení, tedy zejména úvaha, zda jde o náklady, k jejichž náhradě je povinen žalobce ve smyslu § 28c odst. 5 zákona na ochranu zvířat proti týrání (mj. zda jde o náklady účelně vynaložené).
Na tom nic nemění skutečnost, že se žalobce měl možnost seznámit s podklady pro rozhodnutí a neuplatnil konkrétní námitky proti jednotlivým fakturám.“.

V daném případě se může jednat o bezdůvodné obohacení. Ustanovení § 2991 občanského zákoníku uvádí:

„(1) Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

(2) Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.“

Ve zbytku této části žádosti je třeba upozornit, že podle § 2 odst. 4 informačního zákona se „Povinnost poskytovat informace netýká dotazů na názory, budoucí rozhodnutí a vytváření nových informací“. To znamená, že není povinností správních orgánů „obhajovat“ či „vysvětlovat“ zaujatá stanoviska, dovysvětlovat vydaná rozhodnutí či v nich zaujaté právní názory (např. dotazy typu proč obec neučinila nebo učinila určité opatření). Informační zákon není opravným prostředkem proti postupům správních orgánů. Na takové případy se informační zákon nevztahuje.

Jak vyplývá z judikatury Nejvyššího správního soudu (např. rozsudek ze dne 14. 1. 2015, č. j. 10 As 117/2014 - 64), povinnost k poskytnutí informací se nevztahuje na podávání dodatečných vysvětlení, stanovisek či následné vysvětlování a objasňování zaujatých názorů povinných subjektů v konkrétních věcech. „Účelem § 2 odst. 4 je bránit povinné subjekty před tím, aby byly na základě žádostí podle zákona o svobodném přístupu k informacím povinny zaujímat stanoviska v blíže specifikované věci, dále vysvětlovat výstupy ze své činnosti (např. úkony ve správním řízení), provádět právní výklady, vytvářet či obstarávat nové informace (právní či věcné expertizy, analýzy dat shromážděných při své rozhodovací činnosti apod.), jimiž nedisponují a nejsou povinny disponovat.“ (Jelínková, J., Tuháček, M. Zákon o svobodném přístupu k informacím. Praktický komentář. Wolters Kluwer, 2017, komentář k § 2 odst. 4).

Obdobně hovoří další odborná literatura (Furek, A., Rothanzl, L., Jírovec, T. Zákon o svobodném přístupu k informacím. Komentář. C. H. Beck, 2016), podle které lze pod § 2 odst. 4 informačního zákona podřadit „žádosti požadující „(do)vysvětlení“ postupů či stanovisek povinných subjektů. Takové žádosti jsou často podávány jako vyjádření nespokojenosti s jinou aktivitou povinného subjektu, typicky žádost o sdělení, z jakého důvodu povinný subjekt vydal konkrétní rozhodnutí, proč se v rámci určitého materiálu nezabýval též určitým v žádosti uvedeným problémem, z jakého důvodu nebyl určitým způsobem činný apod. [srov. rozsudky NSS č. j. 6 As 18/2009-63, č. j. 2 As 4/2011-102, č. j. 10 As 117/2014-64; č. j. 6 As 18/2009-63 (1957/2009 Sb. NSS)]“.

„Odborná literatura říká doslova (srovnej Furek, A., Rothanzl, L.: Zákon o svobodném přístupu k informacím a předpisy související, Komentář, 2 aktualizované a rozšířené vydání, Linde Praha 2012, str. 145): Ustanovení § 2 odst. 4 zákona o svobodném přístupu k informacím bylo do Informačního zákona včleněno zákonem č. 61/2006 Sb. V důvodové zprávě k této novele se uvádí: …režim zákona o svobodném přístupu k informacím nestanovuje povinnost nové informace vytvářet či vyjadřovat názory povinného subjektu k určité problematice. Toto ustanovení nemá v žádném případě sloužit k nepřiměřenému zužování práva na informace, má pouze zamezit žádostem o informace mimo sféru zákona – zvláště časté jsou v té souvislosti žádosti o právní analýzy, hodnocení či zpravování smluv a podání – k vypracování takových materiálů nemůže být povinný subjekt nucen na základě informační povinnosti, neboť taková úprava by byla zcela proti původnímu smyslu tohoto institutu…“. (Zdroj: Nejvyšší soud, Odpověď na žádost o poskytnutí informace ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb., evidovanou pod sp. zn. Zin 46/2017).

K bodu 2. - v příloze zasílám komunikaci mezi ministerstvem a Městem Pohořelice.

K bodu 3., 4. a 5. - opětovně odkazuji na § 2 odst. 4 informačního zákona, neboť požadovaná informace je aktuálně předmětem posuzování a dosud nebylo vydáno sdělení ve věci.

(Přílohy: 1. email FW Město Pohořelice - psi Odrovice.msg; 2. MZE-75290_2025-13143)

 

 

 

Dotaz:
Žádost o poskytnutí informace

V návaznosti na poskytnutí informací ze dne 12.12.2024, sp. zn.: MZE-82043/2024, č. j. MZE-87143/2024- 14140 žádám tímto podle zákona č. 106/1999 Sb., zákona o svobodném přístupu k informací, o poskytnutí následujících informací:

1. Kolik odvolání proti rozhodnutí SZIF řešilo Ministerstvo zemědělství za dotační rok 2022 (jedná se o dotace SAPS, Greening, AEKO) a kolik jich je aktuálně ještě v řešení.

V kolika případech Ministerstvo zemědělství vyhovělo odvolateli a věc vrátilo SZIF k novému k novému projednání a rozhodnutí?
V kolika případech Ministerstvo zemědělství nevyhovělo odvolateli?
V kolika případech následně neúspěšný žadatel podal správní žalobu? V kolika případech soud vydal rozsudek, kterým bylo rozhodnutí Ministerstva zemědělství zrušeno?
V kolika případech soud vydal rozsudek, kterým bylo rozhodnutí Ministerstva zemědělství potvrzeno?
V kolika případech soud vydal usnesení o zastavení řízení, protože Ministerstvo zemědělství samo zrušilo žalobou napadené rozhodnutí?
V kolika případech soudní řízení ještě stále probíhá?

2. Kolik odvolání proti rozhodnutí SZIF řešilo Ministerstvo zemědělství za dotační rok 2023 (jedná se o dotace BISS, DRP, AEKO) a kolik jich je aktuálně ještě v řešení.

V kolika případech Ministerstvo zemědělství vyhovělo odvolateli a věc vrátilo SZIF k novému k novému projednání a rozhodnutí?
V kolika případech Ministerstvo zemědělství nevyhovělo odvolateli?
V kolika případech následně neúspěšný žadatel podal správní žalobu?
V kolika případech soud vydal rozsudek, kterým bylo rozhodnutí Ministerstva zemědělství zrušeno?
V kolika případech soud vydal rozsudek, kterým bylo rozhodnutí Ministerstva zemědělství potvrzeno?
V kolika případech soud vydal usnesení o zastavení řízení, protože Ministerstvo zemědělství samo zrušilo žalobou napadené rozhodnutí?
V kolika případech soudní řízení ještě stále probíhá?

Děkuji vyřízení žádosti.

 

Odpověď:
Podáním ze dne 19. prosince 2025 byla Ministerstvu zemědělství (dále jen „ministerstvo“) doručena Vaše žádost, ve které podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „informační zákon“), požadujete poskytnutí následujících informací:

1. Kolik odvolání proti rozhodnutí SZIF řešilo Ministerstvo zemědělství za dotační rok 2022 (jedná se o dotace SAPS, Greening, AEKO) a kolik jich je aktuálně v řešení. V kolika případech Ministerstvo zemědělství vyhovělo odvolateli a věc vrátilo SZIF k novému projednání a rozhodnutí? V kolika případech Ministerstvo zemědělství nevyhovělo odvolateli? V kolika případech následně neúspěšný žadatel podal správní žalobu?

• V kolika případech soud vydal rozsudek, kterým bylo rozhodnutí Ministerstva zemědělství zrušeno?  
• V kolika případech soud vydal rozsudek, kterým bylo rozhodnutí Ministerstva zemědělství potvrzeno?  
• V kolika případech soud vydal usnesení o zastavení řízení, protože Ministerstvo zemědělství samo zrušilo žalobou napadené rozhodnutí?  
• V kolika případech soudní řízení ještě stále probíhá?

2. Kolik odvolání proti rozhodnutí SZIF řešilo Ministerstvo zemědělství za dotační rok 2023 (jedná se o dotace BISS, DRP, AEKO) a kolik jich je aktuálně ještě v řešení. V kolika případech Ministerstvo zemědělství vyhovělo odvolateli a věc vrátilo SZIF k novému projednání a rozhodnutí? V kolika případech Ministerstvo zemědělství nevyhovělo odvolateli? V kolika případech následně neúspěšný žadatel podal správní žalobu?

• V kolika případech soud vydal rozsudek, kterým bylo rozhodnutí Ministerstva zemědělství zrušeno?  
• V kolika případech soud vydal rozsudek, kterým bylo rozhodnutí Ministerstva zemědělství potvrzeno?  
• V kolika případech soud vydal usnesení o zastavení řízení, protože Ministerstvo zemědělství samo zrušilo žalobou napadené rozhodnutí?  
• V kolika případech soudní řízení ještě stále probíhá?

K Vašim dotazům Vám poskytuji následující informace:

K bodu 1. první podotázce - požadované informace Vám byly již poskytnuty dopisem č.j. MZE-87143/2024-14140 ze dne 12. prosince 2024, a to zodpovězením bodu 5. S ohledem na další běh času byly v opatření Greening dále (tzn. po vypravení výše uvedeného sdělení) podány 2 správní žaloby. Obecně k údajům za opatření SAPS a Greening doplňuji, že část řízení je vedena vůči oběma platbám zároveň vzhledem ke skutečnosti, že ministerstvo vydalo
1 rozhodnutí o více platbách.

Ke druhé podotázce - bylo zrušeno 1 rozhodnutí ministerstva u opatření SAPS.

Ke třetí podotázce - soudem byla potvrzena 2 rozhodnutí ministerstva u opatření SAPS a 1 rozhodnutí ministerstva u opatření Greening.

Ke čtvrté podotázce -  u opatření Greening bylo 1 řízení zastaveno, protože samo ministerstvo zrušilo žalobou napadené rozhodnutí.

K páté podotázce - ministerstvo eviduje 1 běžící soudní řízení u opatření SAPS.

K bodu 2. první podotázce -  požadované informace Vám rovněž byly poskytnuty dopisem č.j. MZE-87143/2024-14140 ze dne 12. prosince 2024, a to zodpovězením bodu 6. Dále doplňuji, že v opatření BISS i DRP byla dále (tzn. po vypravení výše uvedeného sdělení) dořešena veškerá odvolání s následujícím výsledkem: v opatření BISS byly zbývající 2 případy uzavřeny vyhověním odvolateli, v opatření DRP bylo 8 ze zbývajících 10 případů zamítnuto a 2 případům bylo vyhověno. V opatření AEKO zůstává 9 případů stále v řešení, dodatečně bylo zamítnuto 11 odvolání a vyhověno bylo v 7 případech. 

Dále bylo nad rámec již sdělených informací v opatření BISS podáno 8 správních žalob, v opatření DRP 18 správních žalob a v opatření AEKO 1 správní žaloba. Obecně k údajům za opatření BISS a DRP doplňuji, že část řízení je vedena vůči oběma platbám zároveň, vzhledem ke skutečnosti, že ministerstvo vydalo 1 rozhodnutí o více platbách.

Ke druhé podotázce - byla zrušena 4 rozhodnutí ministerstva u opatření BISS a 2 rozhodnutí u opatření DRP.  

Ke třetí podotázce - soudem byla potvrzena 4 rozhodnutí ministerstva u opatření BISS
a 7 rozhodnutí ministerstva u opatření DRP.

Ke čtvrté podotázce - nebylo zastaveno žádné řízení, protože by ministerstvo samo rušilo žalobou napadnuté rozhodnutí, resp. u opatření DRP bylo zastaveno 8 řízení pro zpětvzetí žaloby žalobcem.

K páté podotázce - ministerstvo eviduje u opatření BISS 2 běžící soudní řízení, u opatření DRP 1 běžící soudní řízení a u opatření AEKO 1 běžící soudní řízení. Pro úplnost informací doplňuji, že 1 žaloba u opatření BISS a DRP byla soudem odmítnuta.

V příloze Vám zasílám i předchozí odpověď ze dne 12. prosince 2024.

(Příloha: Odpověď č.j. MZE-87143/2024-14140)

 

 

 

Dotaz:
Žádost o poskytnutí informace dle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím

Tímto žádám podle zákona o svobodném přístupu k informacím o:

• zaslání konečného rozhodnutí Ministerstva zemědělství o výsledku šetření porušování denní doby lovu na rybářském revíru Štít za období 2004 až 2024.

Účelem žádosti o poskytnutí informací je preventivní prověření zákonnosti postupu ústředního orgánu rybářství ve výše uvedené záležitosti a další spolupráce s orgány činnými v trestním řízení.

 

Odpověď:
Na základě Vaší žádosti o poskytnutí informací podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, ze dne 19. prosince 2025 Vám v příloze zasílám kopii požadovaného konečného rozhodnutí ve věci porušování denní doby lovu na

(Příloha: 1. Štít - finální rozklad (říjen 2025))

 

 

 

Dotaz:
Žádost o poskytnutí informace dle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím

V souladu se zákonem č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, žádáme o poskytnutí kopie veřejnoprávní smlouvy, kterou Ministerstvo zemědělství podle § 29 odst. 1 zákona č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství, pověřilo společnost ABCERT AG, se sídlem Martinstraße 42-44, 73728 Esslingen, Spolková republika Německo (v České republice působí prostřednictvím odštěpného závodu ABCERT AG, organizační složka, IČO 276 62 179, se sídlem Komenského 1321/1, 586 01 Jihlava), k vydávání certifikátů bioproduktů, biopotravin nebo ostatních bioproduktů a k provádění kontrol a dalších odborných úkonů.

 

Odpověď:
V odpovědi na Vaši žádost podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, o poskytnutí kopie veřejnoprávní smlouvy, kterou Ministerstvo zemědělství podle § 29 odst. 1 zákona č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství, pověřilo společnost ABCERT AG, se sídlem Martinstraße 42-44, 73728 Esslingen, Spolková republika Německo (v České republice působí prostřednictvím odštěpného závodu ABCERT AG, organizační složka, IČO 276 62 179, se sídlem Komenského 1321/1, 586 01 Jihlava), k vydávání certifikátů bioproduktů, biopotravin nebo ostatních bioproduktů a k provádění kontrol a dalších odborných úkonů, Vám přílohou zasílám předmětnou smlouvu.

(Příloha: 1. Veřejnoprávní smlouva - pověření k výkonu kontrol a certifikace v ekologickém zemědělství_ABCert_podepsana_2022)

 

 

 

Dotaz:
Rád bych Vás požádal o informace dle zákona č. 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím týkající se vymáhání nezákonných dotací z koncernu Agrofertu z důvodu střetu zájmů expremiéra A. B. (porušení paragrafu 4c zákona o střetu zájmů).

Dotazuji se v souvislosti s případným vymáhání jedné dotace ve výši cca 1,6 milionů Kč, čehož se týká tento článek https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/agrofert-andrej-babis-stret-zajmu-schrom-farms-vyborny-rozhodl_2511050700_tec

Konkrétně se ptám (prosím odpověď ANO/NE), zdali vymáhání v této věci (tedy předání podnětu finančnímu úřadu) bylo zahájeno. V minulé odpovědi jste uvedli, že "probíhá koordinace", a přitom jsem se ptal, jaká konkrétní částka je vymáhaná. Rád bych ušetřil váš i můj čas a prosím vás konkrétní odpověď na konkrétní otázku. Tedy samotné vymáhání těchto prostředků bylo zahájeno (tedy spuštění donucovacího procesu s využitím finančního úřadu)?  A prosím (ANO/NE) a nikoliv jiné informace.

 

Odpověď:
Podáním ze dne 22. prosince 2025 jste se obrátil na Ministerstvo zemědělství (dále jen „ministerstvo“) ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, s žádostí o informaci, zda bylo vymáhání ve věci dotace společnosti SCHROM FARMS spol. s r.o. (tedy předání podnětu finančnímu úřadu) bylo zahájeno.

Na Vaši otázku, „zda samotné vymáhání těchto prostředků bylo zahájeno (tedy spuštění donucovacího procesu s využitím finančního úřadu)“, sdělujeme, že NE, protože vymáhání dotačních prostředků poskytnutých Státním zemědělským intervenčním fondem (dále jen „SZIF“) provádí přímo SZIF a nikoli finanční úřady.

Přestože nepožadujete jinou formu odpovědi než ANO, či NE, pro úplnost doplňujeme, že Ministerstvo zemědělství po předchozím zrušení rozhodnutí o vrácení dotace i rozhodnutí o odvolání ze strany soudu z procesních důvodů, kdy podle názoru soudu mělo být nejprve vedeno přezkumné řízení, v srpnu 2025 v přezkumném řízení rozhodlo o zrušení Dohody o poskytnutí dotace (potvrzeno v říjnu zamítnutím rozkladu) společnosti SCHROM FARMS spol. s r.o.

Dne 16. 12. 2025 ovšem Městský soud v Praze rozsudkem zrušil rozhodnutí ministra zemědělství o zahájení přezkumného řízení, což ve svém důsledku znamená i zneplatnění

výše uvedených rozhodnutí o zrušení Dohody a rozhodnutí o rozkladu. Písemné odůvodnění rozsudku Ministerstvo zemědělství v tuto chvíli nemá k dispozici.

 

 

 

Dotaz:
Žádost o poskytnutí informací podle zákona č. 106/1999 Sb.

Podle zákona č. 106/1996 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, žádáme o zaslání dokumentů o sledovaných cílech a o zvolených typech intervencí v odvětví vína dle Hlavy III Kapitoly III Oddílu 4 článku 57 a článku 58 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2115 ze dne 2. prosince 2021, dokumentů s tvrzením Česka vůči Evropské komisi ve věci státní podpory poskytované Vinařskému fondu, podle kterého se podpora poskytovaná Vinařskému fondu týká výlučně informování spotřebitelů o zodpovědné konzumaci vína, kterými Česko tyto cíle, intervence a tvrzení sdělilo Evropské komisi, a dále dokumentů se souhlasem Ministerstva zemědělství s Podmínkami a podrobnostmi o způsobu a výši poskytování podpor pro žadatele dle § 31 odst. 19 zákona č. 321/2004 Sb., o vinohradnictví a vinařství, v období od roku 2017 dosud.

 

Odpověď:
K Vaší žádosti o poskytnutí informací podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (v žádosti nesprávně uvedeno jako zákon č. 106/1996 Sb.), ve které požadujete „zaslání dokumentů o sledovaných cílech a zvolených typech intervencí v odvětví vína dle Hlavy III Kapitoly III Oddílu 4 článku 57 a článku 58 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2115 ze dne 2. prosince 2021, dokumentů s tvrzením Česka vůči Evropské komisi ve věci státní podpory poskytované Vinařskému fondu, podle kterého se podpora poskytovaná Vinařskému fondu týká výlučně informování spotřebitelů o zodpovědné konzumaci vína, kterými Česko tyto cíle, intervence a tvrzení sdělilo Evropské komisi, a dále dokumentů se souhlasem Ministerstva zemědělství s Podmínkami a podrobnostmi o způsobu a výši poskytování podpor pro žadatele dle § 31 odst. 19 zákona č. 321/2004 Sb., o vinohradnictví a vinařství, v období od roku 2017 dosud“, Vám sděluji následující.

Česká republika sleduje v odvětví vína cíle uvedené v čl. 57 písm. a) a b) NEPaR (EU) 2021/2115 ze dne 2. prosince 2021, kterým se stanoví pravidla podpory pro strategické plány, jež mají být vypracovány členskými státy v rámci společné zemědělské politiky (strategické plány SZP) a financovány Evropským zemědělským záručním fondem (EZZF) a Evropským zemědělským fondem pro rozvoj venkova (EZFRV), a kterým se zrušují nařízení (EU) č. 1305/2013 a (EU) č. 1307/2013, tedy zlepšení hospodářské udržitelnosti a konkurenceschopnosti unijních producentů vína a přispívání ke zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně. K těmto cílům si Česká republika zvolila ve svém

Strategickém plánu intervence uvedené v čl. 58 odst. 1 písm. a) a b) téhož nařízení – restrukturalizace a přeměna vinic a investice do hmotných a nehmotných aktiv v rámci vinařských zemědělských systémů. Strategický plán byl schválen 24. 11. 2022 rozhodnutím Komise C(2022) 8338 final, k nalezení zde: Programový dokument | MZe.

K problematice státní podpory poskytované Vinařským fondem uvádím, že tato podpora je notifikována jako státní podpora pod č. SA.40079 (2015/NN), a to rozhodnutím Komise C(2015) 3543 final. Zde je pod bodem 38) uvedeno, že „české orgány prohlásily, že opatření je plně v souladu s článkem 45 nařízení (EU) č. 1308/2013, protože kampaně se budou rovněž zaměřovat na informování spotřebitelů ohledně zodpovědné konzumace vína“. Finální prohlášení souladu ohlášeného opatření s čl. 45 nařízení (EU) č. 1308/2013 bylo Evropské komisi zasláno jako odpověď na doplňující dotazy k ohlášenému režimu podpory. Rozhodnutí Komise C(2015) 3543 final, její žádost o dodatečné informace a vysvětlení, jakož i odpověď České republiky, naleznete v přílohách.

Ve věci Podmínek a podrobností o způsobu a výši poskytování podpor pro žadatele podle § 31 odst. 19 zákona č. 321/2004 Sb., o vinohradnictví a vinařství, sděluji, že tato pravidla schvaluje Ministerstvo zemědělství dvakrát ročně prostřednictvím porady vedení, a to po předchozím vypořádání připomínek vzešlých z vnitřního připomínkového řízení. V příloze Vám zasílám dopisy, kterými bylo schválení jednotlivých pravidel Vinařskému fondu oznámeno v období od roku 2017 do současnosti. Dopis oznamující schválení pravidel na období od 1. 1. do 15. 2. 2017 se nepodařilo dohledat, neboť v uvedeném období ještě nebyla písemnost evidována v elektronickém systému spisové služby. Rovněž se nepodařilo dohledat případnou emailovou komunikaci k tomuto období, jelikož pracovníci, kteří v té době agendu zajišťovali, již na Ministerstvu zemědělství nepůsobí. Pro úplnost uvádím, že archiv schválených pravidel je veřejně dostupný na webových stránkách Vinařského fondu – zde: Archiv | Vinařský fond České republiky.

(Přílohy:  1. 150529_Rozhodnutí_SA.40079_Vinařský fond;  2. 150129_1. dotazy EK_SA.40079; 3. 150305_Odpovědi na 1. dotazy_SA.40079; 4. Oznámení VF_Pravidla pro žadatele v období 1.7._15.8.2017; 5. Oznámení VF_Pravidla pro žadatele v období 1.1._15.2.2018; 6. Oznámení VF_Pravidla pro žadatele v období 1.7._15.8.2018; 7. Oznámení VF_Pravidla pro žadatele v období 1.1._15.2.2019; 8. Oznámení VF_Pravidla pro žadatele v období 1.7._15.8.2019; 9. Oznámení VF_Pravidla pro žadatele v období 1.1._15.2.2020; 10. Oznámení VF_Pravidla pro žadatele v období 1.7._15.8.2020; 11. Oznámení VF_Pravidla pro žadatele v období 1.1._15.2.2021; 12. Oznámení VF_Pravidla pro žadatele v období 1.7._15.8.2021; 13. Oznámení VF_Pravidla pro žadatele v období 1.1._15.2.2022; 14. Oznámení VF_Pravidla pro žadatele v období 1.7._15.8.2022; 15. Oznámení VF_Pravidla pro žadatele v období 1.1._15.2.2023; 16. Oznámení VF_Pravidla pro žadatele v období 1.7._15.8.2023; 17. Oznámení VF_Pravidla pro žadatele v období 1.1._15.2.2024; 18. Oznámení VF_Pravidla pro žadatele v období 1.7._15.8.2024; 19. Oznámení VF_Pravidla pro žadatele v období 1.1._15.2.2025; 20. Oznámení VF_Pravidla pro žadatele v období 1.7._15.8.2025; 21. Oznámení VF_Pravidla pro žadatele v období 1.1._15.2.2026)

 

 

 

Dotaz:
Žádost dle zákona č. 106/1999 Sb - Dotaz k metodickému zohlednění stanovišť včelstev v mapách omezení pyrotechniky

Obracím se na Vás v návaznosti na Vámi zveřejněný návod k porovnání údajů v LPIS s mapou omezení používání pyrotechniky podle zákona č. 206/2015 Sb., ve znění zákona č. 344/2025 Sb.

Z návodu vyplývá, že mezi porovnávanými vrstvami jsou uváděna také stanoviště včelstev. Se zákazem používání pyrotechniky v citlivých územích souhlasím, žádám však o upřesnění zákonného rámce, z něhož tento postup vychází.

Prosím o sdělení:

1) Zda je zohlednění umístění včelstev v mapách omezení pyrotechniky odvozeno přímo ze zákona, a pokud ano, z jakého konkrétního ustanovení.

2) Zda MZe považuje stanoviště včelstev za právní důvod pro vymezení zákonné ochranné zóny podle § 35b zákona č. 206/2015 Sb., nebo zda jde o metodické/informační zobrazení bez přímého normativního účinku.

3) Zda je správné chápat ochranu včelstev před účinky pyrotechniky jako otázku, kterou lze právně závazně řešit pouze prostřednictvím obecně závazné vyhlášky obce (§ 35c), nikoli automaticky ze zákona.

Cílem dotazu je porozumět rozdílu mezi zákonnou regulací a metodickými podklady, aby nedocházelo k jejich záměně v praxi obcí.

Děkuji za Vaše vyjádření.

 

Odpověď:
Ministerstvo zemědělství jako povinný subjekt podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, obdrželo dne 30. prosince 2025 Vaši žádost, v níž požadujete následující informace:

„1) Zda je zohlednění umístění včelstev v mapách omezení pyrotechniky odvozeno přímo ze zákona, a pokud ano, z jakého konkrétního ustanovení.

2) Zda MZe považuje stanoviště včelstev za právní důvod pro vymezení zákonné ochranné zóny podle § 35b zákona č. 206/2015 Sb., nebo zda jde o metodické/informační zobrazení bez přímého normativního účinku.

3) Zda je správné chápat ochranu včelstev před účinky pyrotechniky jako otázku, kterou lze právně závazně řešit pouze prostřednictvím obecně závazné vyhlášky obce (§ 35c), nikoli automaticky ze zákona.

Cílem dotazu je porozumět rozdílu mezi zákonnou regulací a metodickými podklady, aby nedocházelo k jejich záměně v praxi obcí.“.

K jednotlivým bodům Vaší žádosti Vám sděluji následující:

K bodu 1) Ano, zohlednění umístění včelstev v mapách omezení pyrotechniky je odvozeno přímo ze zákona, a to z ustanovení § 35b písm. c) zákona č. 206/2015 Sb., o pyrotechnických výrobcích a zacházení s nimi a o změně některých zákonů (zákon o pyrotechnice), v platném znění.

Zákaz pyrotechniky se podle § 35b písm. c) zákona o pyrotechnice týká „objektu evidovaného v evidenci hospodářství podle objektů určených k chovu evidovaných zvířat vedené podle zákona o zemědělství“. Zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství, v platném znění (dále jen „zákon o zemědělství“), stanoví, že „Evidence využití půdy obsahuje evidenci hospodářství podle objektů určených k chovu evidovaných zvířat“ – viz § 3a odst. 2 písm. c) zákona o zemědělství, který dále odkazuje na § 1 odst. 1 písm. d) zákona č. 154/2000 Sb., o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat a o změně některých souvisejících zákonů (plemenářský zákon), v platném znění, týkající se předmětu úpravy, jehož platné znění cituji: „d) evidenci označovaných zvířat, drůbeže, králíků, včel, plemenných ryb a živočichů pocházejících z akvakultury (dále jen "evidovaná zvířata"), evidenci hospodářství a evidenci osob stanovených tímto zákonem“.

Zákon o zemědělství v § 3l stanoví, že „Druhy objektů v evidenci objektů stanoví vláda nařízením.“ Tímto nařízením je nařízení vlády č. 307/2014 Sb., o stanovení podrobností evidence využití půdy podle uživatelských vztahů, jehož § 4 zní:

㤠4
Druhy objektů v evidenci objektů

(1) Druhem objektu v evidenci objektů je

a) trvalý objekt,
b) vodní objekt,
c) stanoviště včelstva a
d) jiný objekt.

(2) Trvalým objektem se rozumí stavba nebo jiné zařízení se stavebními prvky pevně spojenými se zemí sloužící pro chov zvířat.

(3) Vodním objektem se rozumí vodní plocha nebo jiné stabilní zařízení na vodní ploše sloužící pro chov zvířat.

(4) Stanovištěm včelstva se rozumí zařízení sloužící k chovu včel.

(5) Jiným objektem se rozumí objekt nesplňující podmínky podle odstavců 2 až 4 sloužící pro chov zvířat.“.

Na základě uvedeného je tedy stanoviště včelstva objektem ve smyslu § 35b písm. c) zákona o pyrotechnice.

K bodu 2) Ano, stanoviště včelstev jsou podle platné právní úpravy právním důvodem pro vymezení zákonné ochranné zóny, jak již bylo vysvětleno pod bodem 1). Zde je odkaz na veřejnou část evidence využití půdy (LPIS): https://mze.gov.cz/public/app/lpisext/lpis/verejny2/plpis/, kde je možno zjistit, o jakého včelaře se v příslušné obci jedná (po zadání obce vpravo a pak na levé straně rozsvícení žárovky stanoviště včelstev a provozovny, poté se po dvojkliku do polygonu objeví údaj o včelaři).

K bodu 3) Podle platné právní úpravy jsou stanoviště včelstev chráněna přímo ze zákona podle § 35b písm. c) zákona o pyrotechnice, nejde o problematiku pro úpravu obecně závaznou vyhláškou obce podle § 35c zákona o pyrotechnice. Stanoví-li obec v obecně závazné vyhlášce zákaz zacházení s pyrotechnickými výrobky též pro místa, kde platí zákaz podle
§ 35b zákona o pyrotechnice, pak se k obcí stanovené úpravě v tomto rozsahu nepřihlíží (viz též Právní výklad Ministerstva vnitra k zákonnému zmocnění ohledně obecně závazné vyhlášky obce o zákazu odpalování pyrotechnických výrobků a jejich užívání k provádění ohňostrojných prací nebo ohňostrojů: MM_03_4-pravni_vyklad_2025_-_20250930.pdf ).

 

 

 

Dotaz:
Žádost o informace podle zákona č. 106/1999 Sb.

Žádám o poskytnutí informací týkajících se vymezení ochranných pásem, která jsou zobrazena v mapové aplikaci AGRIS GIS (agrigis.gov.cz) v lokalitě ulice Na Zdolnici, Odolena Voda, kde jsou v mapě vyznačeny dva kruhové ochranné okruhy se středem u rodinných domů. Z mapové aplikace není zřejmé, jaký konkrétní důvod ochrany je v daném místě uplatňován.

Žádám proto o sdělení:

na základě jakého právního předpisu nebo právního aktu byla tato ochranná pásma stanovena, jaký konkrétní objekt, činnost nebo zájem je v těchto místech chráněn,

z jaké evidence nebo registru Ministerstva zemědělství / SVS byla data pro vymezení pásem převzata,

zda jsou tyto údaje aktuální nebo historické,

zda byl při vymezení pásem proveden místní přezkum nebo

zda jde o automatické převzetí dat.

Pokud Ministerstvo zemědělství není věcně příslušné k poskytnutí těchto informací, žádám o postoupení žádosti příslušnému povinnému subjektu.

Žádám o poskytnutí informací v elektronické podobě.

 

Odpověď:
Podáním ze dne 31. prosince 2025 jste se obrátil na Ministerstvo zemědělství ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, s žádostí o poskytnutí informací – vymezení zón zákazu pyrotechniky podle § 35b zákona č. 206/2015 Sb. v lokalitě ulice Na Zdolnici, Odolena Voda, kde jsou v mapě vyznačeny dva kruhové ochranné okruhy se středem u rodinných domů. Z mapové aplikace není zřejmé, jaký konkrétní důvod ochrany je v daném místě uplatňován.

K Vašim dotazům uvádím následující:

• na základě jakého právního předpisu nebo právního aktu byla tato ochranná pásma stanovena

Jedná se o zákon č. 344/2025 Sb., kterým se mění zákon č. 206/2015 Sb.,  o pyrotechnických výrobcích a zacházení s nimi a o změně některých zákonů (zákon o pyrotechnice), ve znění pozdějších předpisů. Ministerstvo zemědělství pouze vizualizovalo v mapě pyrotechniky § 35b tohoto zákona. Autorem zákona o pyrotechnice je Ministerstvo průmyslu a obchodu.

• jaký konkrétní objekt, činnost nebo zájem je v těchto místech chráněn
  Jedná se o stanoviště včelstva, máte v okolí 3 včelaře.
   
• z jaké evidence nebo registru Ministerstva zemědělství / SVS byla data pro vymezení pásem převzata
  Tyto objekty jsou převzaty z evidence hospodářství, které včelař nahlašuje na Českomoravském svazu chovatelů. Včelstva se automaticky zobrazí v LPIS, které včelař vždy aktualizuje mezi 1. 9. – 15. 9. běžného roku.
   
• zda jsou tyto údaje aktuální nebo historické: data jsou aktuální, avšak nelze garantovat skutečnou přítomnost včelstev na uvedeném místě
  Ověření stavu je výhradně v kompetenci příslušného včelaře, jelikož pouze on může provést změny v umístění či počtu včelstev.
   
• zda byl při vymezení pásem proveden místní přezkum nebo zda jde o automatické převzetí dat
  Data jsou přebírána automatizovaně, a vzhledem k jejich rozsáhlému objemu není možné provést úplnou kontrolu správnosti.

Tyto informace se můžete také ověřit na tomto odkazu: https://mze.gov.cz/public/app/lpisext/lpis/verejny2/plpis/ , kde si zadáte obec a po levé straně rozsvítíte žárovku stanoviště včelstev a provozovny.