Poskytnuté informace na žádosti poskytnutí informace podle zákona č. 106/1999 Sb. - za měsíc srpen 2025

Poskytnuté informace na žádosti o poskytnutí informací podle zákona č. 106/1999 Sb. - za měsíc srpen 2025

 

Dotaz
Ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím tímto Vaši instituci zdvořile žádám o poskytnutí následujících informací:

1. Právní stanovisko, analýzu či jakýkoliv jiný dokument vypracovaný SZIF, Ministerstvem zěmědělství či jinou institucí, který obdržel někdejší ministr zemědělství Zdeněk Nekula a který se týká problematiky střetu zájmů Andreje Babiše a nárokových a nenárokových dotací pro firmy ze skupiny Agrofert. Jde o analýzu, na základě které pan Nekula mluvil do médií o možném vymáhání dotací po Agrofertu a uváděl částku až 4,5 miliardy korun. Existenci analýzy rovněž potvrdil nyní, jak je zaznamenáno v tomto článku: https://www.seznamzpravy.cz/clanek/domaci-kauzy-soudy-rekly-proc-ma-agrofert-vracet-miliardy-minis terstvo-je-ale-nevymaha-281916

O odpověď žádám jako fyzická osoba xxxx..Informace žádám poskytnout v elektronické formě a zaslat do datové schránky.

Bude-li nutné za vyřízení mé žádosti účtovat nějaký poplatek, prosím o předchozí zaslání jeho odhadu.

 

Odpověď:
Podáním ze dne 1. srpna 2025 jste se obrátil na Ministerstvo zemědělství (dále jen „ministerstvo“) podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, s žádostí o poskytnutí:

„Právní stanovisko, analýzu či jakýkoliv jiný dokument vypracovaný SZIF, Ministerstvem zěmědělství či jinou institucí, který obdržel někdejší ministr zemědělství Zdeněk Nekula a který se týká problematiky střetu zájmů Andreje Babiše a nárokových a nenárokových dotací pro firmy ze skupiny Agrofert. Jde o analýzu, na základě které pan Nekula mluvil do médií o možném vymáhání dotací po Agrofertu a uváděl částku až 4,5 miliardy korun. Existenci analýzy rovněž potvrdil nyní, jak je zaznamenáno v tomto článku: https://www.seznamzpravy.cz/clanek/domaci-kauzy-soudy-rekly-proc-ma-agrofert-vracetmiliardy-ministerstvo-je-ale-nevymaha-281916.“.

Ministerstvo nedisponuje žádným právním stanoviskem či analýzou týkající se problematiky střetu zájmů. Jediný dokument, který má k dispozici a dané problematiky se dotýká, je „Návrh dalšího postupu ČR ve věci auditního šetření ohledně možného střetu zájmů v zemědělské oblasti dle nařízení Evropského parlamentu a Rady 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie v návaznosti na ukončení auditního šetření“ (dále jen „Návrh dalšího postupu“).

Tento dokument vypracoval SZIF a předal k projednání na poradě vedení Ministerstva zemědělství, kde byl 14. července 2022 projednán a následně předán k jednání na schůzi vlády České republiky. Vláda České republiky o tomto dokumentu rozhodla svým usnesením ze dne 17. srpna 2022 č. 697 (https://odok.gov.cz/portal/zvlady/usneseni/2022/697/).

Vlastní materiál Návrhu dalšího postupu předložený na jednání vlády ČR Vám zasílám v příloze.

(Příloha: 1. Audit_materiál_ma_.pdf)

 

 

 

Dotaz:
Ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím tímto Vaši instituci zdvořile žádám o poskytnutí následujících informací:

1. Žádám vás o zaslání zápisů z porady vedení Ministerstva zemědělství za období od počátku března do konce června 2022. Zašlete prosím všechny zápisy v uvedeném období.

O odpověď žádám jako fyzická osoba xxxx..Informace žádám poskytnout v elektronické formě a zaslat do datové schránky.

Bude-li nutné za vyřízení mé žádosti účtovat nějaký poplatek, prosím o předchozí zaslání jeho odhadu.

 

Odpověď:
Podáním ze dne 1. srpna 2025 jste se obrátil na Ministerstvo zemědělství ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, s žádostí „o zaslání zápisů z porady vedení Ministerstva zemědělství za období od počátku března do konce června 2022“.

V příloze Vám zasílám zápisy za požadované období. V zápisech jsou anonymizovány informace z jednání Ústředního krizového štábu a k řešení otázek Ukrajiny.

(Přílohy: zápisy z PV za období březen – červen 2022)

 

 

Dotaz:
 Žádost o poskytnutí informací dle zákona č.§ 106 / 1999 Sb.

 Žádám Vás tímto o poskytnutí informací dle zákona ě. 106/1999 Sb. na níže uvedené otázky, které se týkají žádosti Českého rybářského svazu  z.s. MO Kladno se sídlem P. Holého 93 Kladno ohledně vyjímky na odlov sumců v režimu 24 hodinové doby lovu a zavážení nástrah v období 24 - 27.7 2025 a 7-10.8 2025 na revíru 411033 Turyňský rybník a to zejména:

1. Zda byla žádost podána řádně a včas , dále kým, tak aby mohla být z vaší strany kladně vyřízena
2. Zda neobsahovala vady pro které nemohla být kladně vyřízena
3. Zda byla vyjímka udělena a v jakém rozsahu
4. Pokud byla zamítnuta, tak z jakého důvodu

Dále vás žádám, pokud to půjde tak zaslat elektronicky emailem, pokud ne, tak na výše uvedenou adresu.

 

Odpověď:
Podáním ze dne 6. srpna 2025 jste se obrátil na Ministerstvo zemědělství (dále jen „ministerstvo“) podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, s žádostí ohledně povolení výjimky z denní doby lovu v rybářském revíru Kačák 4, číslo 411 033 ve dnech 24. - 27. 7. a 7. - 10. 8. 2025.

K Vámi položeným otázkám uvádím:

1. Zda byla žádost podána řádně a včas, dále kým, tak aby mohla být z vaší strany kladně vyřízena

Žádost o výjimku z denní doby lovu v rybářském revíru podaná na základě § 13 odst. 5 zákona č. 99/2004 Sb., o rybníkářství, výkonu rybářského práva, rybářské stráži, ochraně mořských rybolovných zdrojů a o změně některých zákonů (zákon o rybářství), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o rybářství“) byla řádně podána Českým rybářským svazem, z. s., místní organizací Kladno pomocí oficiální datové schránky, a to dne 9. 6. 2025.

2. Zda neobsahovala vady, pro které nemohla být kladně vyřízena

Žádost neobsahovala vady ve formě podání, na základě kterých by bylo nutné žádost zamítnout.

3. Zda byla výjimka udělena a v jakém rozsahu

Žádost o výjimku ze strany Ministerstva zemědělství byla zamítnuta.

4. Pokud byla zamítnuta, tak z jakého důvodu

Ministerstvo v rámci správního řízení zjistilo, že rozhodnutím Krajského úřadu Středočeského kraje, č. j. 115484/2023/KUSK ze dne 7. 9. 2023, došlo k zařazení sumce velkého v kategorii Su1 v minimálním množství 300 ks do zarybňovací povinnosti. Tato skutečnost znemožnila kladné vyřízení žádosti o výjimku z denní doby lovu, která byla zdůvodněna eliminací populace sumce velkého v rybářském revíru.

 

 

 

Dotaz: 
Žádost o poskytnutí informací ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím

Pro potřeby analýzy fungování státní služby České republiky Vás žádám ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím o následující informace:

Seznam všech náměstků pro řízení sekcí (resp. vrchních ředitelů sekcí po nabytí účinnosti novely zákona o státní službě č. 384/2022 Sb.) Vašeho ministerstva ke dnům 1. ledna 2021, 1. ledna 2022 a 1. ledna 2023. U každé osoby prosím uveďte její jméno, příjmení a název sekce, kterou k uvedenému datu řídila.

V případě, že k danému datu nebyla u některé sekce obsazena funkce náměstka pro řízení sekce (resp. vrchního ředitele sekce), žádám o sdělení jména osoby, která byla řízením sekce pověřena.

 

Odpověď:
Ministerstvo zemědělství obdrželo dne 7. srpna 2025 Vaši žádost o poskytnutí informací ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, ve které jste požadovala "Seznam všech náměstků pro řízení sekcí (resp. vrchních ředitelů sekcí po nabytí účinnosti novely zákona o státní službě č. 384/2022 Sb.) Vašeho ministerstva ke dnům 1. ledna 2021, 1. ledna 2022 a 1. ledna 2023. U každé osoby prosím uveďte její jméno, příjmení a název sekce, kterou k uvedenému datu řídila.“.

Seznam náměstků pro řízení sekcí (resp. vrchních ředitelů sekcí) Ministerstva zemědělství ke dnům 1. ledna 2021, 1. ledna 2022 a 1. ledna 2023, včetně jména, příjmení a názvu sekce, kterou daná osoba k uvedenému datu řídila, je uveden v příloze této odpovědi.

V případech, kdy k danému datu nebyla funkce náměstka pro řízení sekce (resp. vrchního ředitele sekce) obsazena, uvádím jméno osoby, která byla řízením sekce pověřena.

(Příloha: 1. 106_ leden_2021_2023_vedouci_zamestnanci)

 

 

 

Dotaz: 
Rád bych se Vás prosím ještě v návaznosti na Vaši odpověď zeptal, v jakém časovém období došlo k nejmenování těch 4 zmíněných nedoporučených. 

Ještě jednou moc děkuji a přeji hezký den.

 

Odpověď:
Na základě Vaší žádosti ze dne 7. srpna 2025 podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, která je doplněním Vaší žádosti ze dne 23. července 2025 a týká se nominací podle zákona č. 353/2019 Sb., o výběru osob do řídících a dozorčích orgánů právnických osob s majetkovou účastí státu, sděluji, že k nejmenování čtyř navrhovaných osob došlo na základě nedoporučujícího stanoviska Výboru pro personální nominace, jenž jsme obdrželi v červnu 2022, září 2022, prosinci 2024 a únoru 2025.

 

 

 

Dotaz: 
Žádost o doplnění informací

S úctou se na vás obracím ve věci vaší odpovědi na udělenou výjimku z denní doby lovu, viz váš dopis Č. j. MZE-46483/2025-16232.

Rád bych tímto požádal o doplnění vaší citace:
„s ohledem na to, že výjimka z denní doby lovu se dle § 13 odst. 5 zákona o rybářství povoluje v nezbytném rozsahu a nelze-li požadovaného účelu dosáhnout jinak.“

Co bylo žádostí o výjimku tím účelem, kterého nešlo dosáhnout jinak? Lov kapra? Setrvání na místě lovu po jeho skončení? Vyhrazování míst k lovu na části revíru za účelem komerčního lovu?

Výsledkem takové udělené výjimky je, že lovící mají nahozené udice u kterých spí v bivaku, při zavážení udice nebo zdolávání ryby z lodě povětšinou druhá nastražená udice je bez dozoru, tedy lovící není přítomen u udic tak, aby s nimi mohl neprodleně manipulovat a můžu takhle pokračovat směle dál.

Pokud argumentací MZe je, že se jedná převážně o lov kapra a amura, který se hojně vysazuje, tedy nemůže být narušena jeho populace, tak proč toto nepovolíme všude? Proč tedy MZe vychází vstříc uživateli revíru, který za vším má jen komerční zájem?

Žádný z důvodů, který uživatel revíru dokládá žádost o výjimku nikterak nesouvisí s akutností takový lov povolit, nic co by souviselo se zákonem o rybářství a možnosti udělení výjimky v žádosti nespatřuji.

Naopak spatřuji jen nerovný přístup k lovu ryb na jednom rybářském revíru, který si uživatel revíru svévolně rozdělil na revíry dva, vydal k tomu rozdílné BPVRP, kdy na komerčním úseku smí lovit pouze člen ČRS se splněnými svazáckými povinnostmi. Nikde jsem neviděl v zákoně, že při výkonu práva veřejného, tedy lovu ryb na rybářském revíru musím být členem spolku, což je další porušení zákona na zmíněném rybářském revíru, kdy uživatel tohoto revíru si svévolně vkládá nad rámec vyjmenovaných povinností k lovu ryb své další povinnosti odporující zákonu o rybářství.

Právo veřejné se nedá zaměňovat s právem soukromým. V právu veřejném má každý účastník striktně daná pravidla a rozhodně se nedá souhlasit s tvrzením, že si kdokoliv může rozdělit jeden rybářský revír na dva a uplatňovat na takovém revíru rozdílná pravidla hraničící s diskriminací části lovících, kdy k tomu ještě MZe dá zelenou na místo toho, aby chránilo zájem lovících, tedy občanů ČR dle zákona o rybářství a nikoliv uživatele revíru za účelem zisku.

Prosím tedy o doplnění informací, co bylo tím požadovaným účelem uživatele revíru, který se nedá dosáhnout jinak a z jakého právního titulu uživatel revíru na rybářském revíru si vynucuje členství ve spolku jako podmínkou k vydání povolenky.

 

Odpověď:
K Vaší žádosti podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, o doplnění informací ze dne 8. srpna 2025 Vám sděluji následující:

Skutečné důvody pro vydání správního rozhodnutí lze nalézt v té jeho části, která se nazývá odůvodněním (vizte § 68 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád). Ne jinak tomu je u rozhodnutí Ministerstva zemědělství České republiky.

Podle § 13c odst. 1 zákona č. 99/2004 Sb., o rybníkářství, výkonu rybářského práva, rybářské stráži, ochraně mořských rybolovných zdrojů a o změně některých zákonů (zákon o rybářství): „Povolenku k lovu vydává uživatel rybářského revíru, a to v listinné nebo v elektronické podobě. Povolenka k lovu se vydává pro rybářský revír nebo pro více rybářských revírů současně a zpravidla za úplatu.“.

V následných ustanoveních zákon o rybářství klade uživatelům rybářského revíru stran povolenky tyto podmínky:

1. vyznačit v povolence držitele povolenky k lovu,

2. vyznačit tamtéž dobu platnosti povolenky k lovu, resp. bližší podmínky výkonu rybářského práva (vizte § 13c odst. 2 a 3 zákona o rybářství).

Vyhláška č. 197/2004 Sb. k provedení zákona o rybářství se stran povolenek zabývá zejména maximálními počty vydávaných povolenek (vizte § 7 odst. 4 vyhlášky), vzorem jejich formuláře (vizte § 18 vyhlášky) a dále zápisy úlovků do povolenky samotným rybářem (vizte § 15 odst. 2 a § 16 odst. 2 vyhlášky).

Český právní řád toho času tedy nestanovuje uživatelům rybářských revírů povinnost vydat povolenku. Přesněji: současné české rybářské právo mlčí o podmínkách, za kterých musí uživatel rybářského revíru vyhovět žádosti (potenciálního) rybáře, a povolenku mu v návaznosti na jejich splnění vydat.

Podle § 8 odst. 7 písm. f) zákona o rybářství: „Příslušný rybářský orgán povolí výkon rybářského práva žadateli, který se zaváže zpřístupnit příslušný rybářský revír dalším držitelům povolenek k lovu.“. Citovaným ustanovením zákon předchází zavedení exkluzivního přístupu k lovu v příslušném revíru ve prospěch omezené skupiny osob, jež by předem z lovu vylučovala veškeré další zájemce. Zároveň nicméně nezakládá nárok na vydání povolenky konkrétní osobě. V rozporu s hypotézou nárokovosti povolenek se nachází také jejich pravidelně zastropovaný počet, poněvadž rozhodnutí o povolení výkonu rybářského práva obsahuje jakožto svou zákonnou náležitost maximální počty vydávaných povolenek k lovu [vizte § 11 odst. 1 písm. d) zákona o rybářství]. Uživatel tudíž ani nemůže vyhovět žádosti kteréhokoliv zájemce o povolenku.

Podle § 22 odst. 4 písm. a) zákona o rybářství: „Ministerstvo v rybářských revírech na území republiky vykonává dozor nad dodržováním ustanovení tohoto zákona a předpisů vydaných k jeho provedení a rozhodnutí vydaných na jejich základě, jakož i nad tím, zda uživatel rybářského revíru hospodaří způsobem stanoveným příslušným rybářským orgánem a v souladu s podmínkami, za kterých mu byl výkon rybářského práva povolen.“.

K Vašim stížnostem ohledně poměrů uvnitř Českého rybářského svazu: Ministerstvo zemědělství vykonává dozor na úseku rybářství, nikoliv však na úseku spolkové činnosti. Zde lze proto pouze odkázat na § 214 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.

Výše uvedené je právním názorem Ministerstva zemědělství, který není právně závazný a nelze se jej dovolávat v konkrétním případě, jelikož k poskytnutí závazného výkladu právních předpisů není v právním prostředí České republiky Ministerstvo zemědělství oprávněno.

 

 

 

Dotaz: 
Ve věci žádosti o informace ohledně: - Vysvětlení pojmů/termínů/zkratek a podmínek poskytnutí dotace dle Závazných pravidlech poskytování finančních prostředků v oblasti vod v roce 2002 vyplývajících z přílohy č. 10 k zákonu č. 490/2001 Sb., o státním rozpočtu, ve znění pozdějších předpisů

Žádost o poskytnutí informací dle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím

V zastoupení klientky, xxxx, tímto za účelem doložení a vysvětlení termínů/pojmů v dokumentu potvrzujícím schválení a čerpání dotace na odbahnění rybníku pro účely řízení o vypořádání SJM mezi klientkou a panem M. F., nar. xxxx, trvale pobytem xxxx, žádám ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, o níže uvedené informace.

Důvodem žádosti je skutečnost, že Městský soud v Praze v rámci řízení o vypořádání SJM mezi klientkou a panem M. F., vydal usnesení č. j. xxxx - xxx ze dne 23.05.2025 (pro ilustraci přikládám), na základě kterého vyjádřil názor, že z listiny nazvané „Historický sklad národní dotace“ není vyjasněno, co se rozumí položkami (pojmy a termíny) v tomto dokumentu obsaženými, viz následující citace z usnesení soudu:

„Na vynaložení takových prostředků nelze usuzovat z pouhého rozdílu mezi žalovanému vyplacenou částkou dotace ve výši 637 649 Kč, která je v dané listině takto specifikována, a částkou 3 839 112,20 Kč obsaženou v položce „Přizn. Náklady Neinv.“, aniž by bylo v řízení osvětleno, co se touto položkou rozumí.“

Listinu nazvanou „Historický sklad národní dotace“ pro ilustraci přikládám, jde o dokument osvědčující schválení a čerpání dotace pro odbahnění rybníku na základě a za podmínek Závazných pravidlech poskytování finančních prostředků v oblasti vod v roce 2002 vyplývajících z přílohy č. 10 k zákonu č. 490/2001 Sb., o státním rozpočtu, ve znění pozdějších předpisů, a to dle části 2. Podpory, oddílu C, odst. I., písm. c): „odbahnění rybníků“ s podmínkami stanovenými mimo jiné v odst. IV., písm. c) tohoto oddílu:: „úhrada maximálně do výše 80 % nákladů na odbahnění rybníku a nebo maximálně do výše 150 Kč na 1 m3 vytěženého sedimentu, upravených podle výsledků zadání veřejné zakázky podle zvláštního právního předpisu.“

Bez ohledu na tento konkrétní případ poskytnutí dotace se obecně dotazuji a žádám o následující informace:

- Jaký byl v souvislosti s dotačním programem na odbahnění rybníků na základě a za podmínek Závazných pravidlech poskytování finančních prostředků v oblasti vod v roce 2002 vyplývajících z přílohy č. 10 k zákonu č. 490/2001 Sb., o státním rozpočtu, ve znění pozdějších předpisů (dále „Pravidla“), a to konkrétně dle části 2. Podpory, oddílu C, odst. I., písm. c): „odbahnění rybníků“ Pravidel, s podmínkami stanovenými mimo jiné v odst. IV., písm. c) tohoto oddílu Pravidel: „úhrada maximálně do výše 80 % nákladů na odbahnění rybníku a nebo maximálně do výše 150 Kč na 1 m3 vytěženého sedimentu, upravených podle výsledků zadání veřejné zakázky podle zvláštního právního předpisu“, při posuzování žádosti o udělení této dotace/při udělení dotace Ministerstvem zemědělství význam následujících pojmů/termínů/zkratek:

  „Přizn. náklady Neiv.“
  „Přiznáno“
  „Přiznáno Neinv.“
  „Čerpáno“
  „Přizn. sazba“
  „Přizn. TJ“

- Jaký byl vzájemný vztah těchto pojmů/termínů/zkratek pro účely přiznání a udělení výše uvedené státní dotace na odbahnění rybníka dle Pravidel?

- Lze potvrdit, že částka stanovená Ministerstvem zemědělství jako „Přizn. náklady Neiv.“ je částkou, která byla žadateli o výše uvedenou dotaci přiznána jako celkové náklady pro odbahnění rybníka a z níž se dle podmínek pro uvedenou dotaci v Pravidlech, tj. mimo jiné v části 2. Podpory, oddílu C, odst. IV., písm. c) Pravidel: „úhrada maximálně do výše 80 % nákladů na odbahnění rybníku a nebo maximálně do výše 150 Kč na 1 m3 vytěženého sedimentu, upravených podle výsledků zadání veřejné zakázky podle zvláštního právního předpisu“, počítala přiznaná a čerpaná částka dotace?

- Platí, že pokud od částky označené Ministerstvem zemědělství v rámci procesu posuzování žádosti o udělení této dotace/při udělení dotace jako „Přizn. náklady Neiv.“ odečteme částku označenou jako „Přiznáno“ / „Čerpáno“, dostaneme částku, kterou musel žadatel o výše uvedenou dotaci dle Pravidel vynaložit na odbahnění rybníka z vlastních zdrojů?

Prosím o doručení požadovaných informací v elektronické formě do datové schránky.

 

Odpověď:
Ministerstvo zemědělství (dále jen „ministerstvo“) obdrželo dne 8. srpna 2025 Vaši žádost podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, ve které se dotazujete:

1. Jaký byl v souvislosti s dotačním programem na odbahnění rybníků na základě a za podmínek Závazných pravidlech poskytování finančních prostředků v oblasti vod v roce 2002 vyplývajících z přílohy č. 10 k zákonu č. 490/2001 Sb., o státním rozpočtu, ve znění pozdějších předpisů (dále „Pravidla“), a to konkrétně dle části 2. Podpory, oddílu C, odst. I., písm. c): „odbahnění rybníků“ Pravidel, s podmínkami stanovenými mimo jiné v odst. IV., písm. c) tohoto oddílu Pravidel: „úhrada maximálně do výše 80 % nákladů na odbahnění rybníku a nebo maximálně do výše 150 Kč na 1 m³ vytěženého sedimentu, upravených podle výsledků zadání veřejné zakázky podle zvláštního právního předpisu“, při posuzování žádosti o udělení této dotace/při udělení dotace Ministerstvem zemědělství význam následujících pojmů/termínů/zkratek:

• „Přizn. náklady Neiv.“
• „Přiznáno“
• „Přiznáno Neinv.“
• „Čerpáno“
• „Přizn. sazba“
• „Přizn. TJ“

2. Jaký byl vzájemný vztah těchto pojmů/termínů/zkratek pro účely přiznání a udělení výše uvedené státní dotace na odbahnění rybníka dle Pravidel?
3. Lze potvrdit, že částka stanovená Ministerstvem zemědělství jako „Přizn. náklady Neiv.“ je částkou, která byla žadateli o výše uvedenou dotaci přiznána jako celkové náklady pro odbahnění rybníka a z níž se dle podmínek pro uvedenou dotaci
   v Pravidlech, tj. mimo jiné v části 2. Podpory, oddílu C, odst. IV., písm. c) Pravidel: „úhrada maximálně do výše 80 % nákladů na odbahnění rybníku a nebo maximálně do výše 150 Kč na 1 m3 vytěženého sedimentu, upravených podle výsledků zadání veřejné zakázky podle zvláštního právního předpisu“, počítala přiznaná a čerpaná částka dotace?
4. Platí, že pokud od částky označené Ministerstvem zemědělství v rámci procesu posuzování žádosti o udělení této dotace/při udělení dotace jako „Přizn. náklady Neiv.“ odečteme částku označenou jako „Přiznáno“ / „Čerpáno“, dostaneme částku, kterou musel žadatel o výše uvedenou dotaci dle Pravidel vynaložit na odbahnění rybníka z vlastních zdrojů?

K výše uvedeným dotazům Vám sděluji následující:

K bodu 1) - V době podání žádosti o dotaci a její administrace byly používány jiné evidenční systémy, než které jsou používány v současnosti. Od roku 2010 je pro administrace dotačních akcí a rozdělování finančních prostředků používán Evidenční dotační systém (EDS), který však pracuje s podobnými pojmy. Na základě Vámi předloženého dokumentu „Historický sklad dotace“ a podmínek vyplývajících z přílohy č. 10 zákona č. 490/2001 Sb., o státním rozpočtu, ve znění pozdějších předpisů (dále „Pravidla“) lze osvětlit následující pojmy a zkratky:

• „Přizn. Náklady Neinv.“ – Přiznané náklady Neinvestice
• „Přiznáno“ – částka dotace dle Rozhodnutí o poskytnutí dotace
• „Přiznáno Neinv.“ – Přiznáno Neinvestice; neinvestiční částka dotace – u dotačních akcí je rozlišováno, zda se jedná o Investice (např. výstavba rybníka) nebo Neinvestice (např. odbahnění a rekonstrukce)
• „Čerpáno“ – částka dotace čerpaná dle skutečnosti
• „Přizn. Sazba“ – Přiznaná sazba; částka dotace dle Rozhodnutí o poskytnutí dotace vyjádřená v procentech, zde byla částka dotace 75,991 % z celkových nákladů
• Přizn. TJ“ – zde kubatura vytěženého sedimentu, tedy 4 251 m³

K bodu 2) - Z dodaných podkladů vyplývá, že pro výpočet dotace byla použita podmínka dle Pravidel „úhrada maximálně do výše 150 Kč na 1 m³ vytěženého sedimentu“. To znamená, že platí následující vztah: „Požadováno Neinv.“ = “Přizn. TJ“ × 150. Dále také platí vztah: „Přiznáno Neinv. (Čerpáno Neinv.)“ = “Přizn. Náklady Neinv.” × „Přizn. sazba“.

K bodům 3) a 4) - Lze potvrdit, že z částky stanovené jako „Přizn. náklady Neinv.“ byla počítána přiznaná a čerpaná částka dotace. Zda byla tato částka přiznána žadateli jako celkové náklady pro odbahnění rybníka a přesnou výši vynaložených vlastních zdrojů žadatele nelze bez dalších podkladů k předmětné akci potvrdit.

Bylo provedeno šetření, při kterém bylo zjištěno, že dokumenty již nejsou ve správním archivu ministerstva uloženy. Oddělení správního archivu a spisové služby průběžně předkládá na základě zákona č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a vyhlášky č. 259/2012 Sb., o podrobnostech výkonu spisové služby, ve znění pozdějších předpisů, dokumenty, kterým uplynula skartační lhůta, Národnímu archivu, který si dokumenty vybrané v rámci skartačního řízení za archiválie přebírá k trvalému uchování. Dle zjištěných informací u předmětných dokumentů již skartační řízení proběhlo. Dokumenty by mohly být uloženy ve fondech Národního archivu.

Pokud nemáte k dispozici další podklady k předmětné akci, např. Rozhodnutí o poskytnutí dotace, doporučujeme obrátit se se žádostí o vyhledání dokumentů přímo na Národní archiv, ID datové schránky: fe3aixh (Archivní ul. 4, 149 00 Praha 4).

 

 

Dotaz: 
Rád bych Vás požádal o informace dle zákona č. 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím.  

Žádám vás o následující dokumenty:

1) Zaslání zápisů z jednání vedení Ministerstva zemědělství za období červenec 2022 až srpen 2022

2) Analýza, kterou disponuje MZE, a která potvrdila, že zákon o střetu zájmů se vztahuje na dotace poskytované dle zákona o SZIF. Konkrétně tedy žádám o analýzu, která je v článku Seznam Zpráv popsána následujícím způsobem: "To, že se na zemědělský fond střet zájmů vztahuje, podle ředitele potvrdila nová právní analýza. „Má ji od minulého týdne,“ řekl ministr." Článek zde.

3) Jaký je celkový objem přímých nárokových zemědělských dotací, které SZIF/MZE bude vymáhat po Agrofertu.

4) Jakým způsobem bude MZE řešit nezákonné veřejné zakázky, které Lesy ČR přidělily koncernu Agrofert? Jedná se mi o porušení paragrafu 4b zákona o střetu zájmů, kdy zejména společnost Uniles (z koncernu Agrofert) získala významné zakázky v době Vlády A. B.

 

Odpověď:
Podáním ze dne 16. srpna 2025 jste se obrátil na Ministerstvo zemědělství (dále jen „ministerstvo“) podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „informační zákon“), s žádostí o následující dokumenty:

„1) Zaslání zápisů z jednání vedení Ministerstva zemědělství za období červenec 2022 až srpen 2022

2) Analýza, kterou disponuje MZE, a která potvrdila, že zákon o střetu zájmů se vztahuje na dotace poskytované dle zákona o SZIF. Konkrétně tedy žádám o analýzu, která je v článku Seznam Zpráv popsána následujícím způsobem: "To, že se na zemědělský fond střet zájmů vztahuje, podle ředitele potvrdila nová právní analýza. „Má ji od minulého týdne,“ řekl ministr." Článek zde.

3) Jaký je celkový objem přímých nárokových zemědělských dotací, které SZIF/MZE bude vymáhat po Agrofertu.

4) Jakým způsobem bude MZE řešit nezákonné veřejné zakázky, které Lesy ČR přidělily koncernu Agrofert? Jedná se mi o porušení paragrafu 4b zákona o střetu zájmů, kdy zejména společnost Uniles (z koncernu Agrofert) získala významné zakázky v době Vlády Andreje Babiše.“.

K bodu 1) Vám v příloze zasílám zápisy z jednání porad vedení za požadované období. V zápisech jsou anonymizovány informace z jednání Ústředního krizového štábu.

K bodům 2) a 3) Vaší žádosti sděluji, že podle § 2 odst. 1 informačního zákona jsou povinné subjekty povinny poskytovat pouze informace vztahující se k jejich působnosti. Povinnost poskytovat informace podle informačního zákona tedy platí pro ministerstvo, jakož i jemu podřízené organizace, vždy a pouze ve vztahu k jejich působnosti.

Vzhledem k tomu, že ministerstvo požadovanými informacemi nedisponuje a požadujete informace vztahující se k působnosti jiného povinného subjektu, a to k činnosti Státního zemědělského intervenčního fondu (dále jen „SZIF“), ministerstvo Vaši žádost o poskytnutí informací podle § 14 odst. 5 písm. c) informačního zákona odkládá.

Proti tomuto sdělení lze souladu s § 16a odst. 3 písm. a) informačního zákona podat stížnost ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení sdělení prostřednictvím ministerstva.

K bodu 4) uvádím, že se podle § 2 odst. 4 informačního zákona nevztahuje povinnost poskytovat informace týkající se dotazů na názor. Pro upřesnění doplňuji, že problematika veřejných zakázek Lesů ČR je plně v působnosti tohoto státního podniku

Nad rámec informačního zákona sděluji, že ministerstvo, potažmo Lesy ČR jsou přesvědčeny, že učinily veškeré kroky a opatření tak, aby byly dodrženy právní předpisy, tj. jsou přesvědčeny o zákonnosti svého jednání. Do dnešního dne nebylo žádným rozhodnutím orgánu veřejné moci konstatováno, že došlo k jakémukoli nezákonnému jednání či pochybení na straně Lesů ČR; řešen nebyl, pokud jde o střet zájmů, ani vztah k veřejným zakázkám. Veřejné zakázky jsou „soutěženy“ dle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tj. nejsou přidělovány, jak je tomu v případě dotací. Dohled nad zadáváním veřejných zakázek je zajišťován ze strany Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále též „Úřad“), který je ústředním orgánem státní správy České republiky. Do dnešního dne Úřadem nebylo konstatováno jakékoli pochybení ze strany Lesů ČR ve vztahu k dotčeným veřejným zakázkám. Naopak pro dokreslení celé záležitosti je nutno uvést, že v roce 2020 Úřad dokonce prověřoval podnět k zahájení řízení, který se výslovně týkal společnosti UNILES, a.s., a její účasti v zadávacím řízení vyhlášeném Lesy ČR, ve vztahu k tvrzenému střetu zájmů. Po provedeném šetření Úřad uzavřel, že nebyly shledány důvody pro zahájení správního řízení, tj. existence střetu zájmů zde ze strany Úřadu konstatována a ani zjištěna nebyla.  

Pokud jde o tvrzený střet zájmů Lesy ČR zdůrazňují, že vždy postupovaly s maximální obezřetností, pečlivostí, a především plně v souladu s tehdy platnou právní úpravou. Lesy ČR učinily vše pro to, aby byl v každém okamžiku zachován pouze a jen zákonný postup, aby nedošlo k poškození žádného z účastníků zadávacích řízení a aby byly v maximální možné míře eliminovány případné škody, které by naopak mohly nesprávným postupem vzniknout. 

(Přílohy: 1. Zápis z PV č. 26_2022 (14.07.2022).pdf; 2. Zápis z PV č. 27_2022 (21.07.2022).pdf; 3.  Zápis z PV č. 28_2022 (28.07.2022).pdf; 4. Zápis z PV č. 29_2022 (18.08.2022).pdf)

 

 

 

Dotaz: 
Žádost o poskytnuti informace ve smyslu zákona č 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů

V souladu se zákonem č. 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů Vás jako povinný subjekt ve smyslu tohoto zákona žádám:

1. O informaci, zda Obec Malá Hraštice č.p. 115, 262 03 Malá Hraštice, IČ 00242691 podala na Ministerstvo zemědělství ČR žádost o souhlas, přip. vyjádřeni či stanovisko k záměru dělení a scelení pozemků, vč. změny využití území na pozemcích pare. č. 258/1 a 258/3 v katastrálním území Velká Hraštice (případně žádost o souhlas k prodeji či pronájmu severní části pozemku pare. č. 258/1 v katastrálním území Velká Hraštice, dle katastru druh pozemku vodní plocha, způsob využití koryto vodního toku přirozené nebo upravené, nyní využití jako zpevněná plocha ohraničená hrází rybníka Dolejšák). Není mi známo, jak byla žádost formulovaná a ani zda ji Obec Malá Hraštice vůbec na MZe ČR podala. Podaná by dle vyjádření Obce Malá Hraštice měla být údajně v říjnu 2024 a ještě prý po uplynutí 10 měsíců nemají od MZe ČR žádný souhlas ani vyjádření, či stanovisko nebo rozhodnutí.

2. O kopii příp. již vydaného vyjádření, stanoviska, rozhodnutí či souhlasu ve výše uvedené věci za období od října 2024 do srpna 2025. Na stavební úpravu rybníku Dolejšák, vč. hráze a zpevněných ploch, umístěného na pozemku pare. č. 258/1 v katastrálním území Velká Hraštice, Obec Malá Hraštice čerpala v roce 2019/2020 dotaci na podprogram „Podpora opatření na rybnících a malých vodních nádržích ve vlastnictví obcí“ na stavbu pod názvem „Malá Hraštice-obnova rybníka Dolejšák Malá Hraštice, Velká Hraštice“ - kolaudační souhlas na provedenou stavbu, vč. NPM ze dne 19.6.2020, MěÚ Dobříš, Odborem výstavby a životního prostředí). Byly určeny pravidla pro poskytování čerpání dotace na výše uvedenou stavbu a podprogram, vč. stanovení lhůty 10-ti let a z tohoto důvodu je záměr dělení a scelení výše uvedených pozemků, či prodej nebo pronájem části pozemku dotčeného dotací možný jen se souhlasem MZe ČR.

 

Odpověď:
Podáním ze dne 18. srpna 2025 jste se obrátil na Ministerstvo zemědělství (dále jen „ministerstvo“) s žádostí o informaci, zda obec Malá Hraštice, IČ 00242691 podala v roce 2024 na Ministerstvo zemědělství ČR žádost o souhlas, příp. vyjádření či stanovisko k záměru dělení a scelení pozemků, vč. změny využití území na pozemcích parc. č. 258/1 a 258/3 v katastrální území Velká Hraštice, případně žádost o souhlas k prodeji či pronájmu části pozemku parc. č. 258/1 v katastrálním území Velká Hraštice.

K výše uvedené žádosti sděluji, že ministerstvo žádnou žádost od obce Malá Hraštice neeviduje a obci Malá Hraštice v roce 2024 a dál nevydalo žádné stanovisko či rozhodnutí k výše uvedeným záměrům.

 

 

Dotaz: 
Žádost o poskytnutí informací podle zákona č. 106/1999 Sb.

Na základě zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, tímto žádáme o poskytnutí následujících informací:

1) Jednal ministr zemědělství dne 14. 8. 2025 s představiteli Státního zemědělského intervenčního fondu a Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu, a.s.?

2) Co bylo důvodem konání této schůzky?

3) Co bylo předmětem a výsledkem tohoto jednání?

4) Kolik osob s účastnilo této schůzky?

5) Jaká osoba iniciovala konání této schůzky? Postačí uvedení její funkce.

6) Z jakého důvodu a na základě jakého zákonného zmocnění se této schůzky účastnil ministr zemědělství?

7) Žádáme o seznam podkladů, které ministerstvo zemědělství připravilo pro účely tohoto jednání nebo v souvislosti s ním, a dále podkladů, které byly ministerstvu zemědělství poskytnuty ze strany Státního zemědělského intervenčního fondu a Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu. Dále žádáme o poskytnutí veškerých těchto podkladů.

8) Pokud byl o jednání pořízen zápis, žádáme jeho zaslání.

 

Odpověď:
Podáním ze dne 19. srpna 2025 jste se obrátili na Ministerstvo zemědělství (dále jen „ministerstvo“) ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, s žádostí o poskytnutí následujících informací:

„1) Jednal ministr zemědělství dne 14. 8. 2025 s představiteli Státního zemědělského intervenčního fondu a Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu, a.s.?

2) Co bylo důvodem konání této schůzky?

3) Co bylo předmětem a výsledkem tohoto jednání?

4) Kolik osob s účastnilo této schůzky?

5) Jaká osoba iniciovala konání této schůzky? Postačí uvedení její funkce.

6) Z jakého důvodu a na základě jakého zákonného zmocnění se této schůzky účastnil ministr zemědělství?

7) Žádáme o seznam podkladů, které ministerstvo zemědělství připravilo pro účely tohoto jednání nebo v souvislosti s ním, a dále podkladů, které byly ministerstvu zemědělství poskytnuty ze strany Státního zemědělského intervenčního fondu a Podpůrného
a garančního rolnického a lesnického fondu. Dále žádáme o poskytnutí veškerých těchto podkladů.

8) Pokud byl o jednání pořízen zápis, žádáme jeho zaslání.“.

K jednotlivým otázkám sděluji následující:

K otázce č. 1)
Ano, jednal.

K otázce č. 2)
Důvodem jednání byla agenda dotyčných podřízených organizací.

K otázce č. 3)
Jak bylo výše uvedeno, předmětem jednání byla agenda dotyčných podřízených organizací. Žádná konkrétní opatření ani kroky nebyly na základě zmíněné schůzky přijaty či schváleny. Neexistuje ani žádný materiál, který by byl výsledkem této schůzky.

K otázce č. 4)
Schůzky se účastnily celkem tři osoby.

K otázce č. 5)
Svolavatelem byl ministr zemědělství.

K otázce č. 6)
Ministr zemědělství se schůzky zúčastnil, neboť ji svolal. Udělal tak z výkonu své řídicí a koordinační pravomoci vůči dotčeným organizacím, které spadají do jeho resortní působnosti.

V případě Státního zemědělského intervenčního fondu se jedná o správní úřad náležející do působnosti Ministerstva zemědělství podle § 1 odst. 1 zákona č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu, ve znění pozdějších předpisů, přičemž ministerstvo vykonává jeho odborné řízení v rámci působnosti dle § 9a téhož zákona.

Ve vztahu k Podpůrnému a garančnímu rolnickému a lesnickému fondu, a.s. (dále jen PGRLF) vyplývá účast ministra z jeho postavení jakožto zástupce jediného akcionáře – České republiky – přičemž práva akcionáře vykonává Ministerstvo zemědělství podle § 54 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů. Zároveň Ministerstvo zemědělství vykonává vůči PGRLF koordinační a řídicí funkci v rozsahu vyplývajícím z § 2da zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů.

K otázce č. 7)
Ministerstvo nepřipravovalo ani neobdrželo žádné podklady v souvislosti s výše uvedeným jednáním.

K otázce č. 8)
Zápis se z obdobných jednání běžně nepořizuje, tedy ani v tomto případě pořízen nebyl.

 

 

Dotaz: 
Žádost o informace podle zákona č. 106/1999 Sb. – notifikace č. 2017/0195/CZ (dále jen „notifikace“)

I. Úvod – rámec notifikace a rozsah požadovaných informací

Notifikace probíhala podle směrnice (EU) 2015/1535 (procedura TRIS) jako obousměrná komunikace vedená prostřednictvím Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví (ÚNMZ) mezi gestorem předpisu (Ministerstvem zemědělství), Evropskou komisí a členskými státy. V průběhu procedury Komise a členské státy uplatňují připomínky a odůvodněná stanoviska, na něž ČR formálně reaguje; po dobu standstill se uplatní procesní pravidla směrnice. Všechny kroky jsou evidovány v TRIS a současně musí být vedeny ve spisové službě MZe (eSSL).

Žádáme proto poskytnout veškerou dokumentaci evidovanou ve spisech eSSL MZe k notifikaci 2017/0195/CZ, bez ohledu na původce (MZe, ÚNMZ, Evropská komise, členské státy), včetně všech příloh, přeposlaných podání, stanovisek, výhrad a odpovědí, a to úplně a prokazatelně provázané se spisy dle bodu A) a spisovými přehledy dle bodu B). Pro transparentnost a zpětnou ověřitelnost požadujeme zároveň doprovodné informace podle § 3 odst. 6 InfZ a strojově ověřitelné indexy/manifesty (viz níže).

II. Požadovaný postup a technické požadavky na dokumentaci podle zákona

A) Identifikace všech spisů v eSSL k notifikaci 2017/0195/CZ a všech souvisejících spisů U každého spisu uveďte povinné údaje dle vyhlášky č. 259/2012 Sb., ve znění vyhlášky č. 283/2014 Sb., o podrobnostech výkonu spisové služby (dále jen „vyhl.“) § 12 odst. 4 (ID spisu, spisová značka, stručný obsah, data založení/uzavření, spisový znak, skartační režim, uložení) a zákona č. 499/2004 Sb., ve znění zákona č. 298/2016 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (dále jen „ArchZ“) § 65 odst. 1 a 5 (spojení/uzavření spisu), § 64 odst. 2–3 (evidence/identifikátor); vyhl. § 7–8 (evidenční pomůcka).

B) Sběrné archy a soupisy vložených dokumentů (spisové přehledy)

Poskytněte soupis vložených dokumentů ke každému spisu dle vyhl. § 12 odst. 2; je-li spis veden sběrným archem, přiložte jej dle § 12 odst. 3 a uveďte povinné údaje dle § 10.

C) Informace, dokumenty a metadata — poskytnout spolu s A) a B)

Současně s označením spisů podle bodu A) a se zasláním jejich spisových přehledů podle bodu B) žádáme poskytnout také níže uvedené informace (§ 3 odst. 3 InfZ), dokumenty (§ 2 písm. e) ArchZ) a metadata (§ 3a odst. 4 InfZ). Poskytnutý obsah musí přesně odpovídat položkám uvedeným ve spisových přehledech a musí být úplný, provázaný a zpětně ověřitelný, nikoli jen volná sbírka souborů bez vazeb.

Rozsah a formát metadat a exportů se řídí ArchZ, § 70 odst. 1 písm. m), o) a § 70 odst. 2 písm. h), j) a Národním standardem pro eSSL (zejména transakčním protokolem a povinnými metadatovými výstupy).

1. Všechny dokumenty k notifikaci. Poskytněte veškeré dokumenty týkající se celé dokumentace notifikace (MZe/ÚNMZ/EK/členské státy), včetně všech příloh, přeposlaných podání, stanovisek, výhrad a odpovědí. Každý dokument musí být evidován a označen v eSSL v souladu s povinnostmi evidence (ArchZ § 64 odst. 2–3; vyhl. § 7–8).

2. Základní evidenční údaje. Poskytněte základní evidenční údaje z podacího deníku nebo samostatné evidence: jednoznačný identifikátor, č. j./EČ, datum a u digitálních dokumentů také čas doručení nebo vzniku, v rozsahu stanoveném prováděcí vyhláškou (vyhl. § 3 odst. 1–3; § 10 odst. 1 a násl.).

3. Údaje o oběhu a vyřizování (auditní stopa). Předložte export transakčního protokolu, který u každé položky zachytí provedenou operaci, osobu (úřední osobu) a datum/čas úkonu, aby bylo možné sledovat průběh vyřizování (ArchZ § 70 odst. 2 písm. h), j); vyhl. § 13 odst. 2).

4. Doložky a převody/konverze. U všech převodů či konverzí uveďte identifikaci původce převodu, případně počet listů, datum a jméno osoby, která převod provedla; u digitálních převodů dodejte i kvalifikovaný elektronický podpis/pečeť a kvalifikované časové razítko (ArchZ § 69a odst. 4; § 70 odst. 1 písm. o); vyhl. § 6–7).

5. Označení „LIMITE“ a obdobná označení. Pokud bylo u některých dokumentů použito označení „LIMITE“ (či obdobné), poskytněte identifikaci osob, které označení aplikovaly, kdy a jakou operaci provedly, a také právní titul a konkrétní důvod tohoto označení. U vlastních dokumentů MZe se označení nepoužívá (ArchZ § 64a odst. 3); u dokumentů poskytnutých EU/NATO postupujte dle ArchZ § 64a odst. 1–2 a vždy proveďte individuální posouzení výluk podle § 7–11 InfZ a oddělte poskytnutelné části (§ 12 InfZ).

D) Doprovodné informace (§ 3 odst. 6 InfZ) a úplná auditní stopa návrhu

Ve smyslu § 3 odst. 6 InfZ žádáme o poskytnutí všech doprovodných informací úzce souvisejících s požadovanými informacemi tak, aby bylo možné kompletně a přehledně rekonstruovat průběh notifikace od prvotního návrhu až po konečné schválení. Zejména jde o údaje o existenci, původu a počtu dokumentů, o důvodech případného odepření, o době, po kterou důvod odepření trvá, a o termínu jeho přezkoumání, o časové ose úkonů, identifikaci rozhodujících osob a orgánů, a o verzích a změnách dokumentů v průběhu legislativního procesu.

Za účelem logické uchopitelnosti, seřaditelnosti a ověřitelnosti požadujeme, aby datová zpráva obsahovala vedle samotných dokumentů i tyto strojově zpracovatelné a ověřitelné přehledy (nejlépe XML dle Národního standardu pro eSSL, popř. CSV), které lze získat jednoduchými úkony z eSSL (§ 11b InfZ; § 4a InfZ): 

1. README/Průvodce strukturou (stručný text): vysvětlení členění balíku, vazby mezi spisy a dokumenty, popis přiložených výstupů.

2. Index souborů (index.xml / index.csv): u každé položky cesta_souboru, ID spisu, spisová značka, ID dokumentu/č.j., datum/čas doručení/vzniku (ISO 8601), verze, typ dokumentu, stručný popis (vyhl., § 7–10, § 12 odst. 2–4).

3. Manifest kontrolních součtů (manifest.txt/xml): SHA-256 všech přiložených souborů pro ověřitelnost úplnosti a integrity.

4. Chronologická osa (timeline.xml / timeline.csv): přehled všech úkonů ve věci (operace, datum/čas, úřední osoba/útvar, odkaz na dokument/spis) — export z transakčního protokolu (ArchZ., § 70 odst. 2 písm. h), j); vyhl., § 13 odst. 2).

5. Verzování a změny (changes.xml / changes.csv): mapování verzí dokumentů se záznamy o autorech změn a datech/časech provedení změn a schvalovacích krocích (export z eSSL / systémových metadat verzování; ArchZ § 70; vyhl., § 13 odst. 2).

6. Seznam redakcí/omezení (redactions.csv): u každé začerněné/odepřené části právní důvod podřazený výlučně pod § 7–11 InfZ, test proporcionality a oddělení poskytnutelných částí (§ 12 InfZ), včetně termínu přezkumu.

7. Údaje o osobách při výkonu funkce (actors.csv): jméno, funkce/služební zařazení úředních osob, jejichž úkony se ve věci promítly (§ 8a odst. 2 InfZ); u označení „LIMITE“ připojte i právní titul a důvod označení (ArchZ § 64a).

Shrnutí

Požadujeme, aby kompletní dokumentace notifikace (včetně všech následných změn, příloh a dodatků) byla poskytnuta v úplném znění spolu s veškerými auditními stopami (verzemi, redakcemi, revizemi, záznamy o autorech změn, datech a časech provedení změn a o schvalovacích krocích), a to včetně exportů z eSSL (transakční protokol) a případných systémových metadat verzování (ArchZ, § 70; vyhl., § 13 odst. 2). Formátové požadavky: dokumenty PDF/A; přehledy a metadata XML/CSV + XSD/README pro strojovou validaci (ArchZ, § 70 odst. 1 písm. m), o) a § 70 odst. 2 písm. h), j); § 4a a § 11b InfZ).

III. Zákonné minimum dle § 11b InfZ

Povinný subjekt poskytne všechny informace a metadata, které má nebo je má povinnost mít; odmítnout může jen tehdy, nemá-li je, a současně mu povinnost je mít neplyne ze zákona. Toto neplatí, lze-li požadovanou informaci získat jednoduchými úkony z jiných informací, které povinný subjekt má (např. exporty z eSSL – evidenční údaje, transakční protokol, indexy/manifesty). Poskytuje se způsobem dle § 4a InfZ; nelze-li poskytnout část, poskytne se celek, provede se oddělení poskytnutelných částí (§ 12 InfZ) a o zbytku se rozhodne dle § 15 odst. 1 InfZ.

Co se považuje za informace a metadata, které „máte / musíte mít“:

1. Spisová služba (ArchZ + vyhl.): Povinnost označovat a evidovat dokumenty, tvořit spisy a vést jejich soupis vložených dokumentů (spisový přehled) a auditní stopu plyne ze ArchZ (zejm. § 64, § 65, § 70) a vyhl. č. 259/2012 Sb. (zejm. § 7–12, § 13 odst. 2). Konkrétní technické požadavky (ID spisu/dokumentu, podací údaje, transakční protokol, výstupní formáty) jsou uvedeny v části II. a nepředstavují vytváření nové informace – jde o jednoduché exporty existujících evidenčních/metadatových údajů dle § 11b InfZ.

2. „LIMITE“ / „NATO UNCLASSIFIED“: Tato označení sama o sobě nejsou zákonným důvodem odepření. U vlastních dokumentů se nepoužívají (§ 64a odst. 3 ArchZ). U dokumentů poskytnutých EU/NATO se postupuje dle § 64a odst. 1–2 ArchZ, vždy však s individuálním posouzením výluk dle § 7–11 InfZ, s řádným testem proporcionality a odůvodněním (§ 68 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů, dále jen SprŘ) a oddělením poskytnutelných částí (§ 12 InfZ) a současně vydáním rozhodnutí (§ 15 odst. 1 InfZ.

3. Nařízení (ES) č. 1049/2001 se uplatní se jen na dokumenty v držení orgánů EU; v řízení podle InfZ není „zvláštním předpisem“ a poskytují se výlučně podle InfZ, nikoliv podle nařízení výše. Český orgán tak rozhoduje výlučně podle InfZ; konzultace s orgánem EU dle čl. 5 nenahrazuje rozhodnutí a „nesouhlas EK“ sám o sobě není zákonnou výlukou; srov. rozsudek velkého senátu Soudního dvora ve věci Švédsko proti Komisi, body 70 a 71; srov. také rozsudky Tribunálu ze dne 5. 12. 2018, Falcon Technologies International proti Komisi, T-875/16, bod 76, nebo ze dne 5. 12. 2018, Sumner proti Komisi, T-152/17, bod 40) a Sbírka rozhodnutí NSS č. 4397/2022.

4. GDPR a úřední osoby: Údaje o osobách při výkonu veřejné/úřední činnosti (jméno, funkce, zařazení, úkony ve věci) jsou poskytovatelné (§ 8a odst. 2 InfZ); zpracování je plněno na základě právní povinnosti (čl. 6 odst. 1 písm. c) GDPR).

5. Autorské právo: Povinnost poskytnout informace dle InfZ není v kolizi s autorským zákonem; autorskoprávní ochrana sama o sobě není výlukou. Pokud je nutné chránit zvláštní zájmy (osobní údaje, obchodní tajemství aj.), použijí se výhradně výluky § 7–11 InfZ a redakce dle § 12 InfZ.

Důsledky pro vyřízení žádosti:

• Pokud povinný subjekt tvrdí neexistenci požadované položky, musí ji prokázat a zároveň uvést, proč neplyne povinnost ji mít (zejm. s ohledem na povinnosti eSSL). Tvrdí-li se přesto neexistence, musí být konkrétně prokázána a řádně odůvodněna (§ 68 odst. 3 SprŘ), kdy: „InfZ po novele obrací důkazního břemene (srov. důvodová zpráva, sněmovní tisk 222/0, k § 11b InfZ).“

• Pokud položka existuje nebo má existovat, popř. je ji možné získat jednoduchým exportem, je součástí zákonného minima a musí být poskytnuta v rozsahu a formátu dle části II.

• Případné omezení přístupu musí být konkrétně zdůvodněno pod § 7–11 InfZ, s testem proporcionality a oddělením poskytnutelných částí (§ 12 InfZ), a o zbytku se vždy rozhodne dle § 15 odst. 1 InfZ, a vždy s řádným a přezkoumatelným odůvodněním (§ 68 odst. 3 SprŘ).

(Pozn. k transparentnosti a přezkoumatelnosti bodů B) a C): Spisové přehledy jsou zákonný mechanismus, jehož účelem je zamezit opomenutí dokumentů a umožnit plnou kontrolu průběhu věci. Jakékoli neposkytnutí spisových přehledů a následně informací, dokumentů a „metadat“, jejich účelová fragmentace nebo nahrazení volně editovanými, nově vytvořenými texty bez auditních stop může být legitimně vykládáno jako jednání, které (a) svědčí o neznalosti zákonných pojmů „informace“ a „metadata“ a povinností plynoucích ze spisové služby a příslušných předpisů, anebo (b) představuje vědomé odmítnutí poskytnutí informací a metadat bez vydání rozhodnutí podle § 15 InfZ, čímž je znemožněn soudní přezkum. Takový postup je nesprávným úředním postupem a může založit odpovědnost státu za škodu (srov. zákon č. 82/1998 Sb.). V krajním případě může vyhýbání se poskytnutí spisových přehledů, informací, dokumentů a metadat nasvědčovat střetu legitimního očekávání a nelegitimním zájmům směřujícím k ochraně procesu notifikace a úředních osob ve vedoucích funkcích povinného subjektu, ÚNMZ a Evropské komise, které nesou z titulu své funkce a odbornosti odpovědnost za správný postup. Ilustrativně viz např. sp. zn. MZE-29670/2025 a č. j. MZE-52841/2025-18124.)

IV. Výslovná žádost o zákonný procesní postup při vyřizování této žádosti včetně požadavku na vedení řádného spisu včetně povinností ve věci skutkových stavů

Povinným subjektem je ústřední správní úřad, který má garantovat vysokou míru zákonnosti a transparentnosti; je povinen k této žádosti vést řádný spis včetně příloh a průběžných záznamů 5 o úkonech (skutkový stav) podle ArchZ a vyhlášky č. 259/2012 Sb.; základní zásady činnosti správních orgánů podle § 2–8 SprŘ se na řízení dle InfZ použijí v rozsahu § 20 odst. 4 InfZ. Dovolávat se vyloučení těchto zásad podle poslední věty za středníkem v § 20 odst. 4 InfZ nelze – to pro existenci věty před středníkem tohoto ustanovení.

Skutkový průběh vyhledání a poskytnutí informací vychází z vymezení pojmů informace (§ 3 odst. 3 InfZ), dokument (§ 2 písm. e) ArchZ) a metadata (§ 3a odst. 4 InfZ; znění totožné s § 2 písm. o) ArchZ – důsledek novely ArchZ – sjednocení pojmů); údaje vedené a exportovatelné dle ArchZ § 64, § 65, § 70 a vyhlášky č. 259/2012 Sb.). Povinný subjekt je povinen tyto skutečnosti zjistit, dohledat v eSSL a zaznamenat do spisu; zákon mu k tomu poskytuje lhůtu podle § 14 odst. 5 InfZ, kterou může pouze ze závažných důvodů prodloužit nejvýše o 10 dnů (§ 14 odst. 6 InfZ), zejména (a) je-li nutné vyhledat a sbírat požadované informace v jiných úřadovnách oddělených od vyřizující úřadovny, nebo (b) jde-li o vyhledání a sběr objemného množství oddělených a odlišných informací požadovaných v jedné žádosti – to není tento případ.

V souladu s § 177 SŘ a s ArchZ a jeho vyhláškou musí být skutkový stav průběžně zachycen ve spisu vedeném k této žádosti; tento spis je zároveň základním podkladem pro rozhodování odvolacího orgánu;

• spis v každém správním řízení, kterým je i správní řízení podle speciálního zákona (InfZ) je definován v § 17 SprŘ.

Je-li žádost nesrozumitelná, není zřejmé, jaká informace je požadována, nebo je formulována příliš obecně, vyzve povinný subjekt žadatele do 7 dnů od podání žádosti k upřesnění podle § 14 odst. 5 písm. b) InfZ.

Není-li dán důvod k tomuto postupu, poskytne povinný subjekt informace vymezené v částech A) až C), včetně doprovodných informací podle části D), ve lhůtě 15 dnů; prodloužit o 10 dnů lze pouze z důvodů uvedených v § 14 odst. 6 InfZ. O prodloužení a jeho důvodech – přitom sdělení je procesním usnesením a musí být řádně odůvodněno podle § 68 odst. 3 SprŘ – musí být žadatel prokazatelně informován před uplynutím původní lhůty.

Odmítne-li povinný subjekt jakoukoli část žádosti, je povinen vydat rozhodnutí podle § 15 odst. 1 InfZ. Toto rozhodnutí musí být řádně odůvodněno v rozsahu § 68 odst. 3 SŘ (skutkové podklady, úvahy při jejich hodnocení, vypořádání námitek) a důvod odmítnutí musí být konkrétně podřazen výhradně pod § 7–11 InfZ, s provedením testu proporcionality a popisem oddělení poskytnutelných částí dle § 12 InfZ.

Současně žádáme, aby povinný subjekt spolu s poskytnutím informací podle A) a B) připojil manifest podepsaný oprávněnou osobou, kterým potvrdí, že

1. neexistují žádné další spisy v eSSL k notifikaci 2017/0195/CZ ani žádné související spisy, a

2. neexistují žádné další sběrné archy a soupisy vložených dokumentů (spisové přehledy), než ty, které jsou žadateli poskytovány. Tento požadavek je výrazem legitimního očekávání předvídatelnosti a vychází ze základních zásad činnosti správních orgánů (§ 2–8 SŘ) aplikovaných dle § 177 SprŘ ve spojení s § 20 odst. 4 InfZ, věty před středníkem poslední věty tohoto ustanovení.

Vyřízení požadujeme výlučně doručením do datové schránky žadatele (ID: u2whwah). Odkaz podle § 6 InfZ lze použít pouze na již zveřejněné informace; v ostatních případech je nutné dokumenty poskytnout přímo. Přesáhne-li plnění limit 100 MB na jednu datovou zprávu podle § 5 vyhlášky č. 194/2009 Sb., ve znění pozdějších předpisů (ve vazbě na zákon č. 300/2008 Sb., ve znění pozdějších předpisů), žádáme rozdělení plnění do více zpráv, očíslených (např. „část 1/n“) a 6 s připojeným strojově zpracovatelným indexem a manifestem kontrolních součtů (SHA-256), aby byla zajištěna integrita a zpětná ověřitelnost.

Žádáme k této žádosti založit v eSSL samostatný spis a řádně jej vést (ID spisu, spisová značka, evidence úkonů). Do odpovědi přiložte spisový přehled a transakční protokol tohoto spisu a uveďte identifikátory všech datových zpráv ve věci (ID zprávy a datum/čas).

Tato žádost je ucelenou žádostí o dokumentaci notifikace vedené v eSSL původce – Ministerstva zemědělství. Dělení plnění je přípustné pouze z technických důvodů souvisejících s limitem datové schránky; i v takovém případě musí jít o jediné vyřízení se zachováním číslování částí, indexu a manifestu a zdůrazňujeme:

„Není přípustné oddělit rozhodnutí podle § 15 InfZ od souboru poskytnutých informací ani tříštit obsah do nesourodých celků či uměle „zúžených“ rozsahů, které by přerušily integritu této jednotné žádosti. Pro předvídatelnost postupu povinného subjektu v duchu § 6 SprŘ uvádíme již v této žádosti a žadatel předesílá níže uvedené právní věty:“

„Nejsou-li ze zjištěného skutkového a právního stavu dány důvody pro odmítnutí podle § 7 až § 11 InfZ a jsou-li splněny podmínky § 11b InfZ (požadované informace existují, musí existovat nebo je lze získat jednoduchými úkony z informací, které povinný subjekt má), je nadřízený orgán povinen v odvolacím řízení vydat informační příkaz podle § 16 odst. 5 InfZ. Jsou-li ve spise povinného subjektu nedostatky, odstraní je nadřízený orgán postupem podle § 16 odst. 4 InfZ a poté rozhodne dle § 16 odst. 5 InfZ. V řízení o stížnosti nadřízený orgán přikáže vyřízení žádosti ve lhůtě (max 15 dnů); a neshledá-li důvody pro odmítnutí v situaci, kdy dostupné informace o právním a skutkovém stavu nevyvolávají důvodné pochybnosti (povinný skutkový stav podle §11b InfZ), postupuje obdobně podle § 16 odst. 5 InfZ.“

„V řízeních podle InfZ nelze aplikovat § 90 odst. 1 písm. b) správního řádu, neboť § 20 odst. 4 InfZ taxativně vymezuje použití správního řádu a toto ustanovení mezi vyjmenovanými neupravuje; je-li po postupu dle § 16 odst. 4 InfZ (doplnění spisu a seznámení žadatele) zřejmé, že nejsou dány důvody pro odmítnutí podle § 7 až § 11 InfZ a jsou splněny podmínky § 11b InfZ, je nadřízený orgán povinen vydat informační příkaz podle § 16 odst. 5 InfZ (proti němuž odvolání není přípustné, s výjimkou § 16b odst. 2 InfZ); v řízení o stížnosti pak platí, že neshledá-li nadřízený orgán důvody k odmítnutí v situaci, kdy dostupné údaje o právním a skutkovém stavu nevyvolávají důvodné pochybnosti, postupuje obdobně podle § 16 odst. 5 InfZ (poslední věta § 16a odst. 6 písm. b) InfZ), což odpovídá účelu novely vyjádřenému v důvodové zprávě (ST 222/0) směřující k odstranění „ping-pongu“ a k rychlému meritornímu zpřístupnění či odepření informace.“

„Novela InfZ účinná od 1. 3. 2023 zavedla kogentní procesní rámec § 16 odst. 4–5 InfZ, který nahrazuje praxi „vracení věci“ a ukládá nadřízenému orgánu po doplnění podkladů rozhodnout meritorně; jsou-li splněny podmínky § 11b InfZ (požadovaná informace existuje, musí existovat, anebo ji lze získat jednoduchými úkony) a nejsou-li dány výluky § 7–11 InfZ, nadřízený orgán vydá informační příkaz podle § 16 odst. 5 InfZ. Aplikace § 90 odst. 1 písm. b) SŘ je v řízeních podle InfZ vyloučena § 20 odst. 4 InfZ; obdobně ve stížnostním řízení platí, že neshledá-li nadřízený orgán důvody k odmítnutí, postupuje obdobně podle § 16 odst. 5 InfZ (poslední věta § 16a odst. 6 písm. b) InfZ), což odpovídá účelu novely vyjádřenému v důvodové zprávě (ST 222/0) mířící k odstranění „ping-pongu“ a k rychlému zpřístupnění či odepření informace; srov. též NSS 22. 3. 2023, č. j. 2 As 107/2022-34 (reflektuje nový rámec).“

Děkujeme předem za zákonné vyřízení této žádosti.

 

Odpověď:
Podáním dne 20. srpna 2025 jste se obrátili na Ministerstvo zemědělství (dále jen „ministerstvo“) s žádostí o poskytnutí informací ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „informační zákon“), v následujícím znění:

„Žádáme o poskytnutí veškeré dokumentace evidované ve spisech eSSL MZe k ntifikaci vyhlášky 2017/0195/CZ, bez ohledu na původce (MZe, ÚNMZ, Evropské komise, členské státy), včetně všech příloh, přeposlaných podání, stanovisek, výhrad a odpovědí, a to úplně a prokazatelně provázané se spisy dle bodu A) a spisovými přehledy dle bodu B). Pro transparentnost a zpětnou ověřitelnost požaduje zároveň doprovodné informace podle § 3 odst. 6.“ Dále žadatel ve 4 bodech:

A) Identifikace všech spisů v eSSL k notifikaci 2017/0195/CZ a všech souvisejících spisů

B) Sběrné archy a soupisy vložených dokumentů

C) Informace, dokumenty, metadata – poskytnout spolu s A) a B)

D) Doprovodné informace podle § 3 odst. 6 informačního zákona

rozepisuje s přihlédnutím k platným právním předpisům svůj požadavek na poskytnutí informací souvisejících s notifikací 2017/0195/CZ. Tento požadavek shrnul takto:

„Požadujeme, aby kompletní dokumentace notifikace (včetně všech následných změn, příloh a dodatků) byla poskytnuta v úplném znění spolu s veškerými auditními stopami (verzemi, redakcemi, revizemi, záznamy o autorech změn, datech a časech provedení změn a o schvalovacích krocích), a to včetně exportů z eSSL (transakční protokol) a případných systémových metadat verzování (ArchZ, § 70; vyhl., § 13 odst. 2). Formátové požadavky: dokumenty PDF/A; přehledy a metadata XML/CSV + XSD/README pro strojovou validaci (ArchZ, § 70 odst. 1 písm. m), o) a § 70 odst. 2 písm. h), j); § 4a a § 11b InfZ).“.

V příloze Vám zasílám informace věcně související s notifikací 2017/0195/CZ.

V části, ve které byla žádost odmítnuta, bylo vydáno rozhodnutí o částečném odmítnutí žádosti č.j. MZE- 64718/2025-18124.

(Přílohy: 1. 02_Seznam poskytovaných dokumentů dle 333 žádosti spol Vinostrada sro; 2. 03_50727-2017-MZE_odpověď vůči EK; 3. 04_5397-2018-MZE_Žádost ÚNMZ o reakci MZe k předložení návrhu vyhl. č.88-2017 Sb. k notifikaci; 4. 05_9302-2018-MZE_odpověď na žádost ÚNMZ; 5. 06_příloha1 k 9302_2018_17223_1; 6. 07_příloha 2 k 9302_2018_17223_2; 7. 08_příloha 3_k 9302_2018_17223_3; 8. 09_Metadata; 9. 10_sestava-referátník 9302-2018-MZE; 10. 11_sestava-referátník 50727- 2018-MZE)

 

 

 

Dotaz: 
Žádost o poskytnutí informací týkající se oznámení provozovatele potravinářského podniku o uvedení doplňků stravy na trh, ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů.

Prostřednictvím tohoto dopisu si dovoluji výše uvedený správní orgán, ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, požádat o poskytnut informací týkající se splnění oznamovací povinnosti dle §3d odst. 1 písm. a) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o potravinách a tabákových výrobcích“). Konkrétně žádám o následující informace:

1. Splnila společnost MASPEX Czech s.r.o., IČO: 257 16 379, se sídlem Praha 8 - Karlín, Sokolovská 100/94, PSČ 18600, zapsaná u Městského soudu v Praze, sp. zn. C 63795 oznamovací povinnost dle § 3d odst. 1 písm. a) zákona o potravinách a tabákových výrobcích?

2. Pokud výše uvedená společnost tuto notifikační povinnost splnila, jaké značky doplňků stravy uvedla na trh, popř. jaké produkty jsou v seznamu doplňků stravy vedeném správním orgánem? V souvislosti s tímto dotazem si dovoluji požádat i o produkty a jejich značky z řad běžných potravin.

Odpověď mi, prosím, zašlete na výše uvedený email nebo datovou schránkou.

 

Odpověď:
Podáním ze dne 20. srpna 2025 jste se obrátil na Ministerstvo zemědělství podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, s žádostí o poskytnutí informací o splnění oznámení o uvedení potravin na trh v souladu s § 3d odst. 1 písm. a) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, (dále také „oznamovací povinnost“) společnosti MASPEX Czech s.r.o., IČO: 257 16 379, se sídlem Praha 8 - Karlín, Sokolovská 100/94, PSČ 186 00, zapsané u Městského soudu v Praze, sp. zn. C 63795 (dále jen „MASPEX Czech s.r.o.“).

K bodu č. 1 Vaší žádosti uvádím, že oznamovací povinnost byla zástupcem společnosti MASPEX Czech s.r.o. splněna.

K bodu č. 2 Vaší žádosti Vám sděluji následující:

Oznamovací povinnost dle § 3d odst. 1 písm. a) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, se vztahuje pouze na tzv. obohacené potraviny, tj. potraviny do nichž byly přidány vitaminy, minerální látky nebo další látky s nutričním nebo fyziologickým účinkem uvedené v částech B a C přílohy III nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1925/2006, nikoliv na doplňky stravy.

S ohledem na charakter Vaší žádosti uvádím, že pokud byla splněna oznamovací povinnost u dalších potravin, jejichž prodávajícím je společnost MASPEX Czech s.r.o., jiným podnikatelským subjektem, není společnost MASPEX Czech s.r.o. povinna oznamovací povinnost u takových potravin plnit opětovně.

Ve Vaší žádosti rovněž nebylo upřesněno, za jaké období požadujete poskytnutí informací o oznámených potravinách. Z tohoto důvodu je k tomuto sdělení připojen seznam produktů, u nichž byla splněna ohlašovací povinnost v období od 1. ledna 2024 do 20. srpna 2025 níže.

V případě vyhledávání za další roky si Vás dovoluji upozornit, že za poskytnutí údajů spojených s mimořádně rozsáhlým vyhledáváním může být Ministerstvem zemědělství požadována finanční úhrada. 

Zástupcem společnosti MASPEX Czech s.r.o. byla splněna oznamovací povinnost za uvedené období u následujících potravin:

• STILLA DOLCE, Granulovaný nápoj s extraktem z černého čaje, citronovou příchutí
  a vitaminem C
• STILLA DOLCE, Granulovaný nápoj s extraktem z černého čaje, příchutí lesního ovoce a vitaminem C
• STILLA DOLCE, Granulovaný nápoj s extraktem z černého čaje, malinovou příchutí
  a vitaminem C
• Plusssz Magnesium Forte Complex s pomerančovo – grepovou příchutí (doplněk stravy)
• Plusssz 100% Multivitamin s pomerančovo – mangovou příchutí (doplněk stravy)
• Plusssz Vitamin C 1000 mg s pomerančovo – broskvovou příchutí (doplněk stravy)
• STILLA DOLCE, Granulovaný instantní nápoj s extraktem černého čaje, s příchutí lesních plodů, s vitamínem C
• STILLA DOLCE, Granulovaný instantní nápoj s extraktem z černého čaje, s malinovou příchutí, s vitaminem C
• STILLA DOLCE, Granulovaný instantní nápoj s extraktem z černého čaje, s příchutí citrónu s vitaminem C
• STILLA DOLCE, Slazená instantní směs pro přípravu kakaového nápoje s vápníkem
  a vitaminy
• Dr Witt Active Drink, Příchuť růžový grapefruit
• Dr Witt Active Drink, Příchuť bílá broskev
• Kubík Waterrr fun Active+, Příchuť červené ovoce
• Kubík 100% Jablko Mrkev Broskev, Ovocno-mrkvová šťáva
• Kubík 100% Jablko, Jablečná šťáva
• Kubík 100% Multivitamín, Ovocno-mrkvová šťáva
• Kubík Waterrr fun Active+ Příchuť Citrus
• Kubík Crazy Play, Mrkev – malina – jablko-limetka
• Kubík Crazy Play, Jablko  – jahoda
• Kubík Crzay Play, Mrkev – červený pomeranč – jablko – limetka
• Kubík Crazy Play, Jablko – meloun – limetka
• Kubík Crazy Play, Jablko – mango – pomeranč - citron
• Relax Lemonáda, Příchuť jablko – citron, limetka.

Ministerstvo zemědělství nedisponuje informací o tom, jaké doplňky stravy společnost skutečně uvedla na trh v České republice.

 

 

Dotaz: 
Žádost o poskytnutí informací

Na základě ustanovení §2 a násl. zákona č.106/1999 Sb., Zákon o svobodném přístupu k informacím, v platném znění, žádám o poskytnutí následujících informací, týkajících se správního řízení : sp. zn.: MZE - 15897/2022-18111, které vede Ministerstvo zemědělství

1. Žádám o zaslání kopie Rozhodnutí o zahájení řízení včetně jeho odůvodnění.

2. Žádám o zaslání seznamu účastníků řízení.

3. Žádám o informaci, jaký subjekt je v případě vydání Rozhodnutí oprávněným řešit a rozhodnout o odvolání.

 

Odpověď:
Na základě Vaší žádosti ze dne 27. srpna 2025 podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, o informace týkající se správního řízení vedeného Ministerstvem zemědělství, sp. zn.: MZE - 15897/2022-18111, Vám k jednotlivým dotazům sděluji následující.

1. Žádám o zaslání kopie Rozhodnutí o zahájení řízení včetně jeho odůvodnění.

Předmětné oznámení o zahájení správního řízení ze dne 24. 3. 2022, č.j. MZE-15897/2022-18111, přikládám přílohou.

2. Žádám o zaslání seznamu účastníků řízení.

Účastníkem řízení je spol. Pragon s. r. o., Imrychova 883/4, 143 00 Praha 4, IČ 264 54 238. Vedlejším účastníkem řízení je spol. Mycology Research Laboratories Ltd., The Spires Suite 8, Adelaide Street, Luton, United Kingdom, LU 15 BB.

Pro úplnost uvádím, že k datu 28. 8. 2025 evidujeme 66 oznámení o vstupu do řízení, které jsou aktuálně věcně příslušným útvarem posuzovány.

3. Žádám o informaci, jaký subjekt je v případě vydání Rozhodnutí oprávněným řešit a rozhodnout o odvolání.

Proti vydanému rozhodnutí bude možné podle § 81 odst. 1 ve spojení s § 152 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, podat rozklad u Ministerstva zemědělství - odboru bezpečnosti potravin, Těšnov 65/17, 110 00 Praha 1. O rozkladu rozhodne ministr zemědělství na návrh rozkladové komise (§ 152 odst. 3 správního řádu).

(Příloha: 1. MZE_15897-2022-18111)

 

 

Dotaz: 
Žádost o poskytnutí informací dle čl. 10 Úmluvy, čl. 17 LZPS a zákona č. 106/1999 Sb. v platném znění 

V souladu s čl. 10 Úmluvy, čl. 17 LZPS a zákonem č. 106/1999 Sb. v platném znění si Vás dovoluji zdvořile požádat o zpřístupnění informace: 

- disponuje MZ dokumentem dle kterého by mělo vymáhat neoprávněně vyplacené dotace mj. vůči společnostem ze skupiny AGROFERT (vizte mj. veřejně dostupné info - kupř.   https://www.seznamzpravy.cz/clanek/domaci-kauzy-vymahat-rekla-analyza-o-miliardach-pro-agrofert-ministerstvo-ji-doted-tajilo283691#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name= zpravy.sznhp.box&source=hp&seq_no=1&utm_campaign=abtest290_novy_boxik_streamu_varCC&utm_medium=z-boxiku&utm_source=www.seznam.cz či vyjádření M. K. na toto téma - "Zase ze mě dělají vola, komentuje Kalousek vymáhání dotací po Agrofertu" - https://cnn.iprima.cz/zase-ze-me-delaji-vola-komentuje-kalousek-vymahani-dotaci-po-agrofertu-jakob-krok-haji-483977). 

Pokud ano, prosím o jeho zaslání, vč. informace kdo je autorem/zpracovatelem dokumentu/ů. 

- byla publikována informace, že pan ministr Výborný měl jednání (14.8.2025) s GŘ SZIF panem Dlouhým a panem Josefem Kučerou (PGRLF) (https://www.seznamzpravy.cz/clanek/domaci-kauzy-vyborny-kvuli-babisovu-stretu-zajmu-zacneme-po-agrofertu-vymahat-dotace-283822). Je-li to pravda, prosím o zaslání zápisu z uvedeného jednání pana ministra MZ

 - byla publikována informace, že kvůli střetu zájmů Ing. Babiše budou vymáhány poskytnuté dotace (vizte kupř. odkazy výše). Je-li to pravda, prosím o poskytnutí informace, proč  MZ a/nebo organizace v jeho gesci bylo/y v této záležitosti tak dlouho liknavé/nečinné a zda příslušné žaloby byly ("už") podány. Pokud ano, prosím o zaslání podaných žalob a č.j./sp.zn. řízení pod kterými jsou u přísl. soudu/ů vedena. 

Požadované informace prosím zašlete elektronicky na adresu z níž je žádost odeslána. 

OÚ žadatele jsou uvedeny výhradně z důvodu splnění zákonných požadavků a nesouhlasím s tím, abyste je případně někomu poskytovali či je někde zpřístupňovali/uveřejňovali. 

Uveřejňujete-li žádost a/nebo odpověď soudu, prosím o anonymizaci všech mých OÚ.

 

Odpověď:
Podáním ze dne 28. srpna 2025 jste se obrátil na Ministerstvo zemědělství (dále jen „ministerstvo“) ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, s žádostí o poskytnutí následujících informací“ 

„- disponuje MZ dokumentem dle kterého by mělo vymáhat neoprávněně vyplacené dotace mj. vůči společnostem ze skupiny AGROFERT (vizte mj. veřejně dostupné info - kupř. https://www.seznamzpravy.cz/clanek/domaci-kauzy-vymahat-rekla-analyza-o-miliardach-pro-agrofert-ministerstvo-ji-doted-tajilo-283691#dop_ab_variant=0&dop_) či vyjádření M. K. na toto téma - "Zase ze mě dělají vola, komentuje Kalousek vymáhání dotací po Agrofertu" - https://cnn.iprima.cz/zase-ze-me-delaji-vola-komentuje-kalousek-vymahani-dotaci-po-agrofertu-jakob-krok-haji-483977). Pokud ano, prosím o jeho zaslání, vč. informace kdo je autorem/zpracovatelem dokumentu/ů. 

- byla publikována informace, že pan ministr Výborný měl jednání (14.8.2025) s GŘ SZIF panem Dlouhým a panem Josefem Kučerou (PGRLF) (https://www.seznamzpravy.cz/clanek/domaci-kauzy-vyborny-kvuli-babisovu-stretu-zajmu-zacneme-po-agrofertu-vymahat-dotace-283822). Je-li to pravda, prosím o zaslání zápisu z uvedeného jednání pana ministra MZ.    

- byla publikována informace, že kvůli střetu zájmů Ing. Babiše budou vymáhány poskytnuté dotace (vizte kupř. odkazy výše). Je-li to pravda, prosím o poskytnutí informace, proč  MZ a/nebo organizace v jeho gesci bylo/y v této záležitosti tak dlouho liknavé/nečinné a zda příslušné žaloby byly ("už") podány. Pokud ano, prosím o zaslání podaných žalob a č.j./sp.zn. řízení pod kterými jsou u přísl. soudu/ů vedena.“. 

K výše uvedené žádosti uvádím, že ministerstvo nedisponuje dokumentem, který zmiňujete ve své žádosti. Jediný dokument, který má k dispozici a dané problematiky se dotýká, je „Návrh dalšího postupu ČR ve věci auditního šetření ohledně možného střetu zájmů v zemědělské oblasti dle nařízení Evropského parlamentu a Rady 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie v návaznosti na ukončení auditního šetření“ (dále jen „Návrh dalšího postupu“).

Tento dokument vypracoval Státní zemědělský intervenční fond (dále jen „SZIF“) a předal k projednání na poradě vedení Ministerstva zemědělství, kde byl 14. července 2022 projednán a následně předán k jednání na schůzi vlády České republiky. Vláda České republiky o tomto dokumentu rozhodla svým usnesením ze dne 17. srpna 2022 č. 697 (https://odok.gov.cz/portal/zvlady/usneseni/2022/697/).

Pan ministr se zúčastnil dne 14. 8. 2025 jednání se zástupci SZIF a PGRLF. Zápis se z obdobných jednání běžně nepořizuje, tedy ani v tomto případě pořízen nebyl.

SZIF v návaznosti na ukončené auditní šetření č. UMB/2019/003/CZ k ověření řídících a kontrolních mechanismů v rámci poskytování dotací z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova, resp. z Programu rozvoje venkova České republiky na období 2014 – 2020 (dále jen „Auditní šetření“) a v souladu s jeho závěry týkajícími se de facto výhradně poskytování nenárokových dotací přistoupil k ukončení administrace žádostí o dotaci společností z koncernu AGROFERT, jež byly dotčeny závěry Auditního šetření. Předmětná rozhodnutí SZIF byla následně předmětem přezkumu ze strany správních soudů (Městského soudu v Praze a Nejvyššího správního soudu). Ve všech z celkem 21 soudních řízeních správní soudy zamítly žaloby společností z koncernu AGROFERT jako nedůvodné a aprobovaly postup SZIF jako souladný s právními předpisy, případně došlo k zastavení řízení z důvodu zpětvzetí žalob ze strany dotčených žadatelů o dotaci. Díky preventivnímu opatření SZIF (přijatému v průběhu června roku 2021), které spočívalo v pozastavení administrace žádostí o dotace společností z koncernu AGROFERT tedy SZIF nevyplatil 581 mil. Kč.

Existovaly přetrvávající nejasnosti ve výkladu ust. § 4c zákona č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů (dále jen „ZSZ“), když Evropská komise ani při vědomí závěrů Auditního šetření nikdy nerozporovala poskytování nárokových dotací společnostem z koncernu AGROFERT a dotace poskytnuté SZIF vždy (a bez výhrad) proplácela. Tento stav ostatně odpovídal odlišné míře rizika existence střetu zájmů při poskytování nárokových a nenárokových dotací (z hlediska rozsahu správního uvážení poskytovatele dotace), což ostatně v průběhu Auditního šetření konstatovali přímo auditoři Komise, jakož i původnímu úmyslu českého zákonodárce.

K posouzení možností dalšího postupu ve vztahu ke zpětnému získání (vymáhání) dotací poskytnutých společnostem z koncernu AGROFERT v průběhu let 2017 – 2021 SZIF přistoupil v návaznosti na ukončení soudních sporů týkajících se nenárokových dotací, neboť právě rozhodnutí vydaná v průběhu těchto soudních řízení přinesla důležitá vodítka ke sjednocení výkladu rozsahu věcné působnosti ust. § 4c ZSZ, která byla aprobována rovněž Ústavním soudem. Relevantní rozhodnutí Nejvyššího správního soudu a Ústavního soudu padla v tomto roce.  Správní soudy ve svých závěrech nicméně do jisté míry relativizovaly použití procesních pravidel při poskytování dotací SZIF, jakož i v rámci řízení o vrácení dotace. Je proto třeba se zabývat vzájemným vztahem zákona o SZIF a dalších potenciálně relevantních předpisů pro účely příp. zahájení řízení o vrácení dotace.

Takže jinými slovy, SZIF po auditu Evropské komise už od roku 2021 zastavil vyplácení sporných nenárokových dotací pro firmy z koncernu AGROFERT a soudy následně tento postup potvrdily, zatímco u nárokových dotací panovaly dlouhodobé právní nejasnosti – Evropská komise je nikdy nezpochybnila, a naopak je vždy bez výhrad proplácela. K opatrnosti v této věci vyzýval i materiál, který projednala vláda v srpnu 2022 a který představoval různé varianty postupu. Teprve postup Nejvyššího správního soudu a Ústavního soudu v tomto roce vyjasnil, že § 4c ZSZ se vztahuje i na postup SZIF.

 

 

 

Dotaz: 
PRAGON s.r.o. žádá Ministerstvo zemědělství též v souladu s ust. Zák. č. 106/1999 Sb. o sdělení, jak, kdy, kdo a jakým způsobem vyhodnocoval věrohodně, přezkoumatelně a transparentně a z jakých veřejných důkazů reálnou skutečnost dostupnosti Coriolus na trhu EU a jakým způsobem se specificky vyhodnocoval přístup trhu Hong Kongu na trh Velké Británie v rámci těsného spojení trhu Velké Británie a Hong Kongu před rokem 1997 a dopady tohoto spojeného trhu na trh dalších členských států EU, vč. dopadů na historii obchodování s Coriolusem.

Ministerstvo zemědělství totiž: vede toto řízení bez jakýchkoliv primárních důkazů o skutečném stavu trhu. Navíc samo svoji důkazní situaci a toto řízení vede v rozporu se zásadami řádného výkonu státní správy, neboť skutečný stav věrohodně nezjišťuje, jen ho silou úřadu bez důkazů tvrdí. To je v demokratickém státě nepřípustné!

Bez veřejné prezentace věrohodného a pravdivého popisu situace na trhu EU před rokem 1997 nelze připustit, aby si Ministerstvo zemědělství zpětně vytvářelo interpretaci situace, a to v rozporu s mnoha důkazy, které dokonce Ministerstvo zemědělství vlastní a vůči trhu a dalším institucím, vč. Unijních, aktivně zamlčuje.

Bez vyjasnění, jak je možné, že Ministerstvo zemědělství postupuje ve věci bez primárních, věrohodných a přezkoumatelných důkazů a hodlá zasahovat do již desetiletí ustanovených práv, tj. s odstupem téměř 20 let bez důkazů rušit dřívější, dosud platné pravomocné správní rozhodnutí ve věci povolení prodeje Coriolus v ČR vydaného Ministerstvem zdravotnictví v roce 2006. Toto urputné konání MZe je třeba podrobit alespoň občanské kontrole a MZe nemůže ve věci vydat jakékoliv rozhodnutí, dokud výše uvedené veřejně a transparentně nedoloží.

PRAGON s.r.o. dále požaduje, aby bylo předloženo, kdo, kdy, jakým způsobem a koho přesně Ministerstvo zemědělství informovalo o existenci českého pravomocného správního rozhodnutí z roku 2006, o rozsudku Městského soudu v Praze z roku 2017 ve věci Coriolus, o zrušení zákazu z roku 2019 učiněného SZPI a o důkazech ve prospěch Coriolus uplatněných v řízení před Obvodním soudem pro Prahu 1, sp. zn. xxxx. Pokud MZe neinformovalo relevantní úřady v EU, tak z jakého důvodu, kdo o neinformování relevantních unijních úřadů rozhodl, kdy a jako to zdůvodnil.

 

Odpověď:
Ministerstvo zemědělství obdrželo Vaše podání ze dne 27. srpna 2025, jehož součástí je i žádost o poskytnutí níže uvedených informací podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, ke kterým Vám sděluji následující:

„PRAGON s.r.o. žádá Ministerstvo zemědělství též v souladu s ust. Zák. č. 106/1999 Sb. o sdělení, jak, kdy, kdo a jakým způsobem vyhodnocoval věrohodně, přezkoumatelně a transparentně a z jakých veřejných důkazů reálnou skutečnost dostupnosti Coriolus na trhu EU a jakým způsobem se specificky vyhodnocoval přístup trhu Hong Kongu na trh Velké Británie v rámci těsného spojení trhu Velké Británie a Hong Kongu před rokem 1997 a dopady tohoto spojeného trhu na trh dalších členských států EU, vč. dopadů na historii obchodování s Coriolusem.“.

Dostupnost Coriolus versicolor na trhu v EU posuzovalo Ministerstvo zemědělství, Odbor bezpečnosti potravin, na základě informací získaných z komunikace s členskými státy a Evropskou komisí, tak jak to předpokládá nařízení Evropského parlamentu a Rady 2015/2283 ze dne 25. listopadu 2015 o nových potravinách, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 258/97 a nařízení Komise (ES) č. 1852/2001 [dále jen „nařízení (EU) 2015/2283“].

Ze získaných dokumentů je zřejmé, že historie spotřeby a status Coriolus versicolor v EU před rokem 1997 byly na evropské úrovni předmětem diskusí pracovní skupiny Evropské komise pro nové potraviny (CAFAB) minimálně již od roku 2005, jak dokládají Ministerstvu zemědělství dostupné verze katalogů nových potravin (Novel Food Catalogue). Všechny dostupné verze katalogů nových potravin jsou součástí spisu spis. zn. MZE-15897/2022-18111.

Dle vyjádření Evropské komise ze dne 27. března 2018 (evidováno pod č.j. MZE-36258/2022-18111) je Coriolus versicolor již od roku 2006 považován za novou potravinu a tato informace je veřejně dostupná od roku 2007, kdy byl Novel Food Catalogue zveřejněn na webu Evropské komise.

Součástí spisu spis. zn. MZE-15897/2022-18111 je také emailová komunikace kompetentních autorit členských států o statusu Coriolus versicolor. První diskusi vyvolalo Maďarsko dotazem ze dne 2. listopadu 2005. Do konverzace se zapojily Německo, Portugalsko, Dánsko, Polsko, Francie, Itálie, Spojené království Velké Británie a Severního Irska, Španělsko a Finsko. Tyto země se shodly, že Coriolus versicolor je novou potravinou. Česká republika se do této komunikace zapojila prostřednictvím své kompetentní autority (Státní zdravotní ústav) také, a to vyjádřením ze dne 5. prosince 2005, jehož závěr zněl:
„In the Czech Republic we are not aware of a consumption history of the Coriolus versicolor (Zun-Zhi mushroom) as food and/or food ingredient and food supplements. Therefore it could be considered as a novel food (see File No 63 Trametes and Langermannia November 8 th, 2005).“.

(V České republice nemáme informace o tom, že by se Coriolus versicolor (houba Zun-Zhi) v minulosti používal jako potravina a/nebo potravinová přísada a doplněk stravy. Proto by mohl být považován za novou potravinu (viz spis č. 63 Trametes a Langermannia, 8. listopadu 2005).

Následně se ČR zapojila do diskuse v roce 2011, kdy Státní zdravotní ústav ve svém vyjádření ze dne 6. května 2011 konstatoval, že:

„Czech Republic is not aware of a history of consumption of Coriolus versicolor as an ingredient in food supplement.“.

(Česká republika nemá žádné informace o historickém používání Coriolus versicolor jako složky doplňků stravy).

Způsob, jakým Státní zdravotní ústav posuzoval historii konzumace Coriolus versicolor v roce 2005 a 2011, nemůže Ministerstvo zemědělství z objektivních důvodů posoudit.

Ministerstvu zemědělství je dostupná také další komunikace mezi Evropskou komisí a členskými státy, která proběhla v letech 2015, 2018, 2020 a která potvrzuje náhled správního orgánu, že Coriolus versicolor je novou potravinou.

Diskuse na evropské úrovni o statusu Coriolu versicolor trvají s přestávkami dvacet let. Členské státy tedy měly dostatečný čas předložit informace a dokumenty prokazující dostupnost Coriolu versicolor na svém trhu. Žádná ze zemí takové informace neposkytla.

Dále konstatuji, že Ministerstvu zemědělství jsou známy důkazy předložené spol. Pragon s. r. o. v soudním řízení u Obvodního soudu pro Prahu 1. V rámci probíhajícího správního řízení vedeného pod spi. zn. MZE-15897/2022-18111 jsou relevantní důkazy vztahující se k tomuto řízení brány v úvahu. Nicméně i přes jejich zhodnocení jak samostatně, tak spolu s ostatními důkazy, nedošlo ke změně náhledu na status Coriolus versicolor, neboť neprokazují konzumaci Coriolu versicolor před 15. 5. 1997 v relevantním rozsahu.

Pokud jde o situaci na trhu ve Velké Británii a vazbu na Hongkong, v prvé řadě je třeba říct, že podle opakovaného vyjádření zástupkyně Food Standards Agency z roku 2011 je ve Velké Británii Coriolus versicolor považován podle Medicines and Healthcare products Regulatory Agency za léčivý přípravek. Konzumace určité látky jako léčivého přípravku nezakládá historii konzumace ve smyslu nařízení (EU) 2015/2283, protože léčivé přípravky jsou vyloučeny z definice potraviny stanovené v nařízení (ES) č. 178/2002, ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin a nespadají do oblasti působnosti nařízení (EU) 2015/2283.

K postavení Hongkongu dále uvádím, že byl zámořským územím Velké Británie, ale nebyl součástí EU, a tedy ani jednotného trhu EU. V rámci obchodních vztahů měl Hongkong zvláštní postavení, což prakticky znamenalo, že dokumentační a obchodní překážky byly nižší než dnes. Nicméně zboží (potraviny) z Hongkongu vždy muselo splňovat požadavky právních předpisů EU.

„PRAGON s.r.o. dále požaduje, aby bylo předloženo, kdo, kdy, jakým způsobem a koho přesně Ministerstvo zemědělství informovalo o existenci českého pravomocného správního rozhodnutí z roku 2006, o rozsudku Městského soudu v Praze z roku 2017 ve věci Coriolus, o zrušení zákazu z roku 2019 učiněného SZPI a o důkazech ve prospěch Coriolus uplatněných v řízení před Obvodním soudem pro Prahu 1, sp. zn. 15 C 25/2020. Pokud MZe neinformovalo relevantní úřady v EU, tak z jakého důvodu, kdo o neinformování relevantních unijních úřadů rozhodl, kdy a jak to zdůvodnil.“.

Ministerstvo zemědělství si není vědomo žádné informační povinnosti v předmětné záležitosti vůči úřadům EU. Samotná existence soudních sporů či správního řízení neovlivňují náhled na status Coriolus versicolor.

Přes výše uvedené mohu konstatovat, že rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 22. června 2017 byl Evropské komisi zaslán jako příloha žádosti o vyjasnění statusu Coriolus versicolor ze dne 6. března 2018, č.j. MZE-63189/2025-18111. Dopis byl podepsán Ing. Jitkou Götzovou, ředitelkou odboru bezpečnosti potravin. Dopis přikládám přílohou. O rozhodnutí Ministerstva zdravotnictví z roku 2006 mohlo případně informovat evropské orgány Ministerstvo zdravotnictví, Ministerstvo zemědělství o tomto nemá žádné informace.

A dále, v roce 2020 Česká republika požádala o zařazení bodu týkajícího se statusu Coriolus versicolor na jednání pracovní skupiny Evropské komise pro nové potraviny (CAFAB). Tento bod byl projednán dne 1. července 2020. V rámci tohoto bodu ČR vysvětlila genezi kauzy včetně aktuálních rozhodnutí soudních a správních orgánů a proč je vyjasnění statusu tak důležité. Jednání se zúčastnila Ing. Michaela Jedličková z Odboru bezpečnosti potravin Ministerstva zemědělství, která již v Ministerstvu zemědělství nepracuje. Zápisy z jednání CAFAB nejsou vyhotovovány. Přesný obsah sdělení není možné dohledat.

(Přílohy: 1. 13066-2018-MZE-18111-priloha_01; 2. 13066-2018-MZE-18111-priloha_02; 3. 13066-2018-MZE-18111)

 

 

Dotaz: 
Žádost o poskytnutí informací dle zákona č 106/1999 Sb.

V televizním pořadu Otázky Václava Moravce ze dne 24. srpna 2025 ministr zemědělství odkazoval na blíže nespecifikovaný rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 22. ledna 2025 (dále jen „rozsudek NSS“), který podle jeho slov „jednoznačně říká“, že ustanovení § 4c zákona o střetu zájmů dopadá na všechny dotace, a to „bez ohledu na to, zda jsou nárokové či nenárokové“ (dále jen „předmětné tvrzení“); přičemž tento právní názor byl prý následně potvrzen i blíže nespecifikovaným rozhodnutím Ústavního soudu „z konce dubna“ tohoto roku (dále jen „rozhodnutí ÚS“).

S ohledem na shora uvedené tímto na základě zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, žádáme o poskytnutí následujících informací:

1) rozsudku NSS, na který se pan ministr odkazoval, a to s vyznačením relevantní části odůvodnění tohoto rozsudku, ze které vyplývá předmětné tvrzení pana ministra;

2) rozhodnutí ÚS, na které se pan ministr odkazoval, a to s vyznačením relevantní části odůvodnění tohoto rozhodnutí, ze které vyplývá předmětné tvrzení pana ministra;

3) jakékoliv podklady, stanoviska, memoranda či korespondence, které má Ministerstvo zemědělství a/nebo ministr zemědělství k dispozici a jež se přímo či nepřímo týkají rozsudku NNS, rozhodnutí ÚS a/nebo právních závěrů, které z těchto soudních rozsudků vyplývají.

Požadované informace prosím zašlete do níže uvedené datové schránky.

 

Odpověď:
Podáním ze dne 29. srpna 2025 jste se obrátili na Ministerstvo zemědělství (dále jen „ministerstvo“) ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, s žádostí o poskytnutí následujících informací:

„1) rozsudku NSS, na který se pan ministr odkazoval, a to s vyznačením relevantní části odůvodnění tohoto rozsudku, ze které vyplývá předmětné tvrzení pana ministra;

2) rozhodnutí ÚS, na které se pan ministr odkazoval, a to s vyznačením relevantní části odůvodnění tohoto rozhodnutí, ze které vyplývá předmětné tvrzení pana ministra;

3) jakékoliv podklady, stanoviska, memoranda či korespondence, které má Ministerstvo zemědělství a/nebo ministr zemědělství k dispozici a jež se přímo či nepřímo týkají rozsudku NNS, rozhodnutí ÚS a/nebo právních závěrů, které z těchto soudních rozsudků vyplývají.“.

K bodu 1) a 2) Vám v přílohách zasílám požadovaný rozsudek NSS a rozhodnutí ÚS.

K bodu 3) uvádím, že ministerstvo nedisponuje žádnými dalšími podklady. Jediný dokument, který má k dispozici a dané problematiky se dotýká, je „Návrh dalšího postupu ČR ve věci auditního šetření ohledně možného střetu zájmů v zemědělské oblasti dle nařízení Evropského parlamentu a Rady 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie v návaznosti na ukončení auditního šetření“ (dále jen „Návrh dalšího postupu“). Je nutné však dodat, že se tohoto tématu dotýká jen toliko, že deklaruje jako nejvhodnější postup vyčkat na rozhodnutí správního soudu.

Tento dokument vypracoval Státní zemědělský intervenční fond a předal k projednání na poradě vedení Ministerstva zemědělství, kde byl 14. července 2022 projednán a následně předán k jednání na schůzi vlády České republiky. Vláda České republiky o tomto dokumentu rozhodla svým usnesením ze dne 17. srpna 2022 č. 697 (https://odok.gov.cz/portal/zvlady/usneseni/2022/697/).

(Přílohy: 1. Příloha_NSS_střet zájmů Agrofert; 2. Příloha_rozhodnutí ÚS_střet zájmů Agrofert)