Rozhodnutí nadřízeného orgánu o výši úhrady za poskytnutí informací 1_2026
Rozhodnutí nadřízeného orgánu o výši úhrady za poskytnutí informací 1_2026
Rozhodnutí
Ministerstvo zemědělství (dále jen „ministerstvo“) jako příslušný správní orgán podle § 9a písm. a) zákona č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a podle § 16a odst. 4 a 7 písm. a) zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „informační zákon“), ve věci stížnosti na postup Státního zemědělského intervenčního fondu (dále jen „Fond“) při vyřizování žádosti o informace podle § 16a odst. 1 písm. d) informačního zákona, rozporující oznámení o výši úhrady za poskytnutí informací ze dne 20. 4. 2026, sp. zn. 2026/S10003/0000480, č.j. SZIF/2026/0304797 (dále jen „Stížnost“), týkající se žádosti o informace ze dne 13. 4. 2026 podané L. P., nar. xxxx, bytem xxxx (dále „žadatelka“ či „stěžovatelka“), doručené dne 20. 4. 2026, takto
rozhodlo:
Celková výše úhrady, která je uvedena v oznámení o výši úhrady ze dne 20. 4. 2026, sp. zn. 2026/S10003/0000480, č. j. SZIF/2026/0304797 vydané Státním zemědělským intervenčním fondem, a činila 15 900,- Kč za vyhledávání informací v rozsahu převyšujícím 53 hodin práce odborného zaměstnance povinného subjektu se podle § 16a odst. 7 písm. a) informačního zákona potvrzuje.
Účastník řízení:
L. P., nar. xxxx, xxxx
Odůvodnění:
Dne 13. 4. 2026 byla Fondu doručena žádost žadatelky o poskytnutí informace podle informačního zákona, ve které požádala o poskytnutí informací ve vztahu k níže uvedeným subjektům, kde navíc probíhá dědické řízení po zemřelé M. P., jehož je žadatelka účastníkem:
1. AGOS BIO a.s. (IČO: 60745584)
2. P E M S, spol. s r.o. (IČO: 15530825)
3. ABP INVEST a.s. (IČO: 60748095).
Žadatelka požadovala níže uvedené informace týkající se katastrálních parcel specifikovaných v seznamu, který byl přílohou. Katastrálních parcel bylo 294 a u nich požadovala žadatelka následující:
„1. Seznam všech dílů půdních bloků (DPB) v evidenci LPIS, na které výše uvedené subjekty podaly žádost o dotace v kalendářních letech 2024, 2025 a 2026, a které se překrývají s parcelami uvedenými v příloze.
2. Informaci o celkové výši vyplacených dotačních prostředků těmto subjektům na výše identifikované plochy za roky 2024 a 2025.
3. Informaci, zda jsou pro rok 2026 u těchto ploch evidovány jakékoli ohlášené změny v užívání.“.
Fond posoudil obsah žádosti a dne 20. 4. 2026 zaslal žadatelce oznámení o výši úhrady za poskytnutí informací, č.j. SZIF/2026/0304797 (dále jen „oznámení“), spojené s mimořádně rozsáhlým vyhledáváním informací. Ve svém oznámení Fond uvedl, že za mimořádně rozsáhlé vyhledávání informací je v tomto konkrétním případě považována doba spojená
s vyhledáváním, kontrolou a úpravou požadovaných informací týkajících se celkem 294 pozemků za několik let. Byla provedena analýza průměrné doby na tyto činnosti, a to tak, že čas strávený vyhledáním, kontrolou a případnou úpravou údajů v jednotlivých dokumentech, bude odhadem trvat 53 hodin. Na základě kvalifikovaného odhadu nákladů na časově náročné vyhledávání a případnou úpravu požadovaných informací týkajících se 294 pozemků vyplynula časová náročnost cca 53 hodin x hodinová sazba 300,- Kč. Celková výše úhrady za poskytnutí informací činí 15 900,- Kč. Dále Fond v oznámení uvedl, že vyhledáním informací je třeba rozumět činnosti nezbytné ke zpřístupnění požadovaných informací, tj. i zpracování informací poté, co jsou vyhledány.
Proti výše uvedenému oznámení ze dne 20. 4. 2026 podala žadatelka téhož dne, tj. 20. 4. 2026 stížnost podle § 16a odst. 1 písm. d) informačního zákona, ve které uvádí, že považuje stanovenou výši úhrady za nepřiměřenou a rozpornou se zákonem z následujících důvodů:
- Nepřiměřenosti časového odhadu vyhledávání, když stěžovatelka považuje odhadovaný čas 53 hodin na vyhledání údajů k 294 parcelám je zjevně nepřiměřený, protože při využití systému LPIS by šlo o hromadný databázový dotaz, nikoli časově náročné manuální vyhledávání.
- Existence informací v souvislosti s právními spory – stěžovatelka tvrdí, že jde o pozemky zatížené právními spory, které by měl Fond již evidovat, takže požadavek na úhradu za jejich dohledání působí obstrukčně.
- Rozpor s principem hospodárnosti, neboť zákon umožňuje účtovat jen skutečně vynaložené náklady, nikoli nadsazené částky bránící přístupu k informacím.
Stěžovatelka navrhuje přezkoumání výše úhrady a snížení na úroveň odpovídající reálné časové náročnosti hromadného databázového exportu.
Povinný subjekt tedy postoupil spisovou dokumentaci nadřízenému orgánu k posouzení.
Ministerstvo jako orgán oprávněný k rozhodnutí o stížnosti podle § 16a informačního zákona posoudilo skutečnosti uvedené ve stížnosti a došlo k následujícím závěrům:
Stížnost byla podána včas a oprávněnou osobou v souladu s § 16a informačního zákona.
Ministerstvo věc přezkoumalo a ztotožnilo se s oznámením, a to z těchto důvodů:
K bodu 1.
Informační systém LPIS primárně slouží k výplatě dotací. Pokud by stěžovatelka znala čísla dílů půdních bloků (dále jen „DPB“), pak lze vždy po jednotlivém DPB zjistit překryvy jednotlivých katastrálních parcel. V tomto formátu ale nebyla žádost podána, byly předloženy pouze katastrální parcely, ke kterým se musely dohledat DPB a zjistit, zda se v DPB nachází parcela celá nebo jen její část. Tato část je podstatná a důležitá pro stanovení finanční částky, kterou měly uvedené subjekty pobírat za konkrétní katastrální parcely.
Pokud by stěžovatelka požadovala výši dotací za období a subjekt, bylo by jednoduché tyto údaje získat, avšak stěžovatelka požadovala celkovou výši vyplacených dotačních prostředků na konkrétní katastrální parcely, proto se vše muselo provést ručně. LPIS neumí obrácenou vazbu, protože k dotacím se katastrální parcely nepřiřazují a na Fondu se s nimi v tomto formátu nepracuje. LPIS a katastr nemovitostí jsou dva odlišné informační systémy, které nejsou propojené, tak jak si vlastníci myslí.
Dále stěžovatelka chtěla také za dva roky zpětně i pobírání dotací na DPB, které se s parcelami překrývají. V tomto případě se jedná o velmi zdlouhavý proces, protože se musí najít předmětný DPB, kde je ten konkrétní překryv a v těchto místech zjistit titul dotace, o kterou bylo požádáno a poté výměru vynásobit přiznanou dotační částkou. Ne vždy je na jednom DPB shodná dotace, ale je tam i více dotací najednou.
Fond popsal požadované úkony vyhledávání následovně: „Fond prochází každý požadavek/požadovaný dokument ze strany žadatelů podle informačního zákona samostatně a posuzuje náročnost jeho provedení.
Při zpracování požadavků uvedených v žádosti žadatelky Fond musí v LPIS vyhledat každou jednotlivou parcelu a najít DPB s překryvem. Následně se generují překryvy vyhledané parcely s DPB (není možné nastavit časovou výseč podle žádosti, tedy se generují účinné i historické DPB) a poté se exportuje tabulka překryvu do Excelu. V Excelu se manuálně vybírá časové období podle žádosti. Následně se kopíruje vybraný časový úsek do šablony, která přeformátuje tabulku exportovanou z LPIS do formátu, který se předává k dalšímu zpracování (dotace atd.). Pak dochází ke kopírování a formátování z šablony do souhrnné tabulky, ve které se tímto způsobem sejdou exporty pro všechny parcely ze žádosti. Posledním krokem je manuální dohledání adresy uživatele podle JI v LPIS a manuální kopírování dalších požadovaných informací o uživateli dle zadání z LPIS do souhrnné finální tabulky (exporty z LPIS neobsahují např. adresy, IČO, RČ). Tento postup se opakuje pro každou parcelu ze seznamu.
Takto vygenerovaná tabulka se předá ke zpracování do oddělení přímých plateb, kde se doplňuje výše vyplacených dotací za požadované roky podle jednotlivých opatření. Fond musí přepočítat vyplacené dotace připadající na překryv DPB. Tento krok se musí provést ručně, protože přepočet dotací na překryvy DPB nejsou součástí systému používaného Fondem. Vzhledem k tomu, že se v daném případě nejedná o standardní činnosti, považuje Fond kvalifikovaný odhad 53 hodin práce za poskytnutí informací za odpovídající náročnosti vyhledání a zpracování a není v rozporu s principem hospodárnosti, který cituje žadatelka ve své stížnosti.“.
S ohledem na výše uvedené, nelze přihlédnout ke stěžovatelčině námitce.
K bodu 2.
Pokud stěžovatelka uvádí, že byla podána žaloba o určení vlastnictví a současně je podáno trestní oznámení pro neoprávněné čerpání dotací, pak je třeba konstatovat, že do LPIS se taková informace nezaznamenává, tudíž nelze dovodit, že by byl požadavek na úhradu za mimořádně rozsáhlé vyhledávání informací obstrukční právě z tohoto důvodu.
K bodu 3.
Jak již ministerstvo uvedlo, LPIS slouží primárně k výplatě dotací, veřejný LPIS slouží také mimo jiné vlastníkům, aby si dohledali uživatele svých pozemků, kde si mohou zadat parcelu a LPIS jim zobrazí, kdo na ní hospodaří. Totéž lze sdělit o dotacích, pokud chce někdo znát celkové dotace vyplacené konkrétním subjektům, pak je možné na stránkách Fondu tyto dotace zjistit v registru příjemců dotací, ale požadavek stěžovatelky zněl, že požaduje celkovou výši vyplacených dotačních prostředků výše specifikovaným subjektům na výše identifikovatelné plochy za roky 2024 a 2025, takže opět zde nelze jednoduchým úkonem (např. stiskem tlačítka) automaticky vygenerovat dotaci, ale musí se vše ručně přepočítávat.
Z výše uvedených důvodů se ministerstvo ztotožnilo s výpočtem pracnosti Fondu, a proto bylo rozhodnuto tak, jak je ve výroku uvedeno.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí se podle § 16a odst. 9 informačního zákona nelze odvolat.