Rozhodnutí nadřízeného orgánu o výši úhrady za poskytnutí informací 2_2026
Rozhodnutí nadřízeného orgánu o výši úhrady za poskytnutí informací 2_2026
Rozhodnutí
Ministerstvo zemědělství (dále jen „ministerstvo“) jako příslušný správní orgán podle § 1 odst. 1 zákona č. 146/2002 Sb., o Státní zemědělské a potravinářské inspekci a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a podle § 16a odst. 4 a 7 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „informační zákon“), ve věci stížnosti podané S. K., sídlem xxxx, 763 26 Luhačovice (dále jen „stěžovatelka“), ze dne 7. července 2026, na postup při vyřizování žádosti o informace podle § 16a odst. 1 písm. d) informačního zákona rozporující oznámení o výši úhrady nákladů za mimořádně rozsáhlé vyhledání informací takto
rozhodlo:
Celková úhrada ve výši 33 192 Kč, která je uvedena v oznámení o výši úhrady za mimořádně rozsáhlé vyhledání informací, ze dne 3. července 2026, č. j. SZPI/AF969-3/2026, vztahujících se k bodu 3 žádosti ze dne 18. června 2026, se podle § 16a odst. 7 písm. a) informačního zákona potvrzuje.
Účastník řízení (§ 27 odst. 1 správního řádu):
S. K., xxxx, 763 26 Luhačovice
Odůvodnění:
Dne 18. června 2026 obdržela Státní zemědělská a potravinářská inspekce (dále jen „povinný subjekt“) žádost o poskytnutí informací podle informačního zákona (dále jen „žádost“), zaevidovanou pod č. j. SZPI/AF969-1/2026, ve které stěžovatelka požadovala:
„1. Seznam všech kontrol provedených v provozovnách společnosti KFC (včetně všech poboček v České republice) v období od 1. 1. 2023 do dnešního dne.
2. Pro každou kontrolu uveďte:
• datum kontroly,
• adresu provozovny (pobočky KFC),
• zjištěná porušení právních předpisů (zejména hygienické, teplotní, označování, skladování, prošlé zboží apod.),
• zda byla uložena pokuta nebo jiné opatření,
• výši případné pokuty.
3. Kopie inspekčních protokolů (zápisů z kontrol) z výše uvedeného období, případně jejich anonymizovanou verzi (s vymazanými osobními údaji zaměstnanců dle zákona).
4. Případné laboratorní výsledky vzorků odebraných v provozovnách KFC v uvedeném období.
Také dotaz, děláte u KFC jako kontrolu masa metodu TVB-N(Total Volatile Basic Nitrogen) Česky: Celkový těkavý bazický dusík (nebo těkavé bazické dusíkaté látky, nebo ji děláte jen u mořských plodů?”.
Povinný subjekt poskytl stěžovatelce přípisem ze dne 3. července 2026 evidovaným pod č. j. SZPI/AF969-3/2026 informace požadované v bodech 1, 2 a 4 žádosti. Současně předmětným přípisem stěžovatelku informoval, že ze závažných důvodů přistoupil k prodloužení lhůty stanovené v § 14 odst. 5 písm. d) informačního zákona pro poskytnutí informací ve zbytku žádosti (bod 3) o 10 dní a že za poskytnutí informací k bodu 3 žádosti lze požadovat úhradu za mimořádně rozsáhlé vyhledání informací podle § 17 informačního zákona, konkrétně v podobě identifikace příslušných dokumentů (jedná se o větší množství blíže nespecifikovaných dokumentů) a dále vyhledání a stažení těchto dokumentů z IS; zpracování dokumentů (tj. kontrola a následná anonymizace dokumentů, kterou nelze provést jinak, než pročtením dokumentů). Kvalifikovaným odhadem povinný subjekt dospěl k časové náročnosti v celkovém rozsahu 72 hodin práce jednoho zaměstnance. Povinný subjekt stěžovatelku odkázal na zveřejněný sazebník těchto úhrad a rovněž informoval, že za poskytnutí informací k bodu 3 žádosti stanovil výši úhrady na 33 192 Kč. Současně povinný subjekt stěžovatelku poučil o následcích nezaplacení požadované úhrady podle § 17 informačního zákona.
Dne 7. července 2026 podala stěžovatelka podle § 16a odst. 1 písm. d) informačního zákona stížnost na postup při vyřizování žádosti o informace rozporující výši úhrady stanovenou povinným subjektem a požadující bezplatné poskytnutí požadovaných informací. Stěžovatelka současně uvedla, že za požadované informace nelze požadovat úhradu, neboť „Údaje o podrobném šetření mohou být použity pro orgány činné v trestním řízení při prošetřování trestného činu Ohrožování zdraví závadnými potravinami a jinými předměty a obvinění KFC jako celku, pokud se zjistí, že se jednalo o příkazy vedení.“. Dále stěžovatelka uvedla, že zpracování předmětných informací je ve veřejném zájmu a poukazuje na trestný čin Ohrožování zdraví závadnými potravinami a jinými předměty (dle § 156 a 157 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník), který postihuje jak úmyslné ohrožení zdraví, tak hrubé porušení hygienických pravidel nebo prodej z nedbalosti.
Povinný subjekt dne 13. července 2026 v rámci prodloužené lhůty k poskytnutí informací zaslal stěžovatelce sdělení evidované pod č. j. SZPI/AF969-6/2026, ve kterém uvedl, že přípis ze dne 3. července 2026 evidovaný pod č. j. SZPI/AF969-3/2026 nebyl oznámením o úhradě nákladů za poskytnutí informací podle § 17 odst. 3 informačního zákona, ale dotazem, zda stěžovatelka požaduje informace v plném rozsahu, s dodatkem, že pokud bude trvat na poskytnutí v plném rozsahu, bude stěžovatelce v rámci prodloužené lhůty zasláno oznámení v souladu s § 17 odst. 3 informačního zákona včetně faktury na úhradu nákladů. Stěžovatelka byla rovněž dle § 17 odst. 3 informačního zákona předmětným sdělením znovu informována, na základě jakých skutečností a jakým způsobem byla výše úhrady povinným subjektem vyčíslena a o jejím právu podat proti požadavku úhrady nákladů za poskytnutí informace stížnost podle § 16a odst. 1 písm. d) informačního zákona. Vzhledem ke skutečnosti, že stěžovatelka ve své stížnosti ze dne 7. července 2026 sama uvedla, že ji podává v souladu s § 16a odst. 1 písm. d) informačního zákona, přistoupil povinný subjekt k vyřízení předmětného podání jako ke stížnosti dle § 16a odst. 1 písm. d) informačního zákona. S odkazem na § 16a odst. 5 informačního zákona předložil povinný subjekt stížnost spolu se spisovým materiálem nadřízenému orgánu, kterým je Ministerstvo zemědělství.
Ministerstvo nejprve posoudilo otázku přípustnosti stížnosti s ohledem na skutečnost, že povinný subjekt následně uvedl, že přípis ze dne 3. července 2026 neměl povahu oznámení o výši úhrady podle § 17 odst. 3 informačního zákona. Z obsahu tohoto přípisu však bylo zřejmé, že povinný subjekt považuje vyřízení bodu 3 žádosti za mimořádně rozsáhlé vyhledání informací, specifikoval činnosti, za něž hodlá úhradu požadovat, a stanovil její konkrétní výši částkou 33 192 Kč. Stěžovatelka tak mohla důvodně dovodit, že jde o postup povinného subjektu směřující k uplatnění úhrady podle § 17 informačního zákona, a využít procesního prostředku ochrany podle § 16a odst. 1 písm. d) informačního zákona.
Ministerstvo dále jako orgán oprávněný k vyřízení stížnosti podle § 16a odst. 4 informačního zákona posoudilo skutečnosti uvedené ve stížnosti a došlo k následujícím závěrům:
Stížnost byla v souladu s § 16a informačního zákona podána včas a oprávněnou osobou.
Ministerstvo konstatuje, že stěžovatelka postupovala v souladu s § 16a odst. 1 písm. d) informačního zákona, když nesouhlasila s výší úhrady nákladů stanovenou povinným subjektem.
Posouzením žádosti a oznámení dospělo ministerstvo k závěru, že povinný subjekt postupoval v souladu s § 17 odst. 3 informačního zákona, neboť poskytnutí informací na základě žádosti by představovalo časově náročnou činnost vymykající se běžnému poskytování informací.
Oznámení bylo dle názoru ministerstva konkrétně odůvodněné, když v něm povinný subjekt uvedl, že se vyhledání bude týkat 245 dokumentů. Vzhledem k jejich množství provedl povinný subjekt výpočet časové náročnosti kvalifikovaným odhadem ze vzorku náhodně vybraných 36 dokumentů o celkovém rozsahu 197 stran. Na tomto základě byla doba potřebná k vyhledání dokumentů odhadnuta na 5 hodin a doba potřebná ke kontrole a anonymizaci dokumentů na 67 hodin, tedy celkem 72 hodin práce. Při použití hodinové sazby za práci zaměstnance povinného subjektu podle sazebníku úhrad ve výši 461 Kč pak povinný subjekt stanovil celkovou výši úhrady na 33 192 Kč. Toto vyčíslení je shrnutím podrobnějšího vyčíslení, které je součástí spisu (č. j. SZPI/AF969-4/2026 ze dne 3. července 2026).
Jak uvádí komentářová literatura[1], zaslaná výzva musí být dostatečným způsobem a dostatečně konkrétně odůvodněna, nicméně míra této konkrétnosti bude vždy záviset na okolnostech každé žádosti a uplatňovaných nákladů.
Ministerstvo konstatuje, že povinný subjekt svůj postup při stanovení výše úhrady dostatečně popsal a odůvodnil. Z celkového odhadnutého rozsahu práce, kterou by zaměstnanec pověřený vyřízením žádosti nebo zaměstnanci, kteří se na vyřízení žádosti podíleli, museli vykonat, je zjevné, že by tito zaměstnanci byli nuceni na delší dobu přerušit či odložit plnění svých ostatních úkolů a cíleně se po tuto dobu věnovat vyhledání informací (vyřizování žádosti).[2] Bezesporu by se tedy jednalo o mimořádně rozsáhlé vyhledávání informací ve smyslu § 17 informačního zákona. Na této skutečnosti nic nemění to, že by snad předmětné informace mohly být použity orgány činnými v trestním řízení k objasnění a potrestání trestného činu. Poskytnutí informací těmto orgánům se řídí jiným režimem než poskytnutí informací stěžovatelce.
Ministerstvo se ztotožňuje s postupem povinného subjektu, který poté, co stanovil výši úhrady za mimořádně rozsáhlé vyhledání informací, písemně oznámil tuto skutečnost stěžovatelce spolu s konkrétní požadovanou částkou.
Součástí oznámení ze dne 13. července 2026 bylo i vyrozumění stěžovatelky o tom, že poskytnutí informace je vázáno úhradou fakturované částky a že pokud úhradu za mimořádně rozsáhlé vyhledání informací nezaplatí do 60 dnů ode dne doručení oznámení, bude její žádost v souladu s § 17 odst. 5 informačního zákona odložena. Součástí oznámení bylo dále poučení o možnosti podat proti požadavku úhrady nákladů stížnost podle § 16a odst. 1 písm. d), v jaké lhůtě ji lze podat, od kterého dne se tato lhůta počítá, který nadřízený orgán o stížnosti rozhoduje a u kterého povinného subjektu se podává. Povinný subjekt tak podle názoru ministerstva postupoval zcela v souladu s § 17 odst. 3 informačního zákona.
Ministerstvo posoudilo také argumentaci stěžovatelky veřejným zájmem na poskytnutí požadovaných informací. Existence veřejného zájmu však sama o sobě nevylučuje aplikaci § 17 informačního zákona ani nezbavuje stěžovatelku povinnosti uhradit náklady spojené s mimořádně rozsáhlým vyhledáním informací, jsou-li zákonné podmínky pro požadování takové úhrady splněny.
Proto bylo rozhodnuto tak, jak je uvedeno ve výroku rozhodnutí.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí se podle § 16a odst. 9 informačního zákona nelze odvolat.
[1] FUREK, Adam. § 17 [Hrazení nákladů]. In: FUREK, Adam, ROTHANZL, Lukáš, JIROVEC, Tomáš. Zákon o svobodném přístupu k informacím. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2016, s. 1034.
[2] FUREK, Adam. § 17 [Hrazení nákladů]. In: FUREK, Adam, ROTHANZL, Lukáš, JIROVEC, Tomáš. Zákon o svobodném přístupu k informacím. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2016, s. 1020.