Rozhodnutí nadřízeného orgánu o výši úhrady za poskytnutí informací 3_2025

Rozhodnutí nadřízeného orgánu o výši úhrady za poskytnutí informací

 

Rozhodnutí

Ministerstvo zemědělství jako příslušný správní orgán podle § 9a písm. a) zákona č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu a o změně některých dalších zákonů (zákon o Státním zemědělském intervenčním fondu), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o SZIF“), a podle § 16a odst. 4 a 7 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve  znění pozdějších předpisů (dále jen „informační zákon“), rozhodlo ve věci stížnosti na  postup při vyřizování žádosti o informace podle § 16a odst. 1 písm. d) informačního zákona ze dne 1. 2. 2025 rozporující oznámení o výši úhrady za mimořádně rozsáhlé vyhledání informací ze dne 31. 1. 2025, č. j. SZIF/2025/0059531 (dále jen „Oznámení“), týkající se žádosti o informace podané M. S., xxxx (dále jen „žadatel“ či „stěžovatel“), doručené dne 16. 1. 2025 (dále jen „žádost“),

takto:

Celková výše úhrady, která je uvedena v Oznámení ze dne 31. 1. 2025 vydaném Státním zemědělským intervenčním fondem pod č. j. SZIF/2025/0059531, a činila 600,- Kč za poskytnutí části dokumentu Příručka pro terénní inspektory ke kontrolám na místě pro Agrolesnictví IACS, číslo příručky D0106.17, v rozsahu stran číslo 1 až 32, se podle § 16a odst. 7 písm. a) informačního zákona potvrzuje.

Účastník řízení (§ 27 odst. 1 správního řádu):
M. S., xxxx

Odůvodnění:

Žádostí ze dne 16. 1. 2025 se žadatel domáhal podle informačního zákona zaslání dokumentu Příručka pro terénní inspektory ke kontrolám na místě pro Agrolesnictví IACS, číslo příručky D0106.17, v rozsahu stran číslo 1 až 32. Dokument požadoval ve strojově čitelném formátu (DOCX, příp. PDF se strojově čitelnou vrstvou, tedy nikoliv naskenované PDF) v plném znění bez anonymizace podle zákona č. 499/2004 Sb.

Oznámením Státního zemědělského intervenčního fondu (dále jen „povinný subjekt“ či „SZIF“) ze dne 31. 1. 2025, č. j. SZIF/2025/0059531, bylo žadateli sděleno, že za mimořádně rozsáhlé vyhledávání informací je v tomto konkrétním případě považována doba spojená s vyhledáváním, kontrolou a úpravou požadovaných informací. Byla provedena analýza průměrné doby na tyto činnosti, a to tak, že čas strávený vyhledáním, kontrolou a úpravou požadovaného dokumentu, byl odhadnut na 120 minut. Dále byl proveden kvalifikovaný odhad nákladů na vyhledávání požadovaných informací, kdy povinný subjekt zohlednil časovou náročnost cca 2 hodiny při hodinové sazbě dle sazebníku 300 Kč, tj. celkem bylo po stěžovateli požadováno 600 Kč, přičemž žadateli uvedl, že do částky požadované úhrady nebyla zahrnuta hodina práce, kdy povinný subjekt celou Příručku procházel a dopředu činil odhad rozsahu následné anonymizace. Současně byl stěžovatel řádně poučen ve smyslu § 17 informačního zákona.

Povinný subjekt dále žadateli uvedl, že vyhledáním informací je třeba rozumět činnosti, které jsou nezbytné ke zpřístupnění požadovaných informací, tj. i zpracování informací poté, co jsou vyhledány, např. anonymizací. Jsou-li požadovány informace, které nelze podle § 7 až 10 a § 11 informačního zákona poskytnout vzhledem k obsahu informací, a jejich poskytnutí by bylo v rozporu s právními předpisy upravujícími jejich ochranu, je možné a obvyklé úhradu požadovat. Jinými slovy, mimořádně rozsáhlé vyhledávání spočívá ve vyhledávání případných chráněných informací a jejich následné anonymizaci.

Povinný subjekt žadateli sdělil, že i když jím byla požadována pouze část uvedené Příručky v rozsahu stran 1–32, musel povinný subjekt projít a posoudit více stran, které navazují a obsahově souvisí s vybranými stranami Příručky, resp. s požadovanou kapitolou, kterou stěžovatel nepožadoval celou. Povinný subjekt žadateli uvedl, že i požadovaná část Příručky bude Fondem anonymizována v souladu s informačním zákonem.

Stěžovatel podal dne 3. 2. 2025 pod č. j. SZIF/2024/0081143 stížnost podle § 16a odst. 1 písm. d) informačního zákona, ve které nesouhlasí s výší úhrady podle § 17 odst. 3 informačního zákona a dožadoval se plného upuštění od požadované úhrady. Uvedl, že se jedná o běžný provozní dokument, který musí být uložen způsobem umožňujícím zaměstnancům snadný a rychlý přístup. Požadované informace tedy není potřeba složitě a časově náročně vyhledávat, současně dokument není potřeba nijak upravovat, kontrolovat ani anonymizovat.

Stěžovatel zdůrazňuje, že informace požaduje v plném znění, tj. bez anonymizace. Částku požadovanou za poskytnutí informací (600 Kč) považuje za neadekvátní, a to s ohledem na žádost jiného žadatele, který požadoval stejný dokument, ale v celém rozsahu, tj. celkem 83 stran a povinný subjekt odhadl průměrnou dobu na zpracování též na 120 minut, aniž by ve svém sdělení vysvětlil, či zdůvodnil rozdílný přístup k vyřízení obou podaných žádostí.

Povinný subjekt ve svém vyjádření vysvětluje, že prochází každý požadavek, resp. požadovaný dokument ze strany žadatelů podle informačního zákona samostatně a posuzuje, zda jsou splněny podmínky pro jeho poskytnutí, popř. zda je dán zákonný důvod, pro který tak nelze učinit. Poskytnutí dokumentu, který se vztahuje výlučně k vnitřním pokynům a má nezpochybnitelně a výlučně charakter vnitřního předpisu, by bez jakéhokoliv předchozího posouzení zcela odporovalo smyslu informačního zákona.

 Povinný subjekt závěrem navrhuje, aby orgán oprávněný k vyřízení stížnosti podle § 16a odst. 5 informačního zákona jeho postup potvrdil.

Ministerstvo jako nadřízený orgán podle § 16a odst. 4 informačního zákona posoudilo skutečnosti uvedené ve stížnosti a došlo k následujícím závěrům:

Stížnost byla podána v souladu s § 16a informačního zákona včas a oprávněnou osobou.

Podle § 17 odst. 1 informačního zákona je povinný subjekt, v tomto případě SZIF, oprávněn v souvislosti s poskytováním informací žádat kromě úhrady ve výši, která nesmí přesáhnout náklady spojené s pořízením kopií, opatřením technických nosičů dat a s odesláním informací žadateli i úhradu za mimořádně rozsáhlé vyhledání informací, přičemž podrobnější zásady stanovení úhrad za poskytování informací vymezuje nařízení vlády č. 173/2006 Sb., o zásadách stanovení úhrad a licenčních odměn za poskytování informací podle zákona č. 106/1999 Sb.

Ustanovení § 17 odst. 3 informačního zákona stanovuje: „V případě, že bude povinný subjekt za poskytnutí informace požadovat úhradu, písemně oznámí tuto skutečnost spolu s výší úhrady žadateli před poskytnutím informace. Z oznámení musí být zřejmé, na základě jakých skutečností a jakým způsobem byla výše úhrady povinným subjektem vyčíslena. Součástí oznámení musí být poučení o možnosti podat proti požadavku úhrady nákladů za poskytnutí informace stížnost podle § 16a odst. 1 písm. d), ze kterého je patrné, v jaké lhůtě lze stížnost podat, od kterého dne se tato lhůta počítá, který nadřízený orgán o ní rozhoduje a u kterého povinného subjektu se podává.“.

Povinný subjekt tedy v souladu s výše uvedeným ustanovením před poskytnutím informace oznámil žadateli v Oznámení, že se v případě žádosti o poskytnutí informace ze dne 16. 1. 2025 bude při vyhledávání požadovaných kontrolních materiálů jednat o mimořádně rozsáhlé vyhledávání informací v rozsahu 120 minut. Nadřízený orgán je toho názoru, že je v Oznámení ze dne 31. 1. 2025 výše úhrady dostatečně odůvodněna, pouze pro upřesnění dodává, že mimořádně rozsáhlé vyhledávání spočívá i ve vyhledávání případných chráněných informací a jejich následné anonymizaci.

Na základě všech výše uvedených informací dospělo ministerstvo k závěru, že úhrada nákladů je požadována oprávněně, a proto rozhodlo v souladu s § 16a odst. 7 písm. a) informačního zákona tak, že se výše úhrady potvrzuje. Úhrada byla tedy stanovena za komplexní prostudování dokumentů za účelem, v jakém rozsahu lze údaje v nich poskytnout. Časový předpoklad stanovený SZIF za účelem pročtení a případné anonymizace požadovaných dokumentů (i s ohledem na opakované žádosti o poskytování dokumentů/metodik) neshledalo ministerstvo jako nadhodnocené.

Dále nadřízený orgán odmítá jako nedůvodnou námitku stěžovatele, založenou na srovnání dvou podaných žádostí, kdy jiný žadatel požadoval celý dokument Příručka pro terénní inspektory ke kontrolám na místě pro Agrolesnictví IACS, číslo příručky D0106.17, včetně příloh, tedy celkem 64 stran textu (+19 stran příloh), celkem 83 stran, a odhadnutý čas i stanovená částka byly stejné jako v případě žádosti stěžovatele, kterou požadoval část stejného dokumentu. Povinností povinného subjektu je projít každý dokument požadovaný ze strany žadatelů podle informačního zákona samostatně a posoudit, zda jsou splněny podmínky pro jeho poskytnutí, popř. zda je dán zákonný důvod, pro který tak nelze učinit. Konkrétně SZIF hodnotí, zda u každého požadovaného dokumentu jsou nebo nejsou splněny podmínky pro jeho podřazení pod § 11 odst. 1 písm. a) informačního zákona, a tedy zda jde o dokument či informaci vztahující se výlučně k vnitřním pokynům SZIF, tzn. který má nezpochybnitelně a výlučně charakter vnitřního předpisu a nemá na žadatele žádný dopad (jde-li tedy výlučně o vnitřní informace).

Proto bylo rozhodnuto tak, jak je uvedeno ve výroku rozhodnutí.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí se nelze odvolat (§ 16a odst. 9 informačního zákona).