Rozhodnutí nadřízeného orgánu o výši úhrady za poskytnutí informací 3_2026

Rozhodnutí

Ministerstvo zemědělství (dále jen „ministerstvo“) jako nadřízený správní orgán podle § 1  odst. 1 zákona č. 146/2002 Sb., o Státní zemědělské a potravinářské inspekci a  o  změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o SZPI“), ve spojení s  § 16a odst. 4 a § 20 odst. 4 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „informační zákon“), a ve spojení s § 178 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), ve věci stížnosti na postup při vyřizování žádosti o informace podle §  16a odst. 1 písm. d) (dále jen „stížnost“) společností Vinostrada s.r.o., IČ: 029 67 375,  Korunní 588/4, 120 00 Praha 2 (dále „žadatel“ a „stěžovatel“), ze dne 15. 9. 2026, ve věci žádosti žadatele o  informace ze dne 20. 7. 2026, kterou žadatel napadl přípis Státní zemědělské a  potravinářské inspekce (dále jen „povinný subjekt“) ze dne 14. 8. 2026, č. j. SZPI/AG954-4/2026, kterým byl žadateli mimo jiné oznámen požadavek na zaplacení úhrady (dále jen „Oznámení o úhradě“), takto

 rozhodlo:

Výše úhrady se ve smyslu ustanovení § 16a odst. 7 písm. b) informačního zákona snižuje, a to na polovinu úhrady stanovené povinným subjektem v Oznámení o úhradě, tj. na částku 2.811.178 Kč.

Účastník řízení (§ 27 odst. 1 správního řádu):

Vinostrada s.r.o., IČ: 029 67 375, se sídlem Korunní 588/4, 120 00 Praha 2

 

Odůvodnění:

I. Skutkově-chronologická část

Žadatel podal u povinného subjektu dne 20. 7. 2026 žádost o poskytnutí informací podle § 13 informačního zákona (dále jen „žádost“), ve které se domáhal „podkladů, vzniku, zveřejnění
a odstranění stanoviska SZPI k posuzování obalů“, a to konkrétně:

„1. Úplné znění a všechny verze Stanoviska

a) elektronickou kopii přesného úplného znění Stanoviska tak, jak bylo zveřejněno dne 8. 7. 2021, včetně názvu, data, autora či původce, všech příloh, obrázků, odkazů a dalších součástí stránky;

b) všechny pracovní návrhy, koncepty, meziverze a pozdější verze Stanoviska, včetně změn, komentářů, revizí a verzovací historie, pokud jsou zachovány;

c) zdrojový obsah zveřejněné stránky a její archivní, databázové, záložní nebo exportované verze, včetně verze bezprostředně před odstraněním nebo znepřístupněním obsahu;

d) existující záznamy zachycující datum a čas vytvoření, poslední úpravy, zveřejnění a jednotlivých změn Stanoviska.

2. Podklady, z nichž Stanovisko vycházelo Žadatel žádá o kopie všech podkladů, které byly při přípravě, připomínkování, schvalování nebo zveřejnění Stanoviska použity, posuzovány, citovány, převzaty nebo jinak zohledněny, zejména:

a) správních a soudních rozhodnutí NSS a SDEU, opatření, kontrolních protokolů, vyjádření a jiných aktů, o které se Stanovisko opíralo nebo z nichž dovozovalo skutkové či právní závěry;

b) závazných stanovisek, interních výkladových stanovisek, metodických dokumentů, příkazů, pokynů a sjednocujících výkladů SZPI nebo jiných orgánů veřejné moci;

c) právních rozborů, připomínek, stanovisek a dalších záznamů k souladu zamýšleného výkladu s českým a unijním právem, zejména k povaze spotřebitelského obalu a nebaleného, sudového či čepovaného vína, k zákazu množstevních omezení a opatření s rovnocenným účinkem podle článků 34 až 36 Smlouvy o fungování Evropské unie a k uplatnění zásady vzájemného uznávání a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/515 na víno nebo posuzované obaly zákonně uváděné na trh v jiném členském státě;

d) právních rozborů, připomínek, stanovisek a dalších záznamů, v nichž byla posuzována otázka, zda Stanovisko vzhledem ke svému obsahu a způsobu zamýšleného nebo skutečného uplatňování obsahovalo technickou specifikaci ve smyslu čl. 1 odst. 1 písm. c), popřípadě jiný požadavek ve smyslu čl. 1 odst. 1 písm. d), a jako pravidlo závazné de iure nebo de facto představovalo technický předpis ve smyslu čl. 1 odst. 1 písm. f) směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1535, jehož návrh měl být před přijetím a zveřejněním oznámen Evropské komisi podle čl. 5 odst. 1 této směrnice;

e) pokud byl návrh Stanoviska podle směrnice (EU) 2015/1535 oznámen, čísla či jiného identifikátoru notifikace v systému TRIS a kopie úplného notifikačního spisu, zejména oznámeného návrhu, oznámení a průvodních dokumentů, odůvodnění a základních právních předpisů, potvrzení o přijetí a údajů o datech jednotlivých úkonů, připomínek a podrobných stanovisek Evropské komise nebo členských států, odpovědí České republiky, dokumentů k dodržení doby pozastavení prací podle čl. 6 a oznámeného konečného znění; pokud návrh oznámen nebyl, všech existujících právních rozborů, rozhodnutí, pokynů, e-mailů a dalších záznamů zachycujících, kdo, kdy a z jakého právního důvodu dospěl k závěru, že se oznamovací povinnost neuplatní, včetně označení případné výjimky podle čl. 7 uvedené směrnice;

f) odborných, technických a vědeckých podkladů, studií, článků, posudků, vyjádření znalců nebo odborných institucí, výsledků zkoušek a laboratorních rozborů, certifikátů, prohlášení o shodě, technických listů, norem a údajů o konstrukci, plnění, opětovném použití nebo bezpečnosti posuzovaných obalů;

g) podkladových dat a datových souborů, na jejichž základě byly formulovány obecné skutkové závěry obsažené ve Stanovisku;

h) korespondence a záznamů konzultací s MZe, ÚKZÚZ, MŽP, MPO, UNMZ a jinými orgány veřejné správy, odbornými institucemi, výrobci obalů či vinařských produktů, profesními organizacemi nebo jinými osobami, pokud se přímo týkaly obsahu Stanoviska;

i) existujících seznamů či soupisů podkladů a záznamů o tom, které podklady byly do výsledného stanoviska zahrnuty, odmítnuty nebo vyhodnoceny jako nerozhodné.

3. Vznik, návrh, schválení a zveřejnění Stanoviska

a) dokument nebo záznam zachycující prvotní podnět, zadání či služební úkol k vypracování Stanoviska, včetně data a identifikace osoby, která vypracování navrhla nebo uložila;

b) jména, příjmení, pracovní či služební zařazení a organizační útvar všech osob, které Stanovisko nebo jeho část vypracovaly, upravovaly, připomínkovaly, právně či odborně posuzovaly nebo doporučily ke schválení;

c) jména, příjmení, pracovní či služební zařazení a organizační útvar osoby nebo osob, které schválily věcný obsah a konečné znění Stanoviska, včetně data, způsobu a rozsahu schválení; 

d) dokumenty a záznamy o schvalovacím postupu, zejména schvalovací listy či workflow, služební příkazy a pokyny, zápisy a záznamy z porad, interní připomínky, právní analýzy
a přímo související e mailovou nebo jinou zaznamenanou komunikaci;

e) pokyn Ing. J. P. ke zveřejnění, na který odkazuje odpověď č. j. SZPI/AH963-4/2021, v jeho původní podobě a s přílohami, jakož i záznam o jeho předání a splnění;

f) jméno, příjmení, pracovní či služební zařazení a organizační útvar osoby, která zveřejnění technicky provedla, datum a čas tohoto úkonu a identifikaci uživatelského účtu, pod nímž byl úkon v redakčním systému proveden;

g) vnitřní předpisy, organizační pravidla a postupy účinné v době vzniku Stanoviska, které upravovaly přípravu, právní a odborné posouzení, schvalování a zveřejňování obdobných výkladových či metodických stanovisek.

4. Stažení, odstranění nebo znepřístupnění Stanoviska

a) datum a čas, kdy bylo rozhodnuto o odstranění, stažení nebo znepřístupnění Stanoviska, a datum a čas, kdy byl tento úkon fakticky proveden; pokud proběhl ve více krocích, údaje ke každému z nich;

b) jméno, příjmení, pracovní či služební zařazení a organizační útvar osoby, která odstranění nebo stažení navrhla, osoby, která je nařídila, osoby, která je schválila, a osoby, která je technicky provedla;

c) všechny dokumenty a záznamy zachycující návrh, projednání, důvody, schválení a provedení odstranění nebo stažení, zejména zápisy a záznamy z porad, pokyny a příkazy, schvalovací dokumentaci, právní a odborné analýzy, interní připomínky, technické požadavky či tickety a přímo související e-mailovou nebo jinou zaznamenanou komunikaci;

d) všechny existující právní a odborné podklady, soudní nebo správní akty a jiné skutečnosti, na které bylo v souvislosti s odstraněním, stažením, změnou či nahrazením Stanoviska odkazováno;

e) záznamy redakčního systému, logy, auditní stopu a verzovací historii dokládající deaktivaci, odstranění, změnu publikačního stavu, změnu URL, přesměrování nebo výmaz obsahu, včetně identifikace uživatelského účtu a časových údajů;

f) informaci, zda bylo Stanovisko nahrazeno, přesunuto, přejmenováno nebo zapracováno do jiného dokumentu či internetové stránky; pokud ano, kopii tohoto dokumentu, jeho přesnou adresu a záznam o rozhodnutí o nahrazení či přesunu;

g) pokud byly související dokumenty nebo data zničeny či vymazány, existující skartační návrhy, skartační protokoly, záznamy o zničení či výmazu a metadata zachycující datum, právní titul, způsob a odpovědnou osobu.

5. Metadata elektronické spisové služby a dalších informačních systémů Ústředního inspektorátu Ve vztahu ke Stanovisku a ke všem dokumentům spadajícím do bodů 1 až 4 žadatel žádá o úplná existující metadata v rozsahu, v jakém je Ústřední inspektorát vede nebo uchovává, nikoli pouze o ručně vybraný výčet. Žádost zahrnuje zejména:

a) spisovou značku, číslo jednací, jednoznačný identifikátor dokumentu nebo spisu, evidenční čísla, název, věc, druh dokumentu, vazby mezi dokumenty a spisy a úplný soupis součástí příslušného spisu či spisů;

b) datum a čas vytvoření, doručení, evidence, přidělení, postoupení, převzetí, otevření, úpravy, uzavření, schválení, podpisu, vypravení, zveřejnění, změny publikačního stavu, odstranění a případného zničení;

c) identifikaci původce, autora, zpracovatele, vlastníka, osoby či útvaru, kterému byl dokument přidělen, připomínkujícího, schvalujícího, podepisujícího, zveřejňujícího a odstraňujícího uživatele, vždy spolu s jeho pracovním či služebním zařazením a organizačním útvarem;

d) názvy souborů, původní formáty, datové velikosti, verze, stavy, skartační znaky a lhůty, případné kontrolní součty a údaje o elektronických podpisech, pečetích a časových razítkách;

e) úplný transakční protokol nebo auditní stopu příslušného spisu a dokumentů v elektronické spisové službě či DMS a úplný auditní či publikační log příslušné položky v redakčním systému webu;

f) existující exporty, protokoly nebo jiné záznamy umožňující propojit konkrétní dokument, jeho verzi, schvalovací krok a následný úkon zveřejnění či odstranění.“.

Přípisem povinného subjektu ze dne 31. 7. 2026, č.j. SZPI/AG954-3/2026, byla prodloužena lhůta pro poskytnutí informací podle § 14 odst. 6 písm. a), b) a c) informačního zákona, a to
o 10 dní.

Dne 14. 8. 2026 vydal povinný subjekt sdělení o poskytnutí většiny informací k bodům 1. – 5. žádosti (tj. Oznámení o úhradě) a současně rozhodnutí o částečném odmítnutí žádosti,
č.j. SZPI/AG954-8/2026, jímž odmítl poskytnout zbývající informace.

Oznámením o úhradě bylo žadateli sděleno, že povinný subjekt požaduje po žadateli podle § 17 odst. 1 informačního zákona úhradu nákladů za mimořádně rozsáhlé vyhledávání ve výši 5.622.356 Kč, a to za 26 dokumentů o celkovém počtu 243.901 stran, jejichž zpracování kvalifikovaným odhadem odhadl na 12.195,05 hodiny, když vycházel ze zveřejněného sazebníku, kde hodinová sazba činí 461 Kč.

Z předložené spisové dokumentace vyplynulo, že stěžovatel stížností rozporoval Oznámení o výši úhrady k bodu 5. písm. e) žádosti, jímž požadoval poskytnutí úplných transakčních protokolů a dokumentů ve spisové službě vztahujícím se k požadavkům pod body č. 1. – 4. žádosti (dle sdělení povinného subjektu se jedná o 26 konkrétních dokumentů a počet ani typ těchto dokumentů žadatel nikterak nerozporuje). Ze spisových dokumentů vyplývá, že předmětem „sporu“ a rovněž i důvodem pro relativně vysokou, a ne příliš obvyklou výši úhrady stanovené v Oznámení o úhradě je otázka, zda je možné v interním systému povinného subjektu generovat tzv.  transakční protokol vždy pouze ve vztahu ke konkrétnímu dokumentu anebo, zda je možné tento transakční protokol generovat pouze vždy za jeden den ve vztahu ke všem dokumentům povinného subjektu evidovaným v interním systému povinného subjektu za tento den.

Povinný subjekt v předkládací zprávě v bodech popsal obsah stížnosti stěžovatele a dále se ohradil proti některým tvrzeným námitkám stěžovatele, zejména proti námitce stěžovatele, že dle jeho názoru nebylo nutné tzv. transakční protokoly převádět z formátu xml. do formátu pdf., kdy dle názoru stěžovatele tím povinný subjekt vytvořil „umělou překážku“ pro poskytnutí transakčních protokolů žadateli. Dále se povinný subjekt vyjádřil k námitce stěžovatele o skutečnosti, že nebyla úhrada po žadateli požadována „včas“.

K nutnosti převodu xml. souborů do souboru pdf. se povinný subjekt v předkládací zprávě nadřízenému orgánu vyjádřil následovně:  „Pokud se týká tvorby transakčního protokolu, povinný subjekt uvádí, že veškeré úkony, které uživatelé v ERMS (tj. softwarový systém určený pro systematickou správu, ukládání, zabezpečení a likvidaci elektronických záznamů a dokumentů v průběhu celého jejich životního cyklu) vykonají, jsou v souladu s požadavky právních předpisů (zákonem č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a Národním standardem pro elektronické systémy spisové služby) zapisovány do denního transakčního protokolu, jenž je vytvářen vždy den následující po dni, z něhož transakce protokol zaznamenává. Transakční protokol je ERMS generován automaticky ve formátu .XML a je opatřen elektronickou pečetí. Tento způsob evidence zaručuje prokazatelné ukotvení jednotlivých úkonů v čase, díky čemuž je možné provedení daných operací prokazatelně doložit. Transakční protokoly jsou v ERMS ukládány za daný měsíc do spisu Transakční protokoly rok/měsíc. Stručně řečeno SZPI má k dispozici transakční protokoly na úrovni jednotlivých dní, který obsahuje záznam veškerých úkonů v ERMS za 24 h. Transakční protokol se generuje následující den ve formátu XML, přičemž výsledný XML soubor je opatřen kvalifikovanou pečetí SZPI včetně kvalifikovaného časového razítka, aby byla zaručena neměnnost obsahu dokumentu a zároveň jeho ukotvenost v čase. Transakční protokoly však nejsou vytvářeny k jednotlivým spisům či úkonům, jak se mylně pravděpodobně domnívá žadatel. Vzhledem k tomu, že transakční protokoly jsou k dispozici na úrovni jednotlivých dní, musela SZPI pořídit široký export 26 transakčních protokolů, u kterých nebylo technicky možné použít věcný filtr pouze pro vybrané záznamy, jak požaduje žadatel.“.  Povinný subjekt zde taktéž poukazuje na skutečnost, že z žádosti je zřejmé, že žadatel požadoval celé transakční protokoly, které se vztahují k jednotlivým spisům či úkonům.

Jelikož není v (technických) možnostech povinného subjektu použít věcný filtr pro vyhledávání vybraných záznamů, je nutné pro účely vyhovění žádosti provést vyhledání a anonymizaci informací, které zjevně s předmětem žádosti věcně nesouvisí (zejména osobní údaje třetích osob jako jsou jména a adresy), jejichž poskytnutí má být ze zákonných důvodů odepřeno. Nejedná se přitom o automatizovanou činnost, nýbrž o postup, který musí provádět zaměstnanec povinného subjektu, který je s danou agendou a používáním daného informačního systému seznámen. Právě z tohoto důvodu bylo nutné provést změnu formátu dokumentů z XML do PDF. Předmětná změna formátu znamená pouze to, že dokumenty byly převedeny z počtu řádků v xml/excelu na normostrany textu pdf. K takovému postupu povinný subjekt musel přikročit z toho důvodu, že bylo třeba velikost dokumentů nějak kvantifikovat, aby mohl povinný subjekt kvalifikovaným způsobem odhadnout pracnost kontroly celých těchto dokumentů z důvodů uvedených výše.

Povinný subjekt v tomto případě postupoval shodně jako vůči všem jiným žadatelům, neboť anonymizaci povinný subjekt vypočítává z normostran v pdf, tzn. 20 stran za hodinu. Pro anonymizaci používá program ABBY Fine Reader, který přímo obsahuje nástroj pro redigování textu, anonymizované pasáže jsou po provedení úpravy na první pohled lehce rozpoznatelné. Proto povinný subjekt zvolil pro anonymizaci a výpočet časové náročnosti tento postup. Povinný subjekt je přesvědčen, že z výše uvedeného je zřejmé, že pro splnění žádosti žadatele nemohl povinný subjekt postupovat jinak. K tomu však lze zároveň doplnit, že nad rámec uvedeného povinný subjekt v rámci dobré správy žadateli poskytl požadovaná metadata nad rámec žádosti formou výpisu ze spisové služby (viz správní spis – přípis č. j. SZPI/AG954-6/2026).

Povinný subjekt se také vyjádřil k námitce stěžovatele o tom, že o úhradu neměl žadatele žádat včas, a to následovně: „Sděluje, že odmítá tvrzení žadatele, že mu požadavek na úhradu za poskytnutí informace včas neoznámil. Povinný subjekt žádost obdržel dne 20. 7. 2026, přičemž dne 31. 7. 2026 (tj. před uplynutím 15denní lhůty) zaslal žadateli oznámení o prodloužení lhůty pro poskytnutí informací o 10 dní (tj. do 14. 8. 2026). Dne 14. 8. 2026 povinný subjekt odeslal žadateli sdělení konkrétní výše úhrady za mimořádně rozsáhlé vyhledání informací.“.

Jak vyplynulo z Oznámení o úhradě obsaženého v dokumentu povinného subjektu, povinný subjekt v rámci výzvy k úhradě po žadateli v souvislosti s tzv. transakčními protokoly uvedl, že ve vztahu k 26 dokumentům požadovaným žadatelem v žádosti generoval transakční protokoly ve formátu xml., které byly následně převedeny do dokumentů pdf. K jednotlivým dokumentům, kde měl být vždy obsažen transakční protokol, ve vztahu k žadatelem požadovanému dokumentu uvedl povinný subjekt vždy počty stran. Z celkového počtu stran pdf. souborů s transakčními protokoly následně povinný subjekt na základě obvyklé rychlosti zaměstnanců povinného subjektu (20 stran za hodinu) stanovil dobu zaměstnance povinného subjektu pro anonymizaci těchto souborů. O důvodu značného rozsahu pdf. souborů ani o důvodu, proč je tyto nutné anonymizovat se povinný subjekt v Oznámení o úhradě dále nevyjádřil. Pouze uvedl, že bude nutné dokumenty procházet, resp. anonymizovat a že toto spadá do kategorie tzv. mimořádně rozsáhlého vyhledání informací. Povinný subjekt v Oznámení o úhradě dále uvedl hodinovou sazbu jeho zaměstnanců a odkázal na svůj zveřejněný sazebník úhrad. Závěrem Oznámení o úhradě žadatele poučil o možnosti podat stížnost.

Dne 15. 9. 2026 byla povinnému subjektu doručena stížnost, v níž stěžovatel zejména namítá, že Oznámení o úhradě působí jako účetní úkon, což je z hlediska oznámení o úhradě nedostačující. Stěžovatel dále namítá, že Oznámení o úhradě neobsahuje zkušební vzorek pro rychlost 20 stran za hodinu ani neoznačuje konkrétní chráněné údaje, které by měly být v dokumentu anonymizovány. Stěžovatel nevnímá jako důvodné (ani odůvodněné), že byly dokumenty převedeny z formátu xml. do formátu pdf. Stěžovatel namítá, že úhrada nebyla žadateli sdělena včas. Stěžovatel navrhuje nadřízenému orgánu, aby snížil výši úhrady „na nulu“, protože dle jeho názoru by mělo být technicky proveditelné získat transakční protokoly v xml. formátu ve vztahu k požadovaným dokumentům bez nutnosti převádění do pdf. a další práce povinného subjektu se soubory pdf.

Dne 2. 10. 2026 zaslalo ministerstvo povinnému subjektu výzvu k doplnění tvrzení a podkladů ve spise, kdy se ministerstvo zejména dotázalo, jestli není v možnostech povinného subjektu získat transakční protokoly ve vztahu k žadatelem požadovaným dokumentům (celkem 26 dokumentů) jiným způsobem než ziskem transakčních protokolů ve vztahu ke všem dokumentům povinného subjektu za příslušný den. Ministerstvo se dále povinného subjektu dotázalo, zda toto řešil s „provozovatelem svého systému“ eventuálně s pracovníky svého interního IT oddělení, dále pak, zda anonymizací předložených pdf. dokumentů obsahujících transakční protokoly má na mysli ruční „pročítání a kontrolu“ pdf. souborů zaměstnanci povinného subjektu.

Dne 7. 10. 2026 obdrželo ministerstvo odpověď od povinného subjektu, kdy se povinný subjekt vyjádřil s odkazem na doloženou interní emailovou komunikaci „uvnitř povinného subjektu“, z níž vyplynulo, že se povinný subjekt dotazoval prostřednictvím tzv. „helpdesku“ u externího provozovatele systému povinného subjektu, tj. systému ERMS. V tomto ohledu pracovník externího provozovatele systému uvedl, že uživatelské funkce systému neumožňují získání požadovaných dat ve vztahu k jednotlivým dokumentům zaměstnanci povinného subjektu. Zaměstnanci povinného subjektu mohou získat tzv. transakční protokoly, ale pouze za dobu jednoho dne, tj. ve vztahu ke všem dokumentům povinného subjektu zpracovaným za daný kalendářní den. Data ve vztahu k jednotlivým dokumentům by dle sdělení externí společnosti byla získatelná tímto externím provozovatelem systému, ale nebyla by již v podobě tzv. transakčního protokolu, jak žadatel požadoval. Ve vztahu k tomuto externí dodavatel neuvedl předpokládanou hodinovou ani peněžní náročnost v případě vznesení takového požadavku.

 

II. Formálně – procesní požadavky

Ministerstvo nejprve dovodilo svou příslušnost k rozhodování o podané stížnosti, když ve smyslu § 16a odst. 4 informačního zákona o stížnosti rozhoduje nadřízený orgán. Dle § 178 odst. 1 správního řádu je nadřízeným správním orgánem ten správní orgán, o němž to určí zvláštní zákon. Dle § 1 odst. 1 zákona o SZPI je Státní zemědělská a potravinářská inspekce správním úřadem podřízeným Ministerstvu zemědělství.

Nadřízený orgán konstatuje, že stížnost byla podle § 16a odst. 1 a § 16a odst. 3 informačního zákona podána osobou oprávněnou a také byla podána včas, když Oznámení o úhradě bylo žadateli doručeno dne 19. 8. 2026 a stížnost byla žadatelem podána u povinného subjektu dne 15. 9. 2026, tj.  v zákonné 30denní lhůtě).

 

III. Skutkově právní posouzení nadřízeným orgánem

Nadřízený orgán posoudil předloženou stížnost, jakož i předloženou spisovou dokumentaci a snažil se porozumět předmětu „sporu“ mezi povinným subjektem a stěžovatelem ve vztahu k požadované úhradě týkající se tzv. transakčních protokolů.

Předně, nadřízený orgán souhlasí se stěžovatelem v tom rozsahu, že Oznámení o úhradě nebylo dostatečně odůvodněno a že do určité míry mohlo působit na žadatele spíše jako účetní – numerická transakce. Z tohoto důvodu by nadřízený orgán považoval za nejvhodnější postup v podobě „zrušení“ Oznámení o úhradě a vrácení povinnému subjektu ke stanovení úhrady v novém oznámení o úhradě, které by bylo zevrubněji odůvodněno a byly by vysvětleny důvody, které povinný subjekt vedly k uvedeným výpočtům. Nicméně bohužel takovou možnost aktuální zákonná úprava nadřízenému orgánu nedává a tento je právní úpravou nucen, pokud stížnost z formálních důvodů neodmítá [§16a odst. 7písm. c) informačního zákona], o úhradě rozhodnout na „numerické úrovni“, tj. výši úhrady buď potvrdit anebo snížit [k tomu viz § 16a odst. 7 písm. a) a § 16a odst. 7 písm. b) informačního zákona].

Jak uvádí také komentářová literatura1] postup, kdy má být ze strany nadřízeného orgánu, který nemá znalost „místních poměrů“ uvnitř povinného subjektu, úhrada snížena, je postupem objektivně mimořádně obtížným. Nadřízený orgán se v tomto ohledu tedy snažil vycházet z údajů obsažených ve spise, který mu byl dán povinným subjektem k dispozici a v rámci obdržených podkladů se snažil postup povinného subjektu přezkoumat, byť samozřejmě takový přezkum bude vždy omezen předloženými spisovými podklady. Jak vyplynulo z předkládací zprávy povinného subjektu, jakož i z doplněného vyjádření povinného subjektu ke komunikaci s externím dodavatelem systému ERMS, povinný subjekt na uživatelské úrovni svých zaměstnanců nebyl schopen získat tzv.  transakční protokoly ve vztahu ke konkrétně určeným a žadatelem požadovaným dokumentům jinak než ziskem transakčních protokolů za celý jeden den se zahrnutím také dokumentů, které se týkají třetích osob, a tedy pravděpodobně obsahují osobní či jiné údaje, které by měly být chráněny.

Povinný subjekt uvedl, že transakční protokoly ve formátu xml. převedl do formátu pdf. proto, aby rozsah těchto údajů mohl nějakým způsobem „kvantifikovat“ a podle toho stanovit časovou náročnost pro projití těchto dokumentů zaměstnanci povinného subjektu tak, aby mohli vyloučit informace vztahující se k jiným dokumentům než těm „žadatelovým“. K tomu dále povinný subjekt uvedl, že časovou náročnost obvykle (obecně) stanovuje projitím počtu stran ve vztahu k časovému údaji jedné hodiny, kdy takováto obecná časová náročnost daného povinného subjektu je stanovena na 20 stran za hodinu. Nadřízený orgán v tomto ohledu učinil z náhodně vybraných pdf. dokumentů obsahujících tzv. transakční protokoly povinného subjektu zkušební vzorek, kdy v případě dokumentů tohoto typu obsahu, který se nevyjímá „hustým textem“, dospěl k závěru, že časová náročnost u posuzovaných dokumentů bude 40 stran za hodinu. K tomuto zjištění nadřízený orgán dospěl na základě provedení „zkušebního vzorku“ pěti zaměstnanci nadřízeného orgánu, kteří pracovali nezávisle na sobě. Uvedený údaj vzešel z průměrné hodnoty pročítání předloženého textu dotázanými zaměstnanci. Vzhledem k tomu, že nadřízený orgán dosáhl provedením zkušebního vzorku dvakrát vyššího počtu stran za hodinu, dospěl ke snížení požadované úhrady na polovinu, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí. Co se týče v Oznámení o úhradě deklarovaných počtů stran v pdf. souborech obsahujících tzv. transakční protokoly, nadřízený orgán ze spisu ověřil, že tyto odpovídají skutečnosti, stejně tak se shodují i názvy pdf. dokumentů určených k anonymizaci.

Nadřízený orgán se domnívá, že stanovení vysoké výše úhrady, která je primárně založena na předpokládaném postupu povinného subjektu, kdy by musel procházet dokumenty pdf.
(se statisícovým počtem stran) s obsahem transakčních protokolů vygenerovaných ze systému ERMS (interní systém povinného subjektu) za  jednotlivé dny ve vztahu ke všem dokumentům toho dne zpracovávaným u  povinného subjektu, je neefektivním řešením pro obě zúčastněné strany, tj. jak pro žadatele, pro nějž by tato úhrada i  po jejím snížení na polovinu objektivně vzato představovala velmi vysokou částku, tak i pro povinný subjekt, pro nějž by tato anonymizační činnost představovala neúměrnou zátěž jeho zaměstnanců, a tím tedy i dodatečné náklady spočívající v dlouhodobé vytíženosti zaměstnanců jinou agendou, než pro kterou je povinný subjekt zaměstnal. Tím by samozřejmě mohlo dojít také k částečnému ochromení činnosti povinného subjektu jakožto veřejné instituce, resp. ochromení fungování běžných agend, pro které byl tento „úřad“ zřízen.

Jak vyplývá z povinným subjektem tvrzeného vyjádření externího provozovatele (zástupce konkrétní soukromé společnosti) systému ERMS, žadatelem požadovaný tzv. transakční protokol nelze získat ze systému jinak než jako transakční protokol ve vztahu k celému dni a všem dokumentům zpracovávaným u povinného subjektu toho dne. Požaduje-li žadatel data ve vztahu ke konkrétně určeným a identifikovaným dokumentům, tato lze dle sdělení externího provozovatele získat dvěma způsoby, a to jednak na tzv. uživatelské úrovni (zaměstnanci povinného subjektu) tím, že je u jednotlivého dokumentu rozkliknuta záložka „historie“ a nebo prostřednictvím individuálního požadavku zadaného externímu dodavateli, kdy tento by měl být (údajně) schopen na základě přesné identifikace konkrétních dokumentů získat informace o operacích vztahujících se ke konkrétnímu dokumentu. Ani v jednom z posledně dvou uvedených případů ale není dle sdělení provozovatele systému technicky možná tato data, vztahující se ke konkrétně identifikovanému dokumentu, získat v podobě tzv. transakčního protokolu (jak vysvětleno v tomto textu výše).

K tomuto považuje nadřízený orgán za důležité upozornit také na skutečnost vyplývající ze spisu, že tato data ve vztahu k jednotlivým dokumentům získaná uživatelským způsobem, tj. prostřednictvím záložky u dokumentu „historie“ byla již žadateli povinným subjektem formou tzv. printscreenů poskytnuta. (k tomu viz datová zpráva povinného subjektu odeslaná žadateli dne 14. 8. 2026, označená jako datová zpráva č. 3, č.j.: SZPI/AG954-6/2026). S poskytnutými printscreeny žadatel zřejmě nebyl spokojen, resp. je nepovažoval za dostačující. V takovém případě se ještě teoreticky nabízí možnost požadovat novou informační žádostí po povinném subjektu informace o operacích vztahujících se ke konkrétnímu dokumentu, které by ale povinný subjekt musel zadat externímu správci svého systému, jakožto individuální požadavek, což by patrně bylo spojeno s dalšími náklady. Případná nákladnost či hodinová náročnost takového postupu nebyla u externího dodavatele dosud dotazována a není tak známa, resp. nevyplývá z informací obsažených ve spise.

K otázce, že lze požadovat také úhradu za mimořádně rozsáhlé vyhledání informací, kdy do této kategorie se také řadí procházení žadatelem požadovaných dokumentů za účelem anonymizace, se již vyjádřil také Nejvyšší správní soud ve svých rozhodnutích ze dne 31. 7. 2014, č.j. 5 As 76/2014-23, a ze dne 24. 6. 2020, č.j. 6 As 63/2020-18, když tuto činnost označil za součást vyhledání informací. Tuto skutečnost ale žadatel ani nerozporuje, spíše rozporuje, proč je transakční protokol k 26 dokumentům obsažen na tolika stranách pdf. K tomu již povinný subjekt poskytl nadřízenému orgánu vysvětlení a dále byl povinný subjekt nadřízeným orgánem požádán také o doplnění tohoto vysvětlení se zahrnutím stanovisek provozovatele systému. Vysvětlení vyplývající z těchto vyjádření uvádí nadřízený orgán v odůvodnění tohoto rozhodnutí výše. V souvislosti s anonymizací stěžovatel namítal, že povinný subjekt má předem stanovit, která data v předmětných dokumentech zamýšlí chránit. Dle nadřízeného orgánu povinný subjekt nemůže stanovit dopředu (před projitím předmětných dokumentů), která data mají být chráněna, protože pokud tyto dokumenty dosud neprošel, nemůže vědět, která konkrétní chráněná data jsou v nich obsažena.

K otázce mimořádnosti v podmínkách konkrétního povinného subjektu se dle názoru nadřízeného orgánu ani není nutné výslovně vyjadřovat, protože se nadřízený orgán domnívá, že procházení za účelem posouzení nutnosti (ne)anonymizace v rozsahu statisíců stran by zřejmě ochromilo každý povinný subjekt.

Nadřízený orgán nemohl snížit úhradu na nulu tak, jak požadoval žadatel v obsahu své stížnosti, a to zejména proto, pokud by mělo v důsledku procházení dokumentů obsahujících transakční protokoly dojít k „ochromení povinného subjektu“, resp. ke značně časově náročnému odklonění jeho zaměstnanců od běžné činnosti vykonávané pro zaměstnavatele (povinný subjekt), nelze si představit, že by mu takovýto postup navíc nebyl finančně kompenzován.

K námitce žadatele ve stížnosti, že Oznámení o úhradě nebylo žadateli zasláno včas, povinný subjekt by proto dle stěžovatele měl ztratit nárok na úhradu nákladů, uvádí nadřízený orgán, že ze spisu vyplynulo, že povinný subjekt ve vztahu k žadateli splnil požadavek na oznámení podle § 17 odst. 3 informačního zákona, tj. Oznámení o úhradě poskytl žadateli před poskytnutím informace, kdy dle komentářové literatury se toto považuje za splněné v případě, že je oznámení ve smyslu § 17 odst. 3 učiněno v poslední den lhůty pro poskytnutí informace. V řešeném případě povinný subjekt poskytl žadateli Oznámení o úhradě v poslední den lhůty pro vyřízení žádosti o informace, resp. v poslední den na základě zákonných důvodů prodloužené lhůty o 10 dní. Žádost o informace byla povinnému subjektu doručena 20. 7. 2026, standardní zákonná 15denní lhůta by uplynula dne 4. 8. 2026, nicméně tato byla povinným subjektem na základě zákona prodloužena o 10 dní, tj. posledním dnem lhůty pro poskytnutí informací bylo 14. 8. 2026, kdy také povinný subjekt žadateli oznámil výši úhrady. Ačkoliv Oznámení o úhradě bylo v řešeném případě žadateli doručeno až 19. 8. 2026, dle judikatury Nejvyššího správního soudu (rozsudek č.j.: 5 As 181/2016-23 a č.j. 7 As 300/2016-21) je postačující, pokud je poslední den lhůty pro poskytnutí informací oznámení o úhradě předáno k odeslání, což v tomto případě bylo splněno (k tomu viz doručenka o vypravení datové zprávy žadateli obsažená ve spise).

V případě, že žadatel povinným subjektem požadovanou a nadřízeným orgánem sníženou úhradu ve stanovené lhůtě neuhradí, povinný subjekt podle § 17 odst. 5 informačního zákona žádost odloží. Sdělení podle § 17 odst. 5 informačního zákona je následně přezkoumatelné u správního soudu podle § 65 a násl. soudního řádu správního (zákon č. 150/2002 Sb.), kdy pro účely soudního přezkumu bylo Nejvyšším správním soudem dovozeno, že se sdělení podle § 17 odst. 5 informačního zákona považuje za rozhodnutí, byť ve formálním slova smyslu správním rozhodnutím není a nejsou proti němu přípustné jiné opravné (nesoudní) prostředky. K možnosti přímého soudního přezkumu oznámení o odložení žádosti podle § 17 odst. 5 informačního zákona se vyjádřil Nejvyšší správní soud ve svých rozsudcích č.j. 2 Ans 13/2012-14, č.j. 1 Ans 3/2013-57, č.j. 9 As 76/2013-40, č.j. 6 Ans 16/2012-62). Na rozdíl od nadřízeného orgánu má správní soud možnost sdělení podle § 17 odst. 5 informačního zákona zrušit a pro nové „rozhodování“ zavázat povinný subjekt svým právním názorem. Nebude-li tedy stěžovatel spokojen s výsledkem tohoto rozhodnutí, má stále možnost úhradu nezaplatit a následně napadnout u správního soudu sdělení o odložení úhrady podle § 17 odst. 5 informačního zákona.

Nadřízený orgán konstatuje, že nebyly splněny podmínky pro aplikaci ustanovení § 16 odst. 5 informačního zákona.

Proto bylo rozhodnuto tak, jak je uvedeno ve výroku rozhodnutí.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí se nelze podle § 16a odst. 9 informačního zákona odvolat.