Rozhodnutí nadřízeného orgánu o výši úhrady za poskytnutí informací 4_2025

Rozhodnutí nadřízeného orgánu o výši úhrady za poskytnutí informací

 

ROZHODNUTÍ

Ministerstvo zemědělství (dále jen „ministerstvo“) jako příslušný správní orgán podle § 1  odst. 1 zákona č. 146/2002 Sb., o Státní zemědělské a potravinářské inspekci a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů a podle § 16a odst. 4 a 7 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „informační zákon“), rozhodlo ve věci stížnosti podané společností Vinostrada s.r.o., Korunní 588/4, 120 00 Praha 2, IČ: 029 67 375 (dále jen „žadatel“), ze dne 17. února 2025, na postup při vyřizování žádosti o informace podle § 16a odst. 1 informačního zákona rozporující způsob vyřízení žádosti, neposkytnutí některých požadovaných informací a oznámení o výši úhrady nákladů za mimořádně rozsáhlé vyhledání informací

takto:

Postup povinného subjektu se podle § 16a odst. 6 písm. a) informačního zákona potvrzuje, celková úhrada ve výši 17 052,- Kč, která je uvedena v oznámení o výši úhrady za mimořádně rozsáhlé vyhledání informací ze dne 3. února 2025, č. j. SZPI/AB964-3/2025, vztahujících se k bodům 1.3., 1.4., 2.3., 2.4., 3.2., a části bodu 4.1. žádosti, se podle § 16a odst. 7 písm. a) informačního zákona potvrzuje.

Účastník řízení (§ 27 odst. 1 správního řádu):
Vinostrada s.r.o., Korunní 588/4, 120 00 Praha 2, IČ: 029 67 375

Odůvodnění:

Dne 20. ledna 2025 obdržela Státní zemědělská a potravinářská inspekce (dále jen „povinný subjekt“) žádost zaevidovanou pod č. j. SZPI/AB964-1/2025 (dále jen „žádost“), ve které žadatel požadoval:

1. Směrnice SP 002/2016 (účinná od 1. 7. 2023, verze 28.0, zaslaná dne 18. 8. 2023):
1.1. Všechny přílohy této směrnice.
1.2. Dokumenty a metadata potvrzující schválení směrnice ústředním ředitelem včetně příloh.
1.3. Historické směrnice, na které SP 002/2016 navazuje, včetně příloh, a dokumenty dokládající jejich schválení po jmenování současného ústředního ředitele.
1.4. Směrnice, které nahradily SP 002/2016, včetně aktuální verze a dokumentů potvrzujících schválení aktualizace.
2. Směrnice OS 003/2003 (účinná od 25. 5. 2021, verze 19.0, zaslaná dne 18. 8. 2023):
2.1. Všechny přílohy této směrnice.
2.2. Dokumenty a metadata potvrzující schválení směrnice ústředním ředitelem.
2.3. Historické směrnice, na které OS 003/2003 navazuje, včetně příloh, a dokumenty dokládající jejich schválení.
2.4. Směrnice, které nahradily OS 003/2003, včetně aktuální verze a dokumentů potvrzujících schválení aktualizace.
3. Směrnice OS 003/2014 (účinná od 24. 9. 2018, čtvrté vydání, zaslaná dne 7. 7. 2021):
3.1. Historie a aktualizace směrnice po jmenování Ing. Martina Klanici.
3.2. Aktuální verze směrnice včetně všech příloh.
4. Směrnice, právní analýzy a metodické pokyny SZPI upravující označování vín:
4.1. Historické dokumenty (směrnice, metodiky, stanoviska a dopisy) upravující označování vín, včetně schvalovacích
dokumentů.
4.2. Kompletní aktuální soubor dokumentů a metadat potvrzujících zákonné metodické řízení v oblasti označování vín, v souladu s nařízeními č. 1169/2011, č. 1308/2013 a č. 2024/1143 a příslušnými nařízeními Evropské komise.

Povinný subjekt při vyřizování žádosti nejprve zjistil, že informace požadované v bodech 1.1., 1.2, 2.1., 2.2. a 3.1. lze žadateli poskytnout bez dalšího. Bez dalšího bylo možné žadateli rovněž poskytnout část informací požadovaných body 4.1. a 4.2., a to v rozsahu poskytnutí 3 neplatných a 11 platných stanovisek povinného subjektu formou odkazu na jeho webové stránky. V případě bodu 4.2. žádosti bylo možné žadateli rovněž poskytnout titulní listy 2 aktuálně platných metodických pokynů MP 003/2025 a MP 004/2025, avšak s výjimkou jejich názvů. Informace odpovídající požadavkům dle výše uvedených bodů žádosti byly žadateli zaslány v samostatné odpovědi ze dne 3. 2. 2025, č. j. SZPI/AB964-3/2025.

Pokud se jedná o body 1.3, 1.4., 2.3., 2.4., 3.2. a (částečně) 4.1. žádosti, povinný subjekt zjistil, že poskytnutí těchto informací vyžaduje mimořádně rozsáhlé, časově náročné vyhledávání informací ve smyslu § 17 odst. 1 informačního zákona. Vyhledání, shromáždění a poskytnutí těchto informací žadateli proto povinný subjekt podmínil předchozí úhradou ze strany žadatele. Oznámení a vyčíslení výše úhrady zaslal povinný subjekt žadateli podáním ze dne 3. 2. 2025, č. j. SZPI/AB964-3/2025.

V případě informací požadovaných v bodě 4.2. žádosti povinný subjekt shledal, že vedle 11 platných stanovisek povinného subjektu, které jsou veřejně dostupné na webových stránkách povinného subjektu a byl na ně žadateli poskytnut odkaz (viz výše), požadavku žadatele na poskytnutí „dokumentů a metadat potvrzujících zákonné metodické řízení v oblasti označování vín, v souladu s nařízeními č. 1169/2011, č. 1308/2013 a č. 2024/1143 a příslušnými nařízeními Evropské komise“, dále odpovídají celkem 2 aktuálně platné metodické pokyny, a to MP 003/2025 a MP 004/2025. Jejich poskytnutí však povinný subjekt shledal nezbytným zčásti odepřít z důvodů uvedených v § 11 odst. 1 písm. a) informačního zákona a § 3 odst. 4 písm. a) zákona č. 146/2002 Sb., o Státní zemědělské a potravinářské inspekci a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 146/2002 Sb.“), přičemž poskytnout bylo možné jen titulní listy těchto metodických pokynů bez uvedení jejich názvu. O částečném odmítnutí žádosti vydal povinný subjekt dne 3. 2. 2025 rozhodnutí č. j. SZPI/AB964-4/2025.

Odpověď č. j. SZPI/AB964-3/2025 včetně příloh i rozhodnutí č. j. SZPI/AB964-4/2025 bylo žadateli doručeno dne 3. 2. 2025.

Proti postupu povinného subjektu při vyřizování žádosti podal žadatel dne 17. 2. 2025 stížnost. Ze stížnosti žadatele je patrný nesouhlas s postupem povinného subjektu ve více ohledech, přičemž v ní lze identifikovat důvody stížnosti ve smyslu § 16a odst. 1 písm. a), c) a d) informačního zákona.

Ministerstvo jako orgán oprávněný k vyřízení stížnosti podle § 16a odst. 4 informačního zákona posoudilo skutečnosti uvedené ve stížnosti a došlo k následujícím závěrům:

a) Neposkytnutí požadovaných informací

Žadatel povinnému subjektu vytýká, že mu neposkytl požadované informace, a to konkrétně z těchto důvodů (doslovně citováno):

  Povinný subjekt neposkytl věcně požadované dokumenty, přestože jsou nezbytné pro transparentní ověření správného výkonu státní správy pod vedením současného ústředního ředitele.

  Povinný subjekt odmítl poskytnutí dokumentů, které by mohly prokázat nesprávné úřední postupy ústředního ředitele a jeho podřízených osob, které již ve čtyřech případech krajské správní soudy označily za nezákonné (srov. řízení sp. zn. 9 A 65/2022, sp. zn. 17 A 80/2022, sp. zn. 30 A 100/2023, sp. zn. 14 A 31/2022), a rovněž Nejvyšší správní soud ve zrušujícím rozhodnutí sp. zn. 6 As 334/2023.

  Povinný subjekt odkázal na webové stránky povinného subjektu, které ale neobsahují informace o odpovědných osobách za jejich obsah, čímž znemožnil ověření metodického řízení SZPI a určení odpovědnosti dotčených úředních osob odpovědných za obsah uvedený na webových stránkách povinného subjektu.

K těmto výhradám se ministerstvo vyjadřuje následovně.

Ze shora uvedeného shrnutí postupu povinného subjektu při vyřizování žádosti o informace, stejně jako z odpovědi ze dne 3. 2. 2025, č. j. SZPI/AB964-3/2025, vyplývá, že povinný subjekt předně provedl vyhodnocení toho, jaké informace žadatel požaduje, a v návaznosti na toto posouzení pak důsledně rozlišil v souladu s příslušnými právními předpisy a vlastním Sazebníkem úhrad nákladů za poskytování informací:

- které z informací lze vyhledat a shromáždit bez zvýšené časové náročnosti (informace požadované v bodech 1.1., 1.2, 2.1., 2.2. a 3.1. zcela a v bodech 4.1. a 4.2. zčásti) – tyto informace povinný subjekt žadateli poskytl v rámci příloh k odpovědi č. j. SZPI/AB964-3/2025;

- u kterých informací nelze vzhledem k požadovanému rozsahu a časové náročnosti jejich vyhledání, shromáždění a poskytnutí považovat tuto činnost za běžnou, nijak nezatěžující součást obvyklé agendy povinného subjektu, která by odůvodňovala bezplatné poskytnutí informací, a naopak se v daném případě jedná o mimořádně rozsáhlé vyhledání informací
ve smyslu § 17 odst. 1 informačního zákona (informace požadované v bodech 1.3, 1.4., 2.3., 2.4., 3.2. zcela a v bodě 4.1. zčásti) – povinný subjekt nejprve zjistil časovou náročnost tohoto mimořádně rozsáhlého vyhledání informací, kterou pro maximální přehlednost a řádné odůvodnění rozepsal včetně jednotlivých dílčích úkonů k jednotlivým bodům žádosti
a následně zjištěnou časovou pracnost v rozsahu 41,85 hodin v návaznosti na Sazebník úhrad nákladů za poskytování informací vyčíslil na částku 17 052 Kč; nutnost předchozí úhrady za mimořádně rozsáhlé vyhledání informací byla žadateli řádně oznámena v odpovědi č. j. SZPI/AB964-3/2025, výše úhrady zde byla přehledně vyčíslena a odůvodněna (v podrobnostech k vyčíslení úhrady viz níže, ad b);

- u kterých informací je jejich poskytnutí nezbytné zčásti odepřít z důvodů podle § 11 odst. 1 písm. a) informačního zákona a § 3 odst. 4 písm. a) zákona č. 146/2002 Sb. – v tomto rozsahu bylo vydáno rozhodnutí o částečném odmítnutí žádosti č. j. SZPI/AB964-4/2025.

Ministerstvo uvádí, že stížnost žadatele lze považovat za důvodnou ohledně neposkytnutí informací pouze v té části, kdy žadatel pod body 1.2. a 2.2. požadoval dokumenty a metadata potvrzující schválení specifikovaného vnitřního předpisu ústředním ředitelem. K tomuto nedopatření došlo na straně povinného subjektu tak, že titulní listy vnitřních předpisů řádně opatřené podpisy jejich zpracovatele, ověřovatele a schvalovatele byly vloženy za účelem odeslání jako přílohy k odpovědi č. j. SZPI/AB964-3/2025 do informačního systému spisové služby, která následně automaticky provedla převedení souboru na formát PDF/A. V důsledku tohoto automatického převedení byl daný dokument pozměněn, a proto informace o podpisech vykazuje chyby, na které žadatel poukázal. Tento problém povinný subjekt zjistil bohužel teprve až na upozornění žadatele v jeho stížnosti a neprodleně zjednal nápravu závadného stavu tak, že žadateli odeslal kopie originálních verzí obou dokumentů na CD dne 24. 2. 2025 (viz přípis povinného subjektu č. j. SZPI/AB964-7/2025).

Je dále možné žadateli zčásti přisvědčit i v tom, že pokud povinný subjekt postupoval tak, že částečně žádost pod body 4.1. a 4.2. vyřídil poskytnutím odkazů na jejich umístění na webových stránkách povinného subjektu v rámci odpovědi č. j. SZPI/AB964-3/2025 (tj. zvolil postup podle § 6 informačního zákona), pak nedošlo k jejich poskytnutí ve lhůtě stanovené v § 6 odst. 1 informačního zákona. Jelikož ze stížnosti žadatele je patrný nesouhlas s tímto postupem povinného subjektu a neakceptování nepřímého poskytnutí daných informací formou odkazu, přistoupil povinný subjekt k tomu, že žadateli tyto vyžádané informace zaslal dne 24. 2. 2025, čímž došlo k dodatečnému přímému poskytnutí informace (viz přípis povinného subjektu č. j. SZPI/AB964-7/2025).

Ministerstvo tedy k jednotlivým bodům původní žádosti o informace rekapituluje:

1.1. informace byly poskytnuty – přílohy vnitřního předpisu byly zaslány;
1.2. informace byly poskytnuty zčásti v termínu pro vyřízení žádosti, zčásti dodatečně, v reakci na stížnost žadatele;
1.3. poskytnutí informací je vázáno na předchozí úhradu nákladů ve smyslu § 17 odst. 1 informačního zákona;
1.4. poskytnutí informací je vázáno na předchozí úhradu nákladů ve smyslu § 17 odst. 1 informačního zákona;
2.1. informace byly poskytnuty – přílohy vnitřního předpisu byly zaslány;
2.2. informace byly poskytnuty zčásti v termínu pro vyřízení žádosti, zčásti dodatečně, v reakci na stížnost žadatele;
2.3. poskytnutí informací je vázáno na předchozí úhradu nákladů ve smyslu § 17 odst. 1 informačního zákona;
2.4. poskytnutí informací je vázáno na předchozí úhradu nákladů ve smyslu § 17 odst. 1 informačního zákona;
3.1. informace byly poskytnuty – přehled o historii a aktualizaci vnitřního předpisu byl zaslán formou tabulky; předmětem žádosti nebylo poskytnutí historických verzí tohoto předpisu, proto jejich neposkytnutí nelze povinnému subjektu vytýkat;
3.2. poskytnutí informací je vázáno na předchozí úhradu nákladů ve smyslu § 17 odst. 1 informačního zákona;
4.1. informace byly zčásti poskytnuty formou odkazu na zveřejněnou informaci dne 3. 2. 2025 a dodatečně byly poskytnuty i přímo dne 24. 2. 2025, zčásti je poskytnutí informací vázáno na předchozí úhradu nákladů ve smyslu § 17 odst. 1 informačního zákona – poskytnuté informace odpovídají požadavku žadatele, když předmětem žádosti nebylo poskytnutí informací o schvalování daných dokumentů, proto jejich neposkytnutí nelze povinnému subjektu vytýkat;
4.2. informace byly zčásti poskytnuty formou odkazu na zveřejněnou informaci dne 3. 2. 2025 a dodatečně byly poskytnuty i přímo dne 24. 2. 2025, zčásti bylo poskytnutí informací žadateli odepřeno rozhodnutím o částečném odmítnutí žádosti č. j. SZPI/AB964-4/2025.

b) Obstrukční vyžadování úhrady za informace

Žadatel ve vztahu k vyčíslené úhradě za mimořádně rozsáhlé vyhledání informací namítá (doslovně citováno):

   Povinný subjekt požaduje nepřiměřeně vysokou částku za poskytnutí informací, které by měly být volně dostupné nejen podle informačního zákona, v rozporu tak zejména s čl. 17 odst. 5 Listiny základních práv a svobod a v rozporu s přímo použitelnými předpisy evropské unie v oblasti opakujících se informací a stanovisek k výkladům právních předpisů ČR
v souběhu s předpisy evropské unie.

  Vyčíslení pracnosti je nepřezkoumatelné a v rozporu s vlastní metodikou SZPI.

  SZPI ve své metodice uvádí, že poskytuje informace zdarma do určité hranice hodinové pracnosti, avšak v tomto případě účelově požaduje platbu i za činnosti, které pod tento limit spadají, a to neodůvodněnou kumulací jednotlivých bodů žádosti.

  Povinný subjekt však účelově navýšil pracnost jednotlivých bodů žádosti, kumuloval požadavky na úhradu a ignoroval jejich vzájemnou souvislost, aby uměle vytvořil požadavek na úhradu.

  Požadovaná částka brání přístupu k informacím a je v rozporu s principy svobodného přístupu k informacím.

K výtkám žadatele stran požadavku na úhradu za mimořádně rozsáhlé vyhledání části informací vyžádaných žadatelem ministerstvo uvádí následující.

Povinný subjekt při vyřizování žádosti žadatele důsledně aplikoval závěry obsažené v nálezu Ústavního soudu ze dne 29. 6. 2021, sp. zn. III.ÚS 3339/20: „Povinný subjekt má být profesionálem znalým práva, který má žadatele procesem poskytování informací provést tak, aby jim bylo v maximální míře vyhověno; (…). Lapidárně vyjádřeno: povinný subjekt má hledat způsoby maximálního vyhovění podané žádosti a nikoliv důvody, jak jejímu vyhovění zabránit.”.

Právě vzhledem k výše citovanému povinný subjekt při prvotním posouzení žádosti dbal na to, aby rozlišil, které z informací lze vyhledat a shromáždit bez zvýšené časové náročnosti a u kterých informací jejich vyhledání, shromáždění a poskytnutí naplňuje pojmové znaky mimořádně rozsáhlého vyhledání informací ve smyslu § 17 odst. 1 informačního zákona. Zcela v souladu s bodem 63. odůvodnění nálezu Ústavního soudu sp. zn. III.ÚS 3339/20 respektoval a aplikoval povinný subjekt pravidlo, že „by v takové situaci měly povinné subjekty žádosti částečně vyhovět, částečně mohly stanovit úhradu za vyhledání informací (…) a částečně by mohla být žádost odmítnuta právě u těch informací, u kterých by povinný subjekt dospěl
k názoru, že je nutné je z poskytnutí vyloučit.“. O tomto postupu povinného subjektu ve vztahu k jednotlivým bodům žádosti, a dokonce i jejich částem (viz body 4.1. a 4.2.) bylo podrobně pojednáno opakovaně výše.

Úkolem povinného subjektu tak bylo při vyčíslování úhrady za mimořádně rozsáhlé vyhledání informací zjistit jeho časovou náročnost. Tento proces je zdokumentován ve Vyčíslení částky k úhradě, které je založeno do spisu pod č. j. SZPI/AB964-2/2025 a vyplývá z něj, že vyčíslení bylo stanoveno zčásti započítáním času reálně stráveného vyhledáváním a shromážděním informací podle požadavků žadatele, zčásti pak odhadem na základě reprezentativního vzorku dohledávání dalších informací (částečně informace požadované na základě bodů 1.3. a 1.4. žádosti, s výjimkou úkonu vyhledávání dokumentů v listinné podobě ve spisovně). V obou těchto částech bylo v souladu s rozsudkem Nejvyššího správního soudu č. j. 5 As 76/2014-23 započítáno rovněž vyhledání a anonymizace informací, jejichž poskytnutí má být ze zákonných důvodů odepřeno.

Jestliže povinný subjekt postupoval při stanovení výše úhrady za mimořádně rozsáhlé vyhledávání informací zčásti kvalifikovaným odhadem, pak je namístě připomenout, že je takový postup plně v souladu s § 17 odst. 1 informačního zákona, což mimo jiné potvrdil také Ústavní soud ČR v nálezu sp. zn. I. ÚS 1083/16: „Zákon totiž nijak nevylučuje, že žádaná úhrada bude stanovena kvalifikovaným odhadem, např. vyhledáním části žádaných informací a odhadem potřebného času a nákladů na dokončení vyhledání (i důvodová zpráva k zákonu č. 61/2006 Sb. novelizujícímu § 17 zákona č. 106/1999 Sb. opakovaně hovoří o „předpokládané výši úhrady“). Stanovení úhrady kvalifikovaným odhadem jako podmínky pro poskytnutí informace nijak nekoliduje se zárukou přístupu k informacím, resp. s požadavkem na vymezení podmínek a provedení zákonem podle čl. 17 odst. 5 věty druhé Listiny, protože tím nejsou dotčeny podstata a smysl tohoto práva (čl. 4 odst. 4 Listiny).“.

Povinný subjekt pro účely kvalifikovaného odhadu zvolil reprezentativní vzorek 3 z celkem 43 verzí vyžádaných vnitřních předpisů, a to nejstarší verzi, nejnovější verzi a verzi nacházející se přibližně uprostřed mezi těmito dvěma verzemi. Povinný subjekt má za to, že tento vzorek je adekvátní a umožňuje kvalifikovaný odhad časové náročnosti vyhledání informací, který se bude co nejtěsněji blížit skutečnosti.

Pro co nejvyšší přehlednost a přezkoumatelnost vyčíslení postupoval povinný subjekt tak, že časový odhad náročnosti a pracnosti jednotlivých nutných kroků a postupů vztáhl k jednotlivým bodům žádosti a samotné kroky a postupy srozumitelně popsal a pojmenoval. Takto bylo zjištěno, že časová náročnost zpracování těch bodů žádosti (či jejich částí), které vyžadují mimořádně rozsáhlé vyhledání informací, odpovídá 2 511 minutám, tj. 41,85 hodinám.

Takto stanovená doba přibližně odpovídá pracovní době přesahující 1 pracovní týden 1 zaměstnance zaměstnaného na plný úvazek. Vyhledávání a shromáždění informací v takovém rozsahu nelze považovat za běžnou, nijak nezatěžující součást obvyklé agendy povinného subjektu, která by odůvodňovala bezplatné poskytnutí informací žadateli. Taková časová náročnost vyřizování žádosti z důvodu vyhledávání informací naopak již zcela jistě naplňuje znaky mimořádně rozsáhlého vyhledávání informací ve smyslu § 17 odst. 1 informačního zákona a odůvodňuje zpoplatnění jejich poskytnutí žadateli.

V souladu se Sazebníkem úhrad nákladů za poskytování informací, který je řádně zveřejněn na webových stránkách povinného subjektu [§ 5 odst. 1 písm. e) informačního zákona] a stanovuje, že cena za 1 hod. a za každou další započatou hodinu práce zaměstnance povinného subjektu spojenou s mimořádně rozsáhlým vyhledáním informace činí 406 Kč, byla výše úhrady za mimořádně rozsáhlé vyhledání informací vyčíslena na částku 17 052 Kč (tj. 42 hod. x 406 Kč).

Výše úhrady za mimořádně rozsáhlé vyhledání informací byla žadateli oznámena v odpovědi ze dne 3. 2. 2025, č. j. SZPI/AB964-3/2025. Oznámení úhrady obsahuje, stejně jako Vyčíslení částky k úhradě č. j. SZPI/AB964-2/2025, podrobný rozpis časové náročnosti jednotlivých kroků nutných k vyhledání, shromáždění a poskytnutí informací žadateli podle jeho požadavků a poučení o postupu povinného subjektu v případě nezaplacení (§ 17 odst. 1 informačního zákona), jakož i o možnosti podání opravného prostředku. Přílohou k odpovědi ze dne 3. 2. 2025, č. j. SZPI/AB964-3/2025, byla žadateli zaslána i faktura č. 3900000425 vystavená na vyčíslenou částku. Datová zpráva obsahující odpověď č. j. SZPI/AB964-3/2025 spolu s přílohami byla žadateli doručena dne 3. 2. 2025.

Dle názoru ministerstva nelze z obsahu odpovědi č. j. SZPI/AB964-3/2025 dospět k závěru, že je vyčíslení pracnosti nepřezkoumatelné a nepodložené. Ministerstvo je naopak přesvědčeno, že povinný subjekt řádně odůvodnil jak to, že vyhledávání některých informací je mimořádně rozsáhlým vyhledáváním, tak i samotnou výši vyúčtované náhrady.

Žadatel dále namítal, že povinný subjekt při vyčíslení částky za mimořádně rozsáhlé vyhledání informací postupoval v rozporu se zveřejněným Sazebníkem úhrad nákladů za poskytování informací: „Nepřesáhne-li doba vyhledání a zpracování informace 4 hodiny, bude informace poskytnuta zdarma. V případě pracnosti přesahující 4 hodiny (tj. již při započaté páté hodině) bude žádost zpoplatněna dle sazebníku výše.“.

 K této výhradě sděluje ministerstvo následující.

Žadatel sám opakovaně deklaruje, že jeho žádost je nezbytné brát jako celek, zdůrazňuje vzájemnou souvislost požadovaných informací a společný záměr při jejich vyžádání. Postup spočívající v dílčím poskytnutí informací, které mu byly poskytnuty vzhledem k časově nízké náročnosti jejich vyhledávání, shromáždění a poskytnutí, žadatel označil jako narušující smysl požadovaných informací (viz první odstavec na str. 2 stížnosti). Jako jeden celek žádost chápe i ministerstvo. Pakliže povinný subjekt postupoval tak, že některé informace z důvodu nižší časové náročnosti na jejich vyhledání žadateli poskytl, pak tomu bylo z důvodu, že hledal způsoby maximálního vyhovění podané žádosti a nikoliv důvody, jak jejímu vyhovění zabránit (srov. výše citovaný nález Ústavního soudu ze dne 29. 6. 2021, sp. zn. III.ÚS 3339/20).
Na druhou stranu je však patrné, že „drobení“ žádosti o informace na menší celky není žádoucí a že je nutné reflektovat celkovou časovou náročnost zpracování a vyřízení žádosti o informace. Proto – i když by vyhledání některých dílčích informací vyžadovalo méně, než 4 hodiny – bylo jejich vyhledání zahrnuto do celkové sumy vyčíslené časové náročnosti.

Ministerstvo je přesvědčeno o tom, že tento přístup je zcela v souladu s ustálenou judikaturou (viz např. rozsudky Městského soudu v Praze ze dne 13. 5. 2020, č. j. 9 A 36/2015- 125a ze dne 14. 12. 2022, č. j. 43 A 38/2021-41), z nichž vyplývá, že „drobení“ žádosti o informace na více dílčích žádostí je soudy považováno za snahu žadatele o obcházení povinnosti hradit náklady za mimořádně rozsáhlé vyhledávání informací a jako takové nemůže požívat právní ochrany. Požadavek na faktické „drobení“ žádosti na jednotlivé body má podle ministerstva identické důsledky, a proto je k němu třeba přistupovat obdobně, jako ve výše zmíněných rozsudcích. Skutečnost, že žadatel sám deklaruje propojenost jednotlivých bodů žádosti
a jejich shodný záměr, tento závěr ministerstva jen posilují.

Ministerstvo má s poukazem na vše výše uvedené za to, že povinný subjekt při zjišťování celkové doby, která je nezbytná pro vyhledání informací specifikovaných žadatelem v jeho žádosti o informace, při vyčíslování nákladů za mimořádné vyhledávání informací i při samotném uplatňování požadavku na jejich úhradu vůči žadateli postupoval v souladu s právními předpisy a ustálenou judikaturou.

(V rozhodnutí následovala další vypořádání s ostatními body stížnosti, která se již netýkala úhrady)

Proto bylo rozhodnuto tak, jak je uvedeno ve výroku rozhodnutí.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí se podle § 16a odst. 9 informačního zákona nelze odvolat.