Brazílie očekává další růst cen komodit kvůli válce na Blízkém východě

Růst cen ropy spolu s blokádou Hormuzského průlivu íránskou revoluční gardou a sníženými dodávkami ze zemí Perského zálivu vede analytiky k předpovědím rozsáhlé inflace jako jednoho z důsledků konfliktu.

Kromě ropy má ekonomický šok vážný dopad i na dodávky hnojiv, jelikož zhruba třetina těchto vstupů prochází Hormuzskou oblastí. Zejména Írán je jedním z největších vývozců močoviny, jednoho z nejpoužívanějších dusíkatých hnojiv zemědělci na celém světě.

Dopad této krize na ceny je stále nejistý, ale v posledních týdnech již dochází k růstu cen zemědělských vstupů a komodit. Index CRB, jeden z hlavních ukazatelů základních komodit, jako je ropa a potraviny, dosáhl dne 9. března nejvyšší úrovně od roku 2011. A trend je podle expertů takový, že bude pokračovat, alespoň po dobu trvání konfliktu. Brazílie je nejen největším světovým producentem potravin, ale také šestým největším producentem ropy a desátým v žebříčku vývozců fosilního paliva. Velká část její obchodní bilance tedy závisí na primárních produktech.

Právě nárůst cen těchto položek vedl k tzv. „komoditnímu boomu“ od začátku 21. století do začátku roku 2010. Toto období prospělo brazilské ekonomice, přispělo k růstu hrubého domácího produktu (HDP) a ke konsolidaci země jako významného vývozce surovin.

Podle expertů je sice současný scénář jiný, ale i tak existuje možnost, že by Brazílie mohla z kontextu vytvořeného konfliktem na Blízkém východě těžit.

Mezi lety 2002 a 2011 zaznamenala Čína nárůst HDP o více než 9 %, a to především díky rychlé expanzi čínského průmyslu. To vedlo k větší poptávce po surovinách, což vytvořilo příležitost pro Brazílii. Právě v tomto období roku 2009 se Čína stala největším obchodním partnerem Brazílie. Od té doby však čínská ekonomika snižuje tempo růstu a letos si tato asijská země poprvé od roku 1991 stanovila cíl ročního růstu HDP pod 5 %.

Do Číny přitom Brazílie vyváží 80 % své sóji, nejprodávanějšího brazilského exportního produktu, který v roce 2025 tvořil 34,5 % exportu země – v loňském roce to bylo celkem 34,5 miliardy USD v brazilské obchodní bilanci. Čína také nakupuje 56 % železné rudy produkované v Brazílii a 45 % její ropy.

Očekává se, že dlouhodobá blokáda Hormuzského průlivu spolu s eskalací války v Íránu vyvine tlak na pokles cen zemědělských komodit jako kaskádový efekt pramenící ze zvýšených cen paliv a hnojiv a nejistoty, která na trhu generuje spekulace.

Například pro Čínu by dodávky zemědělských komodit z Brazílie měly zůstat na stejné úrovni. Pokud však ceny porostou, vygeneruje stejný objem vyšší příjmy.“ vysvětluje Francisco Américo Cassano, profesor mezinárodních vztahů na Univerzitě Santa Cecília. „Nevidím to jako nový boom, ale jako nárůst exportu,“ dodává.

Dalším faktorem by mohl být cenový šok v hnojivech – nadcházející měsíce budou klíčové pro zahájení výsadby v zemích severní polokoule, což by mohlo vést i ke snížení dodávek v těchto zemích a přesměrování nákupů do zemí, jako je Brazílie, kde sklizeň probíhá ve druhé polovině roku.

Cassano se však domnívá, že šance, že se tak stane, jsou nižší. „Zejména proto, že Donald Trump nemá velký zájem na tom, aby se tento konflikt táhl tak dlouho, protože bude trpět stejným problémem s inflací v rámci Spojených států amerických.“

Skutečnost, že se Brazílie nachází mimo zónu konfliktu, by jí ve skutečnosti mohla umožnit těžit ze současné situace, analyzuje Jorge Arbache, profesor ekonomie na univerzitě v Brasílii. „Země se obecně stává investiční volbou právě proto, že je daleko od napětí. Má politiku udržování odstupu, je daleko z geografického a politického hlediska a nabízí několik obchodních příležitostí – v zemědělství, energetice a různých dalších odvětvích,“ zdůrazňuje ekonom.

Podle něj mezinárodní kontext spíše vede k tomu, že země nadále přitahuje přímé zahraniční investice, k čemuž v posledních letech dochází již v důsledku rostoucí nejistoty v globální geopolitice.

„Je velmi pravděpodobné, že ceny energií a potravin porostou i po skončení války kvůli změně klimatu. Když k tomu přidáte geopolitiku, účinky jsou ještě větší,“ říká Arbache. „To bývá výhodné ve střednědobém a dlouhodobém horizontu, ale podmíněně, protože se jedná o scénář nejistot,“ zdůrazňuje profesor.

V krátkodobém horizontu je ale situace pro Brazílii složitější. Zvýšené vnímání rizika na trzích může ovlivnit úvěrové riziko a riziko země, a to především v rozvíjejících se zemích. Růst cen ropy a hnojiv může ovlivnit brazilskou ekonomiku a zasáhnout spotřebitele, například šoky v cenách dopravy a potravin.

Ale i růst cen komodit, zdůrazňuje Cassano, kdy například externí trh platí více za potraviny, by měl pro domácího spotřebitele generovat větší inflaci. „Ceny mají tendenci růst také proto, že producenti dostávají více ze zahraničí, což přímo ovlivňuje domácí ceny a generuje větší inflaci,“ říká profesor.

Dopady války v Íránu na nejistotu a investiční rozhodnutí budou navíc přetrvávat, i když konflikt v nadcházejících týdnech skončí. Íránské odvetné akce proti sousedním zemím v Perském zálivu způsobily chaos v elektrárnách a nádržích důležitých pro země, jako jsou Spojené arabské emiráty, Katar a Saúdská Arábie.

„Tyto země mají velké státní investiční fondy, které investují i ​​v Brazílii – to s největší pravděpodobností způsobí, že tyto investice sníží,“ zdůrazňuje Arbache. Podle něj by však, i když je scénář stále nejistý, co se týče prognóz, spotřebitel mohl v dlouhodobém horizontu opět profitovat, a to díky zvýšení atraktivity Brazílie, což podpoří ekonomickou aktivitu a vygeneruje více pracovních míst. „Ale v krátkodobém horizontu by měla prohrát, stejně jako prakticky všichni ostatní. Je to válka s rozsáhlými dopady kvůli globalizaci. Je to válka, která se zaměřila na jednu osobu a zasahuje několik dalších, s mnoha ekonomickými komplikacemi,“ uzavírá profesor.

Zdroj

Zpracoval:
Martin Lošťák
místní zástupce ČR pro agro-potravinářství v Brazílii
tel: +5 511 989 411 211, e-mail: martin.lostak@evolversolutions.com