Brazilské hovězí maso by mohlo být v Evropské unii na dva roky zakázáno
Očekává se, že Evropská unie neobnoví povolení dovozu brazilského hovězího masa po dobu nejméně 2 let.
Tuto informaci zveřejnila agentura G1 na základě prohlášení Andrého Bartocciho, prezidenta Odvětvové komory řetězce produkce hovězího masa, poradního orgánu ministerstva zemědělství a chovu hospodářských zvířat (MAPA). Bartocci potvrdil serveru Canal Rural, že informace byly předány během schůzky s členy ministerstva zemědělství.
Evropská unie se domnívá, že i když Brazílie okamžitě přijme nové protokoly o používání antimikrobiálních látek, zvířata budou schopna plně splňovat požadavky evropského bloku až přibližně po 24 měsících, což je doba potřebná k dokončení produkčního cyklu. Problém přitom podle brazilských chovatelů není v samotném používání antibiotik, jako spíše v tom, že kvůli nedostatečné dohledatelnosti a chybějícím procesům certifikace není aktuálně jak dokázat, že brazilské chovy evropský protokol splňují.
André Bartocci se však domnívá, že stále existuje prostor pro jednání s Evropskou unií, například v rámci snahy o adaptační období pro nový protokol. Tuto myšlenku podporuje i fakt, že Velká Británie, která obecně dodržuje hygienické normy blízké normám EU, prohlásila, že bude i nadále nakupovat brazilské maso.
K této situaci došlo v předvečer rozhodnutí Evropské unie pozastavit dovoz brazilských živočišných produktů. Opatření vstoupí v platnost 3. září a týká se zejména hovězího, kuřecího masa a medu, což jsou hlavní položky vyvážené Brazílií do Evropské unie. Veto bylo oznámeno v květnu, kdy Evropská unie vyřadila Brazílii ze seznamu zemí, které jsou podle evropských pravidel pro používání antimikrobiálních látek v chovu hospodářských zvířat považovány za způsobilé k vývozu živočišných produktů. Ačkoli nebyly zaznamenány nesrovnalosti v kvalitě brazilského masa, evropské úřady tvrdí, že země stále neposkytuje dostatečné informace a záruky, že kontroly používání těchto látek splňují normy požadované legislativou EU.
Brazilská vláda zvažuje, že tento případ předá Světové obchodní organizaci (WTO). Tuto možnost potvrdil viceprezident Geraldo Alckmin. Podle Itamaraty (brazilského ministerstva zahraničních věcí) se Brazílie může uchýlit k mechanismům WTO pro řešení sporů, a to kromě ustanovení uvedených v dohodě mezi Mercosurem a Evropskou unií, pokud dvoustranná jednání nepokročí do data vstupu opatření v platnost.
Dopady snižování dovozu potravin do Číny na brazilské zemědělství
Patnáctý pětiletý plán této asijské země na období 2026 až 2030 předpokládá rozšíření domácí produkce. Brazílie jako největší vývozce zemědělských produktů do Číny se tomu bude muset přizpůsobit a hledat nové trhy, i když pro čínské dodávky zůstane stále relevantní.
Plán předpokládá rozšíření domácí výroby produktů, pro které je Brazílie v současnosti jedním z hlavních dodavatelů – sójové boby, kukuřice a maso. Dovozní kvóty na hovězí maso, které Čína letos zavedla několika zemím včetně Brazílie, jsou již součástí tohoto trendu. Země pracuje na zvýšení své soběstačnosti v oblasti hovězího a jehněčího masa ze 70 % na 85 %.
Jak si však Brazílie stojí tváří v tvář této nové strategii? Odborníci se domnívají, že scénář nenaznačuje narušení nebo drastický pokles čínského dovozu z Brazílie, ale že již nyní vyžaduje adaptaci ze strany brazilských společností.
Přestože má Čína větší území než Brazílie, má omezené množství půdy vhodné pro zemědělství. Velká část země se skládá z horských, suchých nebo pouštních oblastí. Navíc disponuje méně než 5 % světových zásob sladké vody. Čínské plány se proto musí rozvíjet především prostřednictvím zvýšení produktivity – tedy produkcí většího množství ve stejné oblasti s podporou technologií, jako jsou geneticky vylepšená semena a pokročilejší stroje. Odborníci také varují, že ačkoliv Čína zdaleka není stoprocentně soběstačná, její schopnost plnit cíle, které si stanovuje, by se neměla podceňovat.
Čína již dosáhla soběstačnosti v oblasti základních zrnin, jako je rýže a pšenice. Produkce těchto potravin již nyní převyšuje domácí poptávku o více než 100 %, jak vyplývá z údajů Národního statistického úřadu čínské vlády. U ostatních potravin však země stále nedosahuje cílů. V případě hovězího a jehněčího masa se zemi daří uspokojovat 70 % domácí poptávky. U produkce mléka je to 62 %.
Brazílie prodává přesně to, v čem Čína nemůže být soběstačná – sóju a maso. Čína loni dovezla rekordní objem téměř 112 milionů tun sójových bobů a více než 70 % z tohoto celkového množství pocházelo z Brazílie. Čínská produkce představuje pouze asi 20 % poptávky země. Vláda této země se však kvůli závislostí cítí nepříjemně. Stát proto zintenzivňuje investice do technologií a genetického vylepšení, včetně transgenních semen, což je téma, které bylo v zemi donedávna považováno za tabu. Cílem je zvýšit produkci bez rozšiřování osevních ploch nebo spotřeby vody.
Změny agrárního trhu již zaznamenala Brazílie ve vývozu kukuřice. Čína měla v loňském roce rekordní sklizeň a snížila dovoz této obiloviny z 8,4 milionu tun v roce 2024 na méně než 4 miliony v roce 2025. Díky tomu hodnota brazilského vývozu kukuřice do Číny loni klesla o 20,8 %, jak vyplývá z údajů brazilského ministerstva zemědělství.
Dalším odrazem tohoto trendu je přijetí kvót na hovězí maso pro Brazílii a další exportní země. V lednu Čína zavedla přirážku 55% na dovoz brazilského masa přesahujícího 1,1 milionu tun. Kvóta vznikla na základě ochranného šetření a samotné čínské ministerstvo obchodu ji výslovně odůvodnilo tím, že dovážené maso poškozuje domácí průmysl a toto opatření by mělo stabilizovat domácí produkci a dát čínským producentům čas na reorganizaci. Podle expertů však tato politika dosáhne svých limitů. Čína vyprodukuje přibližně 7,8 milionu tun hovězího masa a spotřebuje téměř 11 nebo 12 milionů. Tato mezera je strukturální a OECD předpokládá, že do roku 2032 dosáhne téměř 4 milionů tun ročně.
Co by měla Brazílie udělat? Jedním z řešení je diverzifikace exportních destinací. Nebude však snadné nahradit část čínského trhu, který nakupuje polovinu veškerého brazilského exportu hovězího masa. Další strategií je rozšířit přítomnost brazilských společností v Číně, aby bylo možné podrobněji sledovat regulační, technologické a obchodní změny. Brazílie může stále vytvářet nové příležitosti, například v oblasti udržitelné výroby leteckého paliva a námořní dopravy, což jsou odvětví, která by v nadcházejících letech měla zvýšit poptávku po zemědělských surovinách.
Zpracoval:
Martin Lošťák
místní zástupce ČR pro agro-potravinářství v Brazílii
tel: +5 511 989 411 211, e-mail: martin.lostak@evolversolutions.com