Důsledky napětí na Blízkém východě pro mexické zemědělství
Význam hnojiv v globálním zemědělství se stále více stává strategickým, srovnatelným s energetickými zdroji. V prvních třech měsících roku 2026 zaznamenaly mezinárodní ceny těchto vstupů meziroční nárůst téměř o 44 % a dosáhly nejvyšších úrovní od roku 2022.
Tento trend je do značné míry způsoben geopolitickým napětím na Blízkém východě, zejména narušením námořní dopravy v Hormuzském průlivu, jednom z hlavních světových koridorů pro obchod s energií a hnojivy. Tato situace zdůrazňuje křehkou souvislost mezi globální geopolitikou, zemědělskou produkcí v jednotlivých regionech a potravinovou bezpečností celých zemí.
Globální závislost na hnojivech vyráběných na Blízkém východě zůstává vysoká. Odhaduje se, že 20–30 % mezinárodního obchodu s hnojivy prochází Hormuzským průlivem. Země jako Írán, Katar a Saúdská Arábie jsou klíčovými producenty hnojiv na bázi dusíku a také základních vstupů pro jejich výrobu včetně močoviny a amoniaku, jejichž produkce je silně závislá na zemním plynu. Narušení námořních tras zvýšilo náklady na dopravu, zatímco omezení dostupnosti energie přispělo k růstu cen a rostoucí nejistotě ohledně dostupnosti těchto vstupů na mezinárodních trzích.
Rostoucí ceny hnojiv mají přímé negativní dopady na zemědělskou produkci, protože tato vstupní komodita tvoří významnou část výrobních nákladů zemědělců. Tvůrci jsou při vyšších cenách nuceni činit obtížná rozhodnutí, jako je omezování používání hnojiv nebo redukce osevních plánů, což může vést k nižším výnosům. Tato situace je obzvláště kritická v prostředí, kde jsou ziskové marže již omezené, což je i případ Mexika. Dopad se navíc šíří celým agro-potravinářským hodnotovým řetězcem. Jelikož jsou zemědělské výnosy úzce spojeny s používáním hnojiv, jakékoli narušení ovlivňuje úroveň nabídky. Mezinárodní organizace varují, že dlouhodobý růst výrobních nákladů se pravděpodobně promítne do vyšších spotřebitelských cen – trend, který je patrný již nyní v kontextu geopolitického napětí a volatility na energetických trzích.
Mexiko představuje obzvláště citlivý případ vzhledem ke své strukturální zranitelnosti. Přibližně 65 % hnojiv používaných v jeho agropotravinářském systému je dováženo, což zemi činí vysoce vystavenou narušením mezinárodního obchodu. Tento vzorec není specifický pouze pro Mexiko, ale odráží širší globální trend, v němž je výroba hnojiv vysoce koncentrovaná v určitých regionech a úzce propojená s dostupností energie. V reakci na to začaly zemědělský sektor i vlády zkoumat strategie posilování produkční odolnosti. Patří mezi ně snahy o rozšíření domácí výroby hnojiv, stejně jako rozvoj udržitelných alternativ – například biohnojiv a postupů regenerativního zemědělství. Cílem je snížit vnější závislost a zároveň zlepšit efektivitu využívání zdrojů.
Zpracoval:
César Omar Reyes Valdez
místní zástupce ČR pro agro-potravinářství v Mexiku
tel: +5 249 219 291 41, e-mail: omar.agriculture.mx@gmail.com