Růst technologického průmyslu zvyšuje tlak na vodní zdroje pro zemědělství v Mexiku
Mexiko zažívá nárůst investic do technologického průmyslu, zejména do výstavby datových center a infrastruktury související s umělou inteligencí.
Jednou z hlavních oblastí přitahujících tyto investice je region Bajío, především stát Querétaro, kde se začínají objevovat obavy ohledně dostupnosti zdrojů, jako jsou voda a energie. Tato situace je zvláště významná, protože region patří zároveň mezi hlavní agropotravinářská centra země, kde zemědělská a živočišná výroba závisí na přístupu k těmto zdrojům. Mexiko tak čelí nové výzvě – zachovat růst technologických investic, aniž by byl ohrožen přístup k základním zdrojům nezbytným pro potravinářský sektor.
V roce 2026 se ve státě Querétaro nachází 72 % instalované kapacity datových center v Mexiku. Tato zařízení vyžadují značné množství vody pro některé chladicí systémy a zároveň stálé dodávky elektrické energie. Rostoucí koncentrace datových center přitom vzniká v regionu, který se již nyní potýká s nedostatkem vody a omezeními při udělování nových vodních koncesí. Rozšiřování těchto odvětví může zvýšit tlak na zdroje při produkci kukuřice, pšenice, čiroku, zeleniny a živočišných bílkovin.
Situace v oblasti vodních zdrojů ve státě Querétaro ilustruje realitu, které čelí celý region i další části Mexika. V září 2026 byla průměrná naplněnost státních vodních nádrží pouze 47 %. To vyvolává obavy mezi chovateli hospodářských zvířat i zemědělskými producenty ohledně dostupnosti vody pro jejich činnost v roce 2027. Navíc je 66,1 % aktivně obdělávané zemědělské půdy v Querétaru závislé na dešťových srážkách, zatímco pouze 33,9 % disponuje zavlažovacími systémy. Tato závislost na klimatických podmínkách spolu s rostoucí poptávkou po zdrojích ze strany dalších hospodářských odvětví staví agropotravinářský sektor do složité situace, pokud jde o udržení produkce.
Jednou z možných cest ke zmírnění tohoto problému je modernizace zemědělských systémů s cílem snížit tlak na dostupné vodní zdroje. V Mexiku připadá přibližně 70 % spotřeby vody na zemědělské činnosti, což znamená, že významných úspor lze dosáhnout zlepšením zavlažovacích systémů. Modernizace zavlažování však pro většinu producentů představuje investici s návratností v horizontu pěti až šesti let. To staví překážku zejména pro malé a střední producenty. Proto se jako efektivnější alternativy pro hospodaření s vodními zdroji prosazují technologie, jako jsou kapková závlaha, satelitní monitoring či úprava a recyklace vody.
Přestože růst technologického průmyslu v Mexiku představuje příležitost pro investice a diverzifikaci ekonomiky, nesmí být realizován na úkor dalších prioritních odvětví. V opačném případě by mohlo dojít k nedostatku základních zdrojů nezbytných pro fungování výrobních řetězců. Příklad státu Querétaro ukazuje, že průmyslová a technologická expanze musí zohledňovat potřeby ostatních produktivních sektorů, zejména zemědělství, které je na dostupnosti vody přímo závislé. Namísto omezování těchto investic je proto potřeba vytvářet podmínky, aby technologický rozvoj a agropotravinářská výroba mohly koexistovat a vzájemně se neohrožovaly.
Zpracoval:
César Omar Reyes Valdez
místní zástupce ČR pro agro-potravinářství v Mexiku
tel: +5 249 219 291 41, e-mail: omar.agriculture.mx@gmail.com