Úloha regulatorní harmonizace v Mexiku pro více integrovaný agropotravinářský trh
Latinská Amerika patří mezi regiony s největším potenciálem pro mezinárodní obchod s agropotravinářskými produkty.
Široká škála nabízených produktů v kombinaci s rostoucí globální poptávkou po potravinách a rozsáhlou sítí obchodních dohod posílila postavení regionu jako významného dodavatele ovoce, zeleniny, živočišných bílkovin, nápojů a zpracovaných potravin. Navzdory tomuto potenciálu však region čelí zásadní výzvě, která se zvláště dotýká společností usilujících o vstup na jeho trhy. Každá země má vlastní regulační rámec upravující bezpečnost potravin, hygienickou certifikaci a označování potravin.
Tato rozmanitost činí regulatorní harmonizaci stále důležitější pro usnadnění obchodu a snižování technických překážek mezi zeměmi Latinské Ameriky. Přestože region sdílí mnoho podobných výrobních charakteristik, každá země zachovává vlastní požadavky na hygienickou registraci, pravidla pro označování výrobků i odlišné požadavky na certifikaci, kontroly a dokumentaci při dovozu potravin. Tyto rozdíly představují netarifní překážky, které zvyšují náklady společnostem vstupujícím na latinskoamerické trhy a nutí je přizpůsobovat produkty i procesy požadavkům jednotlivých zemí. Z tohoto důvodu mezinárodní organizace i národní orgány podporují větší regulační sbližování založené na mezinárodně uznávaných vědeckých standardech, jako jsou Codex Alimentarius a systémy analýzy rizik a kritických kontrolních bodů (HACCP).
Cílem regulatorní harmonizace není vytvořit jednotný regulační rámec pro celý region. Jejím účelem je naopak budovat důvěru mezi hygienickými a veterinárními autoritami, usnadňovat vzájemné uznávání rovnocenných systémů a podporovat postupy umožňující plynulejší obchod bez ohrožení bezpečnosti potravin. Současně digitalizace hygienických certifikátů spolu s posilováním systémů sledovatelnosti mění způsob, jakým příslušné orgány ověřují soulad s právními předpisy, přičemž tento trend v celém regionu dále nabývá na významu.
Mexiko v tomto regionálním kontextu zaujímá strategickou pozici tím, že dlouhodobě posiluje svůj institucionální rámec prostřednictvím koordinované činnosti institucí, jako jsou Národní služba pro zdraví, bezpečnost a kvalitu agroalimentárních produktů (SENASICA) a Federální komise pro ochranu před zdravotními riziky (COFEPRIS). Tento regulatorní vývoj reaguje jak na potřeby domácího trhu, tak na rostoucí obchod země s partnery, jako je Evropská unie a další mezinárodní trhy, a rovněž na stále přísnější požadavky jejího hlavního obchodního partnera, Spojených států amerických. Právě na americkém trhu se dodržování hygienických a zdravotních standardů stalo nezbytnou podmínkou pro získání a udržení přístupu na trh, stejně jako tomu je na trhu evropském.
Pro evropské společnosti, které mají zájem expandovat do Latinské Ameriky, představuje porozumění vyvíjejícímu se mexickému regulačnímu rámci důležitý krok k využití strategických příležitostí, jež nabízí největší španělsky mluvící trh na světě. Mexický trh není pouze jednou z hlavních destinací pro agropotravinářské produkty v regionu, ale slouží také jako vstupní brána pro další expanzi do celé Latinské Ameriky.
Od odpadu ke zdroji: Sargasum jako hnací síla nové bioekonomiky v Mexiku
Sargasum (rod chaluh rostoucí v tropických mořích) je již dlouhou dobu vnímáno jako environmentální i turistický problém mexického Karibiku. Jeho masivní výskyt podél pobřeží stále více ovlivňuje místní ekosystémy, omezuje turistické aktivity a vytváří vysoké náklady pro veřejné instituce i soukromé společnosti odpovědné za jeho sběr. Nové přístupy však začínají na sargasum pohlížet spíše jako na příležitost než pouze jako na problém. Mexická vláda i soukromé iniciativy podporují novou strategii, jejímž cílem je přeměnit sargasum z odpadu na surovinu pro rozvoj bioekonomiky založené na principech oběhového hospodářství a udržitelného využívání zdrojů.
Tato změna pohledu získala také mezinárodní význam. Během 3. konference Evropská unie–Karibik o sargasu, která se konala v Bruselu v roce 2025, se Mexiko, Dominikánská republika a Grenada dohodly na sběru a zpracování nejméně 660 000 tun této chaluhy v období let 2026 a 2027. Na Mexiko tak připadá 500 000 tun. Na 8. summitu Mexiko–Evropská unie z května 2026 potvrdily obě strany znovu svůj závazek posilovat spolupráci v této oblasti a oznámily, že Mexiko bude hostit 4. konferenci EU–Karibik o sargasu, která se letos na podzim uskuteční v Cancúnu.
Současně mexická vláda představila národní strategii zahrnující investici ve výši 2,635 miliardy mexických pesos. Prioritou této strategie je sběr sargasa na moři prostřednictvím nových specializovaných plavidel, záchytných bariér, satelitního monitoringu a komplexního nakládání se shromážděnou biomasou. Cílem již není pouze odstraňování sargasa z pláží, ale jeho začlenění do nových průmyslových procesů schopných vytvářet produkty s vyšší přidanou hodnotou.
Tato transformace již probíhá a je patrná z dosavadních výsledků. V Mexiku je v současnosti evidováno přibližně 200 projektů zaměřených na využití sargasa. 39 z nich již vyrábí komerční produkty a dalších 11 má potenciál rozšířit se na průmyslovou výrobu. Mezi identifikované oblasti využití patří produkce hnojiv, biopaliv, bio plastů, laminovaných materiálů a dalších výrobků na bázi biomasy. To odráží rostoucí zájem o budování udržitelného průmyslu založeného na tomto přírodním zdroji.
Existence společností a soukromých iniciativ s odbornými zkušenostmi v této oblasti představuje příležitost k rozvoji technologické spolupráce v novém tržním segmentu, který se v Mexiku postupně formuje. Pro mezinárodní společnosti působící v oblasti bio ekonomiky představuje Mexiko dosud ne plně využitý trh s rostoucími příležitostmi v oblasti využití biomasy, výroby bioproduktů a technologií pro zpracování organických odpadů. Strategie Mexika, která spojuje řešení environmentální výzvy s vytvářením nového hodnotového řetězce založeného na mezinárodní spolupráci a transferu technologií, poskytuje větší jistotu soukromým investorům, kteří mají zájem působit v sektoru s významným dlouhodobým potenciálem.
Zpracoval:
César Omar Reyes Valdez
místní zástupce ČR pro agro-potravinářství v Mexiku
tel: +5 249 219 291 41, e-mail: omar.agriculture.mx@gmail.com