Ukrajina plánuje velkoplošné pěstování mandlí
Letošní plán představuje vysadit na ploše 100 hektarů první mandlové sady. Pro plné zajištění domácí spotřeby, která představuje přibližně 4,2 tisíce tun mandlí ročně, a nahrazení dovozu (převážně z USA), je potřeba založit nové mandlové sady na přibližně 3,5 tisících hektarech půdy.
Do státního registru odrůd vhodných pro pěstování na Ukrajině byly vybrány tři španělské odrůdy mandlí s odkazem na licenční smlouvu uzavřenou v roce 2022 mezi Ukrajinskou asociací pro ořechy a Consejo Superior de Investigaciones Científicas (CSIC), přední vědeckou institucí ve Španělsku, která vlastní příslušné odrůdy. Pěstování mandlí se může stát jednou z perspektivních oblastí diverzifikace ukrajinského agrárního podnikání. Moderní odrůdy španělského výběru jsou přizpůsobeny klimatickým podmínkám Ukrajiny, odolné vůči mrazům a suchu a jsou schopny přinést první sklizeň již ve třetím roce. Tyto vlastnosti vytvářejí předpoklady pro založení produktivních a výnosných mandlových sadů na Ukrajině. Podle ukrajinských a španělských odborníků je průměrný výnos mandlí v režimu velkopěstitelů přibližně 1,8–2 tuny vyloupaných mandlí (bez skořápek) na hektar.
Indie omezila nákupy ukrajinského slunečnicového oleje
Snížení nákupů ukrajinského slunečnicového oleje v Indii je způsobeno změnami cen rostlinných olejů na světových trzích a problémy s dodávkami zboží z oblasti Černého moře. Hlavním dlouhodobým rizikem ztráty indického trhu pro ukrajinské exportéry představuje skutečnost, že se indické firmy operativně přizpůsobují novým dodavatelům a alternativním surovinám. V současné době je předčasné hovořit o trvalé ztrátě trhu vhledem k tomu, že Indie stále poptává významné objemy ukrajinského slunečnicového oleje. Pokud přetrvá nestabilita logistiky Černého moře, kvůli které si dopravci účtují vysoké cenové přirážky k dopravním tarifům, může se ztráta indického trhu stát trvalou.
Černé moře se stalo nejrizikovější námořní cestou na světě
V důsledku ruské války proti Ukrajině se Černé moře, které je důležitým koridorem pro přepravu ukrajinského obilí a zemědělské produkce, stalo nejnebezpečnější námořní cestou na světě. Obchodní lodě jsou neustále ohrožovány raketami a námořními drony, stejně jako rušením satelitních navigačních systémů. Od začátku roku 2026 zde bylo napadeno více než 570 lodí a počet mrtvých osob dosáhl 40. Pro srovnání, v Hormuzském průlivu zemřelo v tomto roce 24 osob.
Zdroj: Ministerstvo agrární politiky a potravin UA
Zpracoval:
Petr Sochor
zemědělský diplomat velvyslanectví ČR v Kyjevě
tel: +380 506 138 519, e-mail: petr.sochor@mzv.gov.cz