Aktuální situace s logistikou a zásobením v SAE  

Konflikt zasáhl několik klíčových dopravních uzlů a průlivů, které jsou pro světový obchod zásadní, především Hormuzský průliv a částečně i trasy přes Rudé moře. Výsledkem je omezení námořní dopravy, přesměrování lodních tras, růst nákladů na přepravu a krátkodobé logistické výpadky v regionu.

Jedním z nejzásadnějších dopadů konfliktu je faktické uzavření nebo výrazné omezení provozu v Hormuzském průlivu, který je klíčovou vstupní branou pro lodě mířící do přístavů v Perském zálivu včetně Dubaje, Abú Dhabí či Kataru. Tento průliv za běžných podmínek přepravuje přibližně 20 % světových dodávek ropy a významnou část kontejnerové dopravy. To znamená i většinu spotřebního zboží a potravin, které jsou ze 70 % importovány touto cestou. Oficiálně má být průplav otevřen, ale především kvůli vysokým cenám pojištění, strachu a nepřehledným podmínkám průjezdu zatím projely jen nižší jednotky lodí. 

Kvůli bezpečnostním rizikům řada velkých kontejnerových dopravců (např. globální lodní společnosti) dočasně zastavila přijímání nových rezervací do Perského zálivu nebo přesměrovala lodě mimo region. Některé společnosti dokonce vyhlásily mimořádná opatření a přerušily plavby do některých přístavů. V regionu pokračuje vymýšlení nových cest pro dopravu, upravují se spolupráce mezi jednotlivými zeměmi, aby šlo zboží rychleji převážet. Nicméně i v otevřených přístavech je problém přesycení a tím i pomalé dodávky.

Spojené arabské emiráty jsou významným logistickým hubem regionu, zejména díky přístavu Jebel Ali v Dubaji, který je největším kontejnerovým přístavem na Blízkém východě. Do Jebel Ali jsou nyní převáženy kontejnery vlaky nebo pozemní dopravou z okolních přístavů v SAE, Saúdské Arábii a Ománu.

Ceny za dopravené zboží se stále zvyšují a některé exportní firmy z ČR hlásí až desetinásobné navýšení. To u většiny firem vede k rušení pravidelných objednávek a zakázek na duben a nejspíše i květen. Objednávky z ledna v současné době doplouvají alespoň do některých přístavů, ale firmy musí doplatit jednotky tisíc dolarů pro jejich uvolnění. Jen pro porovnaní jde o navýšení dopravného za kontejner z 2 tis. dolarů na 12-15 tis. dolarů.  

Přesměrování lodí mimo Perský záliv – některé lodě se vyhýbají oblasti konfliktu a připlouvají do přístavů mimo záliv, například v Ománu nebo na pobřeží Rudého moře. Odtud se zboží přepravuje dál jinými prostředky. Novým řešením je využití saúdských přístavů na Rudém moři (například Džidda), odkud jsou kontejnery přepravovány kamiony nebo železnicí přes Saudskou Arábii do zemí Perského zálivu včetně SAE. Podobnou cestu volí i SAE, která pro vylodění používá přístav Khorfakkan v emirátu Sharjah. Ten byl oficiálně prohlášen součástí dubajské bezcelní zóny a kontejnery jsou naloženy na vlak nebo kamiony a míří do dubajského portu Jebel Ali. To ale není zdarma a provozovatel portu DP World ohlásil speciální poplatky od 2 – 4 tis. dolarů za přivezení jednoho kontejneru. DP World také nabízí zmíněnou alternativní trasu do Saúdské Jeddy, odkud putují kontejnery na kamionech do emirátu Sharjah v SAE. Problém je i v samotné nakládce, kdy musí firmy použít jiný formát zboží na paletách a tím i nižší počet produktů v dražším kontejneru.

Stále častěji se používá tzv. sea-air logistics, kdy se kontejnery dopraví lodí do bezpečnějšího přístavu a poté letecky do konečné destinace. Toho využívají především u základních potravin, aby nebylo zásobování tak silně narušeno. Řetězec LuLu hypermarket tak například využívá letecké kargo společnosti Etihad, aby dodávky potravin do řetězců nevypadly úplně. To dělá většina velkých řetězců, posilují zásobení jak lokální produkcí, která se v posledních letech zvýšila, tak produktům regionálních dopravených letadly.

Velké lodní společnosti již oznámily zavedení mimořádných příplatků za přepravu a palivo, aby pokryly zvýšené náklady. Stejně tak se samozřejmě zvyšuje cena pojištění zásilek. K tomu musí exportéři a importéři počítat s možným poplatkem za uvolnění nebo další přepravu do konečné destinace. V případě reeferu, chlazeného kontejneru, jde o poplatek 4 tis. dolarů. To může být u levnějšího zboží více, než byla plánována marže obchodníka.

Navzdory logistickým problémům zatím nedochází k výrazným výpadkům zásobování. Vlády zemí Perského zálivu ujišťují, že mají dostatečné strategické zásoby potravin a základních komodit, které by měly pokrýt případné krátkodobé narušení dovozu. V supermarketech tak není vidět nedostatek zboží až na velmi specifické prémiové produkty. Ceny potravin se ale postupně citelně zvyšují.

Problémy zatím nalezneme především v prémiových a výběrových produktech. Základní potraviny mají samozřejmě přednost. Viditelný problém tak mají řetězce luxusnějších restaurací, které musí měnit svou nabídku z dostupných surovin. Nicméně hlavním problémem pro sektor hotelnictví je převážně nedostatek turistů. Sektor se snaží díky sníženým cenám a pobídkám zaujmout alespoň místní rezidenty. Ti se již vracejí z prodloužených dovolených a města se opět pomalu naplňují.

Současná situace představuje jednu z největších logistických krizí v regionu za poslední roky. I tak se ale zboží stále dostává do Spojených arabských emirátů prostřednictvím alternativních tras. I z toho důvodu si země Zálivu, a především SAE nepřejí jen poloviční příměří tohoto konfliktu, ale řešení bezpečnosti lodní přepravy do budoucna včetně určitých záruk.

Saúdská Arábie uvolnila řadu pravidel, které pomáhají k rychlejší přepravě zboží po zemi. Například nabízí skladovaní zdarma na 60 dní pro importované zboží ze zemí Zálivu, speciální povolení pro rychlé průjezdy prázdných nákladních aut, povolení průjezdu i starších automobilů (až 22 let), které mají běžně zákaz, a například vytvoření speciálních vykládacích a nakládacích zón pro jednotlivé státy Zálivu.
 

Zpracoval:
Lukáš Zamrzla
zemědělský diplomat velvyslanectví ČR v Abú Dhabí
Mobil:+ 420 602 768 207, E-mail: lukas.zamrzla@mzv.gov.cz