Posklizňové využití vinných hroznů v Japonsku
Sklizeň révy určené pro produkci vína skončila v Japonsku již před měsícem. Přestože výroba domácího vína (tzv. Koshu) v zemi rok od roku stoupá, pěstitelům každoročně zůstane velké množství neprodaných, nevyužitých hroznů.
Japonská televize NHK přinesla tento týden zajímavou reportáž týkající se využití těchto nespotřebovaných plodů v rámci iniciativy proti plýtvání potravinami.
Vyplývá z ní, že neprodané hrozny a zbytky pevných látek z výroby vína byly ve středním Japonsku nedávno použity jako krmivo pro dobytek a k výrobě dalších potravin. Takové využití hroznů a vinných výlisků z prefektury Yamanashi tak prospělo zejména hospodářstvím, které se v posledních letech potýkají s rostoucími náklady na krmiva pro hospodářská zvířata. Pěstitelům révy zase napomohlo snížit náklady na likvidaci odpadů.
Někteří zemědělci ze shora uvedeného procesu nadto vytvořili svoji výhodu. Například dobytčí farma Kobayashi z prefektury Kai prodává své hovězí maso přímo označené jako maso z dobytka krmeného krmivem smíchaným s pokrutinami. Farma dále uvádí, že přeměňuje hnůj dobytka na kompost pro vinaře.
Pokud hovězí dobytek dostává ve věku od 6 do 16 měsíců krmivo obsahující výlisky, které je bohaté na vitamíny a polyfenoly, je jeho maso podle Kobayashi křehčí a stravitelnější. Tento krok také farmě ušetří ročně 5 milionů jenů (cca 750.000 CZK) na krmivu.
Další společnost z prefektury Kai, Asaya Foods, používá k výrobě vinného octa takzvané nestandardní hrozny. Plody, které se rozpůlily nebo nejsou považovány za dobře vybarvené, se často likvidují zakopáním na polích. Společnost začala vyrábět vinný ocet z těchto hroznů v roce 1959 v rámci svého úsilí o zamezení plýtvání potravinami. Zpočátku byl tento ocet používán pouze velkými provozy - hotely a restauracemi, kolem roku 2020 se prosadil i mezi běžnými spotřebiteli. Zajímavostí je, že cena produktu byla v únoru loňského roku kvůli rostoucím nákladům zvýšena o zhruba 7 procent, ale tržby se díky přetrvávajícímu zájmu zákazníků nesnížily.
Shora uvedené příklady jsou rovněž praktickou ukázkou tzv. cirkulárního zemědělství, jež je v Japonsku stále intenzivněji podporováno zdejším Ministerstvem zemědělství.
Zpracovala:
Veronika Vanišová
zemědělská diplomatka velvyslanectví ČR v Tokiu
Mobil CZ: +420 603 350 236, E-mail: veronika.vanisova@mzv.gov.cz