Nová dohoda o volném obchodu mezi Tureckem a Ukrajinou otevírá možnosti pro zemědělskou produkci

Ukrajinské ministerstvo hospodářství uvádí, že dohoda počítá s nulovým dovozním clem v Turecku u 10 337 položek ukrajinského vývozu. U dalších položek se mají uplatnit snížené sazby nebo celní kvóty. Ministerstvo zároveň zmiňuje bezcelní režim pro obiloviny. 

Pro ukrajinské exportéry tak dohoda představuje potenciálně významné zlepšení přístupu na turecký trh. Rozsah skutečné výhody pro jednotlivé obiloviny však nelze odvozovat pouze z obecného oznámení o bezcelním režimu pro obilné produkty. Před sjednáním dodávky je nutné ověřit konkrétní celní položku, pravidla původu zboží a okamžik, od kterého lze preferenci uplatnit.

Avšak význam tohoto kroku je dobře patrný při srovnání s běžným tureckým celním režimem. Turecko u základních obilovin, mezi něž patří pšenice, kukuřice a ječmen používá velmi vysokou ochrannou sazbu, která u těchto komodit dosahuje 130 %. Turecká vláda však v období nedostatku domácí produkce nebo růstu cen pravidelně otevírá časově omezené tarifní kvóty s výrazně nižším clem.

Nová dohoda může proto potenciálně vytvářet pro ukrajinské obilí strukturálně příznivější podmínky. Ukrajina navíc není pro Turecko novým dodavatelem. Například v prvních třech měsících marketingového roku 2024/25 dovezlo Turecko přibližně jeden milion tun kukuřice, z toho 735 tisíc tun z Ukrajiny. U kukuřice je proto potenciální dopad zvlášť významný. Turecko má rozsáhlý krmivářský a potravinářský průmysl a dovoz kukuřice je pro něj důležitý. Nová dohoda může ukrajinským dodavatelům umožnit konkurovat na tureckém trhu s podstatně nižšími celními náklady právě v okamžiku, kdy Turecko hledá dodávky z černomořského regionu. Podobná situace se týká pšenice a ječmene. U ječmene například USDA označuje současné standardní turecké clo 130 % za obchodně prohibitivní a upozorňuje, že Turecko současně funguje jako významný překladištní uzel pro obilí z černomořského regionu.

Česká republika jako členský stát EU nemá s Tureckem v zemědělství takový režim volného obchodu, jaký nyní získává Ukrajina. Celní unie EU-Turecko se na zemědělskou produkci nevztahuje v rozsahu, v jakém se vztahuje na průmyslové zboží. Český exportér pšenice, kukuřice nebo ječmene tak může být při dodávce do Turecka v situaci, kdy proti němu stojí ukrajinský konkurent s výrazně příznivějším celním režimem. Pro české producenty a exportéry je nová turecko-ukrajinská dohoda především varováním před změnou konkurenčního prostředí.

Největší pozornost je nyní nutné věnovat kukuřici, protože Ukrajina je už významným dodavatelem této komodity do Turecka a turecký trh má pro kukuřici stabilní dovozní potřebu. U pšenice a ječmene může být dopad rovněž významný, zejména pokud Turecko začne preferenční režim využívat k dlouhodobějšímu zajištění dodávek z Ukrajiny.

Z dostupných veřejných informací nelze zatím spolehlivě potvrdit, že se nulové clo bez množstevních omezení vztahuje na všechny položky pšenice (HS 1001), ječmene (HS 1003) a kukuřice (HS 1005). Konkrétní podmínky je nutné ověřit v tureckém tarifním harmonogramu dohody, včetně případných celních kvót, přechodných období a přesnějšího osmimístného či dvanáctimístného celního kódu. Důležitým datem je 1. leden 2027, kdy by měli čeští exportéři již vědět, u kterých konkrétních HS položek získá ukrajinské obilí nulové clo, zda jsou stanoveny kvóty a jaký bude skutečný režim pro evropské dodavatele.

Zdroje: Turecké ministerstvo obchodu, Ukrajinské ministerstvo hospodářství, USDA Foreign Agricultural Service

Zpracoval:
Milan Ekert
budoucí zemědělský diplomat velvyslanectví ČR v Ankaře
Mobil: +420 705 595 250, E-mail: milan.ekert@mzv.gov.cz