Americký akční plán pro adaptaci a zvyšování odolnosti vůči změnám klimatu
Americké federální ministerstvo zemědělství USDA ve čtvrtek 7. října oznámilo svůj plán na začlenění problematiky změny klimatu do rozhodovacích procesů celého resortu.
Akční plán USDA se zařadil po bok dalších 20 federálních úřadů, které tyto strategické dokumenty v ten samý den vydaly. Plány jsou praktickým naplněním přístupu prezidenta Bidena k řešení klimatické krize napříč celou vládou.
USDA identifikovalo 5 klíčových slabých stránek, které je třeba řešit – 1) snižování produktivity zemědělství, 2) ohrožení kvality a dostatku vody, 3) disproporční dopady na znevýhodněné komunity, 4) šokové situace vzniklé vinou extrémních klimatických událostí, 5) zátěž na infrastrukturu a půdu ve veřejném vlastnictví.
Naproti tomu připravilo soubor opatření za účelem řešení těchto problémů. Jde například o investice do kvality půdy a zdraví lesů, šíření znalostí ohledně používání klimaticky šetrných adaptačních strategií, zvýšení podpor pro výzkum a vývoj klimaticky šetrných řešení apod. Jednotlivá opatření jsou dále rozpracována do konkrétních nástrojů.
Do jara příštího roku musí všechna pracoviště a podřízené organizace vypracovat konkrétní priority, prováděcí a vyhodnocovací kritéria s cílem začlenění klimatických rizik do strategického plánování a rozhodování.
Akční plán v plném znění lze dohledat na stránkách Council on Enviromental Quality (PDF, 813 kB).
Jaká jsou fakta ohledně přibírání na váze během pandemie?
Co znamená v USA často zmiňovaný „covid-15“? Že člověk kvůli karanténním opatřením přibral minimálně 15 liber (cca 7 kg). Jestli tomu tak ale ve skutečnosti je prověřili výzkumníci z Harvardské univerzity tím, že zkoumali změny hmotnosti 15 milionů pacientů v roce před, během a po pandemii na základě elektronických zdravotních dat. Ukázalo se, že 39 % pacientů během pandemie skutečně přibralo na váze, přičemž přírůstek hmotnosti byl definován jako přírůstek vyšší než normální kolísání o 1,1 kg. Přibližně 27 % přibralo méně než 6 kg a asi 10 % přibralo více, přičemž 2 % přibrala více než 12,5 kg.
Nicméně, ne každý tedy během karantény přibral na váze. Někteří lidé reagují na stres tím, že nejedí. Tito lidé ignorují své signály hladu, a tak v době stresu hubnou. Jak ukázaly výsledky studie, během prvního roku pandemie zhublo 35 % pacientů. Na hubnutí si obecně stěžuje spíše málo lidí, takže byly slyšet primárně problémy s nárůstem váhy. Důvodů pro hubnutí může být více. Jedním může být i to, že lidé více seděli a méně se hýbali, čímž ztráceli svalovou hmotu a přibírali tuk (tuk váží méně než svaly). Podstatně příznivějším důvodem úbytku hmotnosti je spíše fakt, že lidé upřednostňovali své zdraví a měli větší kontrolu nad skladbou stravy. Studie dokazují, že kvalitní domácí vaření je ze zdravotního hlediska lepší, než návštěva restaurací a fastfoodů. Lidé navíc využili dobu karantény jako příležitost ke cvičení a soustředění se na svou kondici, výživu a spánek.
Naopak důvody nárůstu váhy jsou zjevné. Když odhlédneme od omezených fyzických aktivit, hodně lidí bylo během prvního roku pandemie ve stresu a ten je spojen se zvýšeným vyšší produkcí kortizolu. Ten ve spojení s konzumací vysoce zpracovaných potravin s vyšším obsahem soli a tuku často končí růstem váhy. Lidské tělo ve stresu také pomaleji metabolizuje. Stres a vysoká hladina kortizolu jsou navíc spojeny se zvýšeným množstvím břišního tuku, který zhoršuje rizika srdečních chorob či cukrovky 2. typu. Kortizol také může snižovat svalovou hmotu, což má opět vliv na rychlost metabolismu, protože čím méně svalové hmoty je v lidském těle, tím nižší je rychlost metabolismu a tím méně kalorií se spálí v klidu. To vše je při zvýšeném stresu předpokladem pro přibývání na váze a zhoršený zdravotní stav. Dle doporučení expertů je správnou cestou pravidelná pohybová aktivita, kvalitní strava a praktiky snižující dopad stresu.
Zpracoval: P. Ježek
zemědělský diplomat velvyslanectví ČR ve Washingtonu, D. C.,
mob: +1 202 507-3859, mob ČR: +420 601 558 079, petr_jezek@mzv.cz