Aktuality z FAO – Klimatické změny ohrožují zemědělskou produkci, Index cen potravin

Zjištění vychází z aktualizovaného nástroje ABC-Map (Adaptation, Biodiversity and Carbon Mapping Tool), který pomáhá zemědělcům, politikům a odborníkům lépe porozumět klimatickým rizikům a přijímat opatření ke zmírnění jejich dopadu.

Studie, na jejímž vývoji se podílela francouzská fintech společnost Finres, hodnotí vhodnost pěstování hlavních plodin v různých klimatických scénářích. Výsledky naznačují, že produkce kávy v tradičních pěstitelských regionech může prudce poklesnout a i pšenice a fazole mohou zejména v Severní Americe a Evropě zaznamenat značné poklesy produkce. Naopak kukuřice a rýže mohou krátkodobě nalézt nové vhodné oblasti pro pěstování, ale tento trend by se při vysokých emisních scénářích mohl ke konci století zase zvrátit.

Nástroj ABC-Map, který FAO spustilo v roce 2024, nyní umožňuje analyzovat nejen historické klimatické trendy, ale také prognózy budoucího vývoje. Obsahuje indikátory rozdělené do tří sekcí: adaptace, biodiverzita a uhlík. V tomto roce je plánováno přidání nových indikátorů pro tepelný stres hospodářských zvířat a pro potřebu vody pro plodiny, který bude odhadovat očekávané srážky a případné nároky na zavlažování. Uživatel zadá lokalitu a zvolí jednu z 30 hlavních plodin, načež nástroj zobrazí skóre její vhodnosti v daném regionu pro různé emisní scénáře až do roku 2100.

S aktualizací tohoto nástroje FAO posiluje svou podporu zemím při plnění mezinárodních klimatických závazků, včetně Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu. V době rostoucích klimatických výzev může ABC-Map pomoci vládám, zemědělcům a odborníkům lépe se adaptovat na nevyhnutelné změny a zajistit dlouhodobou udržitelnost zemědělské produkce.

Více informací: New data shows that crops like wheat, coffee, beans and cassava could lose half of the best land for growing them by 2100, ABC-Map

Kontaktní osoba:
Mgr. Kateřina Hradilová, Ph.D.
Oddělení zahraničně obchodní spolupráce
Ministerstvo zemědělství
katerina.langsfeldova@mze.gov.cz

 

FAO Index cen potravin – květen 2025

Index cen potravin FAO v květnu klesl kvůli nižším cenám obilovin, rostlinných olejů a cukru. Index cen potravin FAO (FAO Food Price Index, FFPI) dosáhl v květnu 2025 průměrné hodnoty 127,7 bodu, což je pokles o 1,0 bodu (0,8 %) oproti dubnu. Zatímco indexy cen mléčných výrobků a masa vzrostly, jejich růst byl více než vyvážen poklesem cen obilovin, cukru a rostlinných olejů. Celkově byl FFPI o 7,2 bodu (6,0 %) vyšší než před rokem, ale stále o 32,6 bodu (20,3 %) nižší než svého vrcholu dosaženého v březnu 2022.

Index cen obilovin FAO dosáhl v květnu hodnoty 109,0 bodu, což je pokles o 2,0 bodu (1,8 %) oproti dubnu a o 9,7 bodu (8,2 %) méně než v květnu 2024. Světové ceny kukuřice během měsíce prudce klesly vlivem silné konkurence a sezónně rostoucí dostupnosti díky probíhající sklizni v Argentině a Brazílii, kde sklizeň ke konci května předběhla loňské tempo. Očekávání rekordní sklizně kukuřice v USA v roce 2025 dále podpořila tlak na pokles cen. U ostatních obilovin ceny čiroku a ječmene rovněž klesly. Mezinárodní ceny pšenice také klesly, byť mírněji, v důsledku slabé globální poptávky a zlepšujících se podmínek úrody na severní polokouli. Srážky na konci měsíce snížily riziko sucha v některých částech Evropy, oblasti Černého moře a Spojených států. Naproti tomu Index všech rýží FAO v květnu vzrostl o 1,4 %, a to díky silné poptávce po aromatických odrůdách a vyšším cenám rýže Indica, částečně ovlivněným posílením měn vůči americkému dolaru v některých exportních zemích.

Index cen rostlinných olejů FAO činil v květnu 152,2 bodu, což je pokles o 5,8 bodu (3,7 %) oproti dubnu, ale stále o 19,1 % vyšší než před rokem. Pokračující pokles odrážel nižší ceny palmového, řepkového, sójového a slunečnicového oleje. Mezinárodní ceny palmového oleje výrazně klesly již druhý měsíc po sobě a od poloviny dubna si udržují cenovou výhodu oproti konkurenčním olejům. Pokles byl způsoben především sezónně vyšší produkcí a vývozní dostupností v jihovýchodní Asii. Ceny sójového oleje rovněž klesly, pod tlakem rostoucí nabídky v Jižní Americe a slabší poptávky po surovinách pro biopaliva, zejména v USA. Ceny řepkového oleje klesly především v důsledku očekávaného zlepšení nabídky s blížící se sklizní v Evropské unii, zatímco ceny slunečnicového oleje klesly v důsledku oslabující globální dovozní poptávky a klesající cenové konkurenceschopnosti.

Index cen masa FAO dosáhl v květnu 124,6 bodu, což je nárůst o 1,6 bodu (1,3 %) oproti revidované dubnové hodnotě a o 7,9 bodu (6,8 %) více než před rokem. Růst byl tažen vyššími mezinárodními cenami hovězího, skopového a vepřového masa, které převážily nad poklesem cen drůbežího masa. Ceny skopového masa vzrostly díky vyšším cenám v Oceánii, podporovaným silnou globální poptávkou, zejména z Číny, Blízkého východu a Evropy. Ceny vepřového masa rovněž vzrostly, posíleny rostoucí globální poptávkou a prudkým nárůstem exportních cen z Německa po opětovném získání statusu země bez slintavky a kulhavky. Globální ceny hovězího masa se zvýšily na nové historické maximum díky silné globální poptávce a omezeným vývozně dostupným zásobám v hlavních producentských zemích. Naproti tomu ceny drůbežího masa klesly, zatížené nižšími cenami v Brazílii, kde detekce vysoce patogenní ptačí chřipky na komerční farmě v polovině května vedla k zákazu dovozu ze strany několika hlavních dovozních zemí, což způsobilo přebytek nabídky a tlak na pokles cen.

Index cen mléčných výrobků FAO činil v květnu 153,5 bodu, což je nárůst o 1,3 bodu (0,8 %) oproti dubnu a o 27,2 bodu (21,5 %) více než před rokem. Mezinárodní ceny másla zůstaly na historicky vysokých úrovních, podpořeny silnou poptávkou z Asie a Blízkého východu při klesající nabídce mléka v Austrálii. Zpomalení poptávky po másle z EU však omezilo další růst cen. Ceny sýra vzrostly druhý měsíc po sobě díky trvalé poptávce v gastronomii — zejména ve východní a jihovýchodní Asii — a omezené nabídce v EU kvůli nepříznivému počasí a výskytu chorob na začátku roku. Ceny plnotučného sušeného mléka vzrostly oproti dubnu o další 4 %, podpořeny silnými nákupy z Číny a omezeným růstem nabídky. Naproti tomu ceny odstředěného sušeného mléka v květnu mírně klesly (-0,2 %), neboť dostatečná exportní nabídka z regionů produkujících máslo vyvážila rostoucí poptávku z Blízkého východu a severní Afriky.

Index cen cukru FAO činil v květnu 109,4 bodu, což je pokles o 2,9 bodu (2,6 %) oproti dubnu — již třetí měsíční pokles v řadě — a o 7,7 bodu (6,6 %) méně než v květnu 2024. Pokles byl způsoben slabší globální poptávkou po cukru v souvislosti s obavami z nejistého vývoje světové ekonomiky a jeho možného dopadu na poptávku ze strany nápojového a potravinářského průmyslu. K dalšímu tlaku na pokles cen přispěly i počáteční prognózy možného oživení světové produkce cukru v sezóně 2025/26, podpořené očekáváním vyšší produkce v Indii a Thajsku díky časnému začátku monzunového období.

Zdroj: FAO Food Price Index | Food and Agriculture Organization of the United Nations

 

Kontaktní osoby:

Adéla Malinová
Velvyslanectví ČR v Římě
adela.malinova@mzv.gov.cz

Mgr. Kateřina Hradilová, Ph.D.
Oddělení zahraničně obchodní spolupráce
Ministerstvo zemědělství
katerina.langsfeldova@mze.gov.cz