Informace z FAO: Dopady krize v Hormuzském průlivu na potravinové zabezpečení dle FAO
Rada Organizace pro výživu a zemědělství (FAO) se na svém mimořádném 180. zasedání dne 28. dubna 2026 v Římě zabývala dopady pokračující krize v oblasti Hormuzského průlivu na globální potravinové zabezpečení a fungování zemědělsko‑potravinářských systémů.
Členské státy projednaly aktuální rizika vyplývající z narušení klíčových námořních tras a shodly se, že situace představuje závažnou hrozbu pro stabilitu mezinárodních trhů s potravinami, energiemi a zemědělskými vstupy.
Hormuzský průliv patří mezi nejvýznamnější strategické námořní trasy. Za běžných podmínek jím denně prochází přibližně 20 milionů barelů ropy, což představuje zhruba čtvrtinu světového námořního obchodu s ropou, a také významné objemy zkapalněného zemního plynu a hnojiv. V důsledku současné krize se však lodní doprava v oblasti propadla o více než 90 %, což má okamžitý dopad na dostupnost energií a klíčových zemědělských vstupů na globálních trzích.
Nejvýraznější dopady jsou podle dat FAO patrné na trhu s hnojivy. Ceny močoviny se během jediného týdne zvýšily téměř o 20 %, přičemž do poloviny dubna dosáhl jejich nárůst 52 % ve Spojených státech a až 60 % v Brazílii. Současně dochází ke zpožďování dodávek v rozsahu přibližně 1,5 až 3 miliony tun hnojiv měsíčně. Tato situace představuje významné riziko pro zemědělskou produkci v nadcházejících sezónách, protože zmeškané termíny aplikace hnojiv nelze jednoduše nahradit a mohou vést k trvalým ztrátám na výnosech.
Krize má rovněž širší socioekonomické dopady. Země Perského zálivu jsou na z 70 až 90 % závislé dovozu základních potravin a narušení dodavatelských řetězců tak může významně ovlivnit jejich dostupnost i ceny. Rostoucí náklady na energie a zemědělské vstupy vytvářejí tlak na růst spotřebitelských cen potravin, zhoršují ekonomickou situaci zemědělců a mohou vést i ke snížení remitencí do zemí jižní a jihovýchodní Asie a Afriky.
Zasaženy jsou zejména státy, které již čelí vážné potravinové nejistotě. V Libanonu se akutní potravinová nejistota týká přibližně 874 000 osob, zatímco v Jemenu je vysokou mírou potravinové nejistoty postiženo více než 17 milionů lidí. Kombinace narušeného obchodu, rostoucích cen a omezeného přístupu k základním zemědělským vstupům výrazně zvyšuje riziko dalšího prohlubování hladu a nestability.
Závěry Rady FAO vyzývají k posílení role FAO v reakci na krizi. Organizace má nadále vyhodnocovat dopady narušení klíčových dopravních tras, sledovat vývoj na trzích s hnojivy, potravinami a energiemi a poskytovat členským zemím včasné informace a odbornou podporu. Cílem je posílit odolnost zemědělsko‑potravinových systémů, zejména prostřednictvím diverzifikace dovozů a lepší připravenosti na krize. Rada FAO zároveň zdůrazňuje potřebu užší spolupráce v rámci systému OSN a s dalšími partnery a průběžného informování členských států o přijatých opatřeních prostřednictvím orgánů FAO.
Zdroje:
Strait of Hormuz crisis: FAO Director-General outlines risks, actions and policy responses
FAO
Kontaktní osoba:
Mgr. Kateřina Langsfeldová, Ph.D.
Oddělení zahraničně obchodní spolupráce
Ministerstvo zemědělství
katerina.langsfeldova@mze.gov.cz