Informace z FAO: Index cen potravin FAO roste druhý měsíc po sobě, především kvůli tlakům na ceny energií rostlinných olejů a cukru

Indexy cen ve všech komoditních skupinách (obiloviny, maso, mléčné výrobky, rostlinné oleje a cukr) vzrostly v různé míře, což odráží nejen základní tržní faktory, ale také reakce na vyšší ceny energií spojené s eskalací konfliktu na Blízkém východě. Ve srovnání s dřívějšími hodnotami byl FFPI o 1,2 bodu (1,0 %) vyšší než před rokem, stále však o 31,7 bodu (19,8 %) nižší než jeho maximum z března 2022.

Index cen obilovin FAO dosáhl v březnu průměru 110,4 bodu, což je o 1,7 bodu (1,5 %) více než v únoru a o 0,7 bodu (0,6 %) více než před rokem. Růst odrážel vyšší ceny všech hlavních obilovin kromě rýže. Mezinárodní ceny pšenice vzrostly o 4,3 %, což bylo ovlivněno zhoršujícím se stavem plodin ve Spojených státech amerických kvůli obavám ze sucha a očekáváním nižší výsadby v Austrálii v reakci na předpokládané vyšší náklady na hnojiva. Tyto vzestupné tlaky byly částečně kompenzovány obecně příznivými podmínkami v Evropě a silnou konkurencí mezi exportéry, opřenou o stále dostatečné zásoby. Světové ceny kukuřice vzrostly pouze o 0,9 %, protože na trhy nadále doléhal dostatek nabídky na celosvětovém trhu, a to i přes určitou podporu, vyplývající z obav o dostupnost hnojiv před výsadbou na severní polokouli a nepřímé podpoře díky lepším vyhlídkám poptávky po etanolu spojeným s vyššími cenami energií. Ceny ječmene a čiroku rovněž vzrostly. Naproti tomu index cen rýže FAO v březnu 2026 klesl o 3,0 %, což odráží pokles cen ve všech hlavních segmentech trhu v důsledku kombinace tlaku sklizně, slabší dovozní poptávky a oslabení měn vůči americkému dolaru.

Index cen rostlinných olejů FAO dosáhl v březnu průměru 183,1 bodu, což je o 8,9 bodu (5,1 %) více než v únoru a jedná se tak o třetí po sobě jdoucí měsíční růst. Index byl zároveň o 21,3 bodu (13,2 %) vyšší než před rokem. Pokračující nárůst byl způsobený vyššími cenami palmového, sójového, slunečnicového a řepkového oleje. Mezinárodní ceny palmového oleje dosáhly nejvyšší úrovně od poloviny roku 2022 a dostaly se nad cenu sójového oleje, především v důsledku efektu přelévání prudkého růstu cen ropy, přičemž dodatečnou podporu poskytly nižší než očekávané odhady produkce v Malajsii. Světové ceny sójového oleje vzrostly jen mírně, protože očekávání vyššího využití biopaliv ve Spojených státech byla částečně vyvážena sezónně rostoucí exportní nabídkou z jižní Ameriky. Mezitím ceny slunečnicového a řepkového oleje podporovaly přetrvávající omezené dodávky v oblasti Černého moře a vyhlídky na silnější poptávku po surovinách v souvislosti s výrazně zvýšenými cenami energií.

Index cen masa FAO dosáhl v březnu průměru 127,7 bodu, což je o 1,2 bodu (1,0 %) více než v únoru a o 9,4 bodu (8,0 %) více než před rokem. Růst byl způsoben především vyššími cenami vepřového masa spolu s mírným nárůstem cen hovězího masa, zatímco ceny skopového a drůbežího masa oslabily. Ceny vepřového masa výrazně vzrostly, podpořeny růstem cen v Evropské unii před sezónním posílením poptávky. Světové ceny hovězího masa rovněž rostly, zejména v Brazílii, kde omezená dostupnost skotu snížila exportní nabídku při současně silné globální poptávce; tento růst byl částečně vyvážen stabilními cenami v Austrálii díky dostatečné nabídce. Naopak ceny skopového masa klesly kvůli zvýšeným exportním dodávkám z Nového Zélandu, přičemž stabilnější ceny v Austrálii, podpořené stabilní poptávkou na klíčových trzích, pokles částečně zmírnily, a to i přes vyšší cla zavedená Spojenými státy a logistická omezení ovlivňující přístup na trhy Blízkého východu. Světové ceny drůbežího masa mírně klesly v důsledku nižších kvót v Brazílii při dostatečné nabídce a stabilní dovozní poptávce, přičemž dodávky do klíčových destinací na Blízkém východě byly přesměrovány přes Rudé moře.

Index cen mléčných výrobků FAO dosáhl průměru 120,9 bodu, což je o 1,5 bodu (1,2 %) více než v březnu, stále však o 27,8 bodu (18,7 %) méně než před rokem. Jde o první nárůst od července 2025, způsobený především vyššími cenami sušeného odstředěného mléka (SOM), másla a sušeného plnotučného mléka (SPM), zatímco nižší mezinárodní ceny sýrů celkový růst omezily. Ceny SOM a SPM pokračovaly v růstu pozorovaném od ledna, podpořeny silnou globální dovozní poptávkou a sezónním poklesem produkce mléka v Oceánii poté, co výrobní cyklus dosáhl svého maxima. Mezinárodní ceny másla rovněž mírně vzrostly, přičemž výraznější nárůst v Oceánii odrážel omezenou dostupnost mléčného tuku, zatímco v Evropské unii byl růst mírnější díky dostatečné nabídce smetany při zlepšujících se sezónních dodávkách mléka. Naopak ceny sýrů v Evropské unii dále klesaly v důsledku vyšší dostupnosti mléka, vyšší produkce sýrů a slabší exportní poptávky, zatímco v Oceánii ceny rostly díky omezené nabídce a relativně silné poptávce.

Index cen cukru FAO dosáhl v březnu průměru 92,4 bodu, což je o 6,2 bodu (7,2 %) více než v únoru, a dosáhl tak nejvyšší úrovně od listopadu 2025, stále však o 24,5 bodu (21,0 %) méně než před rokem. Růst byl způsoben především vyššími cenami ropy, které zvýšily očekávání, že Brazílie, největší světový exportér cukru, bude během nadcházející sklizně více využívat cukrovou třtinu k výrobě etanolu. Další vzestupný tlak na růst cen cukru vyvolaly obavy z dopadu eskalace konfliktu na Blízkém východě na obchodní toky cukru. Celkový růst světových cen cukru byl však tlumen obecně příznivým výhledem globální nabídky pro sezónu 2025/26, podpořeným dobrým průběhem sklizně v Indii a Thajsku.

*Na rozdíl od jiných komoditních skupin není většina cen použitých při výpočtu indexu cen masa FAO k dispozici v době výpočtu a zveřejnění indexu cen potravin FAO; hodnota indexu cen masa za poslední měsíce je proto odvozena z kombinace prognózovaných a pozorovaných cen. To může někdy vyžadovat významné revize konečné hodnoty indexu cen masa FAO, což by mohlo následně ovlivnit hodnotu indexu cen potravin FAO.

Zdroj: FAO Food Price Index | Food and Agriculture Organization of the United Nations

 

Kontaktní osoby:

Bc. Tereza Strnadová
Velvyslanectví ČR v Římě
tereza.strnadova@mzv.gov.cz

Mgr. Kateřina Langsfeldová, Ph.D.
Oddělení zahraničně obchodní spolupráce'
Ministerstvo zemědělství
katerina.langsfeldova@mze.gov.cz