Informace z OECD: Posilování odolnosti venkova na příkladu Portugalska
Na venkovské oblasti je v posledních letech zaměřena pozornost jako na nedostatečně využitý zdroj růstu a odolnosti. Více se zde uplatňují přístupy průmyslové/sektorové politiky s individuálně cílenými intervencemi v klíčových odvětvích pro dané místo.
Za poslední dvě desetiletí zaznamenala hospodářský pokles pouze 4 % metropolitních regionů, zatímco u venkovských regionů to bylo 13,8 %. Proto dochází k posilování politik pro odolnost venkovských oblastí se záměrem plně realizovat potenciál venkova k přerušení cyklů úpadku/nerovností a současně překročit úzké pojetí produktivity. Transformace venkova se mění z dlouhodobé aspirace na naléhavou nutnost a přispívá k tomu i post-pandemické zvýšené stěhování populace do míst kombinujících výhody venkovského a městského života (prostor, dostupnost, služby, vybavení aj.).
Nástrojové portfolio, kterým disponuje národní/regionální/komunální úroveň pro tento účel, je široké. Z mezinárodního prostředí lze zmínit např. rámce pro strategii nebo well-being na venkově, 11 principů politiky pro venkov, 4 prioritní oblasti pro venkovský růst nebo 16 doporučení pro odolnost venkova se 60 konkrétními realizačními kroky odlišnými pro venkov poblíž měst a venkov odlehlý. Zmínit lze např. možnost podpořit decentralizovanou/malou infrastrukturu v oblastech s nízkými komerčními výnosy; spolupracovat s technologickými centry/univerzitami a podpořit partnerství mezi venkovskými školami a blízkými městskými zaměstnavateli; sladit školící programy/odborné vzdělávání s potřebami místního průmyslu; nabídnout mzdové dotace/mentoringové podpory motivující firmy přijímat učně; propojit podpory programů v cestovním ruchu, land managementu a řemeslech; zaměřit pobídky v lokálních veřejných zakázkách na venkovské podnikatele; posilovat kapacity komunitních/družstevních služeb/modelů, které budují kolektivní kapacity na místech s omezeným individuálním kapitálem; participativním mapováním/diagnostikou identifikovat specializované příležitosti spojené s přírodními/kulturně‑historickými zdroji a podporovat související doplňkové aktivity v rámci strategických sektorů (ekoturistika, místní potraviny/řemesla, komunitní/družstevní úroveň); nebo posilovat environmentální správu (podpora udržitelného hospodaření, vymáhání regulačních požadavků, aktualizace rámce land-use pro řešení místních problémů aj.).
Při realizaci uvedených opatření je oproti mnoha současným trendům společná zvýšená podpora vzájemných závislostí mezi městskými a venkovskými oblastmi, snaha o propojování (meziresortní koordinace/monitoring/indikátory ve vztahu k „nevenkovským“ resortům, např. životní prostředí, zdravotnictví, vzdělávání, energetika; propojování územně-funkční/venkov-město/přes-hraniční mezi kraji/regiony; propojování mezisektorové - projekty pro partnerství veřejného a soukromého sektoru; přechod z jednosměrné komunikace na participativní tří/šesti stupňový komunikační model/zapojení aktérů) nebo snaha o posilování institucionální struktury/kapacit pro zajištění širší škály finančních nástrojů (vícezdrojové financování, sladit pobídky a mechanismy financování na venkově i ve městech) a inkluzivní komunikace.
Zpracovalo: Oddělení zahraničně obchodní spolupráce MZe, 7.5. 2026
Kontakt: radek.stransky@mze.gov.cz