Novinky z OECD - Udržitelnější rozhodování domácností s dopadem na nižší spotřebu potravin
Opatření na straně poptávky zaměřená na změnu stravovacích návyků by mohla do roku 2050 snížit emise z odvětví výroby potravin až o 44 %. Analýza situace v devíti zemích zkoumá možnosti a preference domácností ohledně spotřeby potravin a nabízí úvahy pro povzbuzení udržitelnějšího rozhodování domácností.
Cenová dostupnost potravin bývá mezi preferencemi domácností důležitější než dopady potravin na životní prostředí. Potenciálně vysoké sociální náklady řešení klimatických otázek v sektoru potravin jsou proto důvodem pro zvláštní zohlednění při volbě politických přístupů k tomuto sektoru. S ohledem na kontextově specifickou povahu výrobních metod a dopadů je navíc obtížné činit obecná prohlášení o tom, že daná potravina je environmentálně udržitelnější než jiná (např. ekologická vs konvenční výrobní metoda). Větší přesvědčivost je v případě výroby živočišných vs. rostlinných bílkovin, kde jsou nižší zdrojová náročnost a menší uhlíková stopa u rostlinné produkce zřejmé. Z výzkumů vyplývá, že spotřebitelé se zájmem o životní prostředí nejedí maso méně často než ti, co se o environmentální parametry nezajímají. Současně i u spotřeby masa průzkumy ukazují, že cena, chuť a vyšší stupeň zpracování mají v preferencích větší význam než dobré životní podmínky zvířat. Proto úsilí o zvýšení cenové dostupnosti rostlinných bílkovin a zdůraznění jejich zdravotních přínosů může účinně posunout spotřebu ve prospěch těchto produktů. Odhady uvádějí, že přechod na rostlinnou stravu s menším množstvím potravin živočišného původu by mohl snížit celosvětovou úmrtnost o 6-10 %. Na podporu zdravějšího výběru potravin jsou analýzou doporučována opatření ve čtyřech oblastech: veřejné intervence na straně poptávky (např. pokud cílí na snížení nákladů na zdravotní péči související se stravou prostřednictvím informačních kampaní a poradenství), spolupráce s potravinářským průmyslem na rozhraní nabídky a poptávky (např. změna složení výrobků a testování nových schémat označování), používání přísnějších předpisů (např. pravidla týkající se reklamy na cukrovinky určené dětem) a daňová opatření (např. spotřební daně).
Zpracovalo: Oddělení zahraničně obchodní spolupráce MZe, 13. března 2025
Kontakt: radek.stransky@mze.gov.cz