Příležitosti a výzvy pro vývozce masných výrobků do Mexika
V situaci, kdy mohou nákazy hospodářských zvířat ovlivnit produkci, narušit dodavatelské řetězce, a dokonce vytvářet obchodní překážky, se zdraví zvířat stalo základním pilířem mezinárodního obchodu se zemědělsko-potravinářskými produkty.
Země proto zavádějí strategie zaměřené na posilování systémů veterinárního a hygienického dozoru s cílem chránit jak výrobní sektor, tak spotřebitele.
Mexiko v tomto směru investuje do posílení veterinárních a hygienických kontrol, aby čelilo hrozbám, jako jsou novodobý parazit (New World screwworm), africký mor prasat a Aujeszkyho choroba. Tím potvrzuje svůj závazek udržovat a dále zvyšovat konkurenceschopnost mexického živočišného sektoru.
Mexický úřad odpovědný za regulaci bezpečnosti potravin a veterinárních požadavků na zemědělsko-potravinářské produkty (SENASICA) zavedl kontroly v přístavech, na letištích i hraničních přechodech. Současně zvýšil počet veterinárních kontrolních stanovišť a rozšířil využívání specializovaných kynologických jednotek pro odhalování rizikových zemědělských produktů. Cílem těchto opatření je snížit pravděpodobnost zavlečení nákaz do země a ochránit domácí produkci.
Význam těchto kroků se nedávno ukázal ve chvíli, kdy Mexiko dočasně pozastavilo dovoz některých vepřových výrobků ze Spojených států amerických po zjištění případů souvisejících s Aujeszkyho chorobou. Taková rozhodnutí ilustrují obchodní důsledky veterinárních rizik bez ohledu na to, zda se týkají blízkých obchodních partnerů nebo potenciálních partnerů.
Evropští producenti a zpracovatelé masa, kteří mají zkušenosti s pokročilými systémy veterinárního dozoru a kontroly, mohou nalézt na mexickém trhu významné obchodní příležitosti. Navíc nedávná modernizace obchodní dohody mezi Mexikem a Evropskou unií vytvořila příznivé podmínky pro posilování vzájemného obchodu se zemědělsko-potravinářskými produkty. Aby však společnosti mohly těchto příležitostí využít, musí být schopny přizpůsobit se mexickému regulatornímu a veterinárnímu rámci. V případě masných výrobků se dodržování veterinárních a hygienických požadavků stalo ještě důležitějším než v minulosti.
Nedávné zkušenosti ukazují, že zdraví zvířat již nelze vnímat pouze jako veterinární problematiku. Zajištění souladu s veterinárními a hygienickými požadavky a udržování robustního systému sledovatelnosti se staly klíčovými nástroji nejen pro ochranu živočišné výroby, ale také pro usnadnění mezinárodního obchodu.
V době, kdy země jako Mexiko pečlivě sledují výskyt nákaz hospodářských zvířat na svém území i v zahraničí, bude konkurenceschopnost vývozců stále více záviset na jejich schopnosti prokázat, že jejich produkty jsou bezpečné, dohledatelné a podložené spolehlivými systémy veterinární kontroly.
Novou výzvou Latinské Ameriky je růst prostřednictvím vyšší produktivity a udržitelnosti
Latinská Amerika je dnes jedním z nejvýznamnějších zemědělsko-potravinářských regionů světa. Vzhledem k velikosti své populace významně přispívá ke globálnímu vývozu zemědělských produktů a dodává klíčové komodity, jako jsou avokáda, káva, maso, ovoce a obiloviny. Model, který tento růst umožnil, však začíná vykazovat známky vyčerpání.
Po desetiletí rostla zemědělská produkce díky zvyšování produktivity, zavádění nových technologií a efektivnějšímu využívání zdrojů. Dnes se však toto tempo zpomaluje a růst produkce je stále více závislý na intenzivním využívání půdy, vody, hnojiv a dalších vstupů, nikoli na skutečných inovacích v zemědělské výrobě. Současná situace tak přináší výzvu, jak zachovat postavení Latinské Ameriky jako významného světového dodavatele potravin, aniž by docházelo k ohrožování jejích přírodních zdrojů.
Zemědělství v Latinské Americe dospělo do bodu, kdy už nestačí pouze vyrábět více. Konkurenceschopnost nyní závisí na schopnosti vyrábět lépe, s menší ekologickou a vodní stopou, čehož lze dosáhnout pouze prostřednictvím technologických inovací.
Mexiko není výjimkou z tohoto paradoxu. Země se stala mezinárodním měřítkem na globálním zemědělsko-potravinářském trhu. Příkladem je produkce avokáda, jehož export dosáhl v roce 2025 rekordních hodnot a upevnil pozici Mexika jako největšího světového dodavatele této komodity. Kromě toho byla nedávno zavedena zeměpisná ochrana označení původu „Franja de Michoacán“ pro avokáda, jejímž cílem je chránit kvalitu a identitu jednoho z nejvýznamnějších mexických zemědělských produktů na mezinárodních trzích.
Tento exportní úspěch však existuje souběžně se strukturálními problémy. Například vodní krize se stala jedním z hlavních omezení dalšího růstu zemědělství. Zemědělsko-potravinářský sektor v Mexiku představuje největší podíl na celkové vodní stopě země, což vyvolává otázky ohledně současného způsobu produkce potravin. Potřeba zvyšovat výrobu plodin a produktů, jako jsou kukuřice, maso, mléko a exportně orientované zemědělské komodity, je závislá na dostupnosti vody, která se v důsledku klimatických změn a růstu populace stává stále omezenějším zdrojem.
Vedle environmentálních výzev čelí region také proměňujícímu se obchodnímu prostředí. Přezkum dohody USMCA a pokračující obchodní napětí se Spojenými státy americkými ukazují, že konkurenceschopnost zemědělsko-potravinářského sektoru již není určována pouze objemem produkce nebo přístupem na klíčové trhy. Stále významnější roli v mezinárodních obchodních vztazích hrají sanitární a environmentální standardy.
Další etapa rozvoje zemědělství v Latinské Americe proto musí být založena na nové vlně inovací. Klíčovou roli budou hrát precizní zemědělství, efektivní hospodaření s vodou, genetické šlechtění a digitalizace. Tyto nástroje budou nezbytné pro udržení konkurenceschopnosti bez nadměrného zatěžování přírodních zdrojů. Stejně důležité bude rozšířit přístup k těmto technologiím mezi malé a střední zemědělské producenty, kteří i nadále představují základ potravinového zabezpečení regionu.
Zpracoval:
César Omar Reyes Valdez
místní zástupce ČR pro agro-potravinářství v Mexiku
tel: +5 249 219 291 41, e-mail: omar.agriculture.mx@gmail.com