Informace z FAO: Jak zvládat šoky na zemědělských trzích: FAO vyzývá k větší spolupráci a otevřenému obchodu
Světové trhy s potravinami a zemědělskými komoditami čelí stále častějším a intenzivnějším otřesům. Podle nové zprávy Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) mohou jejich dopady výrazně zmírnit dobře nastavené obchodní politiky, mezinárodní spolupráce a odolnější obchodní sítě.
Hodnota globálního obchodu s potravinami a zemědělskými produkty od roku 2000 vzrostla pětinásobně a dosahuje přibližně 2 bilionů dolarů ročně. Rostoucí propojenost zemí přináší nové příležitosti, ale také vyšší zranitelnost vůči výkyvům způsobeným například extrémním počasím, konflikty, pandemiemi nebo ekonomickými krizemi.
Zpráva o stavu trhů se zemědělskými komoditami za rok 2026 (SOCO) zdůrazňuje, že mezinárodní obchod umožňuje rychle přesměrovat potraviny do oblastí, kde jsou náhle potřeba. Země s širší sítí obchodních partnerů tak dokážou lépe čelit výpadkům dodávek a cenovým šokům.
Exportní omezení situaci zhoršují
FAO upozorňuje, že exportní restrikce zaváděné velkými producenty s cílem chránit domácí trhy často přenášejí nestabilitu do zbytku světa. Taková opatření mohou zvyšovat ceny potravin a prohlubovat potravinovou nejistotu zejména v dovážejících zemích.
Analýza ukazuje, že během potravinové krize v letech 2007–2008 přispěly změny obchodních politik přibližně k 45% růstu světových cen rýže a ke 30% růstu cen pšenice.
Naopak během pandemie COVID‑19 byly exportní restrikce méně časté a kratší. Zatímco v období 2007–2008 bylo omezeními zasaženo 16 % světově obchodovaných kalorií, během pandemie to bylo pouze 8 %, což pomohlo zmírnit dopady na dostupnost potravin.
Trhy se dokážou zotavit, ceny však zůstávají vysoké
Nový výzkum FAO ukazuje, že globální obchod s potravinami je obecně poměrně odolný. Objem obchodů mezi zeměmi po šoku obvykle klesá, ale během šesti měsíců se většinou vrací k normálu.
Problémem však zůstávají ceny. Cenové skoky po krizích mohou přetrvávat dlouho a nejsou následovány stejně výrazným poklesem. Nejvíce jsou tím ohroženy nízkopříjmové země závislé na dovozu potravin.
FAO doporučuje, aby státy budovaly spíše menší nouzové potravinové rezervy navázané na systémy sociální ochrany. Naopak rozsáhlé státní zásoby určené ke stabilizaci cen jsou podle zprávy finančně nákladné a dlouhodobě neudržitelné.
El Niño může prohloubit hlad
Modelová studie FAO simulující silný jev El Niño ukázala, že pokud země reagují exportními omezeními, může být do hladu uvrženo dalších 21,4 milionu lidí nad rámec těch, které zasáhne samotný klimatický šok.
Všechny země mohou profitovat z fungujícího multilaterálního obchodního systému, silných obchodních vazeb a mezinárodní důvěry. Naopak fragmentace trhu a oslabování spolupráce dopadají nejtvrději na nejchudší státy.
Zpráva SOCO 2026 potvrzuje, že odolnost potravinových systémů nezávisí pouze na produkci, ale také na kvalitě obchodních vztahů a mezinárodní koordinaci. Otevřenější a propojenější trhy, doplněné cílenými krizovými rezervami a omezením protekcionistických opatření, mohou pomoci zabránit prudkým cenovým výkyvům a snížit riziko hladu při budoucích krizích.
Zdroj: State of Agricultural Commodity Markets explores how best to cope with shocks
Kontaktní osoba:
Mgr. Kateřina Langsfeldová, Ph.D.
Oddělení zahraničně obchodní spolupráce
Ministerstvo zemědělství
Katerina.langsfeldova@mze.gov.cz