Seminář ke Světovému dni výživy 2024: Dobré potraviny pro dnešek a budoucnost

Tento den se každoročně slaví jako připomínka založení Organizace pro výživu a zemědělství (FAO) a má za cíl zvýšit povědomí o potravinovém zabezpečení a zdravém stravování. Semináře se zúčastnila stovka posluchačů z oblasti výživy, zdravotnictví, nutričního poradenství, akademické i soukromé sféry, výzkumných organizací a státní správy.

V úvodním slovu ředitel odboru pro vztahy s EU a zahraničně obchodní spolupráci MZe Ing. Stanislav Němec upozornil, že na světě hladoví až 750 milionů lidí, přičemž více než třetina populace si nemůže dovolit zdravou stravu. Růst světové populace v kontextu omezených přírodních zdrojů a klimatické změny představuje výzvu pro udržitelnost zemědělské výroby a potravinového zabezpečení.

Ing. Michal Kulík (Mze) ve své prezentaci přiblížil roli FAO v transformaci zemědělsko-potravinářských systémů a poskytování humanitární, rozvojové a technické pomoci. Upozornil, že válečné konflikty jsou primární příčinou potravinových krizí. Dále hovořil o aktuálním Světovém potravinovém fóru a nadcházejícím Výboru FAO pro světové potravinové zabezpečení.

Ing. Michaela Urbánková (MZe) seznámila účastníky s problematikou nových potravin, jako jsou například hmyz a kultivované maso. Vysvětlila proces schvalování nových potravin před uvedením na trh, kdy se prokazuje jejich bezpečnost pro lidské zdraví. Kultivované maso přináší etické, ekologické a zdravotní výhody, avšak vysoké výrobní náklady a skeptický pohled spotřebitelů zůstávají výzvou.

Ing. Jan Pivoňka, Ph.D. (VŠCHT, PK ČR, SPV) přednesl příspěvek o inovacích v potravinářství a roli nových technologií při vývoji alternativních potravin. Jako příklad uvedl výrobu náhražek mléčných výrobků pomocí technologie precizní fermentace. Zdůraznil důležitost porovnání výživových hodnot náhražek s ekvivalenty z živočišných zdrojů.

MUDr. Václava Kunová (SPV) se ve své přednášce zaměřila na výživové styly jako veganství, vegetariánství a flexitariánství. Upozornila, že vegetariánská strava nemusí vždy přinášet zdravotní ani environmentální benefity. Z environmentálního hlediska letecky přepravované ovoce a zelenina mohou produkovat více emisí skleníkových plynů než drůbeží maso. Potraviny v jídelníčku je třeba správně nahrazovat s ohledem na jejich nutriční hodnotu.

Mgr. Nadežda Čadová (AV ČR) se zaměřila na problém plýtvání potravinami a představila výzkum provedený Sociologickým ústavem AV ČR. Upozornila, že každý rok se na světě vyhodí až 1/3 vyprodukovaných potravin, což by mohlo nasytit téměř 3 miliardy lidí. Většina české populace považuje plýtvání potravinami za závažný problém, přičemž hlavním motivem pro jeho omezení v domácnostech je úspora peněz.

Více informací je možné nalézt v přiložených prezentacích.