Cizorodé látky v r. 2001

Vážení uživatelé,

Stejně jako v minulém roce, tak i letos pro vás Ministerstvo zemědělství připravilo informaci o sledování cizorodých látek v potravních řetězcích resortu zemědělství. Výsledky roku 2001 jsou uvedeny pouze na Internetu a budou vystaveny na stránce MZe po dobu jednoho roku, nejpozději do konce roku 2003.
V souladu s usneseními vlády ČR č. 408/1992 (systém organizace a financování monitoringu cizorodých látek v potravních řetězcích v ČR), č. 369/1991 (monitoring zdravotního stavu obyvatelstva ve vztahu k životnímu prostředí), č. 810/1998 (Akční plán zdraví a životního prostředí) a některých zákonů, jako např. zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích, č. 166/1999 Sb., o veterinární péči, č. 91/1996 a č. 244/2000 Sb., o krmivech, a č. 156/1998 Sb., o hnojivech provádí resort zemědělství sledování cizorodých látek v potravinách, surovinách pro výrobu potravin, krmivech, napájecí vodě, a v těch složkách životního prostředí, které kvalitu vyráběných zemědělských surovin, potažmo potravin mohou ovlivnit. Plánované sledování cizorodých látek získává další rozměr v době, kdy se přehodnocuje systém bezpečnosti potravin v Evropě, a tedy i v ČR. Do popředí se dostává otázka sledování nezávadnosti potravin ve vertikále “od farmy po vidličku”.
Správnost vyhodnocených výsledků je zajištěna použitím platných metodik pro odběr vzorků v akreditovaných laboratořích a vyhodnocením výsledků patřičnými statistickými metodami.
Informace zohledňuje závěry prací především resortních organizací, přičemž data uváděná ve zprávě byla vyhodnocena těmi organizacemi, které monitorovací práce prováděly.
Na monitorovacích pracích v roce 2001 spolupracovali: Česká zemědělská a potravinářská inspekce (ČZPI), Státní veterinární správa (SVS ČR), Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ), Zemědělská vodohospodářská správa (ZVHS), Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy (VÚMOP), Výzkumný ústav rostlinné výroby (VÚRV), Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti (VÚLHM). V rámci státní zakázky spolupracovala Veterinární ošetřovna pro drobná zvířata a zvěř, Přibyslav na rámcové studii sledující výskyt určitého kontaminantu ve volně žijící zvěři a Výzkumný ústav rybářský a hydrobiologický Jihočeské univerzity (VURH JU) se podílel na zjišťování stavu hygienické kvality tržních ryb.
ČZPI monitoruje potraviny především rostlinného původu. Potraviny živočišného původu sleduje pouze v případech mimo sféru dohledu SVS, která se vedle jiných činností zabývá sledováním cizorodých látek v surovinách a potravinách přednostně živočišného původu.

Informace obsahuje výsledky sledování v oblasti:
1.1/ potravin a surovin určených k výrobě potravin,
1.2/ potravních řetězců
1.2.1/ agrárních ekosystémů,
1.2.2/ vodních ekosystémů,
1.2.3/ lesních ekosystémů.

Odkazy na domovské stránky spolupracujících organizací:
www.szpi.gov.cz
www.svscr.cz
www.ukzuz.cz
www.zvhs.cz/
www.vumop.cz
www.vulhm.cz
www.vurv.cz
http://www.frov.jcu.cz/cs/

1. Monitoring cizorodých látek v roce 2001

Sledování cizorodých látek každým rokem zahrnuje jak sledování možné kontaminace potravin, surovin určených k jejich výrobě, včetně biomonitoringu, tj. kontaminace volně žijících organismů doplňujících spotřební koš člověka, tak i složky prostředí, které tuto kontaminaci mohou způsobit, nebo ovlivnit. Mezi ně patří půda, povrchová voda a vstupy do těchto složek prostředí.
Na monitoringu cizorodých látek se v roce 2001 podílely tyto organizace: Česká zemědělská a potravinářská inspekce (ČZPI), Státní veterinární správa České republiky (SVS ČR), Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ), Zemědělská vodohospodářská správa (ZVHS), Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy (VÚMOP), Výzkumný ústav rostlinné výroby (VÚRV), Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti (VÚLHM), Výzkumný ústav rybářský a hydrobiologický (VÚRH).

1.1. Monitoring cizorodých látek v potravinách a surovinách určených k výrobě potravin
V rámci sledování cizorodých látek ČZPI provedla celkem 22 594 vyšetření na stanovení přítomnosti kontaminantů a reziduí pesticidů v surovinách a potravinách rostlinného i živočišného původu z tuzemska i z dovozu (odběr vzorků probíhal převážně v tržní síti). Z tohoto celkového množství překročilo 48 vyšetření hygienický limit uvedený ve vyhlášce č. 298/1997 Sb., kterou se stanoví chemické požadavky na potraviny, ve znění pozdějších předpisů, nebo maximální reziduální limit uvedený ve vyhlášce č. 322/1999 Sb., kterou se stanoví maximální limity reziduí pesticidů,což celkem představuje 0,21 % nevyhovujících zjištění.
Nálezy chemických prvků v potravinách rostlinného původu se ve srovnání s předchozími roky nijak výrazněji nelišily. Byly zaznamenány 2 vzorky (z celkových 53) s nadlimitním obsahem arzénu u rýže z Belgie a u 1 vzorku máku (z celkových 26) nadlimitní nález kadmia u domácí produkce. U výrobků z ovoce a zeleniny v plechových obalech výsledky ukázaly, že vyšší množství cínu se nacházelo zejména u kompotovaného ananasu a mandarinek z dovozu, nálezy u sterilované zeleniny v plechových obalech byly zanedbatelné. K překročení hygienického limitu nedošlo ani v jednom případě.
Na přítomnost mykotoxinů bylo celkem analyzováno 227 vzorků, pozitivních nálezů bylo zaznamenáno 17. Z celkového počtu odebraných vzorků nevyhověl hygienickému limitu obsahem patulinu pouze 1 vzorek dětské výživy na bázi ovoce tuzemské výroby.
Polyaromatické uhlovodíky byly sledovány v chlebu, mouce, rýži, olejích a vínu. Hygienickému limitu nevyhovělo 5 vzorků rostlinných olejů (z celkových 26), kdy 1 vzorek slunečnicového oleje pocházel z Německa, 2 vzorky olivového oleje z Itálie a 2 ze Španělska. U vzorků bylo překročeno přípustné množství látky benzo(a)antracen, benzo(a)pyren, benzo(b)fluoranten, benzo(k)fluoranten a chrysen.
V případě dioxinů byla kontrola prováděna formou screeningu, kdy byly zjišťovány hladiny množství těchto látek ve vybraných komoditách jak rostlinného, tak i živočišného původu. Výsledky analýz nebylo možné vyhodnotit, protože pro tyto látky nebyl dosud stanoven v našich právních předpisech platný limit. Výsledky analýz ukázaly, že tyto látky jsou přítomny v odebraných komoditách (rostlinné oleje z Rakouska, Itálie, Španělska a Německa, paštiky z Dánska a ČR, tuňák z Thajska, tvrdé sýry z Rakouska a Německa). Zjištěné hodnoty se u vzorků rostlinných olejů pohybovaly v rozmezí od 0,76 do 1,2 pg TEQ/g vzorku, u potravin živočišného původu od 0,98 do 5,5 pg TEQ/g tuku. Výsledky jsou již druhým rokem předávány do databáze Státního zdravotního ústavu (SZÚ). Na konci roku 2002 SZÚ provede vyhodnocení těchto výsledků, stejně jako výsledků SVS ČR a svých vlastních tak, aby mohl v budoucnu navrhnout efektivní sledování této kontaminace, event. přijmout opatření k eliminaci výskytu dioxinové kontaminace.
V rámci monitoringu cizorodých látek byly v roce 2001 rovněž sledovány látky migrující do potravin z laků používaných k potahování vnitřních stěn kovových obalů: bisfenol-A (BPA), bisfenol-A-diglycidether (BADGE) vyjádřený jako suma bisfenol-A-diglycidetheru (BADGE) a jeho derivátů (BADGE.Hcl a BADGE.Hcl.H2O) a bisfenol-F-diglycidether (BFDGE). Výsledky analýz potvrdily přítomnost výše zmiňovaných látek v odebraných vzorcích potravin. Pro tyto látky však není stanoven limit pro potraviny v platném předpisu ČR, dle kterého by bylo možné výsledky vyhodnotit. Seznam výrobců potravin a potraviny, ve kterých byly nálezy zjištěny, předala ČZPI Ministerstvu zdravotnictví. Výrobcům bylo doporučeno buď zajistit pro své výrobky náhradní obaly, nebo se ve shodě se zákonem č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích, v platném znění, obrátit na MZ, které, v případě, že potraviny obsahující látky (BPA, BADGE a BFDGE) neuvedené ve vyhlášce č. 298/1997 Sb., vydá souhlas k uvádění takových potravin do oběhu za podmínek stanovených rozhodnutím MZ.
Rezidua pesticidů byla sledována ve stejném rozsahu jako v předchozích letech, tzn. že hlavní pozornost byla opět zaměřena na potraviny rostlinného původu, které byly vyšetřovány multireziduální metodou. Dále na skupinu komodit (koření, kakao, suché skořápkové plody), u kterých se k ochraně skladovaných zásob používají pesticidy na bázi bromidů a na potraviny živočišného původu (mléčné výrobky), u kterých je pravidelně sledována přítomnost polychlorovaných bifenylů a chlorovaných pesticidů.
Z hlediska nálezů reziduí pesticidů bylo zjištěno nejvíce nedostatků u vzorků jablek z Itálie, Španělska a Argentiny a citrusového ovoce z dovozu. Požadavkům vyhlášky č. 322/1999 Sb. nevyhověly 4 vzorky jablek (z celkem 26). Ve 2 případech se jednalo o účinnou látku azinphos-methyl, v 1 případě o bifenthrin a procymidon. U citrusového ovoce bylo zjištěno 7 pozitivních nálezů reziduí pesticidů (z celkem 13). Ve 4 případech se jednalo o účinnou látku o-fenylfenol. Obecně lze uvést, že sledování možného výskytu nadlimitního znečištění u ovoce a zeleniny z dovozu a tuzemské výroby vychází příznivěji pro domácí produkci.
Polychlorované bifenyly a chlorované pesticidy jsou dlouhodobě sledovány v mléčných výrobcích (máslo, mléko, sýry). Z výsledků předchozích let i roku 2001 je patrné, že dochází ke stálému poklesu obsahu těchto látek v uvedených komoditách. Např. v roce 1992 zjištěný průměrný obsah DDT v másle činil 0,053 mg.kg-1 tuku, v roce 2001 již 0,0036 mg.kg-1 tuku. Tzn., že za období 1992 – 2001 došlo téměř k 15-ti násobnému snížení DDT v másle, pokud vycházíme z výsledků analýz provedených ČZPI, nebylo zjištěno překročení limitů.
SVS ČR prováděla sledování cizorodých látek u živých hospodářských zvířat, v surovinách a potravinách živočišného původu (odběr vzorků probíhal převážně ve výrobě) a ve zvěřině. V roce 2001 bylo celkem v rámci monitoringu cizorodých látek provedeno 92 952 vyšetření, z toho 37 022 vyšetření potravin a surovin živočišného původu, 10 130 vyšetření vzorků lovné zvěře, 45 800 vzorků hospodářských zvířat .
Vzorky reprezentující suroviny a potraviny živočišného původu, především mléko kravské, ovčí i kozí a mléčné výrobky, masné výrobky, včetně dovážených, dále vejce a med, měly nízký obsah reziduí pesticidních látek, chemických prvků, mykotoxinů a zbytků léčivých a doplňkových látek. Ojedinělé zjištění nadlimitního obsahu arzénu v syrovém mléce nebylo opakovanými analýzami potvrzeno. Cíleným vyšetřením byla u dvou vzorků syrového mléka zjištěna rezidua sulfonamidů. Výjimku z celkově příznivého hodnocení tvoří zjištění jednoho nevyhovujícího vzorku sýru s vyšším obsahem biogenního aminu-tyraminu, a dále zjištění neodpovídajícího obsahu polycyklických aromatických uhlovodíků v některých druzích masných výrobků (sekané masné výrobky, uzené maso, uzeniny, trvanlivé masné výrobky – v případě 11 vyšetření ze 67 provedených). Tyto nedostatky byly shledány u domácí produkce malokapacitních udíren, používající starší techniku uzení horkým vzduchem, při které ke kontaminaci PAH může docházet. Kontaminované výrobky nebyly uvedeny do oběhu.
Výrobky kojenecké a dětské mléčné výživy a syrového mléka určeného k jejich výrobě zcela vyhověly, stejně jako v minulých letech, hygienickým limitům. U dovážených surovin z moře pro další technologické zpracování v tuzemsku, ale i surovin a výrobků z moře, bylo zaznamenáno podstatné zlepšení v četnosti nadlimitních nálezů a zvláště v průměrných hodnotách chemických prvků a reziduí organochlorových látek proti minulým letům.
Sledování cizorodých látek neprokázala rezidua nepovolených hormonálních látek u jatečných zvířat. Pokud byly ojediněle zjištěny zbytky veterinárních léčiv a látek ze skupiny antikokcidik, šlo o hodnoty výrazně nižší než je maximální limit reziduí. Maso jatečných zvířat neobsahovalo nadlimitní obsahy chemických prvků a organochlorových sloučenin. Výjimku tvořily ojedinělé vzorky koňského masa a farmově chované spárkaté zvěře, kde byl zjištěna nadlimitní přítomnost kadmia. V orgánech jatečných zvířat, zvláště koní, ale i prasat, byla ojediněle zjištěna nadlimitní přítomnost kadmia a rtuti.
V případě sladkovodních ryb byly zaznamenány příznivější nálezy oproti minulým letům. Prakticky pouze jeden vzorek pstruha duhového neodpovídal obsahem arzénu povolenému limitu z celkem 23 provedených vyšetření a jeden vzorek parmy obecné nevyhověl nadlimitním obsahem rtuti z celkem 31 provedených vyšetření.
U lovné zvěře byly zjištěny nadlimitní hodnoty olova, které však byly z velké části způsobeny kontaminací střelou. U bažanta a černé zvěře byl po jednom případě prokázán nadlimitní obsah sumy DDT. Tato rezidua nacházena právě ve volně žijící zvěři dokumentují přetrvávání tohoto více než 20 let nepoužívaného pesticidu a jeho rozpadových produktů v prostředí. V posledních dvou letech se stále častěji diskutuje nad možností ovlivnění zdravotního stavu srnčí zvěře glukosinuláty, kterým je zvěř vystavena při nadměrném spásání řepky, která se v některých oblastech může stát dokonce monodietou. Předpokládá se zahájení prací na studii, která by navrhla ve svých závěrech způsob ochrany zvěře dokrmováním vhodným krmivem, které by nahradilo či doplnilo jednostranné zkrmování řepky.
Kontaminace radioaktivními látkami (137 Cs) byla zjištěna celkem u tří vzorků svaloviny spárkaté zvěře (z celkem 102 provedených vyšetření), převážně v oblasti Jeseníků. Na tuto oblast bude zaměřeno cílené šetření.
Celkově lze hodnotit zdravotní nezávadnost surovin a potravin živočišného původu z pohledu obsahu cizorodých látek jako poměrně příznivou a ve srovnání s minulými lety neustále se zlepšující.

1.2. Monitoring cizorodých látek v potravních řetězcích
Předpokladem zdravotně nezávadných potravinářských a krmivářských výrobků je použití kvalitní suroviny, při jejíž výrobě záleží mimo jiné i na výslednici působení složek životního prostředí – půdy, vody, ovzduší.

1.2.1. Agrární ekosystém
V působnosti tohoto systému se sledování cizorodých látek provádí v krmivech, napájecí vodě, půdě a vstupech do půdy.
V rámci sledování cizorodých látek v krmivech nebyla zjištěna přítomnost zakázaných látek při výrobě živočišných mouček ani v dovážených rybích moučkách. Arzén byl zjištěn v nadlimitním množství ve čtyřech vzorcích minerálních surovin používaných do krmiv (celkem bylo odebráno 21 vzorků). V případě znečišťujících doplňkových látek používaných do kompletních nebo doplňkových krmiv bylo zjištěno, že se tento typ znečištění dotýká především nesprávného použití doplňkových látek (monensinátu sodného, lasalocidu a salinomycinátu sodného) do krmiv, která svým složením poté neodpovídají cílovému typu zvířete. Z 351 vzorků krmiv byla u 52 vzorků zjištěna některá ze znečišťujících látek, což odpovídá výskytu znečištění ve 14,8% případů. Ve srovnání s minulými lety se však situace s nesprávným užíváním těchto látek v cílových krmivech zlepšuje. V případě zjištění nesprávných technologických postupů jsou výrobci sankcionováni a nestandardní krmiva vyloučena z používání.
Z hlediska zdravotní nezávadnosti krmiv se jako významné jeví zjištění týkající se zaplísněnosti krmiv a pozitivní výskyty mykotoxinů zearalenonu a deoxinyvalenolu v krmivech. Prozatím však neexistuje národní ani evropský limit pro tyto látky v krmivech. (Pozn.: V současné době pracuje evropský expertní tým „Biotoxin“ na vývoji citlivé analytické metody, která by se mohla použít pro stanovení limitů obsahů uvedených mykotoxinů v testované hmotě. Bez této specificky citlivé metody není prozatím možné zaručit, že provedená stanovení indikující výskyt dotčených mykotoxinů neobsahují též jiné koreagující chemické látky.)
Situace ve sledování napájecích vod se ve srovnání s předchozími lety nemění. Stále se potvrzuje vyšší výskyt dusičnanů, v některých případech i dusitanů, ve faremních studních ve srovnání s veřejným vodovodním řádem. Sledování dusičnanů a dusitanů ve faremních studních bylo rutinně zavedeno na podkladě plánů sledování cizorodých látek SVS konzultovaných každým rokem se Stálým veterinárním výborem v Bruselu, a to proto, aby v případě potřeby (výskytu dusičnanů v surovině živ. původu) bylo možné dohledat zdroj možné nákazy. SVS může vydat příkaz ke změně napájecího zdroje pouze při výskytu kontaminované suroviny. Pokud dosud k takovému případu nedošlo, pak je to výrobce sám, který nese riziko nekvalitní výroby. Určité zlepšení jakosti vody faremních studní napomůže zavádění správné zemědělské praxe.
Půda je sledována dlouhodobě v systému bazálního monitoringu, který dává výsledky průměrného zatížení. Za účelem dodržení posloupnosti sledování bazálního monitoringu půd bylo po šestileté periodě provedeno řádné opakované vzorkování v rámci celého systému monitoringu. Bylo odebráno téměř 2000 vzorků z ornice i podorničí a byly zjištěny rozdíly u berylia, olova a vanadu, jejichž obsahy v půdách proti roku 1995 vzrostly, a u niklu, u kterého došlo ke snížení. U ostatních sledovaných rizikových prvků (kadmium, chrom, kobalt, měď a zinek) nebyly ve srovnání s minulou periodou zjištěny průkazné rozdíly. Každoročně jsou odebírány vzorky půdy ke stanovení organických látek, a to na stabilním souboru 40 pozorovacích ploch. Limitní hodnota pro sumu 6 kongenerů PCB (0,01 mg PCB.kg-1 ) byla překročena u 6 vzorků z ornice. Suma PAH (polyaromatické uhlovodíky) překročila limitní hodnotu (1 mg.kg-1 ) ve 13 vzorcích z ornice, přičemž uhlovodíky s nejvyšším zastoupením byly fluoranten a pyren. Výsledky stanovení persistentních chlorovaných pesticidů dokazují, že v zemědělských půdách stále přetrvávají rezidua těchto látek, a to především DDT a DDE, i když incidence nálezů ve srovnání s předchozími roky klesá.
Vzorky kalů z čistíren odpadních vod se odebírají v síti 200 ČOV, které byly sledovány s ohledem na vznik „kalové“ vyhlášky. Bylo zjištěno, že odebrané vzorky ze 42% nevyhovují limitním hodnotám stanoveným vyhláškou č. 382/2001 Sb., o podmínkách použití upravených kalů na zemědělské půdě, a to především z hlediska obsahů rtuti. Potvrzuje se výskyt narůstajících obsahů PCB a oproti roku 2000 také mírně vzrostl výskyt PAH. Tato zjištění vedou k obezřetnosti před neuváženým, či masovým, používáním kalů v zemědělské výrobě. Protože výše uvedená vyhláška nabyla účinnosti, poslední odběry v této síti budou provedeny v roce 2002. V dalších letech se monitoring cizorodých látek zaměří na sledování působení kalů v půdě.
Bazální monitoring půd doplňují analýzy na obsahy kontaminantů v rostlinách. Bylo analyzováno celkem 77 vzorků rostlin ze 48 pozorovacích ploch bazálního monitoringu půd. U 11 vzorků , tj. ve 14% případů, byl zjištěn nadlimitní nález alespoň jednoho chemického prvku – nejčastěji kadmia (9 vzorků), mědi (2 vzorky), rtuti, olova a zinku (vždy po jednom vzorku). Z celkového množství se v osmi případech jednalo o rostlinné produkty určené k potravinářskému užití a ve třech pro krmivářské užití.
Dále byla hodnocena kvalita produkce sladovnického ječmene ve vztahu k půdám. Tato práce prověřila zkušenosti se sledováním sladovnického ječmene v roce 1999. Přestože na 12 lokalitách z celkově 103 sledovaných byl zjištěn nadlimitní výskyt alespoň jednoho rizikového prvku (arzénu, kadmia, zinku , mědi, niklu a olova) v půdě, nepotvrdil se jejich žádný nadlimitní výskyt v ječmeni.
V průběhu 90. let lze pozorovat klesající trend většiny sledovaných imisí chemických rizikových prvků, pouze v případě berylia a arzénu dochází k slabému nárůstu hodnot. Ostatní znečišťující látky vykazující vzestup jsou oxidy dusíku, přízemní ozón, chlor, fluor, a uhlovodíky. Sledování bylo provedeno na celkem 47 pozorovacích plochách.
Důležitým aspektem sledování bylo vyhodnocení vlivu přízemního ozónu na rostliny. Typické příznaky poškození ozónem jsou hnědočerné nekrotické skvrny pokrývající přibližně 10-30% (i více) listové plochy. Jako nejcitlivější k poškození ozónem se jevily bobovité rostliny (fazol, hrách, jetel, vojtěška), dále pak brambory, slunečnice, mák, následované obilovinami (kukuřice, ječmen, pšenice). Při 40% poškození listové plochy dochází obvykle k úhynu rostliny. Ve srovnání s rokem 2000, kdy byly ozónem zasaženy všechny zemědělské plochy ve státě, byl výskyt ozónu v roce 2001 znatelně nižší a 40-procentní poškození listových ploch se vyskytovala jen místně a sporadicky.
Výsledky sledování cizorodých látek v půdách a vstupech do půdy slouží k podpoře a tvorbě legislativy a k profesním doporučením, obrážejících se v zásadách správné zemědělské praxe.

1.2.2. Vodní ekosystém
Tento systém zahrnuje sledování cizorodých látek v povrchových vodách drobných vodních toků, malých vodních nádrží, sedimentech a rybách.
Monitoring probíhal na drobných vodních tocích a malých vodních nádržích. Celkem bylo provedeno 34 284 rozborů na 328 vodních profilech rozložených po celém území ČR. Celkem bylo sledováno 31 ukazatelů včetně chemických rizikových prvků a vybraných organických kontaminantů.
Na základě těchto sledování, a ve srovnáních s předchozími lety, lze konstatovat, že dochází ke zhoršování stavu jakosti povrchových vod, zejména v severomoravském regionu, kde byla zjištěna vysoká mikrobiologická zátěž i zátěž rtutí, olovem a zinkem, a dále též polyaromatickými uhlovodíky a organickými halogenidy.
S přihlédnutím k výsledkům získaným ze sledování cizorodých látek v 77 malých vodních nádrží lze usuzovat, že se jejich stav v porovnání k předchozím letům nemění. Na nádržích přetrvává znečištění základními živinami, tj. fosforem a dusíkem, které působí příznivě na rozvoj růstu rostlinstva. Rozkládající se hmota má potom za následek zhoršený kyslíkový režim v nádrži, který vede k eutrofizaci. Toto znečištění bylo nejpatrnější v regionu Praha, Brno a Plzeň. V regionu Ostrava převládaly nálezy rtuti, zinku a kadmia.
V průběhu let 1991-1993 bylo provedeno sledování vybraných produkčních rybníků (Bezdrev, Dřemliny, Horusický, Tovaryš), na kterých byla zjištěna kontaminace jak sedimentů tak i kaprů. V roce 2001 bylo toto sledování na stejných rybnících opakováno. Výsledky z roku 2001 dokazují, že obsahy sledovaných chemických rizikových prvků (rtuť, arzén, kadmium, olovo, chrom, nikl, měď a zinek) i chlorovaných pesticidů nepřekročily v tkáních ryb platné hygienické limity, a to ani v případě rybníku Tovaryš, kde byla zjištěna pozitivní kontaminace sedimentů kadmiem, olovem, mědí, zinkem i chlorovanými pesticidy.
Dále byla sledována hygienická kvalita tržních pstruhů duhových kvůli ověření přítomnosti malachitové zeleně (prostředek používaný proti parazitům ryb) v rybách, kterou SVS ČR vyloučila z používání v roce 2001. Zákaz používání malachitové zeleně k ošetření ryb platí i v EU. Z provedených analýz však vyplývá, že všechny analyzované vzorky tržních pstruhů duhových označujeme jako pozitivní, tj. že v nich byla malachitová zeleň zaznamenána. Tato skutečnost by mohla mít velmi výrazné negativní důsledky na možnosti exportu našich ryb do zahraničí. Tato zjištění byla předána SVS k přijetí opatření.

1.2.3. Lesní ekosystém
V roce 2001 byly sledovány pouze záchyty cizorodých látek v houbách a v povrchových vodách lesních území. Na základě dosažených výsledků lze konstatovat, že počet vzorků usušených hub s koncentracemi cizorodých látek přesahujícími desetinásobek hygienického limitu pro čerstvé houby se v porovnání s roky 1998, 1999 a 2000 zvýšil u rtuti ¨téměř šestkrát, u arzénu je situace prakticky stejná jako v předchozích letech a u kadmia výskyt nálezů spíše klesá.
Vodu, odtékající ze zalesněných povodí lze hodnotit z hlediska chemického složení jako velmi kvalitní, kdy normě pro pitnou vodu vyhovovalo 73% vzorků. Avšak s ohledem na lesní pokryv jde o vody s výrazně kyselou reakcí, neboť obsahují málo vápníku a hořčíku. Ovlivňují tak negativně uvolňování hliníku, který působí toxicky na porosty. S ohledem na minulé roky lze uvést, že dochází ke snižování celkové depozice síranů, dusíku i dalších znečišťujících látek. V důsledku toho dochází k mírnému nárůstu hodnot pH srážkové vody.

Datum poslední aktualizace 26.07.2002