Environmentální techniky a technologie

Všechny současné moderní postupy, metodiky, techniky a technologie, které souvisejí s intenzivní potravinářskou, asanační a zemědělskou výrobou, lze souhrnně definovat jako environmentální techniky a technologie. Jedná se o klasické konvenční techniky a technologie s cílem zajistit prevenci, ochranu, snížení nebo eliminaci znečištění životního prostředí. V resortu Ministerstva zemědělství zahrnují environmentální a technologickou problematiku potravinářských a zpracovatelských výrobních odvětví, kafilerií a asanačních výrobních činností, a intenzivních chovů hospodářských zvířat.

Podstatou těchto technik a technologií jsou progresivní know-how stávající environmentální a technologické úrovně poznání, nejlepší dostupné techniky (BAT) a nově vzniklé techniky (emerging techniques). Jejich urychlená aplikace do výrobní praxe je v současnosti hlavní prioritou znamenající výhodu konkurenceschopnosti pro každý podnik. Problematikou potravinářských, asanačních a zemědělských výrobních odvětví se zabývají členové a experti Technických pracovních skupin (TPS). Jednání a činnost TPS je řízena a koordinována Ministerstvem zemědělství.

V oblasti agro-potravinářství pro výzkum, vývoj, eko-inovace a nejlepší dostupné techniky (BAT) byla v r. 2011 zřízena tzv. Centra BAT.

BAT centrum při Zemědělské fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích se specializuje na poradenství, vzdělávání, výzkum, vývoj a eko-inovace zejména v oblasti intenzivních chovů hospodářských zvířat (Katedra zemědělské, manipulační a dopravní techniky, zf.jcu.cz).

BAT centrum při Mendelově univerzitě v Brně na Ústavu zemědělské, potravinářské a environmentální techniky (af.mendelu.cz) se specializuje na poradenství, vzdělávání, výzkum, vývoj a eko-inovace např. v potravinářství, odpadech, asanační či bioplynové problematice.

Prevence, ochrana a znečištění životního prostředí z výrobních činností na centrální úrovni státní správy spadá pod kompetence resortů Ministerstva životního prostředí (MŽP, mzp.cz), Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO, mpo.cz), Ministerstva zemědělství (MZe, eagri.cz), dále odborných institucí např. České informační agentury životního prostředí (CENIA, cenia.cz) nebo České inspekce životního prostředí (ČIŽP, cizp.cz).

Národní kodex správné zemědělské praxe pro snižování emisí amoniaku v České republice.
Emise amoniaku mají významný vliv jednak na lidské zdraví, jako prekurzory sekundárních částic a zároveň mají vliv i na životní prostředí. Přibližně 40 % globálních antropogenních emisí amoniaku a oxidu dusného je spojeno s chovy hospodářských zvířat. V České republice se na celkových emisích amoniaku podílí zemědělství z 90 %. Jedná se o produkci emisí pocházejících z ustájení hospodářských zvířat a skladování statkových hnojiv (38 %), z aplikace statkových hnojiv do půdy (20 %), ale i z aplikace minerálních hnojiv (32 %), zejména močoviny.

Hlavním cílem zavádění opatření na snižování emisí amoniaku je splnění národního emisního stropu pro amoniak v roce 2020, resp. 2030, stanovený přílohou II., tab. B Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2284 ze dne 14. prosince 2016 o snížení národních emisí některých látek znečišťujících ovzduší, ve výši 7 % (rok 2020) a ve výši 22 % (rok 2030) oproti roku 2005. Uvedené cíle mohou být dosaženy prostřednictvím postupně zaváděných snižujících opatření, uvedených v Národním kodexu správné zemědělské praxe pro snižování emisí amoniaku v České republice (dále jen Kodex).
Česká republika je rovněž signatářem Protokolu k omezování acidifikace, eutrofizace a přízemního ozonu k úmluvě o dálkovém znečišťování ovzduší přesahujících hranice států. Úmluva o dálkovém znečišťování ovzduší přecházejícím hranice států byla ode dne jejího podpisu v roce 1979 rozšířena osmi zvláštními protokoly, včetně Protokolu o omezování acidifikace, eutrofizace a přízemního ozonu z roku 1999. Tento protokol, známý také jako „Göteborský protokol“, schválila Rada jménem EU v červnu 2003 a do práva EU byl implementován především směrnicí o národních emisních stropech z roku 2001. Revidovaná verze Protokolu vešla v platnost dne 7. října roku 2019.
Dle písmena A přílohy IX Protokolu „zúčastněná strana je povinna ustanovit, publikovat a rozšířit poradenský kodex správné zemědělské praxe pro snižování emisí amoniaku do jednoho roku od data počátku účinnosti předloženého Protokolu“. Národní Kodex implementuje poznatky a opatření stanovená v Rámcovém poradenském kodexu správné zemědělské praxe pro snižování emisí amoniaku z roku 2015, zpracovaném mezinárodní skupinou expertů v rámci aktivit UNECE - Task Force on Reactive Nitrogen - Expert Panel on Mitigation of Agricultural Nitrogen (EPMAN).

Kodex obsahuje národní specifika České republiky v oblasti zavádění opatření na snižování emisí amoniaku v chovech hospodářských zvířat, při skladování statkových hnojiv, aplikaci statkových, organických a minerálních hnojiv na zemědělskou půdu. Měl by být chápan jako strategický dokument pro zavádění dosud nezavedených snižujících opatření, měl by sloužit jako podklad pro zpracování Národního programu snižování emisí, měl by být podkladem pro případnou budoucí změnu národní legislativy v oblasti ochrany ovzduší a tvorbu dotačních titulů zaměřených na podporu opatření pro snižování emisí amoniaku.

Znění Kodexu je dostupné na www.vuzt.cz

Kontakty pro dílčí odborné oblasti:

Integrovaná prevence a omezování znečištění (IPPC, ippc.cz)

Integrovaný registr znečištění (IRZ, irz.cz)

Integrovaný systém pro ohlašování povinností (ISPOP, ispop.cz)