Plýtvání potravinami

Plýtvání potravinami

Problematika potravinového odpadu a hlavní zásady předcházení potravinovým ztrátám jsou zakotveny ve směrnici 2008/98/ES o odpadech. Směrnice ukládá členským státům povinnost zařadit do svých programů předcházení vzniku odpadů také opatření k předcházení vzniku potravinového odpadu a sledovat a hodnotit provádění těchto opatření měřením úrovní potravinového odpadu na základě společné metodiky.

Členské státy EU se prostřednictvím cílů udržitelného rozvoje přijatých na summitu OSN v září 2015 zavázaly snížit do roku 2030 na polovinu množství potravinového odpadu na obyvatele na úrovni maloobchodu a spotřebitele a zredukovat potravinové ztráty v oblasti výroby potravin a dodavatelských řetězců. Strategie Farm to Fork, kterou Evropská komise přijala v rámci Zelené dohody pro Evropu, ukládá Evropské komisi předložení právně závazného cíle vedoucího ke snížení potravinového odpadu v EU do konce roku 2023.

Aktuální data o plýtvání potravin (zdroj EUROSTAT)

Data o množství potravinového odpadu v EU představená v r. 2022 za referenční rok 2020.

Celkové množství potravinového odpadu v celé Evropské unii: 58,5 milionů tun, což představuje 131 kg/obyvatele/rok

• Z toho 31 milionů tun = více než 50 % představují domácnosti (households) = přibližně 70 kg na obyvatele za rok
• Téměř 12 mil. tun = 20 % představuje zpracování a výroba (Processing and manufacturing) = 26 kg na obyvatele za rok
• 6 milionů tun = 11 % představuje prvovýroba (Primary production) = přibližně 14 kg na obyvatele za rok
• 5,3 milionů tun = 9 % představují restaurace a stravovací služby (Restaurants and food services) = 12 kg na obyvatele za rok
• 4 miliony tun = 7 % představuje maloobchodní prodej a jiné způsoby distribuce potravin (Retail and other distribution of food) = 9 kg na obyvatele za rok.

Pro srovnání: v roce 2012 (poprvé se dělal odhad za EU) byl celkový potravinový odpad 87,6 mil.t., z toho 11 % zemědělci (9,1 mil.t), 19 % zpracovatelé (16,9 mil.t), 5 % obchod (4,6 mil.t), 12 % restaurace (10,5 mil.t), 53 % domácnosti (46,5 mil.t =173 kg/os/rok) – došlo tedy ke zlepšení u všech sledovaných článků.

Situace v ČR (zdroj MŽP)

• Celkové množství potravinového odpadu za rok 2020: 972 445 tun
• V přepočtu na obyvatele ČR – v ČR se vyplýtvá 91 kg potravin/obyvatele/rok
• Z toho nejvíce představují koneční spotřebitelé/domácnosti: 69,5 kg na osobu za rok (743 tis.t)
• Prvovýroba představuje 2,5 kg/obyvatele/rok (27tis.t)
• Zpracování a výroba potravin představuje 9,4 kg/obyvatele/rok (100tis.t)
• Veřejné stravování představuje 3,6 kg/obyvatele/rok (40tis.t)
• Obchody zahrnují 6 kg/obyvatele/rok. (64tis.t)

Co vyhazují spotřebitelé v České republice? (zdroj – UZEI, průzkum za rok 2022)

• Většina domácností se snaží potravinami neplýtvat.
• Téměř každý někdy vyhodí nepoživatelné zbytky, tj. okrájené části zeleniny a ovoce, případně kousky potravin, které při přípravě jídel nestačí spotřebovat (63 % domácností).
• Nejvíce vyhazovaným druhem jídla je ovoce a zelenina (3 pětiny domácností), polovina domácností někdy nestačí spotřebovat a následně zlikviduje pečivo.
• Dvě pětiny domácností občas vyhodí mléčné produkty.
• Nejméně lidé vyhazují maso, tři čtvrtiny respondentů uvedlo, že tuto kategorii potravin nikdy nevyhazuje. U nealkoholických nápojů je podíl domácností, které je nikdy nevyhodí, ještě vyšší (84 %).
• 41 % dotázaných odpovědělo, že jim vyhazování potravin vadí a rádi by ho omezily a 20 % respondentů sice vyhazování potravin vadí rovněž, ale nemyslí si, že by bylo možné ho omezit.

Darování potravin v ČR:

Podle ustanovení § 11 odst. 2 zákona č. 110/1997 Sb. o potravinách a tabákových výrobcích (novela z r. 2018) platí povinnost provozovatelů potravinářských podniků (PPP) s prodejní plochou větší než 400 m² poskytnout potraviny, které nejsou v souladu s požadavky na potraviny, ale jsou bezpečné, bezplatně neziskové organizaci, která shromažďuje bezplatně potraviny, skladuje a přiděluje je veřejně prospěšným právnickým osobám poskytujícím potravinovou pomoc.

Seznam organizací, kterým mohou obchodníci darovat potraviny v souladu se zákonem č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích, ve znění pozdějších předpisů.

Za rok 2022 shromáždily potravinové banky celkem 9 691 tun potravin.

Ministerstvo zemědělství dlouhodobě finančně podporuje činnost potravinových bank a dalších subjektů, které shromažďují potraviny dle § 11 odst. 2 zákona č. 110/1997 Sb. a to od r. 2016 prostřednictvím dotačního programu 18 Podpora činnosti potravinových bank a dalších subjektů s humanitárním zaměřením.

Další neziskové organizace, které chtějí potraviny přerozdělovat potřebným, se mohou k této činnosti přihlásit na Ministerstvo zemědělství.

Dobrovolně však mohou výše uvedené potravin darovat podle ustanovení § 11 odst. 3 zákona č. 110/1997 Sb. o potravinách a tabákových výrobcích, také všechny ostatní subjekty (např. zemědělci, zpracovatelé, potravináři, distributoři).

Od roku 2023 budou nově v rámci dotačních programů Operačního programu Strategický plán SZP zvýhodněni zemědělci a výrobci potravin, kteří spolupracují s potravinovými bankami.

Od 1.7.2023 došlo prostřednictvím nové vyhlášky č. 121/2023 Sb. o požadavcích na pokrmy ke zjednodušení možnosti darovat pokrmy. Vyhláška umožňuje zchlazení nebo zmrazení teplých pokrmů ve lhůtě stanovené pro jejich vydání. Takové pokrmy je možné následně ve zchlazeném či zmrazeném stavu např. darovat organizacím poskytujícím potraviny pro charitativní účely, které je mohou darovat jak ve zchlazené či zmrazené formě (nebo je i ohřát a podávat teplé). Tímto bude umožněno darovat přebytečné pokrmy ve lhůtě pro jejich vydání i jinak než skrze potravinové banky. Více informací je možné nalézt zde.

Nový návrh směrnice o odpadech

Evropská komise zveřejnila dne 5. července 2023 návrh revize směrnice o odpadech.

Potravinový odpad bude řešen jakou součást revize směrnice o odpadech. Cílem návrhu je v oblasti snižování potravinového odpadu stanovit právně závazné cíle, kterých mají členské státy dosáhnout do roku 2030. Výchozím bodem pro posouzení pokroku při plnění těchto cílů budou výsledky prvního celounijního monitoringu potravinového odpadu (2020).

Od členských států je požadováno přijetí nezbytných opatření tak, aby do 31. prosince 2030 dosáhly na vnitrostátní úrovni snížení množství potravinové odpadu:

• o 10 % při zpracování a výrobě;
• o 30 % (na obyvatele), a to společně v maloobchodu a jiné distribuci potravin, v restauracích, stravovacích službách a domácnostech.

Návrh bude nyní předmětem jednání s Radou EU a Evropským parlamentem v souladu s řádným legislativním postupem. Návrh směrnice EU lze najít (v anglickém jazyce) na následujícím odkazu.

Více informací k návrhu směrnice a relevantní dokumenty lze najít na webových stránkách Evropské komise: https://food.ec.europa.eu/safety/food-waste_en