České ryby mají mířit častěji do školních jídelen

V rámci kulatého stolu na Ministerstvu zemědělství se řešilo, jak dostat více českých ryb do školních jídelen

Zástupci Ministerstva zemědělství, zpracovatelů ryb, Státní veterinární správy a dalších institucí hledali cesty, jak české sladkovodní ryby lépe uplatnit ve školním stravování a jak využít i části ryb, které běžně nekončí na talíři. Debata se zaměřila na praktická řešení pro školní kuchyně i na nové možnosti zpracování rybích vedlejších produktů.

Ryby ve školních jídelnách: důležitá je i podoba pokrmu

Ryby jsou zdrojem kvalitních bílkovin, Omega 3 – mastných kyselin a dalších důležitých živin. Přesto se ve školních jídelnách objevují jen omezeně. Důvodem je složitější příprava, kosti nebo malý výběr výrobků, se kterými se dobře pracuje ve velkokapacitní kuchyni.

Účastníci proto probírali, jak nabídku přizpůsobit dětem i možnostem školních kuchařů. Pomoci mohou například vykostěné výrobky, včetně rybího masa upraveného do snadno použitelné podoby, ochutnávky pro jídelny nebo praktické recepty a videonávody.

„Nová pravidla školního stravování podporují pestřejší jídelníček a kvalitní potraviny. Školní jídelny proto mohou sehrát důležitou roli nejen při vytváření zdravých stravovacích návyků dětí, ale také při podpoře domácí produkce ryb. Na kulatém stole jsme se zabývali tím, jak nabídku rybích jídel přizpůsobit potřebám dětí i možnostem školních kuchyní,“ uvedl ministr zemědělství Martin Šebestyán.

Pravidla školního stravování platná od září 2025 podporují pestřejší skladbu jídelníčku a kvalitu potravin. Pro české sladkovodní ryby tak představují příležitost k většímu uplatnění. Každý den se v České republice stravují ve školních jídelnách přibližně dva miliony dětí ve věku od dvou do 19 let. Spotřeba ryb ve školním stravování dosahuje zhruba čtyř tisíc tun ročně.

Využít rybu co nejlépe

Druhá část jednání se věnovala vedlejším produktům, které vznikají při zpracování ryb. Vnitřnosti, hlavy, kosti nebo šupiny mohou po odpovídajícím zpracování posloužit například k výrobě krmiv, hnojiv, rybího oleje, kolagenu či bioplynu. Využití mohou najít také v potravinářství, kosmetice a dalších odvětvích.

Diskutující se zabývali tím, jak tyto suroviny zpracovávat co nejblíže místu jejich vzniku, kdo by je mohl odebírat a zda se potřebné technologie ekonomicky vyplatí. Představené projekty ukázaly možnosti, jak rybí zbytky využít například v rostlinné výrobě a jak omezit množství odpadu.

Kulatý stůl propojil zástupce státní správy, rybářského a zpracovatelského sektoru i odborných institucí. Společným tématem bylo hledání praktických kroků, které mohou rozšířit nabídku českých ryb ve veřejném stravování a podpořit hospodárnější využití celé ryby.

Větší využití českých ryb ve školních jídelnách vyžaduje nabídku přizpůsobenou dětem i provozu kuchyní. U vedlejších produktů je zase potřeba najít vhodný způsob zpracování a odběratele. Kulatý stůl ukázal, že řešení existují: od vykostěných výrobků a praktických receptů až po nové způsoby využití rybích vedlejších produktů.