Finance, predátoři i klima: evropský komisař otevřel v Praze debatu o budoucnosti evropského rybářství

Udržitelná akvakultura jako evropská priorita

V úvodní části jednání zaznělo poděkování za návštěvu, která byla označena za jedinečnou příležitost projednat další směřování sektoru. „Přítomnost pana komisaře je pro nás cennou a jedinečnou příležitostí prodiskutovat budoucnost rybolovu a akvakultury, zejména s ohledem na omezené finanční zdroje a nutnost jejich prioritizace. Chceme, aby došlo k navýšení rozpočtu, protože podpora po roce 2027 bude pro udržení udržitelného a konkurenceschopného rybářství naprosto klíčová,“ uvedl ministr zemědělství Martin Šebestyán.

Evropský komisař v tomto směru ocenil české zkušenosti a zdůraznil, že právě sdílení praxe z členských států je klíčové pro další rozvoj akvakultury v Evropské unii. „Vaše zkušenosti budou podporou našeho úsilí k dalšímu rozvoji akvakultury v Evropě. Udržitelnost domácího rybářství je velmi důležitá a Víceletý národní strategický plán pro akvakulturu představuje pevný rámec pro podporu růstu celého sektoru,“ zdůraznil evropský komisař pro rybolov a oceány.

Česká republika jako lídr v čerpání podpory

Pozitivně bylo hodnoceno také čerpání prostředků z Evropského námořního, rybářského a akvakulturního fondu (EMFAF). Česká republika dosáhla více než 60% závazku alokace, což bylo ze strany Evropské komise označeno za mimořádný výsledek. Podle komisaře je tento stav důkazem efektivní spolupráce řídicího orgánu a samotných aktérů v sektoru.

Současně zazněla výzva k aktivnímu zapojení stakeholderů do evropských konzultací, aby budoucí rybářská politika lépe odrážela reálné potřeby praxe, a to zejména v kontextu dlouhodobých trendů, jako jsou demografické změny, technologický vývoj a klimatická změna.

Hlas odborné praxe a vzdělávání

V další části programu se představili zástupci klíčových institucí působících v oblasti rybářství a akvakultury. Rybářský svaz České republiky upozornil mimo jiné na problém zanášení vodních ploch sedimenty a na nedostatečné finanční ocenění mimoprodukčních funkcí rybníků. Významným tématem byla rovněž problematika rybožravých predátorů, která dlouhodobě zatěžuje hospodaření rybářských subjektů.

Zástupci Jihočeské univerzity a Mendelovy univerzity představili systém vzdělávání v oblasti rybářství a akvakultury v České republice a zdůraznili jeho roli pro budoucí stabilitu a rozvoj sektoru.

Predátoři, olovo a evropská koordinace

V navazující diskusi zazněly ze strany odborné veřejnosti obavy z plánovaného zákazu používání olova v rybářství i z rostoucích škod způsobených rybožravými predátory, především kormoránem. Byla zdůrazněna potřeba řešit tyto otázky na úrovni celé Evropské unie, protože izolovaná opatření jednotlivých států nemohou přinést systémovou změnu.

Evropská komise podle slov komisaře připravuje metodiku „Predators Management“ a současně zvažuje možnost úprav stávající legislativy. V otázce olova bylo přislíbeno další projednání ve spolupráci s komisařem pro životní prostředí, přičemž klíčovou roli mají sehrát odborné studie o alternativních materiálech.

Výhled do dalšího programového období

Podstatná část jednání se také soustředila na budoucí podobu rozpočtového rámce Evropské unie 2028+. Shoda panovala na potřebě méně byrokratického a účinnějšího systému podpory. Rybářství by podle účastníků mělo zůstat pevnou součástí evropských politik, přičemž prioritou České republiky je navýšení základní finanční obálky a vytvoření stabilního a předvídatelného prostředí pro podnikání.

Diskuse se dotkla také nutnosti posílit zpracování ryb, podporovat zájmové činnosti a zvýšit informovanost veřejnosti o přínosech konzumace ryb. „Spotřeba ryb patří v České republice k nejnižším v Evropské unii. Pokud má Evropská komise nadále podporovat propagaci, je třeba tuto oblast promítnout i do Evropského paktu pro oceány“ přislíbil Costas Kadis.

Návštěva evropského komisaře pro rybolov a oceány potvrdila, že české rybářství a akvakultura mají v evropské debatě své pevné místo. Diskuse ukázala shodu na potřebě dlouhodobě stabilního a předvídatelného rámce podpory, který umožní sektoru reagovat na environmentální i ekonomické výzvy a současně rozvíjet jeho produkční i mimoprodukční funkce. Česká republika je připravena i nadále aktivně přispívat k formování budoucí evropské politiky v oblasti rybolovu a akvakultury.